I půl roku od začátku ruské invaze stojí Západ za Ukrajinou, v srpnu slíbil zatím největší pomoc

Ruská invaze na Ukrajinu trvá už více než šest měsíců. V srpnu se okupované zemi dostalo zatím největší vojenské a finanční pomoci ze Západu od začátku konfliktu, k čemuž výrazně přispěly Spojené státy americké. Prezident Joe Biden nejprve nařídil vyčlenit 775 milionů a následně tři miliardy dolarů (celkově 92 miliard korun). Německo uvolnilo 500 milionů eur (12,2 miliardy korun), Kanada 450 milionů kanadských dolarů (8,4 miliardy korun). Peníze na vybavení pro ukrajinskou armádu posílali i Češi, například u příležitosti výročí okupace z roku 1968.

Největší pomoci se okupované zemi dostalo symbolicky 24. srpna, tedy v den, kdy si Ukrajina přípomíná svou nezávislost. Američané jí poskytli zbraně a vybavení za téměř tři miliardy dolarů (73,5 miliardy korun).

„Spojené státy jsou odhodlány podporovat Ukrajince, kteří dál brání svou suverenitu. V rámci tohoto závazku mám tu čest oznámit náš dosud největší díl bezpečnostní pomoci,“ uvedl Biden v prohlášení vydaném k datu připomínajícímu jak Den nezávislosti Ukrajiny, tak i půl roku od začátku ruské invaze.

Bezpilotní letouny a obrněná vozidla

Podle amerického prezidenta umožní suma Ukrajině získat letecké obranné systémy, dělostřeleckou techniku a munici, bezpilotní letecké systémy a radary, což jí v nadcházejících měsících pomůže bránit své území.

Američané dosud posílali na Ukrajinu zbraně a munici, které měla bránící se armáda okamžitě k dispozici. Tentokrát se však jedná spíš o vybavení, které bude využitelné v blízké budoucnosti.

Americké obrněné vozidlo MRAP
Zdroj: Lucas Jackson/Reuters

Ještě předtím uvolnily Spojené státy dle informací agentury Reuters, která se odvolala na nejmenovaného představitele americké obrany, monitorovací bezpilotní letadla Scan Eagle, houfnice ráže 105 milimetrů, protitankové střely Javelin a také obrněná vozidla MRAP odolná proti minám. 

Bezpilotní letadla Scan Eagle, která Ukrajina obdržela vůbec poprvé, a to v počtu patnácti kusů, jsou vhodná pro zaměřování dělostřelecké a raketové palby. Obrněná vozidla MaxxPro MRAP mohou čistit cesty od min položených ruskými jednotkami.

Přítomnost pancéřovek Carl Gustav na seznamu dodávaných zbraní zase naznačoval, že Ukrajinci očekávají boje na krátkou vzdálenost. Zmíněnou munici krátce nato použili při ofenzivě na jihu země.

Další pomoc Kyjevu slíbilo i Německo

S citelnou pomocí se v srpnu přidalo také Německo. Spolkový kancléř Olaf Scholz prohlásil, že Německo poskytne Ukrajině zbraně za dalších více než 500 milionů eur. Dodávka má zahrnovat systémy protivzdušné obrany IRIS-T, zhruba desítku vyprošťovacích tanků či raketomety.

Kanada uvolnila 450 milionů kanadských dolarů v půjčkách na nákup topných paliv na zimu. Půjčka byla součástí širšího balíku finanční pomoci 1,95 miliardy kanadských dolarů (asi 36,4 miliard korun), který Kanada přislíbila od začátku válečného konfliktu. „Nyní jsme již vyplatili všechny doposud slíbené půjčky,“ informovala kanadská ministryně financí Chrystia Freelandová.

Nezávisle na zmíněných půjčkách slíbila Kanada vyplatit další desítky milionů kanadských dolarů na humanitární pomoc, na zefektivnění ukrajinského zemědělství, na vybavení potřebné k čištění zaminovaných oblastí a na projekty mapující porušování lidských práv na Ukrajině.

Dárcovská konference v Kodani

Dalších více než 1,5 miliardy eur (36,5 miliardy korun) přislíbila na pomoc Ukrajině skupina 26 zemí během dárcovské konference v Kodani. Pořádající Velká Británie a Dánsko oznámily, že okupované zemi pošlou 300 milionů eur (7,3 miliardy korun), respektive 110 milionů eur (2,7 miliardy korun) a také další salvové raketomety či přesně naváděné rakety.

Británie podle agentury Reuters poskytne Ukrajině i významný počet přesně naváděných raket M31A1. Už dříve dodala pokročilé zbraňové systémy a vycvičila tisíce ukrajinských vojáků.

Průmyslové projekty i symbolických 1968 korun

Česko na konferenci představilo asi padesát průmyslových projektů, které je tuzemský obranný průmysl často ve spolupráci s Ukrajinci schopen v příštích měsících či letech realizovat. Týkají se výroby různých systémů, které Kyjev poptává, nebo například rozšíření výroby munice. „Tyto projekty by mohly být financovány dalšími dárcovskými státy,“ uvedl náměstek české ministryně obrany František Šulc, jenž Prahu na konferenci zastupoval.    

Pomocnou ruku Ukrajině přidali v srpnu mimo jiné i obyvatelé České republiky, kteří při výročí sovětské okupace poslali na účet ukrajinského velvyslanectví určený pro dary na podporu ukrajinské armády 24,2 milionu korun - často přispívali částkou v symbolické výši 1968 korun. Od začátku invaze už na účet 304452700/0300 Česi poslali 1,2 miliardy korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Orbán uznal prohru v maďarských volbách

Maďarský premiér Viktor Orbán, který ve své zemi vládl 16 let, uvedl, že výsledek nedělních parlamentních voleb je jasný a je pro jeho stranu Fidesz bolestný. Podle částečných výsledků zvítězila opoziční strana Tisza Pétera Magyara. Podle nynějších propočtů tak dosáhla na ústavní většinu v parlamentu, díky níž bude moci v Maďarsku provádět dalekosáhlé změny.
19:00Aktualizovánopřed 6 mminutami

Vítězství Tiszy vítají Brusel, Paříž i Londýn

Evropské srdce bije silněji, uvedla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová k výsledku maďarských voleb. Vítězství opoziční Tiszy uvítal i francouzský prezident Emmanuel Macron nebo německý kancléř Friedrich Merz. Britský premiér Keir Starmer pogratuloval vítězi voleb.
21:56Aktualizovánopřed 11 mminutami

Hrad a Černínský palác se střetly kvůli výrokům na adresu Trumpa

Prezident Petr Pavel dává dlouhodobě a jasně najevo, že mu záleží na dobrých vztazích se Spojenými státy a na jednotě a věrohodnosti NATO, řekl mluvčí prezidentské kanceláře Vít Kolář. Reagoval tak na prohlášení českého ministerstva zahraničí (MZV), v němž se distancovalo od Pavlových kritických slov na adresu prezidenta USA Donalda Trumpa a zdůraznilo, že se nejedná o oficiální pozici české vlády.
17:36Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump nařídil námořní blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil, že námořnictvo USA zahájí blokádu Hormuzského průlivu. Írán obvinil z vydírání celého světa. Námořnictvo má v mezinárodních vodách zadržovat lodě, které zaplatily Íránu mýtné za plavbu průlivem. Íránské revoluční gardy reagovaly, že jakákoliv vojenská plavidla mířící do Hormuzského průlivu budou pokládat za porušení dvoutýdenního příměří s USA a že se s nimi „tvrdě a rozhodně“ vypořádají.
15:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Maďaři v rekordní účasti hlasovali v parlamentních volbách

Maďarsko v neděli vybíralo své zástupce v parlamentu. Volební účast byla podle serveru 24.hu nejvyšší od pádu komunistického režimu, když už v 17 hodin, dvě hodiny před uzavřením místností, dle Národního volebního úřadu dosáhla rekordu, v 18:30 pak činila 77,8 procenta. V roce 2022 přitom byla 62,9 procenta. O premiérské křeslo se utkali stávající předseda vlády Viktor Orbán a opoziční lídr Péter Magyar. Oba v neděli mluvili o svém nadcházejícím vítězství.
06:00Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vzdušné údery na severovýchodě Nigérie zřejmě zabily nejméně sto lidí

Vzdušné údery nigerijského letectva na severovýchodě země v sobotu zabily desítky lidí, píše agentura AFP s odkazem na obyvatele a lidskoprávní skupinu Amnesty International (AI). Zdroje se rozcházejí, pokud jde o přesnou bilanci obětí. Zatímco AI na síti X informovala o nejméně stovce mrtvých a 35 těžce zraněných, místní představitel hovořil o dvou stech mrtvých a zraněných.
před 4 hhodinami

Ukrajina a Rusko hlásí tisíce případů porušení klidu zbraní

Rusové porušili velikonoční příměří ve 2299 případech, Ukrajinci v 1971, obvinily se vzájemně ukrajinská armáda a ruské ministerstvo obrany. Ukrajinští vojáci zveřejnili i video zobrazující zabití jejich spolubojovníků, kteří měli evakuovat zraněné obránce. Kyjev podle Moskvy udeřil na Bělgorodskou a Kurskou oblast. Kreml nechce klid zbraní prodloužit, jak by si přál ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
09:13Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Libanon hlásí další oběti, Izrael zničil raketomet

Izraelská armáda tvrdí, že zasáhla raketomet na jihu Libanonu, který byl připravený k odpalu směrem na židovský stát. Uvedla to stanice BBC. Nejnovější údery židovského státu si podle al-Džazíry vyžádaly mrtvé, teroristické hnutí Hizballáh poslalo drony na sever Izraele. Stále není jasné, zda se dočasné příměří mezi USA a Íránem vztahuje i na Libanon. Sobotní jednání v Pákistánu navíc selhala.
08:29Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...