Nechceme krátit peníze, které k nám míří, zní od šestnácti zemí z jihu a východu EU

Zástupci šestnácti zemí Evropské unie v úterý v Praze vyzvali, aby EU ve společném finančním rámci na roky 2021 až 2027 nekrátila finance určené na kohezní politiku pod úroveň současného rámce. Evropská komise počítá s poklesem o deset procent. Země převážně z východní části EU také požadují, aby mohly pružněji nakládat s penězi z evropských fondů.

Neformální skupina Přátel koheze v přijaté deklaraci označila politiku soudržnosti za klíčový investiční nástroj Evropské unie. Politika podle nich výrazně přispěla ke sbližování životní úrovně v členských státech i k fungování vnitřního unijního trhu. Uskupení věří, že skrze kohezní politiku lze řešit výzvy, jaké představuje například změna klimatu či transformace průmyslu.

7 minut
Události: Summit Přátel koheze v Praze
Zdroj: ČT24

Deklarace zdůrazňuje také to, že by státy a regiony měly mít větší možnost rozhodovat o tom, na co peníze z kohezních fondů použijí. Dokument upozorňuje, že investiční potřeby a priority států i regionů se liší. Členské státy by podle Přátel koheze měly mít větší volnost i při převádění peněz mezi různými fondy politiky soudržnosti.

  • Jedná se o neformální uskupení zemí, které spojuje zájem na zachování současné podoby politiky soudržnosti. Tvoří ho 13 zemí, které do EU vstoupily v roce 2004 a později, Řecko, Itálie, Španělsko a Portugalsko.
  • Politika soudržnosti je významným zdrojem prostředků pro chudší země EU. V současném víceletém finančním rámci na roky 2014 až 2020 má Česko možnost získat z kohezních fondů zhruba 20,5 miliardy eur (523 miliard korun).

Aktuální návrh finančního rámce, který představila Evropská komise, počítá s omezením peněz na tuto politiku, důvodem je očekávaný odchod Velké Británie z EU i zaměření rozpočtu na nové priority. O konečné podobě rámce budou unijní lídři rozhodovat patrně v příštím roce. Chorvatský premiér Andrej Plenković v úterý řekl, že jeho země udělá maximum, aby za jejího předsednictví v první polovině roku 2020 jednání o finančním rámci skončila.

Podle některých vysoce postavených diplomatů ale začíná být zjevné, že se dohoda zrodí na poslední chvíli hluboko v příštím roce, kdy bude Unii předsedat Německo. První návrhy ze strany Evropské komise padly už před rokem a půl, od té chvíle se ale jednání nepohnula. Situaci zásadně komplikuje například nejistota kolem brexitu a zpožděný nástup nové Komise. 

Pod deklaraci se podepsali zástupci 13 zemí, které vstoupily do EU v roce 2004 a později, a Španělska, Portugalska a Řecka. Pražského jednání se účastnil také italský ministr pro evropské záležitosti Vincenzo Amendola a eurokomisař Günther Oettinger, který byl v končící Evropské komisi zodpovědný za přípravu víceletého finančního rámce.

14 minut
Události, komentáře: Dostálová a Niedermayer o evropských kohezních fondech
Zdroj: ČT24

Z dobré infrastruktury těží všichni v Evropě, připomněl Morawiecki

Premiéři zemí V4 (Česka, Slovenska, Polska a Maďarska) se sešli ještě před samotným summitem. Například podle Andreje Babiše (ANO) návrh Evropské komise snižuje tradiční politiky jako kohezní a zemědělskou a zavádí nové, které by v něm být neměly.

Podle polského předsedy vlády Mateusze Morawieckého jsou peníze z kohezních fondů třeba zejména na rozvoj infrastruktury. Morawiecki podotkl, že z dobré infrastruktury poté těží všichni evropští občané, nejen země, kde se projekty uskutečňují.

Polský premiér také odmítl pohled na země z východní části EU jako na ty, které pouze čerpají peníze od západních států. „Z našich zemí, které jsou velmi pracovité, lidé jsou u nás talentovaní, čerpají země západní Evropy velmi vysoké dividendy,“ řekl.

S tímto názorem souhlasí i Babiš, podle nějž odchází ze zemí V4 do západní Evropy na dividendách ročně 50 miliard eur (1,27 bilionu korun). „My jsme rádi, že u nás firmy ze starých členských zemí investovaly, zaměstnávají naše lidi. Ale taky je to pro ně výhodný byznys, neplatí naše lidi mzdami jako u nich doma,“ prohlásil český premiér.

Lídři V4 také vyjádřili zklamání kvůli tomu, že EU na říjnovém summitu nepodpořila přijetí balkánských zemí. Zahájení rozhovorů s Albánií a Severní Makedonií odmítla Francie, výhrady mělo i Německo a Dánsko.

Podle slovenského předsedy vlády Petera Pellegriniho všechny státy, které proti rozšíření bojovaly, zřejmě znechutily občany západního Balkánu. „Mám vážné obavy, zda budou mít občané těchto zemí ještě chuť dělat ve svých zemích těžké reformy, které si vyžaduje případný vstup do Evropské unie, nebo perspektivu uvidí nakonec ve spolupráci s Ruskem, Tureckem, Čínou či arabskými zeměmi,“ uvedl.

Rozšiřování bloku považuje za investici ekonomickou i bezpečnostní. „Slovensko a další země V4 budou vždy na straně těchto států a budeme je podporovat a motivovat, aby dělaly všechno pro vstup do evropských struktur,“ dodal Pellegrini.

Jednání se Srbskem a Černou Horou by se měla přepnout „na extra vysokou rychlost“, apeloval maďarský premiér Viktor Orbán. Integraci západního Balkánu do Evropské unie jako prioritu vnímá i Česko, které v současnosti visegrádské čtyřce předsedá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Představitelé USA odlétají do Saúdské Arábie připravit půdu pro mírová jednání

Poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa pro národní bezpečnost Michael Waltz a prezidentův zmocněnec pro Blízký východ Steve Witkoff míří do Saúdské Arábie k přípravám jednání o ukončení ruské války na Ukrajině. USA zřejmě nejdříve chtějí jednat samostatně s Ruskem, pak samostatně s Ukrajinou a poté vést společné rozhovory. Spojené státy se také ptají svých evropských spojenců, co by od Washingtonu potřebovali ohledně bezpečnostních záruk pro Ukrajinu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Izraelci se vrací do pohraničních kibuců, ne všichni ale zůstávají

Loni v listopadu začalo platit příměří mezi libanonským teroristickým hnutím Hizballáh a Izraelem, už v úterý ale vyprší jedna z jeho podmínek. Mezitím se do izraelských vesnic u hranice s Libanonem po více než roce začali vracet jejich obyvatelé. Štáb ČT se zpravodajem Davidem Borkem natáčel v kibucu Chanita, kde před válkou žilo na sedm set obyvatel.
před 2 hhodinami

Svět nesmí spadnout do pasti appeasementu, varoval šéf mnichovské konference

Šéf Mnichovské bezpečnostní konference Christoph Heusgen varoval před scénářem z roku 1938. Hlavním tématem třídenní konference v bavorské metropoli byla Ukrajina. Finský prezident Alexander Stubb zmínil, že Ukrajinu nesmí po válce s Ruskem potkat stejný osud jako Finsko po druhé světové válce, kdy ztratilo svou suverenitu a územní celistvost.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ruský útok na Mykolajiv připravil sto tisíc lidí o teplo

Ruský vzdušný útok na jihoukrajinský Mykolajiv v noci na neděli poškodil místní elektrárnu, informoval ukrajinský premiér Denys Šmyhal. Bez dodávek tepla je sto tisíc lidí, napsal na Telegramu prezident Volodymyr Zelenskyj. Jednoho člověka úder okupantů zranil. Ukrajinský generální štáb uvedl, že ruské síly v sobotu výrazně zintenzivnily své pozemní útoky na východě Ukrajiny, hlavní nápor se odehrává na frontovém úseku u Pokrovsku.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Pavel k Ukrajině: Má-li Evropa převzít odpovědnost, musí být u jednání

Evropa musí podle českého prezidenta Petra Pavla vyvinout veškeré úsilí, aby byly její zájmy přítomné při vyjednávání o ukončení ruské války na Ukrajině. Řekl to v Otázkách Václava Moravce. Evropští lídři se obávají, aby se podmínky míru nedohodly bez jejich účasti jen mezi USA a Ruskem. Na dotaz ohledně české účasti na pondělní schůzce evropských státníků Pavel odpověděl, že dle jeho informací to nebude neoficiální summit, ale jednání části evropských lídrů.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Útok v rakouském Villachu měl podle vyšetřovatelů islamistický motiv

Rakouští vyšetřovatelé se domnívají, že sobotní útok ve Villachu, při němž třiadvacetiletý Syřan s právem pobytu v alpské zemi ubodal chlapce a pět dalších lidí zranil, měl islamistický motiv. Oznámil to v neděli podle agentury APA rakouský ministr vnitra Gerhard Karner.
před 11 hhodinami

EU chce omezit dovoz některých potravin včetně amerických, píší Financial Times

Evropská unie plánuje zablokovat dovoz některých potravin vyprodukovaných podle odlišných norem. Chce tak chránit své zemědělce. Opatření je podobné obchodní politice amerického prezidenta Donalda Trumpa založené na reciprocitě. Napsal to v neděli list Financial Times (FT) s odvoláním na tři úředníky z EU.
před 15 hhodinami

Trumpova vláda ruší výpovědi v agentuře, která dohlíží na jaderné zbraně

Zástupci amerického Národního úřadu pro jadernou bezpečnost (NNSA) se snaží zrušit výpovědi zaslané některým jeho zaměstnancům, ale nedaří se jim s nimi spojit, protože nemají jejich nové kontaktní údaje. S odvoláním na e-mail zaměstnancům NNSA to uvedla stanice NBC News. Web televize CNN s odvoláním na své zdroje uvedl, že si zástupci Trumpovy administrativy zřejmě neuvědomili, že NNSA dohlíží na zásoby jaderných zbraní.
před 17 hhodinami
Načítání...