Island zasáhly stovky zemětřesení, vulkán u Grindavíku opět chrlí lávu

Poblíž islandského města Grindavík se otevřela sopečná trhlina a začala se z ní valit láva. Úřady předtím zaznamenaly na poloostrově Reykjanes, kde Grindavík leží, stovky malých zemětřesení a evakuovaly v předstihu čtyřicet domů v Grindavíku i přilehlé geotermální lázně Modrá laguna, informují agentury.

Pohyb magmatu začal v úterý ráno přibližně v 6:30 místního času (8:30 SELČ) a byl doprovázen intenzivními malými zemětřeseními na poloostrově Reykjanes, podobně jako při předchozích erupcích, uvedl meteorologický úřad.

„Trhlina je nyní dlouhá asi 500 metrů a dosáhla ochranné bariéry severně od Grindavíku,“ uvedl islandský meteorologický úřad dopoledne v prohlášení. „Trhlina se stále zvětšuje a nelze vyloučit, že se bude dále otevírat na jih,“ dodal úřad. Od té doby ale trhlina roste: podle poslední aktualizace z odpoledne je její celková délka asi 1200 metrů a stále více se otevírá směrem na jih.

Na grafice je vidět linie zábran, čárkovaně je 1200 metrů dlouhý proud lávy, který k městu teče
Zdroj: IMO Iceland

Meteorologický úřad také obdržel oznámení, že severně od Grindavíku došlo k přerušení teplovodního potrubí. To potvrzuje, že ve městě došlo k výrazným výbušným pohybům.

Situaci podle meteorologů komplikuje i počasí. Podle předpovědi by v úterý měl totiž foukat jihozápadní vítr, který přenáší sopečný plyn severovýchodním směrem, a to i nad oblast hlavního města. „Očekává se, že večer se vítr uklidní a znečištění plynem se bude soustřeďovat hlavně v okolí erupční trhliny. Ve středu ráno se vítr změní na severozápadní a později západní a rozptýlí plyn jihovýchodním a později východním směrem,“ varují vědci.

Mapa ukazuje otřesy země na Islandu 1. dubna 2025
Zdroj: Vedur.is

Téměř opuštěné město

Grindavík byl z velké části evakuován už před rokem, kdy se sopka po 800 letech spánku probudila k životu. Ostrovní stát v severním Atlantiku, označovaný pro své četné ledovce a sopky jako země ledu a ohně, zaznamenal od roku 2021 jižně od Reykjavíku deset erupcí a dnešní výbuch magmatu je tak jedenáctou erupcí v této oblasti.

Dosavadní erupce na poloostrově Reykjanes nezasáhly přímo hlavní město a nezpůsobily výrazné rozptýlení popela do stratosféry, letecká doprava tak nebyla narušena.

Island patří k vulkanicky nejaktivnějším regionům na světě. Nachází se zde přibližně třicet aktivních vulkanických lokalit. Ostrov leží mezi euroasijskou a severoamerickou tektonickou deskou, které se od sebe vzdalují rychlostí přibližně dva centimetry za rok. V důsledku toho Island zažívá častá zemětřesení a sopečné erupce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
včera v 08:00

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.