Klaus Iohannis

Novým generálním tajemníkem NATO bude od začátku října dlouholetý nizozemský premiér Mark Rutte. Definitivně o tom rozhodli zástupci členských států Aliance. V říjnu by tak měl Rutte vystřídat Jense Stoltenberga, který vede NATO desátým rokem.

Novým generálním tajemníkem Severoatlantické aliance (NATO) se má stát končící nizozemský premiér Mark Rutte. V úterý to napsal server nizozemské televize NOS. Rutteho protikandidát, rumunský prezident Klaus Iohannis, se kandidatury prý vzdá. Končící šéf Aliance Jens Stoltenberg Rutteho označil za velmi silného kandidáta a poznamenal, že výběr nového generálního tajemníka je velmi blízko završení.

Členské státy NATO se shodly, že Severoatlantická aliance bude hrát větší roli v koordinaci dodávek zbraní pro Ukrajinu, která se už třetím rokem brání ozbrojené ruské agresi. Po konci jednání ministrů obrany aliančních zemí v Bruselu to v pátek uvedl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg s tím, že aliance se tím nestává stranou konfliktu. NATO jen podporuje Ukrajinu při prosazování jejího práva na sebeobranu, dodal Stoltenberg. Podpora Ukrajiny bude podle něj řízena z koordinačního centra v německém Wiesbadenu.

Klíčovou roli NATO při zajištění kolektivní obrany členských států zdůrazňuje prohlášení předsednictva Bukurešťského formátu (B9), který sdružuje devět zemí z východního křídla Aliance. Jednání v Rize, které předchází červencovému summitu NATO, se účastnili český prezident Petr Pavel, generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg a také finský prezident a švédský premiér jako představitelé dvou nových členů Aliance. B9 jednala o nástupci na pozici generálního tajemníka NATO, který nahradí končícího Stoltenberga. „Panuje většinová shoda na nizozemském premiérovi Marku Ruttem,“ přiblížil Pavel. Proti bylo třeba Maďarsko, jehož prezident na summitu chyběl.

Ukrajincům více než dva roky po otevřené ruské invazi do jejich země nedochází odvaha, ale dochází jim munice, řekl ve čtvrtek generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v projevu v rámci výroční zprávy Aliance za rok 2023. Zdůraznil, že Ukrajina potřebuje ještě více podpory a potřebuje ji ihned. Letošní výroční zpráva ale byla patrně pro Stoltenberga poslední. Prodlužovaný mandát mu končí letos v říjnu a NATO již hledá jeho nástupce.

Rusko v noci na na neděli vyslalo proti Ukrajině 33 dronů Šáhed-136/131, většina z nich zaútočila v Kyjevské oblasti. Silám obránců se podařilo 26 z nich sestřelit, napsala agentura AFP s odvoláním na ukrajinskou armádu. Podle vojenské správy Kyjevské oblasti byli zraněni čtyři lidé. Ruské ministerstvo obrany podle Reuters informovalo, že protivzdušná obrana na okupovaném Krymu v neděli velmi brzy ráno zničila osm dronů vyslaných z Ukrajiny. Podle Moskvy se také podařilo potopit tři čluny údajně vezoucí ukrajinské vojáky.

Na území Rumunska se v sobotu našly kusy dronu podobného těm, které používaná ruská armáda. Podle agentury Reuters to uvedl resort obrany v Bukurešti. Prezident Klaus Iohannis prohlásil, že jde o nepřijatelné narušení vzdušného prostoru Rumunska, a o události informoval šéfa NATO Jense Stoltenberga, píše agentura Reuters.

Moskva se v pondělí brzy ráno stala terčem útoku dronů. Jeden z nich zasáhl vysokopodlažní kancelářskou budovu jižně od centra ruské metropole, úlomky dalšího se našly v centru města nedaleko ministerstva obrany, uvedla ruská státní agentura TASS s odvoláním na záchranné složky. Podle dosavadních informací nejsou mrtví ani zranění. Na Krymu dron zasáhl muniční sklad, tvrdí okupační síly. Rusové v noci pokračovali v ostřelování Oděsy. Zranění utrpělo nejméně šest lidí.

Lídři evropských zemí, Evropské unie a mluvčí Severoatlantické aliance (NATO) shodně uvedli, že dění v Rusku bedlivě sledují. Paříž a EU vyjádřily podporu Ukrajině, Londýn varoval před cestami do Ruska poté, co šéf Wagnerovy vojenské společnosti Jevgenin Prigožin začal podnikat kroky, které Rusko označilo za ozbrojenou vzpouru. Zelenskyj dopoledne označil dění v Rusku za „naprostou slabost“, ve večerním videoprojevu sdělil, že „pánové Ruska nic neovládají“. Události okomentovali i čeští představitelé.

Britský premiér Boris Johnson v pátek přijel do ukrajinského Kyjeva, kde se sešel s prezidentem Volodymyrem Zelenským a představil mu konkrétní nabídku britské pomoci s výcvikem ukrajinských vojáků. Oba představitelé spolu také hovořili o dodávkách těžkých zbraní a protileteckých systémů, stejně jako o ekonomické podpoře Ukrajiny, která od konce února čelí ruské agresi, i o dalších možnostech zpřísnění protiruských sankcí.

Na sudetoněmeckém sjezdu, který se letos koná v bavorském Hofu, poprvé zazněla česká hymna. Bavorský premiér Markus Söder, jehož spolková země po druhé světové válce nad vysídlenými sudetskými Němci převzala záštitu, to v nedělním projevu označil za důležitý symbol toho, že Češi a Němci již nejsou nepřátelé. Na akci promluvil také český poslanec Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL).

Rumunský parlament ve středu schválil novou vládu, kterou po volbách vytvořila koalice středopravicových stran. V čele kabinetu dostal důvěru obou komor zákonodárného sboru dosavadní ministr financí Florin Citsu, který společně s ministry záhy po hlasování složil přísahu.

Rumunský prezident Klaus Iohannis pověřil dosavadního ministra financí Florina Citsua vytvořením nové vlády. Na koalici se dohodly tři proevropsky orientované středopravicové strany. Jejich předsedové uvedli, že parlament by ve středu mohl hlasovat o důvěře, uvedla agentura Reuters.

Opoziční sociální demokraté (PSD) zaznamenali překvapivé vítězství v nedělních parlamentních volbách v Rumunsku. Po sečtení hlasů z 99 procent volebních místností získali 30 procent, jejich šance na sestavení vlády jsou však zřejmě malé. Prezident Klaus Iohannis prohlásil, že se rýsuje středopravicová vládní koalice. Liberální premiér Ludovic Orban ale oznámil, že kvůli výsledku odstupuje z čela vlády, a naznačil, že nebude usilovat o premiérské křeslo. Hlasování poznamenala rekordně nízká účast.

Rumuny čekají v neděli čtvrté volby za poslední zhruba rok a půl. Po evropských, prezidentských a místních jsou to tentokrát volby parlamentní, které mohou dokonat mocenský obrat v zemi. Liberálové premiéra Ludovica Orbana jdou od jednoho volebního vítězství k druhému, většinou v parlamentu ale jejich menšinová vláda dosud nedisponovala. Zatímco však ještě začátkem roku měla Orbanova strana před ostatními velký náskok, pandemie nemoci covid-19 její preference srazila. Volby tak budou napínavější, než se ještě před nedávnem zdálo.

Dvoudenní mimořádný summit EU o rozpočtu na roky 2021 až 2027 skončil bez dohody. Lídři zemí v pátek společně jednali 20 minut o kompromisním návrhu, ale ke shodě nedošlo.  „Nebyli jsme schopni dosáhnout dohody o rozpočtu, potřebujeme více času,“ řekl předseda Evropské rady Charles Michel. Zástupci 27 zemí se tak budou muset k vyjednávání vrátit při další vrcholné schůzce.

Rumunský parlament vyslovil nedůvěru liberální vládě premiéra Ludovica Orbana, která byla u moci tři měsíce. Oznámily to tiskové agentury. Hlasování vyvolala opoziční Sociálnědemokratická strana (PSD), která má v zákonodárném sboru většinu. V případných předčasných volbách by ale podle průzkumů jasně vyhráli liberálové.

Rumunským prezidentem byl opět zvolen Klaus Iohannis. Centristický politik v nedělním druhém kole jasně porazil sociální demokratku Vioricu Dancilaovou, když získal 63,2 procenta hlasů. Již po zveřejnění odhadů prezident prohlásil, že zvítězilo moderní a evropské Rumunsko.

Favorizovaný dosavadní prezident Klaus Iohannis přesvědčivě vyhrál první kolo prezidentských voleb v Rumunsku. Nepodařilo se mu ale získat nadpoloviční většinu hlasů a jeho výsledek je výrazně horší, než ukazovaly předvolební průzkumy. Ve druhém kole se proto utká s expremiérkou Viorikou Dancilaovou. Po sečtení 99,7 procenta hlasů o tom informoval zpravodajský web Romania Insider.

Když před deseti lety přebíralo Česko od Francie předsednictví EU, mnozí na něj hleděli s obavami. V době finanční krize či jednání o lisabonské smlouvě se nezdálo, že země s euroskeptickým prezidentem a slabou vládou svůj úkol zvládne. Objevovaly se dokonce spekulace, že by si Francie, tehdy v čele s agilním prezidentem Nicolasem Sarkozym, předsednictví na úkor Česka prodloužila. V podobné pozici je teď Rumunsko, o jehož schopnostech pochybuje nejen předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, ale i rumunský prezident Klaus Iohannis. Co se v nové předsednické zemi děje?