S explozemi na Krymu začala rozhodující fáze války

Výbuchy, které v úterý otřásly ruským vojenským letištěm na anektovaném Krymu, signalizují začátek ukrajinské protiofenzivy na jihu a novou, kritickou fázi války, která může ovlivnit její konečný výsledek, uvedli pro server Politico pod podmínkou anonymity dva ukrajinští představitelé. Příčina výbuchů zatím není jasná, ukrajinská strana oficiálně jakoukoliv odpovědnost za ně odmítá. Satelitní snímky ukazují několik zničených stíhacích letounů a naznačují cílený útok, což odporuje ruské verzi, že na základně explodovala skladovaná munice.

Vojenská základna Saky u Novofedorivky na západě Krymu, kde k explozím došlo, leží asi padesát kilometrů severně od přístavu Sevastopol, v němž sídlí ruská černomořská flotila. Leteckou základnu využívalo Rusko k útokům na cíle hluboko ve vnitrozemí Ukrajiny. 

Moskva se snažila výbuchy na základně Saky nejprve bagatelizovat s tím, že je způsobila munice, která náhodně vybuchla na letišti. Tam podle satelitních snímků parkovalo několik vojenských letadel, které však podle Ruska poškozena nebyla. 

Snímky americké společnosti Planet Labs ovšem ukazují rozsáhlé plochy spálené země a poškozenou přistávací dráhu spolu s ohořelými zbytky letadel. Záběry pořízené soukromým satelitním operátorem 9. srpna kolem osmé hodiny ranní – přibližně čtyři hodiny před výbuchy – a 10. srpna kolem 16:40 ukazují, že nejméně osm letadel zaparkovaných venku bylo poškozeno nebo zničeno:

Krym je ukrajinský, prohlásil Zelenskyj

Ukrajinská strana se k výbuchům oficiálně nepřihlásila. Poradce ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak dokonce pro internetovou televizi Dožď popřel, že by za výbuchy stála jeho země: „Samozřejmě, že ne. Co s tím máme společného?“

Jakýkoli útok Ukrajiny na Krym by totiž Moskva považovala za mimořádně závažný. Exprezident Dmitrij Medveděv minulý týden pohrozil, že „okamžitě nastane soudný den“, pokud se Ukrajina zaměří na Krym.

Nicméně možnost, že útok byl proveden ukrajinskými silami, připouští vyjádření prezidenta Volodymyra Zelenského den po výbuších: „Válka na Ukrajině začala Krymem a musí skončit jeho osvobozením. Krym je ukrajinský a my se ho nikdy nevzdáme.“

Momentum pro Ukrajinu

Dva ukrajinští představitelé, kteří hovořili se serverem Politico pod podmínkou anonymity, navíc naznačili, že za výbuchy opravdu stojí Kyjev. Zatímco ukrajinské síly se v posledních týdnech snažily získat zpět území směrem k městu Cherson, které padlo do rukou Rusů v prvních dnech invaze, oba představitelé uvedli, že výbuchy na letišti naznačují, že protiútok na jihu nyní naplno začíná.

„Ruské síly nedosáhly v oblasti východního Donbasu velkého pokroku od bojů o Severodoněck a Lysyčansk, z nichž Ukrajina takticky ustoupila v červnu, respektive červenci. Domníváme se, že momentum tak hraje nyní do karet Ukrajině, protože ruská morálka je nízká,“ vysvětlil serveru úředník blízký Zelenskému.

Druhý ukrajinský představitel serveru řekl, že srpen a září budou z vojenského hlediska „velmi důležité“ měsíce, které pravděpodobně určí konečný výsledek války. Intenzita bojů může být podle něj podobná situaci z února. Blíže však věc odmítl s odkazem na vojenské tajemství upřesnit. Výbuchy na letišti Saky byly podle něj vzkazem Rusům, že „nikde nejsou v bezpečí“.

„Ať vědí, jaké to je,“ dodal s odkazem na strach a nejistotu panující po celé Ukrajině, na kterou od začátku invaze dopadlo už přes tři tisíce ruských raket.

Deník Washington Post také s odvoláním na jednoho z ukrajinských vládních představitelů uvedl, že útok provedly speciální jednotky.

Pokud by za výbuchy stála skutečně Ukrajina, jednalo by se o první velký útok Kyjeva na ruské síly na Krymu, který Moskva násilně anektovala v roce 2014. Ukázalo by to také, že Ukrajina má technické možnosti pro úder na velkou vzdálenost a schopnost Rusko zaskočit, zdůrazňuje Volodymyr Dubovyk, profesor mezinárodních vztahů na Mečnikovově národní univerzitě v Oděse.

Co zničilo základnu?

Snímky zachycující základnu před výbuchy a po nich jsou prvním nezávislým potvrzením jejího poškození a vyvolávají otázky, jak mohlo být místo vzdálené více než sto šedesát kilometrů od fronty napadeno.

Útok ukrajinských letadel? Základna na Krymu by byla velmi dobře bráněna a díky pokrytí raketami země-vzduch je konvenční bombardování nepravděpodobné. Zbývají tedy řízené střely odpalované ze vzduchu – ale v tomto konfliktu se zatím neobjevily žádné důkazy o tom, že by je Ukrajina použila.

Pozemní zbraně také nejsou pravděpodobné; dolet balistické rakety Tochka-U se odhaduje na pouhých sto dvacet kilometrů. Střely s delším doletem, jako jsou například rakety Neptun ukrajinské výroby, by zásahu schopné byly, ale dosud byly používány hlavně proti velkým válečným lodím. Ukrajina tvrdí, že dvě z nich v dubnu potopily ruský křižník Moskva.

Na Ukrajině se nyní nacházejí i protilodní střely Harpoon vyvinuté na Západě, dodávky verze schopné zasáhnout i pozemní cíle v květnu, avizovalo Dánsko. V poslední době se v souvislosti s konfliktem hovoří také o amerických raketách HIMARS, verze dodané Ukrajině mají ale udávaný dosah kolem osmdesáti kilometrů.  

Eliot Higgins, zakladatel a ředitel investigativní webové stránky Bellingcat, ve čtvrtek v sérii tweetů uvedl, že „si nedokáže vybavit, kdy Rusko v poslední době ztratilo tolik leteckých prostředků během jednoho dne“.

Poznamenal také, že dokáže rozeznat tři krátery na místech, která se zřejmě používají pro skladování. „Takže to mohl být cíl a vše ostatní bylo zničeno, když to, co tam bylo skladováno, vyletělo do vzduchu,“ podotkl Higgins. Jedním ze způsobů, jak tyto krátery interpretovat, je podle něj přesný zásah munice dlouhého doletu. Dodal, že krátery podle všeho měřily „asi 20 až 25 metrů na šířku, což by znamenalo dost velkou munici“.

Britský ministr obrany Ben Wallace řekl stanici BBC, že je podle něj nepravděpodobné, že by se na útoku podílely západní zbraně. Letecká základna na Krymu by však byla legitimním cílem ukrajinských ozbrojených sil, dodal. 

Možná je i sabotáž na zemi. Plný rozsah škod způsobených výbuchy na Krymu zůstává nejasný. Jakýkoli počet zničených vojenských letadel však znamená úbytek ruských vzdušných sil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Bouře Johannes si ve Švédsku vyžádala dva životy

V důsledku bouře Johannes, která sužuje Švédsko, Norsko a Finsko, zahynuli dva lidé. Desetitisíce domácností zůstaly bez dodávek elektřiny, uvedla agentura AFP. Švédský meteorologický a hydrologický ústav vydal varování před silným větrem pro velkou část severní poloviny země.
před 1 hhodinou

Kanada poskytne Ukrajině dodatečnou finanční pomoc, uvedl premiér Carney

Ottawa poskytne Ukrajině dodatečnou pomoc ve výši 2,5 miliardy dolarů (51,42 miliardy korun), uvedl v sobotu v podvečer SEČ premiér Mark Carney po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který severoamerickou zemi navštívil před svou cestou do Spojených států. Podle Carneyho tato podpora pomůže Kyjevu uvolnit financování z Mezinárodního měnového fondu, informovala agentura Reuters. Následně si se Zelenským telefonovali evropští lídři.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Podezřelý z útoku nožem v pařížském metru je na psychiatrii

Podezřelý z pátečního útoku nožem v pařížském metru byl propuštěn z vazby a převezen do psychiatrického zařízení. Podle agentury AFP to v sobotu uvedla pařížská prokuratura, podle které pokračování vazby není slučitelné se zdravotním stavem muže. Útočník ve třech stanicích metra zranil tři ženy, žádná z nich podle agentury nebyla zraněna vážně.
před 2 hhodinami

EU podpořila suverenitu Somálska poté, co Izrael uznal nezávislost Somalilandu

Podle Evropské unie je důležité respektovat jednotu, suverenitu a územní celistvost Somálska, uvedl v sobotu v prohlášení mluvčí unijní diplomacie Anouar El Anouni, dle nějž je to klíčové pro mír a stabilitu celého východoafrického regionu. Prohlášení přichází poté, co Izrael v pátek jako první země na světě oficiálně uznal nezávislost Somalilandu, který vyhlásil samostatnost na Somálsku v roce 1991. Izraelský krok již odsoudily Africká unie, Organizace islámské spolupráce a několik afrických a blízkovýchodních států, píše agentura AP.
před 4 hhodinami

Italská policie zadržela devět lidí. Má podezření, že financovali Hamás

Italská policie zadržela devět lidí, které podezřívá z financování palestinské skupiny Hamás, kterou Evropská unie považuje za teroristickou organizaci, uvedla v sobotu tisková agentura ANSA. Dle policie tři propalestinské organizace zaslaly Hamásu zhruba sedm milionů eur (asi 170 milionů korun), které původně vybraly pro dobročinné účely.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Po ruských úderech skončil v Kyjevě a okolí bez proudu více než milion domácností

Kvůli ruským úderům byl v Kyjevě a okolí bez elektřiny více než milion domácností, část dodávek se podařilo obnovit, uvedla v sobotu v podvečer ukrajinská energetická společnost DTEK. Ukrajinská metropole po útocích hlásí dvě oběti a přibližně třicet zraněných. Rusko v noci vyslalo na Ukrajinu téměř pět set dronů a čtyřicet raket, přičemž cílilo na energetickou i civilní infrastrukturu, uvedla dříve během dne ukrajinská prezidentská kancelář. Kvůli ruským úderům na Ukrajině vzlétly i polské stíhačky.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Litva a Lotyšsko oficiálně odstoupily od úmluvy zakazující protipěchotní miny

Litva a Lotyšsko oficiálně odstoupily od Ottawské úmluvy o zákazu protipěchotních min, informuje agentura Ukrinform. V sobotu totiž uplynula předepsaná šestiměsíční lhůta ode dne, kdy obě pobaltské země oznámily svůj záměr generálnímu tajemníkovi OSN Antóniu Guterresovi. Litevská vláda nyní zahájí jednání o nákupu protipěchotních min, informovala zároveň veřejnoprávní zpravodajská stanice LRT.
před 9 hhodinami

Protikorupční úřad Ukrajiny uvedl, že odhalil úplatkářství v řadách poslanců

Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) v sobotu na sociální síti Telegram sdělil, že společně se speciální protikorupční prokuraturou (SAP) odhalil organizovanou zločineckou skupinu, jejíž členy jsou někteří současní ukrajinští poslanci. Dle úřadu systematicky přijímali úplatky výměnou za své hlasy v parlamentu. NABU zároveň uvedl, že státní bezpečnostní složky jeho vyšetřovatelům bránily ve vstupu do kanceláří parlamentních výborů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...