Britský premiér Johnson přijel nečekaně do Kyjeva. Nabízí pomoc při výcviku ukrajinských vojáků

Britský premiér Boris Johnson v pátek přijel do ukrajinského Kyjeva, kde se sešel s prezidentem Volodymyrem Zelenským a představil mu konkrétní nabídku britské pomoci s výcvikem ukrajinských vojáků. Oba představitelé spolu také hovořili o dodávkách těžkých zbraní a protileteckých systémů, stejně jako o ekonomické podpoře Ukrajiny, která od konce února čelí ruské agresi, i o dalších možnostech zpřísnění protiruských sankcí.

Podle informací agentury Reuters šéf britské vlády nabídl Ukrajině rozsáhlý výcvikový program pro nové i stávající příslušníky ozbrojených sil s potenciálem vycvičit každých 120 dní až deset tisíc vojáků. Tento výcvik by měl probíhat na neupřesněném místě mimo Ukrajinu a přizváni k němu budou „mezinárodní partneři“. Podle Johnsona by program mohl změnit rovnováhu sil ve válce.

„Cílem mé návštěvy tady uprostřed hluboké války je vyslat ukrajinskému lidu jasné a prosté poselství: Velká Británie je s vámi a budeme s vámi, dokud nakonec nezvítězíte,“ prohlásil britský premiér.

Den po Macronovi

Ukrajinský prezident Zelenskyj na sociálních sítích uvedl, že je za britskou podporu vděčný. Jde už o druhou cestu britského premiéra do Kyjeva od začátku války. Do ukrajinské metropole britský premiér přijel jen den poté, co Kyjev navštívili francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Olaf Scholz, šéf italské vlády Mario Draghi a rumunský prezident Klaus Iohannis.

Představitelé čtveřice zemí EU potvrdili podporu tomu, aby Ukrajina získala postavení kandidáta na členství v Evropské unii, které v pátek také doporučila Evropská komise. Británie z EU vystoupila na konci ledna 2020, v bezpečnostních otázkách ale státy dál úzce spolupracují v rámci Severoatlantické aliance.

Boris Johnson se měl v pátek původně zúčastnit velkého labouristického setkání v Doncasteru, ale v poslední minutě účast zrušil. Jeho cesta do Kyjeva byla z bezpečnostních důvodů držena v tajnosti.

Scholz: Je naprosto nezbytné s Putinem mluvit

Německý kancléř Olaf Scholz v pátek v rozhovoru s televizí agentury DPA řekl, že je naprosto nezbytné s Putinem mluvit. „Já to budu dělat i nadále, stejně jako francouzský prezident Macron,“ dodal. Je podle něj nutné, aby některé země a některé vůdčí osobnosti s Putinem hovořily.

Podle Scholze je také nutné, aby byly tyto rozhovory s ruským prezidentem jasné. „Já například říkám stejné věci, jaké říkám vám,“ řekl Scholz jedné novinářce ohledně hovorů s Putinem a upřesnil, co ruskému vůdci sděluje: „Pochopte prosím, že nebude žádný nadiktovaný mír. A pokud se domníváte, že můžete ukrást území a pak doufat, že se časy změní a věci se opět vrátí k normálu, pak je to omyl.“

Scholz řekl, že Putina vyzývá také ke stažení jednotek z Ukrajiny a k takové dohodě s Ukrajinou, která bude pro Kyjev přijatelná a správná. DPA připomíná, že Scholz si s Putinem od začátku ruské invaze na Ukrajinu několikrát telefonoval, ale po zprávách o masakrech civilistů s tím na několik týdnů přestal. Také Macron si s Putinem několikrát volal. Ve čtvrtek řekl, že je za určitých podmínek připraven i na setkání s šéfem Kremlu v Moskvě.

Ruská média zveřejnila záběry zajatých Američanů jako zajatců

V pátek večer zveřejnila ruská média záběry, která podle nich zachycují Američany Alexandra Druekeho a Andyho Huynha, zajaté ruskými vojáky v bojích na Ukrajině, uvedla agentura Reuters. Krátký rozhovor se sedmadvacetiletým Huynhem zveřejnil list Izvestija, prokremelská televize RT zase ukázala snímky muže, kterého identifikovala jako devětatřicetiletého Druekeho.

Britský web The Telegraph tento týden napsal, že dva bývalí příslušníci amerických ozbrojených sil padli do ruského zajetí. Americké ministerstvo zahraničí ve čtvrtek oznámilo, že o nich s Ruskem nejednalo, protože Rusové neposkytli informaci, že Američany zajali.

Americký prezident Joe Biden v pátek řekl, že je informován o dvou Američanech pohřešovaných na Ukrajině. Vyzval americké občany, aby se na válčící Ukrajinu nevydávali a dodal, že neví, kde se oba muži nacházejí. „Američané by na Ukrajinu jezdit neměli,“ uvedl.

Několik členů Kongresu a rodiny Alexandera Druekea a Andyho Huynha oznámili, že oba muži se přestali svým blízkým hlásit minulý týden. Bojovali jako dobrovolníci po boku Ukrajinců u ruské hranice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoVatikán exkomunikoval šest biskupů z ultrakonzervativního bratrstva

Vedení katolické církve sáhlo k výjimečnému opatření a exkomunikovalo šest biskupů z ultrakonzervativního Bratrstva svatého Pia X. Dva z nich bez souhlasu a přes varování papeže Lva XIV. vysvětili čtyři zbývající, což římská kurie považuje za čin narušující jednotu církve. Stejný postih hrozí i dalším věřícím, kteří se k bratrstvu formálně hlásí. Bratrstvo založené v roce 1970 kontroverzním francouzským arcibiskupem Marcelem Lefebvrem má na 600 tisíc stoupenců v desítkách zemí. Odmítače reforem druhého vatikánského koncilu, kteří dodnes uznávají liturgii pouze v latině, exkomunikoval už Jan Pavel II., také kvůli vysvěcení biskupů bez jeho souhlasu.
před 4 mminutami

Mezi berlínskými gangy „letí“ nelegální zbraně z Česka

V ulicích německé metropole se mnohem víc střílí. Vyšetřovatelé případy spojují s tureckými kriminálními gangy, které bojují proti sobě a vydírají místní podnikatele. Do Berlína se dostává i velké množství nelegálních zbraní z Česka.
21:00Aktualizovánopřed 5 mminutami

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes dvacet lidí, stovka dalších utrpěla zranění. V Dněpropetrovské oblasti zabil ruský útok dítě, další člověk zemřel při náletu okupantů v Charkovské oblasti. Nejvyšší ukrajinští představitelé vyzvali západní spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Ukrajina v noci zasáhla ropnou rafinerii v ruské Nižegorodské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 39 mminutami

VideoSamozvaní polští domobranci se vydávali za vojáky a kontrolovali cizince

Polské úřady zasáhly proti skupině samozvaných domobranců ze skupiny BPG, kteří se vydávali za vojáky a na vlakových nádražích po nocích kontrolovali cizince. Své činy hájili bojem proti migraci. Členové skupiny jsou napojení na polskou krajní pravici. Premiér Donald Tusk je označil za chuligány.
před 2 hhodinami

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 5 hhodinami

Starmer se omluvil za roli státu v nucených adopcích dětí svobodných matek

Britský premiér Keir Starmer se omluvil za roli státu v oddělování desítek tisíc svobodných matek od jejich dětí a v nucených adopcích. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nichž tato praktika přetrvávala až do konce sedmdesátých let minulého století. Starmer označil nucené adopce za skvrnu na historii Británie.
před 5 hhodinami

V Polsku obvinili dva lidi podezřelé ze špionáže ve prospěch Běloruska

Polská prokuratura obvinila jednoho občana Běloruska a jednoho Poláka z náboru osob v Polsku za účelem provádění činností ve prospěch zahraniční zpravodajské služby, uvedly ve čtvrtek úřady.
před 6 hhodinami

Rusové infiltrovali „pevnostní město“ Kosťantynivku, bojuje se tam

Rusům se podařilo infiltrovat Kosťantynivku, první ze čtyř měst takzvaného pevnostního pásu v ukrajinské Doněcké oblasti, uvádějí analytici a obránci. Podle nich je z města „šedá zóna,“ kterou nekontroluje ani jedna strana a o kterou se bojuje. Situace v Kosťantynivce tak je složitější, než vyplývá z některých oficiálních ukrajinských prohlášení. Není ale zároveň tak katastrofální, jak ji vykresluje ruská propaganda, podle níž je město už téměř celé obsazené. Analytici i někteří ukrajinští vojáci nicméně připouštějí, že do konce podzimu by mohlo padnout.
před 6 hhodinami

Evropský pohled