Boris Johnson oznámil, že odstupuje z pozice lídra britské Konzervativní strany. Před sídlem britských premiérů v Downing Street řekl, že zůstane ve funkci předsedy vlády, dokud nebude vybrán nový šéf strany. Naplno tak začíná proces výběru nového vůdce konzervativců, a tedy i příštího ministerského předsedy.
Britský premiér Johnson odstoupil z pozice lídra Konzervativní strany
„Chci, abyste věděli, jak moc mě mrzí, že se vzdávám nejlepší práce na světě,“ uvedl Johnson. „Nikdo není ani zdaleka nepostradatelný. Náš geniální a darwinovský systém vyprodukuje dalšího vůdce,“ řekl premiér. Dodal, že příštímu lídrovi konzervativců poskytne maximální podporu.
„Je zjevně vůlí parlamentní Konzervativní strany, aby měla strana nového lídra, a tedy i nového premiéra. (…) Proces výběru tohoto nového lídra by měl začít nyní a jeho harmonogram zveřejníme příští týden,“ uvedl.
Ministerský předseda v projevu odmítl myšlenku na předčasné volby a za bolestnou označil skutečnost, že se mu nepodařilo dotáhnout do konce mnoho nápadů a projektů. Britské veřejnosti poděkoval. „I když se teď věci někdy mohou zdát temné, naše společná budoucnost je zlatá,“ uvedl na závěr svého projevu.
Johnson oznámil odchod po bezprecedentní vlně rezignací ve vládě. Svou funkci kvůli premiérovi opustilo nejméně pět ministrů, v širší vládě až padesát poslanců.
Johnson čelil výzvám k odstoupení od prvních zpráv o pořádání večírku v době koronavirových uzávěr. Poslední kapkou bylo nedávné odhalení, že věděl o obvinění ze sexuálního napadení bývalého konzervativce Christophera Pinchera, i tak ho ale jmenoval na vlivný vládní post.
V čele vlády chce Johnson setrvat do zvolení nového lídra. Řada politiků nesouhlasí
Na ministerské posty uvolněné protestními rezignacemi už Johnson jmenoval náhradníky. Sám chce v čele vlády setrvat do podzimu, dokud úřad nepřevezme nástupce. To ale čím dál víc konzervativců považuje za neúnosné.
Také opozice žádá, ať premiér odejde hned. Podle lídra Labouristické strany Keira Starmera vyvolají labouristé v parlamentu hlasování o nedůvěře vládě, pokud se Konzervativní strana premiéra okamžitě nezbaví. „Žádné nesmysly, že se bude držet ještě několik měsíců. Této zemi nadělil lži, podvody a chaos,“ uvedl Starmer.
„Čím dřív bude pryč z Downing Street 10, ideálně ještě dnes, tím líp,“ prohlásila ve čtvrtek skotská první ministryně Nicola Sturgeonová.
Nového předsedu by konzervativci mohli mít do září, odhaduje BBC
O vedení Konzervativní strany a vlády se zřejmě chystá ucházet generální prokurátorka Suella Bravermanová, nový ministr zdravotnictví Steve Barclay, ministryně zahraničí Liz Trussová, bývalý ministr financí Rishi Sunak či například ministr obrany Ben Wallace.
Délka souboje o post lídra konzervativců bude záviset na tom, kolik se přihlásí zájemců. Theresa Mayová se ujala vedení Konzervativní strany ani ne tři týdny poté, co v roce 2016 odstoupil David Cameron. Johnson o funkci soupeřil s bývalým ministrem zdravotnictví Jeremym Huntem a úřadu se nakonec ujal dva měsíce poté, co Mayová oznámila, že rezignuje. Podle BBC se očekává, že by nový vůdce mohl být jmenován do září, záviset to ale bude také na tlaku konzervativců, kteří si přejí, aby Johnson skončil dříve.
Šéfka britské diplomacie Trussová uvedla, že premiér ve čtvrtek udělal správný krok. „Nyní potřebujeme klid a jednotu a pokračovat ve vládnutí, než se najde nový vůdce,“ řekla.
Jeden rezignoval, druhý byl odvolán
Johnsona k demisi vyzval i nově jmenovaný ministr financí Nadhim Zahawi či ministr obrany Wallace.
Dalším členem britského kabinetu, který tento týden kvůli premiérovi Johnsonovi rezignoval, se stal ve čtvrtek ministr pro záležitosti Severního Irska Brandon Lewis. Ve vládě ale nezůstal ani ministr pro otázky bydlení Michael Gove, kterého Johnson odvolal poté, co ho Gove vyzval k rezignaci.
„Slušná a odpovědná vláda se opírá o čestnost, poctivost a vzájemný respekt – je pro mě záležitostí hluboké osobní lítosti, že musím opustit vládu, protože už nevěřím, že se tyto hodnoty dodržují,“ uvedl v rezignačním dopise ministr pro záležitosti Severního Irska Lewis. Konzervativní strana podle něj překročila bod, z něhož není návratu, a ve chvíli, kdy je takto rozdělená, nemůže vyhrát volby.
Ministryně školství Michelle Donelanová, kterou Johnson jmenoval do funkce teprve v úterý, také oznámila, že rezignuje.
Jeden odchod za druhým
Vládu ve čtvrtek opustila také náměstkyně ministra financí Helen Whatelyová, náměstek ministerstva vnitra Damian Hinds, náměstek ministra obchodu George Freeman, náměstek ministryně práce Guy Opperman, náměstek ministryně kultury Chris Philp a konzervativní poslanec James Cartlidge.
„Nemělo by být zapotřebí, aby rezignovaly desítky kolegů, ale pro naši zemi a důvěru v naši demokracii musíme mít změnu ve vedení,“ uvedl ve svém rezignačním dopise Hinds. Freeman napsal Johnsonovi, že již nemá důvěru v jeho vedení.
Vicepremiér Domonic Raab nebo bývalý ministr pro bydlení a místní samosprávy Michael Gove už oznámili, že se o post lídra konzervativců ucházet nebudou.
Johnson přišel o důvěru mnohých členů své strany už kvůli skandálu známému jako Partygate. Ten vyvolaly zprávy o večírcích a setkáních v premiérově sídle v Downing Street v době, kdy byla Británie v koronavirovém lockdownu.
Zatím poslední kritiku si Johnson vysloužil poté, co 30. června kvůli údajnému sexuálnímu napadení dvou mužů rezignoval Christopher Pincher, náměstek hlavního whipa. Whip je poslanec, který dohlíží, aby příslušníci strany hlasovali ve sněmovně podle stranických zájmů.
Pinchera jmenoval Johnson do funkce letos v únoru. Po vypuknutí této kauzy premiér nejprve tvrdil, že o vyšetřování Pinchera nic nevěděl. Downing Street později uvedla, že na případ zapomněl, a Johnson se za pochybení omluvil.
Bičan: Za demisí je snaha konzervativců o obměnu na postu předsedy před volbami
Podle analytika Marka Bičana z Masarykovy univerzity nebyla příčinou Johnsonovy rezignace ani tak série skandálů, jako tlak z konzervativní strany na změnu lídra před parlamentními volbami. „Konzervativci jsou ve vládě už od roku 2010. Uvědomili si, že Boris Johnson je přítěží z hlediska dalších voleb,“ uvedl Bičan s tím, že právě za Johnsona začala strana prohrávat doplňovací volby.
Spojené království čeká souboj o většinu v parlamentu za dva roky. „To akorát představuje čas, který nový lídr může mít na to, aby se rozkoukal, postavil si svůj tým, vytvořil si nový narativ,“ uvedl Bičan. „Dílčí skandály nebyly propastné natolik, aby samy o sobě ukončily kariéru premiéra,“ řekl v Horizontu ČT24.
Odmítl se podřizovat pravidlům a doplatil na nadutost, hodnotí britská média
Podle stanice Sky News bylo Johnsonovo působení jedním z nejbouřlivějších období v Downing Street. Jeho vzestup k moci ukázal, jak mistrně ovládá umění vítězit a přežívat aféry navzdory nepřízni osudu. Narůstající krize ale ukázaly, že štěstí ho nakonec opustilo, napsala stanice. Johnsonův pád označila jako plný kontroverzí.
Podle listu The Guardian bylo Johnsonovo „toxické kouzlo zlomeno“ poté, co „zakopl o vlastní lži“. „Lži a bezostyšné pohrdání pravidly způsobily jeho vzestup, lži a bezostyšné pohrdání pravidly přinesly jeho pád. To znamená, že politická odysea Borise Johnsona má zvláštní symetrii. Až na to, že to, co začalo jako vady osobnosti jednoho člověka, skončilo jako vady jeho strany a vlády a způsobilo velké škody celé zemi,“ napsal v komentáři novinář Jonathan Freedland.
Naopak podle deníku The Times provedl Británii největšími poválečnými krizemi a prosadil hluboké změny ve společnosti, nakonec ho ale dostihlo jeho odmítání řídit se konvencemi. „Politik, který si liboval v tom, že odmítal uznat podřizování se pravidlům, a bez ohledu na to se mu dařilo, byl nakonec odsouzen k tomu, aby za svou nadutost zaplatil,“ uvedl list.
Ukrajina doufá v pokračující podporu, Rusko se raduje
Bezpečnostní expert Joseph Cirincione v rozhovoru s BBC upozornil, že Johnsonova rezignace bude mít okamžitě důsledky na mezinárodní scéně. „Přinejmenším to oslabí snahy Západu podporovat Ukrajince v jejich válce,“ varoval Cirincione.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle zpravodajské televize CNN Johnsona označil za „opravdového přítele Ukrajiny“ a vyjádřil přesvědčení, že britská politika vůči Kyjevu se jen tak nezmění. Ukrajina vztahem s Johnsonem mnoho získala, včetně vojenské pomoci, zdůraznil prezident v rozhovoru s moderátorem Wolfem Blitzerem. Zelenskyj si ve čtvrtek s Johnsonem i telefonoval a podle premiérovy kanceláře prezident ministerskému předsedovi mimo jiné poděkoval za jeho rozhodné počínání ve vztahu k Ukrajině.
Spokojenost s Johnsonovým koncem dávají najevo ruští představitelé. „On nemá rád nás, my nemáme rádi jeho,“ řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. „Klaun odchází,“ konstatoval předseda ruské Státní dumy Vjačeslav Volodin. „Je jedním z hlavních ideologů války proti Rusku do posledního Ukrajince. Evropští lídři by se měli zamyslet nad tím, kam taková politika vede,“ dodal šéf dolní komory ruského parlamentu.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová na sociální síti Telegram uvedla, že Johnsonův pád je příznakem úpadku Západu, který je podle ní rozpolcen politickou, ideologickou a hospodářskou krizí. „Ponaučení z příběhu je: Nesnažte se zničit Rusko,“ dodala Zacharovová s tím, že Rusko zničit nelze.
Představitelé Evropské unie a Irska v reakci na čtvrteční Johnsonovo vyjádření uvedli, že doufají ve zlepšení vztahů. „I když premiér Johnson a já jsme aktivně spolupracovali, ne vždy jsme spolu souhlasili a vztah mezi našimi vládami byl v poslední době napjatý a problematický,“ uvedl irský premiér Micheál Martin. „Teď máme příležitost vrátit se k pravému duchu partnerství a vzájemného respektu,“ uvedl.
Bývalý brexitový vyjednávač EU Michel Barnier řekl, že Johnsonův odchod „otvírá novou stránku ve vztazích“ se Spojený královstvím. Podle Barniera by nyní mohly být konstruktivnější i přátelštější.