Summit o sedmiletém rozpočtu EU skončil bez dohody. Nepomohl ani kompromisní návrh

Dvoudenní mimořádný summit EU o rozpočtu na roky 2021 až 2027 skončil bez dohody. Lídři zemí v pátek společně jednali 20 minut o kompromisním návrhu, ale ke shodě nedošlo.  „Nebyli jsme schopni dosáhnout dohody o rozpočtu, potřebujeme více času,“ řekl předseda Evropské rady Charles Michel. Zástupci 27 zemí se tak budou muset k vyjednávání vrátit při další vrcholné schůzce.

Ve čtvrtek jednali lídři společně několik hodin bez úspěchu. Michel poté vedl se zástupci členských zemí přes noc na pátek separátní rozhovory, které skončily až po šesté hodině ráno. Začátek společného jednání summitu pak v pátek několikrát odložil, aby mohl ve schůzkách pokračovat.

V podvečer poté předložil kompromisní návrh, který měl vycházet vstříc požadavkům řady států. K dohodě ale nedošlo.

Jak průběh summitu vidí Babiš

Český premiér Andrej Babiš (ANO) po neúspěšném jednání summitu uvedl, že tento výsledek neohrozí českou ekonomiku ani firmy. Česko může totiž ještě čerpat peníze z unijních fondů v rámci stávajících období až do roku 2023. 

Největším překvapením summitu byla podle českého premiéra pozice Nizozemska, Švédska, Dánska a Rakouska, které odmítly příjmy rozpočtu navržené předsedou Evropské rady Charlesem Michelem ve výši 1,074 procenta hrubého národního důchodu a požadují maximálně jedno procento HND. „Toto bylo první jednání, kde všechny členské státy zaujaly nějakou pozici, a i když proběhly bilaterální schůzky s Michelem, tak jsme se dočkali různých překvapení. Největší překvapení bylo, že vznikla skupina čistých plátců, která svými neférovými požadavky zablokovala jakýkoliv posun vpřed,“ prohlásil Babiš.

Podle jeho slov Michel nakonec přišel s návrhem, podle kterého by příjmy evropského rozpočtu činily 1,069 HND a zároveň navrhl zvýšit objem peněz v kohezní a zemědělské politice. Také ale chtěl ponechat letošní výši slev, tzv. rabatů. To bylo podle Babiše pro ČR nepřijatelné.

ČR na summitu podle premiéra tvrdě odmítla odvádět část výnosů z prodeje emisních povolenek do evropského rozpočtu. Naopak ale souhlasila se zavedením odvodů z nerecyklovaných plastů. „Musím konstatovat, že to jednání bylo v normální atmosféře a nebyla tam nevraživost,“ dodal Babiš. Podle něj nebylo domluveno žádné další speciální setkání k rozpočtu. Lídři zemí se setkají na běžném summitu 26. března.

Michel hledal kompromis

Podle několika diplomatů se Michel pokusil během pátku přesvědčit čtyři země usilující o snížení celkového objemu rozpočtu, aby kývly na kompromisní variantu. Michel se s lídry Nizozemska, Rakouska, Dánska a Švédska sešel dohromady s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Čtveřice zmíněných států však trvala na svém požadavku snížit rozpočet na jedno procento hrubého národního důchodu (HND) Evropské unie. Michelův návrh, který v tomto směru podporuje velká část ostatních zemí, ale počítá s výší 1,074 procenta, což je přibližně o 75 miliard eur více.

Dánská premiérka  v dohodu nevěřila

Dohoda na dlouhodobém rozpočtu Evropské unie během probíhajícího summitu v Bruselu je nereálná, řekla už v pátek dopoledne dánská premiérka Mette Frederiksenová. „Myslím, že šetrná čtyřka jasně sdělila, jak vidí vyjednávání o rozpočtu, a to jsme řekli jak našim kolegům, tak Michelovi,“ prohlásila při příchodu na páteční jednání Frederiksenová.

Použila přitom označení, které se vžilo pro zmíněnou čtveřici zemí v souvislosti s jejich základním požadavkem snížit rozpočet na jedno procento hrubého národního důchodu (HND) EU. 

Rumunský prezident Klaus Iohannis už dřív prohlásil, že se kvůli rozpočtu bude muset zřejmě svolat další summit. Podobně se ráno vyjádřilo i několik dalších lídrů. „Většina z nás není velmi optimistická v očekávání výsledků. Je velmi pravděpodobné, že bude nový summit věnovaný rozpočtu,“ řekl  Iohannis.

Šéf Evropské rady se v pátek postupně sešel i s reprezentanty dalších zemí včetně visegrádské čtyřky (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko), s nimiž se bavil o možném kompromisním návrhu.

Skupina států, označovaná jako přátelé koheze, do níž patří právě i visegrádské země včetně Česka, chtějí totiž zase částku, která je určená na fondy pro méně rozvinuté regiony, zvýšit. 

Babiš: Příjmy nového rozpočtu EU měly být vyjednány dopředu

Český premiér Andrej Babiš (ANO) byl nepříjemně překvapen, že předseda Evropské rady Charles Michel nedomluvil dopředu shodu nad příjmy víceletého rozpočtu na období 2021–2027.

„Není možno, že pan předseda Michel navrhne odvody a ukáže se, že ty hlavní země jsou proti. A kdyby se mělo ještě snižovat, tak budeme velice křičet,“ uvedl v pátek dopoledne Babiš. Zopakoval, že nechápe, o čem se bude na summitu diskutovat, když návrh rozpočtu obsahuje výdaje, ale nikoli příjmy.

Babiš dále uvedl, že pro Česko je důležitá pružnost v čerpání peněz z fondů EU pro kohezní politiku. Michelův návrh ale považoval za nedostatečný. Zatímco dosud mohly země mezi Evropským sociálním fondem a Evropským fondem pro regionální rozvoj přesunovat nejvýše pět procent prostředků, podle Michelova návrhu to měla být až desetina. Česko patří k zemím, které dlouhodobě usilují o větší možnost přesunovat peníze ze sociálního fondu třeba na stavbu dálnic.

„Důležitá je pro nás flexibilita, chceme 25 procent. Pan předseda Michel se sice posunul z pěti na deset procent, ale stále je to nedostatečné. A pokud mají zemědělci 20 procent, tak nechápu, proč u koheze a investic nemůžeme mít 25 procent. Ale hlavní problém je, že (neznáme) příjmy rozpočtu,“ uvedl Babiš.

Babiš už v noci na pátek prohlásil, že pokud se situace nevyjasní a čistí plátci neustoupí, nemá cenu, aby jednání pokračovalo. „Nemám pocit, že jsme blíže řešení. Pokud rada navrhne částku, na kterou nemá peníze, protože čistí plátci nechtějí akceptovat ten koeficient, tak samozřejmě máme zásadní problém,“ uvedl v noci na pátek premiér.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Nezaměstnanost mladých loni vzrostla na 12,4 procenta. Vliv má i nástup AI

Celosvětová míra nezaměstnanosti mladých lidí v loňském roce vzrostla o desetinu procentního bodu na 12,4 procenta. Bez práce tak bylo 67 milionů lidí ve věku 15 až 24 let. Nejvýraznější růst byl v zemích s vysokými příjmy, kde začíná trh práce měnit umělá inteligence (AI). Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila Mezinárodní organizace práce (ILO). V letech 2026 a 2027 by se míra nezaměstnanosti mohla podle předpokladů ustálit na 12,3 procenta.
před 6 hhodinami

Miliardový investiční podvod míří před soud, státní zástupce obžaloval tři lidi

Státní zástupce obžaloval tři lidi z podvodu, porušení pravidel hospodářské soutěže a neoprávněného podnikání v souvislosti s údajným investičním podvodem prostřednictvím společnosti Cryfin. V tiskové zprávě zaslané České televizi to ve středu uvedl žalobce Tomáš Černý z Vrchního státního zastupitelství v Praze. Obvinění podle vyšetřovatelů způsobili 584 investorům škodu 1,1 miliardy korun. Obviněným hrozí až desetiletý pobyt za mřížemi.
11:22Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Obalová revoluce „účtuje“ s věčnými chemikáliemi

Startuje velká obalová „revoluce“, od středy platí nová pravidla pro firmy i obchodníky. Přísné limity z obalů potravin prakticky vyloučí takzvané věčné chemikálie, které jsou známé i jako PFAS. Používaly se třeba pro balení jídla z fastfoodů, v krabicích na pizzu nebo v pečicím papíru. Nová pravidla se dotknou i výrobních procesů, což může zvýšit cenu zboží. Výrobci si navíc stěžují, že Evropská unie své technické předpisy pro plánované změny zveřejňuje pozdě.
před 23 hhodinami

Brusel oznámil výplatu 897 milionů eur pro Česko z fondu na oživení ekonomik

Evropská komise v úterý oznámila, že Česku vyplatila 897 milionů eur (21,8 miliardy korun) v rámci šesté platby z takzvaného Nástroje pro oživení a odolnost (RRF). Tuzemsko tak z tohoto fondu ze svého národního podílu 8,67 miliardy eur i s nejnovější platbou vyčerpalo 88 procent.
včera v 19:17

Inflace v červenci zrychlila, máslo ale bylo nejlevnější za šestnáct let

Spotřebitelské ceny v Česku v červenci zrychlily meziroční růst na 1,7 procenta z červnových 1,5 procenta. Meziměsíčně stouply ceny o 0,6 procenta. Svůj předběžný odhad z minulého týdne v úterý potvrdil Český statistický úřad (ČSÚ). Inflaci táhly vzhůru pohonné hmoty, opačně působily potraviny. Máslo bylo nejlevnější za šestnáct let a mléko od počátku sledování jeho ceny.
včeraAktualizovánovčera v 15:59

VideoNízké výkupní ceny mohou ovlivnit soběstačnost v produkci vepřového masa

Na tuzemských jatkách se ve druhém čtvrtletí vyrobilo bezmála 120 tisíc tun masa – meziročně o půl druhého procenta více. Růst se týká především drůbežího. Sektor také několik měsíců řeší nízké výkupní ceny – zejména u mléka a prasat. To může podle agrárníků ovlivnit soběstačnost, která se v tuzemsku u vepřového masa snižuje dlouhodobě. Ještě v roce 2014 se pohybovala kolem 57 procent, předloni to bylo o jedenáct méně. Do letošních statistik se zatím trend nepropsal, vepřového se vyrobilo přibližně stejně jako loni.
včera v 08:00

Útok na Egypt budí obavy o Suez, Rudé moře je v nesnázích

Útok na tankery ve středomořském přístavu Damietta vyvolal obavy o bezpečnost Suezského průplavu a Egypta jako alternativní obchodní trasy. Po blokádě Hormuzského průlivu hrozí jemenští spojenci Íránu hútíové uzavřením další strategické úžiny Báb al-Mandab a útočí na saúdská plavidla. Regionální konflikt se tak rozšířil do oblasti Rudého moře, které je klíčové pro globální lodní dopravu. Podle expertů se tak Teherán snaží vyvinout ekonomický tlak na USA. Egypt už zpřísnil ochranu přístavů a vyslal do rizikové oblasti válečné lodě.
10. 8. 2026

Kazachstán zvažuje trasy přes Gruzii a Ázerbájdžán pro vývoz ropy do Evropy

Kazachstán zvažuje ropovody Baku–Tbilisi–Ceyhan a Baku–Supsa, stejně jako tranzit přes Ázerbájdžán přes Kaspické moře, jako alternativní trasy pro svůj vývoz ropy. Kazachstánské ministerstvo energetiky tyto plány potvrdilo v prohlášení pro zpravodajskou agenturu Interfax-Kazachstán.
10. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.