Rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina o částečné mobilizaci urychluje podle místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové další unijní kroky k podpoře Ukrajiny. Finanční a vojenskou pomoc, která podle ní ze strany řady unijních států v poslední době slábla, znovu sjednocuje i šok z odhalování masových hrobů v osvobozených oblastech. S ministrem zahraničí Janem Lipavským (Piráti) se v pořadu Události, komentáře v této souvislosti shodli na tom, že by se proto EU by měla podílet na ustanovení nezávislého tribunálu k vyšetření válečných zločinů.
Ministr zahraničí během čtvrtka vystoupil s projevem v Radě bezpečnosti OSN, kde mimo jiné vyzval k k založení zvláštního tribunálu pro vyšetřování ruských válečných zločinů. Přestože v současnosti existují mezinárodní nezávislé soudy, v případě války na Ukrajině je podle něj zvláštní soud, ke kterému vyzval i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, nutný.
„Jsme na úplném začátku a je tam plno neznámých. Je ale potřeba jasně říct, že Rusko a jeho nejvyšší vedení má být jasně potrestáno za agresi proti Ukrajině,“ uvedl. Souhlasí s ním i místopředskyně Evropské komise Věra Jourová, podle níž, i přesto, že jsou přípravy tribunálu v raných fázích, unijní struktury jsou připraveny s přípravou pomoci.
„Máme společný vyšetřovací tým, kde je šest evropských zemí. Eurojust byl pověřen, aby schraňoval důkazy od svědků, kteří přišli na území EU. Čtrnáct členských států se zapojilo do vyšetřování. Je to velice široká aktivita a v momentě, kdy se doufejme dostaneme do fáze, konce války, bude tu velká snaha dostat před soud ty, kteří vraždili, mučili, a ty, kteří to nařídili,“ uvedla.
Částečná mobilizace, kterou nařídil ruský prezident Vladimir Putin ve středu, podle Jourové předznamenala novou fázi probíhající války. Dodala, že současnou pomoc Ukrajině, kterou v minulých měsících vnímala jako ochabující, pohánějí ze strany členských zemí Unie tři aktuální podněty.
„Začínala jsem vnímat hlasy, abychom se odhodlali ke kompromisům. Teď tu ale máme ohlášenou mobilizaci a takzvaná referenda, která by mohla vést k ustavení loutkových vlád, a rozhodně nebudou uznána. Hlavně sledujeme odhalování masových hrobů ve městě Irpiň a na dalších místech. To jsou tři opravdu silné impulsy, abychom na Ukrajinu posílali víc zbraní, víc peněz a pomáhali v humanitární oblasti,“ apelovala.
Potvrdila rovněž, že Evropská komise připravuje další balíček sankcí, jeho plánovanou podobu ale neupřesnila. „Bavíme se o cenách ropy, dalších zákazech importu některého zboží a doplňování dalších osob a entit na sankční seznamy,“ naznačila.
Lipavský: Přijímání ruských uprchlíků před mobilizací je otázkou bezpečnosti
Šéf české diplomacie Lipavský také zopakoval, že se staví negativně k širší možnosti poskytování azylu lidem, kteří se brání ohlášené mobilizaci v Rusku. „Je to bezpečnostní otázka. Tyto osoby mohou požádat o mezinárodní ochranu, pokud budou schopny doložit, že jim hrozí perzekuce v Rusku. Na druhou stranu pro Česko nepřipadá v úvahu, že bychom přijali větší množství těchto osob, to bychom neměli jak zvládnout,“ uvedl s tím, že se v posledních dnech podivil nad tím, proč někteří ruští občané opouštějí zemi až po půl roce války.
Jourová s jeho stanoviskem ohledně bezpečnosti souhlasí, zdůrazňuje ale nutnost posuzování přicházejících „případ od případu“. Rozhodování o lidech pouze na základě národnosti podle ní nepřipadá v úvahu. „Není možné dát nějaké pravidlo na základě národnosti. Je naprosto zřejmé, že například pro baltské státy by velká vlna příchozích z Ruska byla enormním bezpečnostním rizikem, které tak (naopak) není posuzováno v Německu,“ doplnila. Právě Spolková republika je vstřícná i k těm, kteří utíkají před mobilizací.
Přístup k očekávané vlně ruských uprchlíků budou muset podle Jourové nejdřív prodiskutovat v členských státech Unie jednotliví politici a poté se debata může přesunout na úroveň orgánů EU. „Jsme ale přesvědčeni, že jednotný postup a přístup by Evropě slušel a měli bychom se o něj pokusit,“ sdělila.
