I půl roku od začátku ruské invaze stojí Západ za Ukrajinou, v srpnu slíbil zatím největší pomoc

Ruská invaze na Ukrajinu trvá už více než šest měsíců. V srpnu se okupované zemi dostalo zatím největší vojenské a finanční pomoci ze Západu od začátku konfliktu, k čemuž výrazně přispěly Spojené státy americké. Prezident Joe Biden nejprve nařídil vyčlenit 775 milionů a následně tři miliardy dolarů (celkově 92 miliard korun). Německo uvolnilo 500 milionů eur (12,2 miliardy korun), Kanada 450 milionů kanadských dolarů (8,4 miliardy korun). Peníze na vybavení pro ukrajinskou armádu posílali i Češi, například u příležitosti výročí okupace z roku 1968.

Největší pomoci se okupované zemi dostalo symbolicky 24. srpna, tedy v den, kdy si Ukrajina přípomíná svou nezávislost. Američané jí poskytli zbraně a vybavení za téměř tři miliardy dolarů (73,5 miliardy korun).

„Spojené státy jsou odhodlány podporovat Ukrajince, kteří dál brání svou suverenitu. V rámci tohoto závazku mám tu čest oznámit náš dosud největší díl bezpečnostní pomoci,“ uvedl Biden v prohlášení vydaném k datu připomínajícímu jak Den nezávislosti Ukrajiny, tak i půl roku od začátku ruské invaze.

Bezpilotní letouny a obrněná vozidla

Podle amerického prezidenta umožní suma Ukrajině získat letecké obranné systémy, dělostřeleckou techniku a munici, bezpilotní letecké systémy a radary, což jí v nadcházejících měsících pomůže bránit své území.

Američané dosud posílali na Ukrajinu zbraně a munici, které měla bránící se armáda okamžitě k dispozici. Tentokrát se však jedná spíš o vybavení, které bude využitelné v blízké budoucnosti.

Americké obrněné vozidlo MRAP
Zdroj: Lucas Jackson/Reuters

Ještě předtím uvolnily Spojené státy dle informací agentury Reuters, která se odvolala na nejmenovaného představitele americké obrany, monitorovací bezpilotní letadla Scan Eagle, houfnice ráže 105 milimetrů, protitankové střely Javelin a také obrněná vozidla MRAP odolná proti minám. 

Bezpilotní letadla Scan Eagle, která Ukrajina obdržela vůbec poprvé, a to v počtu patnácti kusů, jsou vhodná pro zaměřování dělostřelecké a raketové palby. Obrněná vozidla MaxxPro MRAP mohou čistit cesty od min položených ruskými jednotkami.

Přítomnost pancéřovek Carl Gustav na seznamu dodávaných zbraní zase naznačoval, že Ukrajinci očekávají boje na krátkou vzdálenost. Zmíněnou munici krátce nato použili při ofenzivě na jihu země.

Další pomoc Kyjevu slíbilo i Německo

S citelnou pomocí se v srpnu přidalo také Německo. Spolkový kancléř Olaf Scholz prohlásil, že Německo poskytne Ukrajině zbraně za dalších více než 500 milionů eur. Dodávka má zahrnovat systémy protivzdušné obrany IRIS-T, zhruba desítku vyprošťovacích tanků či raketomety.

Kanada uvolnila 450 milionů kanadských dolarů v půjčkách na nákup topných paliv na zimu. Půjčka byla součástí širšího balíku finanční pomoci 1,95 miliardy kanadských dolarů (asi 36,4 miliard korun), který Kanada přislíbila od začátku válečného konfliktu. „Nyní jsme již vyplatili všechny doposud slíbené půjčky,“ informovala kanadská ministryně financí Chrystia Freelandová.

Nezávisle na zmíněných půjčkách slíbila Kanada vyplatit další desítky milionů kanadských dolarů na humanitární pomoc, na zefektivnění ukrajinského zemědělství, na vybavení potřebné k čištění zaminovaných oblastí a na projekty mapující porušování lidských práv na Ukrajině.

Dárcovská konference v Kodani

Dalších více než 1,5 miliardy eur (36,5 miliardy korun) přislíbila na pomoc Ukrajině skupina 26 zemí během dárcovské konference v Kodani. Pořádající Velká Británie a Dánsko oznámily, že okupované zemi pošlou 300 milionů eur (7,3 miliardy korun), respektive 110 milionů eur (2,7 miliardy korun) a také další salvové raketomety či přesně naváděné rakety.

Británie podle agentury Reuters poskytne Ukrajině i významný počet přesně naváděných raket M31A1. Už dříve dodala pokročilé zbraňové systémy a vycvičila tisíce ukrajinských vojáků.

Průmyslové projekty i symbolických 1968 korun

Česko na konferenci představilo asi padesát průmyslových projektů, které je tuzemský obranný průmysl často ve spolupráci s Ukrajinci schopen v příštích měsících či letech realizovat. Týkají se výroby různých systémů, které Kyjev poptává, nebo například rozšíření výroby munice. „Tyto projekty by mohly být financovány dalšími dárcovskými státy,“ uvedl náměstek české ministryně obrany František Šulc, jenž Prahu na konferenci zastupoval.    

Pomocnou ruku Ukrajině přidali v srpnu mimo jiné i obyvatelé České republiky, kteří při výročí sovětské okupace poslali na účet ukrajinského velvyslanectví určený pro dary na podporu ukrajinské armády 24,2 milionu korun - často přispívali částkou v symbolické výši 1968 korun. Od začátku invaze už na účet 304452700/0300 Česi poslali 1,2 miliardy korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Země vyzvaly Izrael, aby nerozšiřoval osady na Západním břehu. Ten to odmítl

Skupina čtrnácti zemí, mezi nimi i Británie, Francie, Itálie, Německo či Kanada, odsuzuje rozhodnutí Izraele schválit dalších devatenáct osad na okupovaném Západním břehu. Vládu premiéra Benjamina Netanjahua proto žádá, aby rozhodnutí z minulého týdne zrušila. Počet izraelských osad na tomto okupovaném palestinském území se za tři roky zvýšil na 69. Jeruzalém výzvu odmítl a označil ji za morálně chybnou.
08:00Aktualizovánopřed 41 mminutami

Čína tvrdí, že prodej amerických zbraní Tchaj-wanu přibližuje hrozbu války

Čína opět tvrdě kritizovala nejnovější dohodu o prodeji amerických zbraní Tchaj-wanu, informuje agentura Reuters s odvoláním na čínské ministerstvo obrany. Takový krok podle Pekingu urychluje hrozbu válečného konfliktu v Tchajwanském průlivu.
před 2 hhodinami

Po nehodě vrtulníku zemřeli poblíž Kilimandžára dva Češi

Poblíž Kilimandžára zemřeli ve středu dva čeští občané. Informaci místních médií potvrdil mluvčí českého ministerstva zahraničí Daniel Drake. Podle serveru Tanzania Times u nejvyšší africké hory havaroval vrtulník, nehodu nepřežil nikdo z pasažérů.
10:23Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Papež vyzval k přímému dialogu o míru v rusko-ukrajinské válce

Papež Lev XIV. ve svém prvním vánočním požehnání a poselství Městu a světu (Urbi et orbi) vyzval k přímému dialogu o míru v rusko-ukrajinské válce a k zastavení dalších ozbrojených konfliktů a násilností ve světě. Vyzval rovněž k solidaritě s migranty či s lidmi trpícími přírodními katastrofami. Už ve vánočním kázání uvedl, že odmítání pomoci chudým a cizincům je rovnocenné odmítání samotného Boha. Kritizoval také tvrdý postup amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči imigrantům.
11:55Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Americké úřady nalezly milion dokumentů souvisejících s Epsteinem, tvrdí ministerstvo

Americké ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že zpracovává zhruba milion dokumentů, které by mohly souviset s případem sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Ve středu večer to napsaly agentury Reuters a AP. Americký Kongres nařídil ministerstvu zveřejnit dokumenty související s Epsteinem do pátku 19. prosince. Resort zopakoval, že kvůli velkému množství materiálů bude zveřejňování trvat ještě několik dalších týdnů.
před 8 hhodinami

Prezidentem Hondurasu se podle úřadů stane Asfura podporovaný Trumpem

Po sečtení sporných okrsků se stal vítězem prezidentských voleb v Hondurasu konzervativní kandidát Nasry Asfura, uvedly podle agentur AP a Reuters volební úřady. Asfuru dříve podpořil americký prezident Donald Trump, který čelil kritice, že nevhodně zasáhl do voleb. Asfura uvedl, že je připraven převzít vládu. Středopravicový politik Salvador Nasralla, který skončil druhý, hovoří o volebních podvodech a vyzval k přepočtu všech hlasů, porážku odmítl uznat.
před 8 hhodinami

KLDR údajně otestovala novou raketu

Severokorejský vůdce Kim Čong-un se údajně zúčastnil testu nové rakety. Ve čtvrtek ráno to napsala severokorejská státní média, která citovaly agentury AFP a Reuters. Kim ve středu navštívil i doky, kde KLDR podle státních médií staví svou jadernou ponorku.
před 9 hhodinami

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánovčera v 17:27
Načítání...