Praha - Pražské ruzyňské letiště se kvůli šířícímu sopečnému prachu v poledne uzavřelo veškerému leteckému provozu. Během odpoledne se úplně uzavřel také vzdušný prostor nad celou ČR. Od čtyř hodin přestaly létat i záchranářské vrtulníky. Letecký provoz by měl být obnoven zítra, není však zatím jasné kdy. Během dne totiž má být Evropa stále zahalena popelem. Letecké společnosti nabízejí cestujícím rezervaci jiných termínů nebo i vrácení peněz za zakoupené letenky. Letiště Praha doporučuje cestujícím použít k cestám po Evropě vlaky nebo autobusy. Desetitisíce lidí přesto zůstaly uvězněny na letištích. Podle expertů přitom může trvat několik dní, než se letecká doprava vrátí k normálu.
Islandská sopka uzavřela Ruzyni a vzdušný prostor nad ČR
Letecký provoz nad Českem bude obnoven poté, co meteorologové odvolají varování před sopečným popelem. „Ve chvíli, kdy meteorologická služba odvolá varování před popelem, rozhodneme o zahájení poskytování služeb,“ řekl mluvčí Řízení letového provozu Richard Klíma. Podle informací hydrometeorologického ústavu je sice oficiálně vyhlášeno varování do sobotních osmi hodin, pravděpodobně ale bude ráno prodlouženo nejméně do poledne. „Podle současných prognóz to vypadá, že by se situace měla zlepšit zhruba v noci ze soboty na neděli,“ doplnila meteoroložka Taťána Míková.
Uzavřena jsou všechna česká letiště. Největší komplikace čekají pasažéry na ruzyňském letišti v Praze, kde se přestalo létat v poledne. Před čtvrtou odpoledne se již podařilo většině cestujících přeobjednat nebo vrátit letenku, takže se odbavovací hala postupně vylidňuje. Po poledni se ale u stánků leteckých společností tvořily i několikahodinové fronty. Lidé vesměs berou nastalou situaci v klidu, občas i s humorem.
8 minut
Nad Českem je uzavřený vzdušný prostor
Děti, senioři a lidé s nemocným srdcem a dýchacími obtížemi by se kvůli sopečnému prachu z Islandu, jehož oblak zasahuje i Českou republiku, dnes odpoledne raději neměli zdržovat venku. Lze doporučit omezení vycházek a větrání v budovách, stojí ve vyjádření Státního zdravotního ústavu (SZÚ).
Pražské letiště zrušilo stovky letů
Podle mluvčí letiště Michaely Lagronové zruší letecké společnosti jen za dnešek přes 180 odletů a obdobný počet příletů. „Kolem 100 letů bylo Českých aerolinií. Naše společnost řeší situaci od rána. Rozdáváme letáčky s informací o tom, kam se obrátit, kde je možné překnihovat letenku na pozdější termín, kde je možné letenku vrátit a požádat o vrácení peněz zpět,“ řekla České televizi mluvčí ČSA Hana Hejsková. Cestující, kteří v Praze měli pouze přestoupit, skončili v pražských hotelích.
„Rizika, která jsou spojena s nasátím toho prachu do motoru můžou být fatální. Z hlediska bezpečnosti, které je v letectví naprosto primární, se přistupuje k těmto opatřením,“ upozornil mluvčí Řízení letového provozu.
Nelétá se ani z Ostravy a Brna
Kromě tranzitních letů a Ruzyně se uzavírka týká také dalších letišť. Například podle mluvčí Letiště Leoše Janáčka v Mošnově na Novojičínsku Michaely Kubešové už z Mošnova neodletěla v 10:25 pravidelná linka do Prahy. Zrušeno bude i šest odpoledních pravidelných letů mezi Ostravou a Prahou i Ostravou a Vídní.
Brněnské letiště zrušilo jeden let do Prahy a jeden do Londýna. Do svého cíle se tak nedostalo asi 400 cestujících. O plánovaném zastavení provozu ovšem dostali informaci již ve čtvrtek, a tak většina z nich do Tuřan vůbec nepřijela. Poslední letadlo přistálo na brněnském mezinárodním letišti kolem druhé odpoledne, kdy do jihomoravské metropole dispečeři odklonili let z Alma Aty do Prahy.
Podle informací viceprezidenta a mluvčího Asociace cestovních kanceláří Tomia Okamury má dnes odletět na dovolené charterovými lety ještě přibližně 500 českých turistů, zítra 1 000 a v neděli také 1 000. České cestovní kanceláře vypravují nyní denně 6-8 charterových letů.
Cestující jezdí vlakem, ČD posílily spoje
Výrazná omezení v letecké dopravě nad Evropou kvůli sopečnému mraku zvýšila zájem o mezistátní vlaky. Podle mluvčího Českých drah Petra Šťáhlavského je zájem o mezinárodní jízdenky na pražském hlavním nádraží o desítky procent větší, než je běžné. ČD posílily vlaky do Drážďan a Vídně. V některých případech se však jako posila elitních spojů objevily i staré vagony. Na pražském hlavním nádraží jsou otevřené všechny přepážky, na kterých je technicky možné prodávat mezinárodní jízdenky. Přesto se ale tvoří i několikahodinové fronty.
Z Česka jezdí přímé vlaky například do Berlína, Hamburku, Mnichova, Norimberku, Vídně, Budapešti, Varšavy, Lince, Frankfurtu, Kolína, Curychu, Amsterdamu nebo Moskvy. Do dalších evropských metropolí je možné dostat se s přestupem. Na mnoho míst je možné dojet také dálkovými autobusy. Dopravce Eurolines oznámil, že posílí spoje do Frankfurtu, Bruselu, Amsterdamu a Paříže.
Nelétají ani záchranáři
Po ukončení leteckého provozu zprvu nebyly omezeny lety záchranářských vrtulníků. To se ale ve většině regionů změnilo po čtvrté hodině odpoledne. „Pokrytí České republiky se už skoro rovná nule. Říkali, že se v tom nedá létat. Je to hodně nepříjemná situace,“ řekl vedoucí lékař pardubické krajské zdravotnické záchranné služby Otomar Kušička. Záchranářské vrtulníky zatím s omezením mohou létat v Plzeňském kraji, pro který službu zajišťuje armáda.
V Česku je podle internetových stránek ministerstva dopravy 91 civilních letišť. Statut mezinárodního letiště má 24 letišť, z toho jen sedm je veřejných. Ostatní jsou neveřejná nebo vojenská.
Více informací o zrušených letech najdou cestující u daných leteckých společností nebo na informačních linkách Letiště Praha, které jsou k dispozici nonstop: 220 111 888, 220 113 314, 220 113 321.
Sopečný prach a popel může ohrozit zdraví i infrastrukturu
Jako sopečný popel označují vulkanologové částice vyvřelých hornin o velikosti od prachu po zrnko písku, které jsou vyvrženy z vulkánu v podobě šedivého mračna. O sopečném popelu se hovoří tehdy, nemají-li jeho částice průměr větší než 2 mm. Jsou-li menší než 1/16 mm, pak jde o sopečný prach. Sopečný popel i prach vznikají při silných erupcích, kdy vstupuje do hry velké množství vulkanických plynů, takže tavenina se po výbuchu rozptýlí na drobné kapénky. Pokud se popel dostane až do vyšších vrstev atmosféry, putuje kolem zeměkoule a může tak ovlivnit klima i daleko od místa erupce.
Při silném výbuchu se tento materiál dostane až do výšky několika kilometrů, výjimkou není ani 50.000 metrů. V okolí sopky padá popel jako vulkanický déšť a usazuje se v krajině jako šedá sněhová pokrývka. Klesající prach nebo popel může podle serveru geology.com způsobit dýchací obtíže, podráždění nosu a hrtanu, kašel, nemoci podobné zánětu průdušek a podráždění očí. To je obzvláště závažné u lidí, kteří nosí kontaktní čočky.
Částice nejsou rozpustné ve vodě. Pokud se namočí, vytváří bahno nebo řídkou kaši a po uschnutí pevnou hmotu podobnou betonu o hmotnosti desetinásobku čerstvého sněhu. Pokud sopečný prach nebo popel klesají za deště, mohou způsobit přetížení střech, dopravní kolapsy kvůli nízké viditelnosti a kluzkému povrchu, nebo uvíznout v srsti zvířat. V domácnostech způsobuje mimo jiné opotřebení elektrických zařízení, které k provozu potřebují velké množství vzduchu, jako jsou počítače nebo vysavače.
GALERIE
Mrak popela z islandské sopky ohrožuje leteckou dopravu nad Evropou.
