S explozemi na Krymu začala rozhodující fáze války

Výbuchy, které v úterý otřásly ruským vojenským letištěm na anektovaném Krymu, signalizují začátek ukrajinské protiofenzivy na jihu a novou, kritickou fázi války, která může ovlivnit její konečný výsledek, uvedli pro server Politico pod podmínkou anonymity dva ukrajinští představitelé. Příčina výbuchů zatím není jasná, ukrajinská strana oficiálně jakoukoliv odpovědnost za ně odmítá. Satelitní snímky ukazují několik zničených stíhacích letounů a naznačují cílený útok, což odporuje ruské verzi, že na základně explodovala skladovaná munice.

Vojenská základna Saky u Novofedorivky na západě Krymu, kde k explozím došlo, leží asi padesát kilometrů severně od přístavu Sevastopol, v němž sídlí ruská černomořská flotila. Leteckou základnu využívalo Rusko k útokům na cíle hluboko ve vnitrozemí Ukrajiny. 

Moskva se snažila výbuchy na základně Saky nejprve bagatelizovat s tím, že je způsobila munice, která náhodně vybuchla na letišti. Tam podle satelitních snímků parkovalo několik vojenských letadel, které však podle Ruska poškozena nebyla. 

Snímky americké společnosti Planet Labs ovšem ukazují rozsáhlé plochy spálené země a poškozenou přistávací dráhu spolu s ohořelými zbytky letadel. Záběry pořízené soukromým satelitním operátorem 9. srpna kolem osmé hodiny ranní – přibližně čtyři hodiny před výbuchy – a 10. srpna kolem 16:40 ukazují, že nejméně osm letadel zaparkovaných venku bylo poškozeno nebo zničeno:

Krym je ukrajinský, prohlásil Zelenskyj

Ukrajinská strana se k výbuchům oficiálně nepřihlásila. Poradce ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak dokonce pro internetovou televizi Dožď popřel, že by za výbuchy stála jeho země: „Samozřejmě, že ne. Co s tím máme společného?“

Jakýkoli útok Ukrajiny na Krym by totiž Moskva považovala za mimořádně závažný. Exprezident Dmitrij Medveděv minulý týden pohrozil, že „okamžitě nastane soudný den“, pokud se Ukrajina zaměří na Krym.

Nicméně možnost, že útok byl proveden ukrajinskými silami, připouští vyjádření prezidenta Volodymyra Zelenského den po výbuších: „Válka na Ukrajině začala Krymem a musí skončit jeho osvobozením. Krym je ukrajinský a my se ho nikdy nevzdáme.“

Momentum pro Ukrajinu

Dva ukrajinští představitelé, kteří hovořili se serverem Politico pod podmínkou anonymity, navíc naznačili, že za výbuchy opravdu stojí Kyjev. Zatímco ukrajinské síly se v posledních týdnech snažily získat zpět území směrem k městu Cherson, které padlo do rukou Rusů v prvních dnech invaze, oba představitelé uvedli, že výbuchy na letišti naznačují, že protiútok na jihu nyní naplno začíná.

„Ruské síly nedosáhly v oblasti východního Donbasu velkého pokroku od bojů o Severodoněck a Lysyčansk, z nichž Ukrajina takticky ustoupila v červnu, respektive červenci. Domníváme se, že momentum tak hraje nyní do karet Ukrajině, protože ruská morálka je nízká,“ vysvětlil serveru úředník blízký Zelenskému.

Druhý ukrajinský představitel serveru řekl, že srpen a září budou z vojenského hlediska „velmi důležité“ měsíce, které pravděpodobně určí konečný výsledek války. Intenzita bojů může být podle něj podobná situaci z února. Blíže však věc odmítl s odkazem na vojenské tajemství upřesnit. Výbuchy na letišti Saky byly podle něj vzkazem Rusům, že „nikde nejsou v bezpečí“.

„Ať vědí, jaké to je,“ dodal s odkazem na strach a nejistotu panující po celé Ukrajině, na kterou od začátku invaze dopadlo už přes tři tisíce ruských raket.

Deník Washington Post také s odvoláním na jednoho z ukrajinských vládních představitelů uvedl, že útok provedly speciální jednotky.

Pokud by za výbuchy stála skutečně Ukrajina, jednalo by se o první velký útok Kyjeva na ruské síly na Krymu, který Moskva násilně anektovala v roce 2014. Ukázalo by to také, že Ukrajina má technické možnosti pro úder na velkou vzdálenost a schopnost Rusko zaskočit, zdůrazňuje Volodymyr Dubovyk, profesor mezinárodních vztahů na Mečnikovově národní univerzitě v Oděse.

Co zničilo základnu?

Snímky zachycující základnu před výbuchy a po nich jsou prvním nezávislým potvrzením jejího poškození a vyvolávají otázky, jak mohlo být místo vzdálené více než sto šedesát kilometrů od fronty napadeno.

Útok ukrajinských letadel? Základna na Krymu by byla velmi dobře bráněna a díky pokrytí raketami země-vzduch je konvenční bombardování nepravděpodobné. Zbývají tedy řízené střely odpalované ze vzduchu – ale v tomto konfliktu se zatím neobjevily žádné důkazy o tom, že by je Ukrajina použila.

Pozemní zbraně také nejsou pravděpodobné; dolet balistické rakety Tochka-U se odhaduje na pouhých sto dvacet kilometrů. Střely s delším doletem, jako jsou například rakety Neptun ukrajinské výroby, by zásahu schopné byly, ale dosud byly používány hlavně proti velkým válečným lodím. Ukrajina tvrdí, že dvě z nich v dubnu potopily ruský křižník Moskva.

Na Ukrajině se nyní nacházejí i protilodní střely Harpoon vyvinuté na Západě, dodávky verze schopné zasáhnout i pozemní cíle v květnu, avizovalo Dánsko. V poslední době se v souvislosti s konfliktem hovoří také o amerických raketách HIMARS, verze dodané Ukrajině mají ale udávaný dosah kolem osmdesáti kilometrů.  

Eliot Higgins, zakladatel a ředitel investigativní webové stránky Bellingcat, ve čtvrtek v sérii tweetů uvedl, že „si nedokáže vybavit, kdy Rusko v poslední době ztratilo tolik leteckých prostředků během jednoho dne“.

Poznamenal také, že dokáže rozeznat tři krátery na místech, která se zřejmě používají pro skladování. „Takže to mohl být cíl a vše ostatní bylo zničeno, když to, co tam bylo skladováno, vyletělo do vzduchu,“ podotkl Higgins. Jedním ze způsobů, jak tyto krátery interpretovat, je podle něj přesný zásah munice dlouhého doletu. Dodal, že krátery podle všeho měřily „asi 20 až 25 metrů na šířku, což by znamenalo dost velkou munici“.

Britský ministr obrany Ben Wallace řekl stanici BBC, že je podle něj nepravděpodobné, že by se na útoku podílely západní zbraně. Letecká základna na Krymu by však byla legitimním cílem ukrajinských ozbrojených sil, dodal. 

Možná je i sabotáž na zemi. Plný rozsah škod způsobených výbuchy na Krymu zůstává nejasný. Jakýkoli počet zničených vojenských letadel však znamená úbytek ruských vzdušných sil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael zasáhl v Libanonu další most, podle místního deníku chce region odříznout

Izraelská armáda se nadále snaží odříznout jižní část Libanonu v oblasti řeky Lítání od zbytku země, píše deník L'Orient-Le Jour (OLJ). Izrael při vzdušných útocích na Libanon znovu cílil na jeden z klíčových mostů přes Lítání, který spojuje oblast Bint Džbajl a Nabatíja. Jeho zničení přerušilo spojení mezi těmito dvěma regiony. V noci na pondělí Izrael bombardoval údolí Bikáa a oblast Baalbek na východě země. V oblasti Súr na jihu země izraelská armáda zabila dva lidi.
před 11 mminutami

Výsledek voleb v Porýní-Falci je pro německou sociální demokracii katastrofální, řekl její šéf

Pro německou sociální demokracii (SPD) je výsledek nedělních zemských voleb v Porýní-Falci katastrofální, shledal spolupředseda strany Lars Klingbeil. O tomtéž píše tamní tisk. Podle Klingbeila ale nechce současné vedení stranu uvrhnout do chaosu a vleklé debaty o personálních otázkách, a na své funkce proto rezignovat nehodlá. Porýní-Falc byla dlouho považována za baštu SPD, člen strany byl zemským premiérem posledních 35 let. Nedělní volby ale vyhrála opoziční Křesťanskodemokratická unie (CDU), sociální demokracie skončila s odstupem druhá.
05:42Aktualizovánopřed 36 mminutami

Izrael znovu zaútočil na Teherán

Izraelská armáda uvedla, že zahájila rozsáhlou vlnu úderů na infrastrukturu v Teheránu, píše stanice Al-Džazíra. V centrální části a také v okolí íránské metropole se ozývaly silné exploze a obyvatelé hlásili výpadky proudu. Izraelská armáda také zaútočila na město Karadž západně od Teheránu. Izraelsko-americké vzdušné útoky zabily v pondělí šest lidí ve městě Tabríz na severozápadě země, uvedla agentura Fars. Írán v reakci útočil na země v regionu.
07:47Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
12:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Klima se vychyluje z rovnováhy, varuje Světová meteorologická organizace

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) je klima Země více v nerovnováze než kdykoli v zaznamenané historii. Koncentrace skleníkových plynů totiž způsobují oteplování atmosféry a oceánů a tání ledu. K těmto rychlým a rozsáhlým změnám došlo během několika desítek let, jejich škodlivé dopady ale bude lidstvo cítit po stovky, a možná i tisíce let, uvedla agentura v nově zveřejněné zprávě.
před 3 hhodinami

Ukrajina zaútočila na ropný terminál v ruském Primorsku

Ukrajinský generální štáb v pondělí informoval, že ukrajinská armáda zaútočila na ropný terminál v ruském přístavu Primorsk v Leningradské oblasti v Baltském moři a také na ropnou rafinerii ve městě Ufa v Baškortostánu. Agentura Reuters ráno napsala, že ruské baltské přístavy Primorsk a Usť-Luga čelily útoku dronů. Podle agentury jde o největší ruské exportní trhy ropy, které po útocích přestaly surovinu vyvážet. Rusko v noci znovu udeřilo na Ukrajině.
11:43Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Ve slovinských volbách zvítězilo liberální hnutí premiéra Goloba. Vláda ale ztratila většinu

Hnutí Svoboda premiéra Roberta Goloba zvítězilo v nedělních slovinských parlamentních volbách, uvedly agentury DPA a APA. Svoboda po sečtení 99,85 procenta hlasů získala 28,62 procenta hlasů a 29 mandátů, následuje uskupení Slovinská demokratická strana (SDS) trojnásobného expremiéra Janeze Janši s 27,95 procenta hlasů a 28 mandáty. Vláda tak ztratila většinu. Podle agentury DPA tak země stojí před obtížným sestavením kabinetu.
00:38Aktualizovánopřed 5 hhodinami

V Íránu se šíří houbový patogen odolávající léčbě. Zkoumá ho vědkyně z Prahy

V Íránu existují místa, odkud se šíří houbové patogeny, které napadají i lidi. A proti některých druhům přestávají fungovat standardní léčiva. Vzhledem k turistice a migraci existuje riziko, že se rozšíří i do Evropy – a právě na tyto scénáře se připravují včasným výzkumem čeští vědci, popsala v rozhovoru mikrobioložka Adéla Wennrich.
před 6 hhodinami
Načítání...