„In Liz We Truss,“ kvituje novou britskou premiérku Kyjev. V Rusku je terčem propagandy

S nastupující premiérkou Velké Británie Liz Trussovou se neočekává změna přístupu Spojeného království k ruské válce na Ukrajině. Pozitivní signály vysílá v tomto směru Londýn i Kyjev. Její jmenování do čela britské vlády však podle událostí minulých měsíců naznačuje, že Moskva z Trussové v Downing Street 10 nadšena nebude.

O tom, že Trussová je pro ruskou diplomacii nežádoucí, svědčila už únorová schůzka v Moskvě. Ještě jako britská ministryně zahraničí se Trussová sešla čtrnáct dní před zahájením ruské války na Ukrajině s protějškem Sergejem Lavrovem, ale jednání s cílem odradit Rusko od invaze skončilo neúspěšně.

„Rozhovor probíhal mezi němým a hluchým. Zdá se, že posloucháme, ale neslyšíme,“ komentoval tehdy schůzku Lavrov. Předčasný odchod ruského představitele z tiskové konference ještě více ochladil tehdejší atmosféru.

Pro napjaté vztahy mezi Velkou Británií a Ruskou federací šlo o další ránu, neboť návštěva Trussové v Moskvě v postavení ministryně zahraničí byla první po více než čtyřech letech. Vzájemné vztahy ochladly i kvůli otravě bývalého špiona Sergeje Skripala přímo v Británii. Agenti ruské GRU se Skripala a jeho dceru Julii pokusili zavraždit novičokem.

Terčem ruské propagandy

Trussová se v měsících následujících po návštěvě Moskvy stala terčem ruských státních médií. Její očerňování bylo ve zpravodajství na státních ruských televizních kanálech běžnou praxí a byla označována jako politická radikálka nebo lehká váha.

„Liz Trussová nepatří do politiky, ale do kuchyně,“ řekl například analytik Igor Korotčenko na stanici Rossija 1 a tvrdil, že kandidátka na lídra konzervativců je „nevzdělaná“, „nebezpečná“ a méně „rozumná“ než její rival Sunak. S kritikou přispěchal i přední kremelský propagandista Vladimir Solovjov, jenž obvinil Trussovou ze zahájení náboženské války s Ruskem.

„Přehmaty, které udělá, jsou zesílené, přičemž se jí často vysmívají, že jde o nevzdělanou nebo špatnou napodobeninu Margaret Thatcherové,“ popisuje ruský mediální portrét Trussové novinář BBC Francis Scarr. Dodává, že „obzvláště nekompromisní postoj Trussové k válce je předmětem konkrétních urážek“, a zdá se, že to má také dopad na ruskou veřejnost.

Ve stopách Johnsona

Trussová v kampani mezi konzervativci v souvislosti s děním na Ukrajině mimo jiné uvedla, že by Kyjev měl dostat víc těžkých zbraní. Tehdejší ministryně zahraničí také řekla, že chce zvýšit britské výdaje na obranu na tři procenta HDP.

V přístupu k Ukrajině se dá proto po jejím zvolení do čela britské vlády očekávat kontinuita britsko-ukrajinských vztahů. Dosavadní premiér Boris Johnson byl od únorové ruské invaze hlasitým zastáncem Ukrajiny, přičemž Kyjev několikrát navštívil a setkal se s prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Navzdory svým problémům doma byl Johnson díky podpoře Kyjeva zřejmě nejoblíbenějším zahraničním politikem na Ukrajině. Kozáckou komunitou ve městě Černihiv byl dokonce prohlášen za „čestného kozáka“.

Johnson ve své poslední výzvě jako britský premiér ujistil prezidenta Volodymyra Zelenského, že Ukrajina může a porazí Rusko, přičemž slíbil, že bude udržovat úzké spojení se Zelenským i v budoucnu. „Dovolte mi nyní říci lidu Ukrajiny, že vím, že my ve Spojeném království budeme nadále podporovat váš boj za svobodu tak dlouho, jak to bude potřeba,“ oznámil Johnson.

V Johnsonově zahraniční politice bude Trussová pokračovat. „Jako premiérka budu největším přítelem Ukrajiny – ve stopách Borise Johnsona – a plně se zavazuji zajistit, že Vladimir Putin na Ukrajině neuspěje a utrpí strategickou porážku a že Rusko bude v budoucnu omezeno,“ prohlásila Trussová už koncem července.

V pokračování spolupráce věří i Kyjev

„Věřím, že neochvějná podpora Spojeného království vůči Ukrajině neoslabí,“ řekl Bohdan Myroněnko, vedoucí pracovník ukrajinského think-tanku Adastra. „Upřímně věřím, že vláda Trussové nebude pro Ukrajinu a její ozbrojené síly škodlivá.“

Zatímco Myroněnko uznává, že Spojené království a Evropská unie „nebudou pod vedením Trussové nejlepšími přáteli“, tak věří, že oba spojenci jsou odhodláni pomoci Ukrajině v boji proti Rusku. „Naši krajané jsou rádi, když vidí, že vlády Evropy a zemí mimo Evropu jsou jednotné ve své neochvějné podpoře Ukrajině,“ řekl.

Vřelé kontakty předpokládají i samotní ukrajinští politici. Zelenskyj řekl, že britsko-ukrajinské vztahy jsou již na „bezprecedentně vysoké úrovni“ a dodal: „My ji na Ukrajině dobře známe – vždy byla na té lepší straně evropské politiky. A věřím, že společně dokážeme udělat mnohem více pro ochranu našich národů a zmaření veškerého ruského destruktivního úsilí. Hlavní věcí je zachovat naši jednotu.“

„Věříme v Liz,“ napsal na Twitteru ukrajinský poslanec Rustem Umerov. „Paní Trussová je pevnou zastánkyní Ukrajiny. Doufáme v plodné pokračující partnerství mezi Spojeným královstvím a Ukrajinou,“ dodal.

Ekonomická otázka

Pokračující ekonomické problémy Velké Británie však mohou omezit Trussové možnosti. V analytických kruzích se očekává, že země projde recesí a její inflace stoupla na zhruba deset procent. Trussová, jež je třetí britskou premiérkou po Margaret Thatcherové a Therese Mayové, chce snížit daně a ulevit obyvatelstvu od prudce rostoucích účtů za energie, což ale bude znamenat nižší příjmy pro vládu. Zvýšení výdajů na obranu proto bude s menšími zdroji těžší.

„Má problém a je otázkou, co upřednostní, protože nemůže upřednostnit všechno,“ říká Ian Bond, ředitel zahraniční politiky think-tanku Centrum pro evropskou reformu. „V tuto chvíli nevíme, co to bude.“

Velká Británie patří k největším podporovatelům Ukrajiny – dodává protitankové střely, naváděcí rakety či obrněná bojová vozidla a mimo jiné zprostředkovává výcvik ukrajinských vojáků a důstojníků na svém území. Počátkem srpna se celková britská vojenská pomoc Kyjevu od začátku konfliktu zvýšila na více než dvě miliardy liber.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán podnikl další odvetný útok na Izrael

Írán v reakci na útoky na své území vypálil na Izrael balistické rakety, oznámila izraelská armáda. Před 13:30 SEČ agentura Reuters s odkazem na izraelskou armádu informovala o další vlně, zemí zní opakovaně sirény. Dopoledne obyvatelé v židovském státě dostali varování do mobilních telefonů s instrukcí, aby se uchýlili do krytů, píší izraelská média. Revoluční gardy uvedly, že jde o začátek odvety za ranní útoky Spojených států a Izraele na Írán.
09:40Aktualizovánopřed 6 mminutami

Prioritou je zajistit bezpečnost českých občanů v Íránu, sdělil Babiš

V reakci na útok proti Íránu sdělil premiér Andrej Babiš (ANO), že prioritou je zajistit bezpečnost českých občanů, kteří se v zemi ještě nachází. Politici opozičních stran považují americké a izraelské údery k zastavení íránského jaderného programu za správné či pochopitelné. Pokud přispějí k pádu íránského režimu, bude to dobře pro obyvatele i mezinárodní společenství, sdělil předseda opoziční ODS Martin Kupka. Šéf Pirátů Zdeněk Hřib míní, že je nešťastné, že USA postupují v rozporu s mezinárodním právem.
10:57Aktualizovánopřed 19 mminutami

Arabské země hlásí exploze a vyhrazují si právo na odvetu

V Jordánsku, Kuvajtu, Bahrajnu, Kataru a Spojených arabských emirátech (SAE) se ozvaly hlasité exploze poté, co Írán spustil protiútok na americké základny na Blízkém východě v odvetě za izraelsko-americké údery. Bahrajn uvedl, že terčem útoku se stalo velitelství páté flotily námořnictva USA v ostrovním království. Kuvajt, Katar a SAE si vyhradily právo na údery odpovědět. V Abú Dhabí je podle místních zdrojů jeden mrtvý po zásahu šrapnelem.
10:51Aktualizovánopřed 22 mminutami

Aerolinky ruší lety do oblasti Perského zálivu

Letecké společnosti v reakci na údery na Írán a odvetné útoky v regionu ruší lety na Blízký východ a do oblasti Perského zálivu. Není jasné, jak dlouho přerušení letů potrvá. Posléze oznámilo mezinárodní letiště v Dubaji, které je nejrušnějším letištěm na světě, že dočasně uzavírá provoz. Z Letiště Václava Havla v Praze bylo zrušeno pět letů, všechny do Tel Avivu a Dubaje.
12:03Aktualizovánopřed 28 mminutami

USA a Izrael cílily i na špičky íránského režimu

Americký prezident Donald Trump oznámil, že americká armáda zahájila „velkou bojovou operaci v Íránu“. USA podle něj zajistí, aby Teherán nezískal jadernou zbraň. Ještě předtím údery oznámil izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Podle Reuters země cílily i na íránského prezidenta a duchovního vůdce. V Teheránu bylo slyšet několik výbuchů, z míst v centru města stoupá dým. Íránské ministerstvo zahraničí podle Reuters informovalo, že údery zasáhly vojenské cíle i civilní infrastrukturu. Írán v odvetě vypálil rakety na Izrael a na americké základny na Blízkém východě.
07:35Aktualizovánopřed 36 mminutami

VideoDěláme to pro budoucnost, řekl Trump k úderu na Írán

„Toto prohlášení nečiním lehkomyslně. Íránský režim se snaží zabíjet,“ uvedl americký prezident Donald Trump poté, co USA společně s Izraelem zaútočily na Írán. „Po 47 let íránský režim skandoval ,Smrt Americe‘ a vedl nekonečnou kampaň krveprolití a vraždění, cílící na USA, americké vojáky a nevinné osoby v mnoha zemích,“ řekl Trump. Dodal, že Írán je státním sponzorem terorismu číslo jedna. „Možná přijdeme o životy statečných amerických hrdinů a možná budeme mít oběti, jak se to ve válce často stává, ale neděláme to pro současnost. Děláme to pro naši budoucnost, je to vznešená mise,“ dodal ve vystoupení americký prezident. Trump dále vyzval členy Islámské revoluční gardy, íránských ozbrojených sil, aby složili zbraně za což jim slíbil udělení imunity. Druhou možností je jistá smrt, řekl.
před 4 hhodinami

V afghánském Dželálábádu zněly exploze po průletu letadla, píše AFP

Dvě silné exploze byly v sobotu slyšet v Dželálábádu na východě Afghánistánu, napsala ráno agentura AFP s odvoláním na svého reportéra na místě. Stalo se tak den poté, co pákistánská letadla bombardovala několik afghánských měst. Agentura Reuters píše, že přestřelky přes afghánsko-pákistánskou hranici pokračovaly i přes noc, zatímco mezinárodní společenství vyjádřilo rostoucí znepokojení a vyzvalo strany k naléhavým jednáním.
před 5 hhodinami

Pád letadla s penězi v Bolívii nepřežilo nejméně dvacet lidí

Nejméně dvacet lidí zemřelo po pádu vojenského nákladního letadla, zřítilo se na silnici u bolivijské metropole La Paza. Dalších 28 osob utrpělo zranění. Letoun, který převážel peníze, poničil asi desítku aut, uvedla místní policie. Podle agentury AFP byl stroj těžce poškozen a do okolí z něj létaly bankovky. Příčina nehody zatím není známa. Policisté podle webu El Deber museli použít slzný plyn proti lidem, kteří si chtěli z místa nehody odnášet peníze.
02:55Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...