S explozemi na Krymu začala rozhodující fáze války

Výbuchy, které v úterý otřásly ruským vojenským letištěm na anektovaném Krymu, signalizují začátek ukrajinské protiofenzivy na jihu a novou, kritickou fázi války, která může ovlivnit její konečný výsledek, uvedli pro server Politico pod podmínkou anonymity dva ukrajinští představitelé. Příčina výbuchů zatím není jasná, ukrajinská strana oficiálně jakoukoliv odpovědnost za ně odmítá. Satelitní snímky ukazují několik zničených stíhacích letounů a naznačují cílený útok, což odporuje ruské verzi, že na základně explodovala skladovaná munice.

Vojenská základna Saky u Novofedorivky na západě Krymu, kde k explozím došlo, leží asi padesát kilometrů severně od přístavu Sevastopol, v němž sídlí ruská černomořská flotila. Leteckou základnu využívalo Rusko k útokům na cíle hluboko ve vnitrozemí Ukrajiny. 

Moskva se snažila výbuchy na základně Saky nejprve bagatelizovat s tím, že je způsobila munice, která náhodně vybuchla na letišti. Tam podle satelitních snímků parkovalo několik vojenských letadel, které však podle Ruska poškozena nebyla. 

Snímky americké společnosti Planet Labs ovšem ukazují rozsáhlé plochy spálené země a poškozenou přistávací dráhu spolu s ohořelými zbytky letadel. Záběry pořízené soukromým satelitním operátorem 9. srpna kolem osmé hodiny ranní – přibližně čtyři hodiny před výbuchy – a 10. srpna kolem 16:40 ukazují, že nejméně osm letadel zaparkovaných venku bylo poškozeno nebo zničeno:

Krym je ukrajinský, prohlásil Zelenskyj

Ukrajinská strana se k výbuchům oficiálně nepřihlásila. Poradce ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak dokonce pro internetovou televizi Dožď popřel, že by za výbuchy stála jeho země: „Samozřejmě, že ne. Co s tím máme společného?“

Jakýkoli útok Ukrajiny na Krym by totiž Moskva považovala za mimořádně závažný. Exprezident Dmitrij Medveděv minulý týden pohrozil, že „okamžitě nastane soudný den“, pokud se Ukrajina zaměří na Krym.

Nicméně možnost, že útok byl proveden ukrajinskými silami, připouští vyjádření prezidenta Volodymyra Zelenského den po výbuších: „Válka na Ukrajině začala Krymem a musí skončit jeho osvobozením. Krym je ukrajinský a my se ho nikdy nevzdáme.“

Momentum pro Ukrajinu

Dva ukrajinští představitelé, kteří hovořili se serverem Politico pod podmínkou anonymity, navíc naznačili, že za výbuchy opravdu stojí Kyjev. Zatímco ukrajinské síly se v posledních týdnech snažily získat zpět území směrem k městu Cherson, které padlo do rukou Rusů v prvních dnech invaze, oba představitelé uvedli, že výbuchy na letišti naznačují, že protiútok na jihu nyní naplno začíná.

„Ruské síly nedosáhly v oblasti východního Donbasu velkého pokroku od bojů o Severodoněck a Lysyčansk, z nichž Ukrajina takticky ustoupila v červnu, respektive červenci. Domníváme se, že momentum tak hraje nyní do karet Ukrajině, protože ruská morálka je nízká,“ vysvětlil serveru úředník blízký Zelenskému.

Druhý ukrajinský představitel serveru řekl, že srpen a září budou z vojenského hlediska „velmi důležité“ měsíce, které pravděpodobně určí konečný výsledek války. Intenzita bojů může být podle něj podobná situaci z února. Blíže však věc odmítl s odkazem na vojenské tajemství upřesnit. Výbuchy na letišti Saky byly podle něj vzkazem Rusům, že „nikde nejsou v bezpečí“.

„Ať vědí, jaké to je,“ dodal s odkazem na strach a nejistotu panující po celé Ukrajině, na kterou od začátku invaze dopadlo už přes tři tisíce ruských raket.

Deník Washington Post také s odvoláním na jednoho z ukrajinských vládních představitelů uvedl, že útok provedly speciální jednotky.

Pokud by za výbuchy stála skutečně Ukrajina, jednalo by se o první velký útok Kyjeva na ruské síly na Krymu, který Moskva násilně anektovala v roce 2014. Ukázalo by to také, že Ukrajina má technické možnosti pro úder na velkou vzdálenost a schopnost Rusko zaskočit, zdůrazňuje Volodymyr Dubovyk, profesor mezinárodních vztahů na Mečnikovově národní univerzitě v Oděse.

Co zničilo základnu?

Snímky zachycující základnu před výbuchy a po nich jsou prvním nezávislým potvrzením jejího poškození a vyvolávají otázky, jak mohlo být místo vzdálené více než sto šedesát kilometrů od fronty napadeno.

Útok ukrajinských letadel? Základna na Krymu by byla velmi dobře bráněna a díky pokrytí raketami země-vzduch je konvenční bombardování nepravděpodobné. Zbývají tedy řízené střely odpalované ze vzduchu – ale v tomto konfliktu se zatím neobjevily žádné důkazy o tom, že by je Ukrajina použila.

Pozemní zbraně také nejsou pravděpodobné; dolet balistické rakety Tochka-U se odhaduje na pouhých sto dvacet kilometrů. Střely s delším doletem, jako jsou například rakety Neptun ukrajinské výroby, by zásahu schopné byly, ale dosud byly používány hlavně proti velkým válečným lodím. Ukrajina tvrdí, že dvě z nich v dubnu potopily ruský křižník Moskva.

Na Ukrajině se nyní nacházejí i protilodní střely Harpoon vyvinuté na Západě, dodávky verze schopné zasáhnout i pozemní cíle v květnu, avizovalo Dánsko. V poslední době se v souvislosti s konfliktem hovoří také o amerických raketách HIMARS, verze dodané Ukrajině mají ale udávaný dosah kolem osmdesáti kilometrů.  

Eliot Higgins, zakladatel a ředitel investigativní webové stránky Bellingcat, ve čtvrtek v sérii tweetů uvedl, že „si nedokáže vybavit, kdy Rusko v poslední době ztratilo tolik leteckých prostředků během jednoho dne“.

Poznamenal také, že dokáže rozeznat tři krátery na místech, která se zřejmě používají pro skladování. „Takže to mohl být cíl a vše ostatní bylo zničeno, když to, co tam bylo skladováno, vyletělo do vzduchu,“ podotkl Higgins. Jedním ze způsobů, jak tyto krátery interpretovat, je podle něj přesný zásah munice dlouhého doletu. Dodal, že krátery podle všeho měřily „asi 20 až 25 metrů na šířku, což by znamenalo dost velkou munici“.

Britský ministr obrany Ben Wallace řekl stanici BBC, že je podle něj nepravděpodobné, že by se na útoku podílely západní zbraně. Letecká základna na Krymu by však byla legitimním cílem ukrajinských ozbrojených sil, dodal. 

Možná je i sabotáž na zemi. Plný rozsah škod způsobených výbuchy na Krymu zůstává nejasný. Jakýkoli počet zničených vojenských letadel však znamená úbytek ruských vzdušných sil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Bělehradu se konal masivní protest proti vládě

Desítky tisíc lidí vedených vysokoškolskými studenty vyšly do ulic Bělehradu protestovat proti vládě. Viní ji z korupce a nedostatečného prošetření loňského neštěstí v Novém Sadu. Kabinet pochybení odmítá. Do ulic vyšli i zastánci vlády a stoupenci prezidenta Aleksandara Vučiče, který čelí kritice za stav země. Ke konci protestu policie zaznamenala potyčky mezi příznivci obou táborů.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump končí financování Rádia Svobodná Evropa

Americká vláda zastavila financování stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL), která má sídlo v Praze. Souvisí to s pátečním rozhodnutím amerického prezidenta Donalda Trumpa. Do práce nemá chodit ani velká část zaměstnanců stanice Hlas Ameriky.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Evropa hledá náhradu za Starlink

Nejistota ohledně dalšího postupu Elona Muska nutí nejen Kyjev, ale i celou Evropu hledat alternativy k satelitnímu systému Starlink. V současné chvíli plnohodnotná náhrada neexistuje. Starlink dominuje jak technologicky, tak i počtem satelitů, kterých má přes sedm tisíc. V příštích pěti letech by nicméně měl vzniknout evropský systém zabezpečeného satelitního internetu.
před 3 hhodinami

Tornáda devastovala jihovýchod USA, mají devatenáct obětí

Státy jihovýchodu USA hlásí po nočních tornádech a bouřích nejméně devatenáct mrtvých. Arkansas vyhlásil stav pohotovosti. Píše to server BBC News. Úřady upozorňují, že bilance nemusí být konečná. Podle meteorologů je velmi pravděpodobné, že tornáda během dne zasáhnou i státy Alabama a Mississippi ve středovýchodní části země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Dánky nejspíš budou muset povinně na vojnu

Dánsko se zřejmě stane třetí zemí v Evropě s povinnou vojenskou službou pro ženy. S návrhem přišla vláda přesně před rokem, teprve teď ale získala v parlamentu dost hlasů pro jeho podporu. Výcvik v armádě by měly všechny Dánky podstupovat od příštího roku.
před 4 hhodinami

Budeme vyvíjet další nátlak na Rusko, aby usedlo k jednacímu stolu, řekl Starmer

Britský premiér Keir Starmer na virtuálním summitu světových lídrů věnovaném Ukrajině, která se brání ruské invazi, vyzval k tlaku na Moskvu, aby zasedla k jednacímu stolu ohledně Američany navrhovaného třicetidenního příměří. Lídři se shodli na zvýšení restrikcí vůči ruské ekonomice, aby Moskva zastavila válečnou mašinérii. Premiér Petr Fiala (ODS) státníky informoval o dodávkách munice na Ukrajinu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Influencerka vzala vombatí matce mládě. Australané jí prý hrozí smrtí

Pozdvižení v nejvyšších patrech australské politiky vyvolalo chování americké turistky vůči mláděti vombata. Ta na sociálních sítích zveřejnila nahrávku, jak chráněného vačnatce odebírá matce. Úřady vzápětí oznámily, že přehodnotí její vízum. Žena v pátek Austrálii opustila s tím, že dostala stovky výhrůžek smrtí.
před 18 hhodinami

Francie se obává Trumpových cel na evropský alkohol

Možná obchodní válka se Spojenými státy působí evropským státům starosti. Francouzský ministr financí Éric Lombard ji označil za „idiotskou“ poté, co americký prezident Donald Trump v reakci na oznámení Evropy o zavedení padesátiprocentních tarifů na americkou whisky pohrozil clem dvě stě procent na evropský alkohol.
před 20 hhodinami
Načítání...