I půl roku od začátku ruské invaze stojí Západ za Ukrajinou, v srpnu slíbil zatím největší pomoc

Ruská invaze na Ukrajinu trvá už více než šest měsíců. V srpnu se okupované zemi dostalo zatím největší vojenské a finanční pomoci ze Západu od začátku konfliktu, k čemuž výrazně přispěly Spojené státy americké. Prezident Joe Biden nejprve nařídil vyčlenit 775 milionů a následně tři miliardy dolarů (celkově 92 miliard korun). Německo uvolnilo 500 milionů eur (12,2 miliardy korun), Kanada 450 milionů kanadských dolarů (8,4 miliardy korun). Peníze na vybavení pro ukrajinskou armádu posílali i Češi, například u příležitosti výročí okupace z roku 1968.

Největší pomoci se okupované zemi dostalo symbolicky 24. srpna, tedy v den, kdy si Ukrajina přípomíná svou nezávislost. Američané jí poskytli zbraně a vybavení za téměř tři miliardy dolarů (73,5 miliardy korun).

„Spojené státy jsou odhodlány podporovat Ukrajince, kteří dál brání svou suverenitu. V rámci tohoto závazku mám tu čest oznámit náš dosud největší díl bezpečnostní pomoci,“ uvedl Biden v prohlášení vydaném k datu připomínajícímu jak Den nezávislosti Ukrajiny, tak i půl roku od začátku ruské invaze.

Bezpilotní letouny a obrněná vozidla

Podle amerického prezidenta umožní suma Ukrajině získat letecké obranné systémy, dělostřeleckou techniku a munici, bezpilotní letecké systémy a radary, což jí v nadcházejících měsících pomůže bránit své území.

Američané dosud posílali na Ukrajinu zbraně a munici, které měla bránící se armáda okamžitě k dispozici. Tentokrát se však jedná spíš o vybavení, které bude využitelné v blízké budoucnosti.

Americké obrněné vozidlo MRAP
Zdroj: Lucas Jackson/Reuters

Ještě předtím uvolnily Spojené státy dle informací agentury Reuters, která se odvolala na nejmenovaného představitele americké obrany, monitorovací bezpilotní letadla Scan Eagle, houfnice ráže 105 milimetrů, protitankové střely Javelin a také obrněná vozidla MRAP odolná proti minám. 

Bezpilotní letadla Scan Eagle, která Ukrajina obdržela vůbec poprvé, a to v počtu patnácti kusů, jsou vhodná pro zaměřování dělostřelecké a raketové palby. Obrněná vozidla MaxxPro MRAP mohou čistit cesty od min položených ruskými jednotkami.

Přítomnost pancéřovek Carl Gustav na seznamu dodávaných zbraní zase naznačoval, že Ukrajinci očekávají boje na krátkou vzdálenost. Zmíněnou munici krátce nato použili při ofenzivě na jihu země.

Další pomoc Kyjevu slíbilo i Německo

S citelnou pomocí se v srpnu přidalo také Německo. Spolkový kancléř Olaf Scholz prohlásil, že Německo poskytne Ukrajině zbraně za dalších více než 500 milionů eur. Dodávka má zahrnovat systémy protivzdušné obrany IRIS-T, zhruba desítku vyprošťovacích tanků či raketomety.

Kanada uvolnila 450 milionů kanadských dolarů v půjčkách na nákup topných paliv na zimu. Půjčka byla součástí širšího balíku finanční pomoci 1,95 miliardy kanadských dolarů (asi 36,4 miliard korun), který Kanada přislíbila od začátku válečného konfliktu. „Nyní jsme již vyplatili všechny doposud slíbené půjčky,“ informovala kanadská ministryně financí Chrystia Freelandová.

Nezávisle na zmíněných půjčkách slíbila Kanada vyplatit další desítky milionů kanadských dolarů na humanitární pomoc, na zefektivnění ukrajinského zemědělství, na vybavení potřebné k čištění zaminovaných oblastí a na projekty mapující porušování lidských práv na Ukrajině.

Dárcovská konference v Kodani

Dalších více než 1,5 miliardy eur (36,5 miliardy korun) přislíbila na pomoc Ukrajině skupina 26 zemí během dárcovské konference v Kodani. Pořádající Velká Británie a Dánsko oznámily, že okupované zemi pošlou 300 milionů eur (7,3 miliardy korun), respektive 110 milionů eur (2,7 miliardy korun) a také další salvové raketomety či přesně naváděné rakety.

Británie podle agentury Reuters poskytne Ukrajině i významný počet přesně naváděných raket M31A1. Už dříve dodala pokročilé zbraňové systémy a vycvičila tisíce ukrajinských vojáků.

Průmyslové projekty i symbolických 1968 korun

Česko na konferenci představilo asi padesát průmyslových projektů, které je tuzemský obranný průmysl často ve spolupráci s Ukrajinci schopen v příštích měsících či letech realizovat. Týkají se výroby různých systémů, které Kyjev poptává, nebo například rozšíření výroby munice. „Tyto projekty by mohly být financovány dalšími dárcovskými státy,“ uvedl náměstek české ministryně obrany František Šulc, jenž Prahu na konferenci zastupoval.    

Pomocnou ruku Ukrajině přidali v srpnu mimo jiné i obyvatelé České republiky, kteří při výročí sovětské okupace poslali na účet ukrajinského velvyslanectví určený pro dary na podporu ukrajinské armády 24,2 milionu korun - často přispívali částkou v symbolické výši 1968 korun. Od začátku invaze už na účet 304452700/0300 Česi poslali 1,2 miliardy korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ceny plynu a ropy dál prudce rostou

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje a v úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh). K růstu přispívá zpráva, že Katar byl v pondělí nucen zastavit vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou i ceny ropy. Brent v úterý dopoledne přidává čtyři procenta na téměř 81 dolarů za barel.
před 1 mminutou

V Praze přistálo další letadlo s turisty z Blízkého východu

Další Češi se ráno vrátili z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě. Letadlo s asi dvěma sty krajany přiletělo z ománského Maskatu do Prahy, dalších dvě stě lidí se vrátilo už v noci. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničí, asi 6,7 tisíce Čechů. Nejvíce z nich je v Dubaji.
02:15Aktualizovánopřed 17 mminutami

VideoVláda zareagovala okamžitě, říká Vondráček. Lipavský kritizuje její komunikaci

Čechy v Jordánsku vyzvedne repatriační letoun až v úterý, uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), a to kvůli uzavření vzdušného prostoru v zemi. Repatriace se pak týká i Egypta a Ománu. „Jsem rád, že se vláda a opozice shodnou, že je potřeba se postarat o české občany. Jsem velmi zdrženlivý v tom, abych komentoval konkrétní kroky, (...) jak danou situaci vyřešit,“ uvedl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS). Kritický je ale ke komunikaci kabinetu. „Vláda zareagovala okamžitě, převládá racionální duch a snažíme se pomáhat. Je zbytečné kritizovat vládu, že snad měla být v něčem rychlejší,“ sdělil místopředseda poslaneckého klubu ANO Radek Vondráček. O situaci na Blízkém východě debatovali také europoslanec Jan Farský (STAN) a místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD).
před 19 mminutami

Americká ambasáda v Rijádu se stala terčem íránského dronového útoku

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Americké ministerstvo zahraničí nařídilo evakuaci zaměstnanců svých ambasád a jejich rodin v Bahrajnu, v Iráku a v Jordánsku. Uzavřené je i velvyslanectví v Kuvajtu.
01:17Aktualizovánopřed 21 mminutami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút

Izraelské letectvo v úterý ráno oznámilo, že zahájilo vlnu rozsáhlých úderů proti Íránu a Hizballáhu. Izrael naopak čelil dalšímu íránskému raketovému útoku. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky.
03:45Aktualizovánopřed 30 mminutami

Satelitní snímky ukazují škody po úderech na Blízkém východě

Izrael a USA pokračují v úderech proti Íránu, které zahájily v sobotu 28. února 2026. Při úderech zemřel íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a desítky dalších vysokých představitelů tamního režimu. Teherán v reakci spustil protiútok například na izraelský Tel Aviv, ale i na cíle v dalších zemích regionu. Satelitní snímky přibližují způsobené škody.
včeraAktualizovánopřed 43 mminutami

FT: Izrael sledoval Chameneího ochranku pomocí dopravních kamer

Izraelská tajná služba se nabourala do dopravních kamer v Teheránu, aby mohla sledovat ochranku nejvyššího vůdce Alího Chameneího a další íránské čelní představitele. S odkazem na informované zdroje o tom napsal deník Financial Times (FT). Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, kterými mimo jiné zabily Chameneího a desítky dalších předních činitelů.
před 9 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 10 hhodinami
Načítání...