„In Liz We Truss,“ kvituje novou britskou premiérku Kyjev. V Rusku je terčem propagandy

S nastupující premiérkou Velké Británie Liz Trussovou se neočekává změna přístupu Spojeného království k ruské válce na Ukrajině. Pozitivní signály vysílá v tomto směru Londýn i Kyjev. Její jmenování do čela britské vlády však podle událostí minulých měsíců naznačuje, že Moskva z Trussové v Downing Street 10 nadšena nebude.

O tom, že Trussová je pro ruskou diplomacii nežádoucí, svědčila už únorová schůzka v Moskvě. Ještě jako britská ministryně zahraničí se Trussová sešla čtrnáct dní před zahájením ruské války na Ukrajině s protějškem Sergejem Lavrovem, ale jednání s cílem odradit Rusko od invaze skončilo neúspěšně.

„Rozhovor probíhal mezi němým a hluchým. Zdá se, že posloucháme, ale neslyšíme,“ komentoval tehdy schůzku Lavrov. Předčasný odchod ruského představitele z tiskové konference ještě více ochladil tehdejší atmosféru.

Pro napjaté vztahy mezi Velkou Británií a Ruskou federací šlo o další ránu, neboť návštěva Trussové v Moskvě v postavení ministryně zahraničí byla první po více než čtyřech letech. Vzájemné vztahy ochladly i kvůli otravě bývalého špiona Sergeje Skripala přímo v Británii. Agenti ruské GRU se Skripala a jeho dceru Julii pokusili zavraždit novičokem.

Terčem ruské propagandy

Trussová se v měsících následujících po návštěvě Moskvy stala terčem ruských státních médií. Její očerňování bylo ve zpravodajství na státních ruských televizních kanálech běžnou praxí a byla označována jako politická radikálka nebo lehká váha.

„Liz Trussová nepatří do politiky, ale do kuchyně,“ řekl například analytik Igor Korotčenko na stanici Rossija 1 a tvrdil, že kandidátka na lídra konzervativců je „nevzdělaná“, „nebezpečná“ a méně „rozumná“ než její rival Sunak. S kritikou přispěchal i přední kremelský propagandista Vladimir Solovjov, jenž obvinil Trussovou ze zahájení náboženské války s Ruskem.

„Přehmaty, které udělá, jsou zesílené, přičemž se jí často vysmívají, že jde o nevzdělanou nebo špatnou napodobeninu Margaret Thatcherové,“ popisuje ruský mediální portrét Trussové novinář BBC Francis Scarr. Dodává, že „obzvláště nekompromisní postoj Trussové k válce je předmětem konkrétních urážek“, a zdá se, že to má také dopad na ruskou veřejnost.

Ve stopách Johnsona

Trussová v kampani mezi konzervativci v souvislosti s děním na Ukrajině mimo jiné uvedla, že by Kyjev měl dostat víc těžkých zbraní. Tehdejší ministryně zahraničí také řekla, že chce zvýšit britské výdaje na obranu na tři procenta HDP.

V přístupu k Ukrajině se dá proto po jejím zvolení do čela britské vlády očekávat kontinuita britsko-ukrajinských vztahů. Dosavadní premiér Boris Johnson byl od únorové ruské invaze hlasitým zastáncem Ukrajiny, přičemž Kyjev několikrát navštívil a setkal se s prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Navzdory svým problémům doma byl Johnson díky podpoře Kyjeva zřejmě nejoblíbenějším zahraničním politikem na Ukrajině. Kozáckou komunitou ve městě Černihiv byl dokonce prohlášen za „čestného kozáka“.

Johnson ve své poslední výzvě jako britský premiér ujistil prezidenta Volodymyra Zelenského, že Ukrajina může a porazí Rusko, přičemž slíbil, že bude udržovat úzké spojení se Zelenským i v budoucnu. „Dovolte mi nyní říci lidu Ukrajiny, že vím, že my ve Spojeném království budeme nadále podporovat váš boj za svobodu tak dlouho, jak to bude potřeba,“ oznámil Johnson.

V Johnsonově zahraniční politice bude Trussová pokračovat. „Jako premiérka budu největším přítelem Ukrajiny – ve stopách Borise Johnsona – a plně se zavazuji zajistit, že Vladimir Putin na Ukrajině neuspěje a utrpí strategickou porážku a že Rusko bude v budoucnu omezeno,“ prohlásila Trussová už koncem července.

V pokračování spolupráce věří i Kyjev

„Věřím, že neochvějná podpora Spojeného království vůči Ukrajině neoslabí,“ řekl Bohdan Myroněnko, vedoucí pracovník ukrajinského think-tanku Adastra. „Upřímně věřím, že vláda Trussové nebude pro Ukrajinu a její ozbrojené síly škodlivá.“

Zatímco Myroněnko uznává, že Spojené království a Evropská unie „nebudou pod vedením Trussové nejlepšími přáteli“, tak věří, že oba spojenci jsou odhodláni pomoci Ukrajině v boji proti Rusku. „Naši krajané jsou rádi, když vidí, že vlády Evropy a zemí mimo Evropu jsou jednotné ve své neochvějné podpoře Ukrajině,“ řekl.

Vřelé kontakty předpokládají i samotní ukrajinští politici. Zelenskyj řekl, že britsko-ukrajinské vztahy jsou již na „bezprecedentně vysoké úrovni“ a dodal: „My ji na Ukrajině dobře známe – vždy byla na té lepší straně evropské politiky. A věřím, že společně dokážeme udělat mnohem více pro ochranu našich národů a zmaření veškerého ruského destruktivního úsilí. Hlavní věcí je zachovat naši jednotu.“

„Věříme v Liz,“ napsal na Twitteru ukrajinský poslanec Rustem Umerov. „Paní Trussová je pevnou zastánkyní Ukrajiny. Doufáme v plodné pokračující partnerství mezi Spojeným královstvím a Ukrajinou,“ dodal.

Ekonomická otázka

Pokračující ekonomické problémy Velké Británie však mohou omezit Trussové možnosti. V analytických kruzích se očekává, že země projde recesí a její inflace stoupla na zhruba deset procent. Trussová, jež je třetí britskou premiérkou po Margaret Thatcherové a Therese Mayové, chce snížit daně a ulevit obyvatelstvu od prudce rostoucích účtů za energie, což ale bude znamenat nižší příjmy pro vládu. Zvýšení výdajů na obranu proto bude s menšími zdroji těžší.

„Má problém a je otázkou, co upřednostní, protože nemůže upřednostnit všechno,“ říká Ian Bond, ředitel zahraniční politiky think-tanku Centrum pro evropskou reformu. „V tuto chvíli nevíme, co to bude.“

Velká Británie patří k největším podporovatelům Ukrajiny – dodává protitankové střely, naváděcí rakety či obrněná bojová vozidla a mimo jiné zprostředkovává výcvik ukrajinských vojáků a důstojníků na svém území. Počátkem srpna se celková britská vojenská pomoc Kyjevu od začátku konfliktu zvýšila na více než dvě miliardy liber.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA a Ukrajina podepsaly dohodu o nerostném bohatství

Spojené státy a Kyjev podepsaly historickou dohodu o přístupu k ukrajinským přírodním zdrojům. Ta poskytne Američanům privilegovaný přístup k novým investičním projektům zaměřeným na ukrajinské nerostné bohatství, včetně hliníku, grafitu, ropy a zemního plynu, uvedla agentura Bloomberg.
před 12 mminutami

Proměny USA za 100 dnů s Trumpem jsou výrazné, shodli se hosté Událostí, komentářů

Šéf Bílého domu Donald Trump má za sebou prvních sto dnů svého druhého prezidentského období. O tom, jak se to projevilo v ekonomice či v zahraniční politice, diskutovali v pořadu Události, komentáře za vládní strany poslanec Hayato Okamura (KDU-ČSL) a ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN), za opozici pak poslanec Jiří Kobza (SPD) a pražský zastupitel a šéf Pirátů Zdeněk Hřib. ANO ani po několika dnech od pozvání svého zástupce do debaty neposlalo. Přítomni byli také amerikanistka z Metropolitní univerzity Praha Kateřina Březinová a investiční bankéř Ondřej Jonáš. Speciální vydání pořadu moderoval Martin Řezníček.
před 1 hhodinou

Mezinárodní soudní dvůr řeší izraelskou blokádu zboží pro Gazu

Zástupci Spojených států znovu podpořili Izrael, tentokrát u Mezinárodního soudního dvora, který se na popud OSN zabývá humanitární situací v Pásmu Gazy. Ta se rapidně zhoršila od března, kdy Jeruzalém přerušil dodávky zboží do palestinské enklávy. Izrael se blokádou snaží – zatím bezvýsledně – vytvořit tlak na teroristické hnutí Hamás, aby složilo zbraně a propustilo izraelská rukojmí.
před 4 hhodinami

Grónsko po americkém tlaku posiluje vztahy s Dánskem

V Grónsku bude tento týden americká delegace jednat o investičních příležitostech. Bílý dům chce strategický ostrov s bohatými nalezišti nerostných surovin připojit ke Spojeným státům. To ale tamní vláda odmítá. Po měsících rostoucího tlaku na vlastní nezávislost se nyní snaží ostrov posílit vztahy s Dánskem, ke kterému patří. To podtrhla i návštěva krále Frederika, který do Nuuku jezdí každoročně.
před 4 hhodinami

„Ještě jste nic neviděli.“ Trump promluvil o sto dnech v prezidentské funkci

Americký prezident Donald Trump vystoupil v Michiganu s projevem ke sto dnům ve funkci. Mluvil o tom, že země s ním vstupuje do „zlaté éry“, stejně jako o hospodářství, bezpečnosti nebo migraci, kterou podle něj nezvládal řešit jeho předchůdce Joe Biden s tehdejší viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Projev přišel ve chvíli, kdy Trumpova popularita podle průzkumů klesá, podotýkají média.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Identita občana měla výpadky. Způsobily potíže s on-line daňovým přiznáním

Služba Identita občana hlásila v posledních dnech chvilkové výpadky dostupnosti. V pondělí a úterý odpoledne se kvůli tomu nebylo možné jejím prostřednictvím přihlásit do portálu MOJE daně, přes který se podává elektronické daňové přiznání. Do půlnoci 29. dubna přijala Finanční správa celkem 2 240 564 přiznání, většina lidí je podává právě elektronicky. Lhůta pro podání daňového přiznání on-line končí už v pátek 2. května.
před 5 hhodinami

Lukašenko pozval do země na 150 tisíc Pákistánců, obsadit mají volná pracovní místa

Na pozvání běloruského diktátora Alexandra Lukašenka by do východoevropské země mohlo přijít až 150 tisíc Pákistánců, píše ruskojazyčná odnož Deutsche Welle. Jednalo by se o 2,5krát více pracovních migrantů, než je v Bělorusku v současné době. Země se potýká s nedostatkem pracovních sil, od roku 2020 ji opustilo na pět set tisíc obyvatel.
před 8 hhodinami

Půl století po pádu Saigonu si jizvy nesou Vietnam i USA

Před půl stoletím dobyli komunisté Saigon, čímž skončila vleklá vietnamská válka. Stát si událost připomněl vojenskou přehlídkou. Evakuovat se koncem dubna 1975 musely tisíce Američanů, jejichž země si kvůli brutálním praktikám poškodila pověst ve světě. Vietnamská společnost zůstává i po padesáti letech rozpolcená: část spojuje 30. duben s osvobozením, jiná mluví o „černém dni“. Ekonomicky Vietnam vzkvétá, jizvy však zůstávají – i v podobě statisíců tun nevybuchlých bomb.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...