Rusové se chystají odpojit Záporožskou elektrárnu od ukrajinské sítě, tvrdí Enerhoatom

Rusové se chystají odstavit dosud fungující reaktory v Záporožské jaderné elektrárně a odpojit ji od ukrajinské sítě. Kvůli tomu již omezili přístup personálu do elektrárny, na pracoviště směli pouze zaměstnanci, kteří zajišťují provoz jaderných bloků, uvedla ukrajinská státní společnost Enerhoatom, která za normálních okolností tuto největší jadernou elektrárnu v Evropě spravuje. O situaci po telefonu jednali ruský prezident Vladimir Putin s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.

Kreml oznámil, že Putin v pátečním telefonátu se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem uvedl, že ostřelování území, kde se nachází ukrajinská Záporožská jaderná elektrárna, vytváří riziko „rozsáhlé katastrofy“. Státníci se podle něj shodli na důležitosti brzkého vyslání mise Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) do zařízení.

Francouzský prezident řekl Putinovi, že je znepokojen bezpečnostními riziky v jaderném zařízení, přičemž šéf Kremlu souhlasil s vysláním expertů MAAE do této elektrárny, sdělil následně Elysejský palác.

Také turecký prezident Recep Tayyip Erdogan po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským přislíbil, že o situaci kolem elektrárny bude jednat s Putinem. Podle agentury Reuters Erdogan také uvedl, že Zelenskyj požadoval, aby Rusové odminovali okolí elektrárny. 

„Zabránit nenapravitelnému“

Enerhoatom v prohlášení varoval, že Rusové, kteří elektrárnu okupují od března, zde chystají „rozsáhlou provokaci“.

Ve čtvrtek večer do Enerhodaru dorazil početný štáb ruských propagandistů, kteří se sešli se zástupci tajné služby FSB, a již čtvrthodinu po půlnoci Rusové od autobusového nádraží a od vypouštěcího kanálu ostřelovali okolí elektrárny, uvedla ukrajinská společnost. Je jasné, že to okupanti dělají proto, aby v propagandistických médiích obvinili z ostřelování ukrajinské síly, dodal Enerhoatom.

„Znovu vyzýváme mezinárodní společenství, aby co nejdříve přijalo všechna nezbytná opatření k ukončení okupace Záporožské jaderné elektrárny. V sázce je jaderná a radiační bezpečnost celého lidstva!“ zdůraznil v závěru prohlášení Enerhoatom. 

Také zaměstnanci Záporožské jaderné elektrárny zveřejnili výzvu, v níž žádají světové společenství, aby „zabránilo nenapravitelnému“. Výzva poukazuje na porušování četných právních norem, zásad a předpisů pro zajištění bezpečnosti při nakládání s mírovým atomem během pěti měsíců od dobytí elektrárny Rusy, uvedla stanice BBC na svém ruskojazyčném webu.

Rusko odmítá demilitarizovanou zónu

Návštěva MAAE v Záporožské jaderné elektrárně by se mohla uskutečnit na počátku září, „pokud opět nevzniknou nějaké vedlejší faktory, nesouvisející s cíli a úkoly návštěvy MAAE“, prohlásil ruský představitel u mezinárodních organizací se sídlem ve Vídni Michail Uljanov podle agentury TASS.

Ukrajina požaduje, aby se návštěva MAAE v elektrárně ležící na území okupovaném ruskými jednotkami uskutečnila „zákonnou cestou, přes území, která neovládají okupanti“. Řekl to ukrajinský prezident Zelenskyj po čtvrtečním jednání s generálním tajemníkem OSN Antóniem Guterresem.

Guterres již dříve navrhl, aby kolem elektrárny vznikla demilitarizovaná zóna. Rusko návrh ale opakovaně odmítlo, podle něj by v takovém případě elektrárna mohla přijít o potřebnou ochranu.

Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba ve čtvrtek oznámil, že ředitel MAAE Rafael Grossi mu v odpovědi na ukrajinské pozvání sdělil, že je ochoten vést delegaci MAAE do Záporožské jaderné elektrárny. „Zdůraznil jsem naléhavost mise vzhledem k ohrožení jaderné bezpečnosti způsobenému ruskými nepřátelskými akcemi,“ napsal Kuleba na twitteru.

Podle odborníka na elektrické sítě Jiřího Ptáčka by odpojení elektrárny od sítě krátkodobě (v řádu týdnů) neznamenalo pro Ukrajinu zásadní problém, jelikož je země napojena na evropskou energetickou soustavu. Je navíc nyní energeticky soběstačná a elektřinu dokonce v malé míře exportuje. Z dlouhodobého hlediska by to ale prý mohl být problém jak ekonomický, tak i z hlediska dostatku energie, řekl ve vysílání ČT24.

Elektrárna je do velké míry schopna si poradit i bez obsluhy

Máme velmi dobrou představu, i na základě podobnosti s Temelínem, jakým způsobem se tak Záporožská jaderná elektrárna může chovat a co tam může nastat a jaké by to mělo důsledky, řekl pro Horizont ČT24 Marek Ruščák, ředitel odboru výzkumu jaderné bezpečnosti ve Státním ústav radiační ochrany.

Uvedl, že současné elektrárny jsou postavené tak, aby 30 minut po „jakékoliv iniciační události“ nevyžadovaly žádný zásah personálu. Elektrárna je tak do velké míry schopna reagovat sama, svými vnitřními systémy. 

Rusové, kteří elektrárnu nyní okupují, ji považují za svůj štít, který je navíc relativně bezpečný a stabilní. „Jaderná energetika navíc znamená energetickou nezávislost (Ukrajiny), což je něco, co v této chvíli ruské straně pravděpodobně nehraje příliš do karet.“

Nahrávám video
Ředitel odboru výzkumu jaderné bezpečnosti v SÚRO Ruščák o jaderné bezpečnosti v Záporoží
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Fico tvrdí, že Zelenskyj odmítl kontrolu Družby

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) řekl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl návrh na kontrolu stavu ropovodu Družba, kterým po lednových ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu neproudí ropa na Slovensko a do Maďarska. Tyto země přišly s návrhem na vytvoření komise složené ze zástupců obou zemí a Evropské komise, která by prověřila schopnost ropovodu přepravovat surovinu. Podle Bratislavy přepravě ropy potrubím nic nebrání.
11:58Aktualizovánopřed 5 mminutami

Clinton zákonodárcům řekl, že neměl ponětí o Epsteinových zločinech

Bývalý americký prezident Bill Clinton řekl zákonodárcům, že neměl ponětí o zločinech sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. V opačném případě by prý nelétal finančníkovým letadlem a naopak by ho nahlásil úřadům. Demokratický politik to uvedl v úvodním prohlášení adresovaném výboru Sněmovny reprezentantů pro dohled. Kongresmani z výboru Clintonovi kladou otázky o jeho vazbách na Epsteina během slyšení v americké obci Chappaqua ve státě New York, kde Clinton žije.
před 9 mminutami

Po vykolejení tramvaje v Miláně je mrtvý a čtyři desítky zraněných

Jeden člověk v pátek odpoledne zemřel a čtyři desítky dalších utrpěly zranění poté, co v italském Miláně vykolejila tramvaj, informují tamní média. Jeden člověk je podle Reuters v kritickém stavu. Zatím není jasné, co bylo příčinou nehody ve městě, které v současné době hostí Týden módy a kde minulý týden skončily zimní olympijské hry.
17:33Aktualizovánopřed 16 mminutami

Mise Artemis III na Měsíci nepřistane, oznámil šéf NASA

Na páteční tiskové konferenci oznámil ředitel americké vesmírné agentury NASA Jared Isaacman, že se odkládá pokus o přistání lidské posádky na Měsíci. Původně ji měla mít za úkol mise Artemis III, podle Isaacmana to ale má teď provést až Artemis IV.
před 2 hhodinami

Anthropic odmítl ultimátum Pentagonu

Společnost Anthropic odmítla požadavky Pentagonu, který chtěl využívat její technologii umělé inteligence (AI) bez omezení pro běžné uživatele. Americké ministerstvo obrany přitom sdělilo, že pokud firma nepřistoupí na jeho žádost, tak bude považována za „riziko pro dodavatelský řetězec“ a riskuje ztrátu státní zakázky v hodnotě 200 milionů dolarů (4,1 miliardy korun). Společnost dostala čas na rozhodnutí do pátku 17:01 amerického času (23:01 středoevropského času).
12:38Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Pákistán bombardoval Kábul a Kandahár

Pákistán v pátek ráno v odvetě za čtvrteční přeshraniční údery bombardoval pozice Talibanu v afghánských městech včetně Kábulu a Kandaháru. Pákistánský ministr obrany Chavádža Ásif na síti X napsal, že jeho zemi došla trpělivost a nachází se už v otevřené válce s afghánským Talibanem. Obě strany hlásí vysoké ztráty, údaje o obětech se ovšem výrazně rozcházejí a není je možné ověřit, píše agentura Reuters. Výbuchy jsou podle agentury AFP hlášeny i z provincií Kandahár a Paktía.
00:21Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Německo zpřísnilo azylová pravidla, z velké části vychází z migračního paktu EU

Německo zpřísnilo svá azylová pravidla a zároveň usnadnilo přístup žadatelů o azyl na pracovní trh. Poslanci Spolkového sněmu schválili příslušné návrhy zákonů, které z velké části převádějí do německého práva azylovou reformu Evropské unie z roku 2024, takzvaný migrační pakt.
před 4 hhodinami

Bez souhlasu europarlamentu začala Komise prozatímně zavádět dohodu s Mercosurem

Evropská unie začne prozatímně zavádět rozsáhlou obchodní dohodu se skupinou latinskoamerických států Mercosur, přestože ji Evropský parlament ještě neschválil. Oznámila to v pátek předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Reagovala tak na čtvrteční krok Uruguaye a Argentiny, které obchodní dohodu ratifikovaly.
před 5 hhodinami
Načítání...