V Rumunsku padla vláda liberála Orbana, zemi patrně čekají předčasné volby

Rumunský parlament vyslovil nedůvěru liberální vládě premiéra Ludovica Orbana, která byla u moci tři měsíce. Oznámily to tiskové agentury. Hlasování vyvolala opoziční Sociálnědemokratická strana (PSD), která má v zákonodárném sboru většinu. V případných předčasných volbách by ale podle průzkumů jasně vyhráli liberálové.

Pro pád vlády hlasovalo 261 poslanců, potřebných bylo přitom 233 hlasů. Sice se tím prodlužuje politická nejistota v zemi, nicméně Rumunsko se přiblížilo předčasným volbám, které si přeje jak Orban, tak liberální prezident Klaus Iohannis. V řádném termínu by se volby měly konat až koncem roku.

Orbanova Národní liberální strana (PNL), která vede menšinovou koaliční vládu, má podle nynějších průzkumů podporu přes 45 procent dotázaných. Na druhé straně popularita sociálních demokratů spadla až na méně než 20 procent.

PSD podle Orbana vládu brzdí, Iohannis souhlasí

Premiér Orban se minulý měsíc po schůzce s prezidentem Iohannisem vyslovil pro uspíšení parlamentních voleb a zároveň sdělil, že hlava státu s ním tento názor sdílí. Předčasné volby by podle něj měly po letech nestability vrátit důvěru v politický systém.

„Zákonodárnému sboru stále dominuje PSD, jež vládu brzdí. Je proto nezbytné, aby občané zvolili zástupce, které chtějí,“ řekl Orban po schůzce s Iohannisem. Zmínil se přitom o možnosti, že volby by se mohly konat už v červnu společně s volbami obecními.

„První krok k předčasným volbám byl dnes (ve středu) už učiněn,“ prohlásil po hlasování parlamentu Iohannis. „Vidím nadšený proreformní kabinet, který chtěl napravit, co PSD za poslední roky zkazila… Na druhé straně vidím PSD, která je proti reformám… Proto si přeji zaujmout postoj, který povede k předčasným volbám,“ dodal prezident.

Hned také informoval, že už ve čtvrtek ráno zahájí konzultace s politickými stranami. Zároveň vyslovil naději, že ještě do čtvrtečního večera se rozhodne o tom, kdo bude nominován na premiéra. Dal přitom na vědomí, že jeho volbou by byl Orban.

Orbanova vláda se vymezovala vůči krokům PSD

Orbanův menšinový kabinet vystřídal sociálnědemokratickou vládu expremiérky Vioriky Dancilaové, které parlament loni v říjnu vyslovil nedůvěru.

Jednou z hlavních příčin nespokojenosti s vládnutím sociální demokracie a nakonec pádu její vlády byla rostoucí obava – jak v Rumunsku, tak zejména v Evropské unii – o zachování nezávislosti justice v zemi. Velké znepokojení vyvolaly především čistky v justici, hlavně pak na vysokých postech v prokuratuře, a změny protikorupčních zákonů.

Orbanova vláda si naopak vytkla za cíl přijmout zákony v souladu s doporučeními EU a změnit předpisy, které sociální demokraté přijali od roku 2017 a které liberálové považovali za špatné. Některé z nich podle kritiků ohrožují nezávislost státních zástupců.

PSD vadil volební zákon, kritika mířila i na nouzová opatření

Hlavním důvodem, proč PSD nyní hlasování o vyslovení nedůvěry Orbanovu kabinetu iniciovala, jsou diskutované změny ve volebním zákoně, jež by sociálním demokratům mohly přinést po ztrátě vlivu na celostátní úrovni i pokles vlivu na úrovni místní. Navržená novela například obsahuje dvoukolové volby starostů a úpravu způsobu volební účasti Rumunů žijících v zahraničí, mezi nimiž mají sociální demokraté malou podporu.

Orbanův kabinet byl také kritizován za úterní schválení více než dvou desítek nouzových opatření v řadě oblastí – od koncesí týkajících se ropy a plynu přes sčítání lidu až po využití prostředků z rozvojových fondů EU. Úřednická vláda, která teď bude zemi spravovat do schválení nového kabinetu, taková opatření používat nemůže.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Masakr na náměstí Nebeského klidu si Číňané připomínat stále nesmí

Před 36 lety čínská armáda na rozkaz komunistické strany krvavě potlačila prodemokratické demonstrace na náměstí Nebeského klidu v Pekingu. Počet obětí se odhaduje na tisíce. Výročí si připomněl tchajwanský prezident Laj Čching-te i americký ministr zahraničí Marco Rubio, podle nichž svět na události nikdy nezapomene. Čínská veřejnost si je ale připomínat nesmí. Někteří lidé to tak dělají v soukromí. V diskusích na internetu používají kódovaná slova a obrázky, aby unikli cenzuře.
před 3 hhodinami

Kolín nad Rýnem zažil největší poválečnou evakuaci

Němečtí pyrotechnici zneškodnili tři letecké pumy z druhé světové války, kvůli kterým muselo více než dvacet tisíc lidí ve středu opustit centrum Kolína nad Rýnem. Město na západě Německa je na podobné evakuace sice zvyklé, podle radnice byla ale ta aktuální co do počtu evakuovaných největší od roku 1945. O úspěšné likvidaci bomb informovala večer agentura DPA.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Německo nedostatečně investovalo do vlastní obrany, řekla Merkelová

Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová v rozhovoru pro Českou televizi připustila, že Německo nedostatečně investovalo do vlastní obrany. Teď se podle ní musí rychle dostat do stavu, kdy bude schopné odstrašit možné nepřátele podobně jako za studené války. V souvislosti s Ukrajinou uvedla, že bez vyjednávání konflikt neskončí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump telefonoval s Putinem, rozhovor dle něj k okamžitému míru nepovede

Americký prezident Donald Trump oznámil, že ve středu déle než hodinu telefonicky hovořil s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Rozhovor označil za dobrý, nepovede však podle něj k okamžitému míru. Trump uvedl, že s vůdcem Kremlu mluvili mimo jiné o nedělním ukrajinském dronovém útoku na letadla stojící na ruských vojenských letištích. Putin podle Trumpa velmi silně zdůraznil, že Moskva bude muset reagovat.
před 6 hhodinami

Satelit vyfotil zničené ruské bombardéry po operaci Pavučina

Satelity společnosti Maxar vyfotily ruské základny Belaja a Oleňja, které se před pár dny staly terčem ukrajinské operace Pavučina. Při ní ukrajinská rozvědka propašovala do Ruska drony s výbušninami schované v kamionech. Ty stály poblíž letišť s ruskými strategickými bombardéry a v neděli 1. června řadu z nich zničily.
před 8 hhodinami

Evropská komise schválila Bulharsku plán na zavedení eura

Evropská komise dospěla k závěru, že Bulharsko plní veškerá kritéria, aby mohlo od 1. ledna příštího roku začít používat euro. Vyplývá to z takzvané konvergenční zprávy, kterou Komise ve středu zveřejnila. Rozšíření eurozóny na 21 zemí musí ještě podpořit prezidenti a premiéři členských států EU a následně schválit Rada EU, která zastupuje členské státy. Bulharský premiér Rosen Željazkov tento krok ocenil.
před 9 hhodinami

Čínští vědci čelí obvinění, že chtěli do USA propašovat nebezpečnou houbu

Dva čínští vědci byli ve Spojených státech obviněni, že chtěli do země propašovat toxickou houbu, která by v nejhorším případě mohla znehodnotit značnou část úrody některých plodin. Server The Guardian s odkazem na americké ministerstvo spravedlnosti napsal, že vědecký pár chtěl houbu zkoumat na americké univerzitě.
před 10 hhodinami

Po útoku Izraele na školu v Gaze je osmnáct mrtvých, píší média blízká Hamásu

Nejméně osmnáct Palestinců, včetně žen a dětí, přišlo o život při izraelském útoku na školu, která slouží jako útočiště pro vysídlené v Chán Júnisu v jižní části Pásma Gazy, uvádí s odvoláním na média napojená na teroristické hnutí Hamás agentura Reuters. Shodnou bilanci s odkazem na zdravotnický zdroj v Násirově nemocnici uvádí televize al-Džazíra. Podle ní intenzivní izraelské vzdušné údery v celém pásmu zabily nejméně 26 Palestinců.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...