V Rumunsku padla vláda liberála Orbana, zemi patrně čekají předčasné volby

Rumunský parlament vyslovil nedůvěru liberální vládě premiéra Ludovica Orbana, která byla u moci tři měsíce. Oznámily to tiskové agentury. Hlasování vyvolala opoziční Sociálnědemokratická strana (PSD), která má v zákonodárném sboru většinu. V případných předčasných volbách by ale podle průzkumů jasně vyhráli liberálové.

Pro pád vlády hlasovalo 261 poslanců, potřebných bylo přitom 233 hlasů. Sice se tím prodlužuje politická nejistota v zemi, nicméně Rumunsko se přiblížilo předčasným volbám, které si přeje jak Orban, tak liberální prezident Klaus Iohannis. V řádném termínu by se volby měly konat až koncem roku.

Orbanova Národní liberální strana (PNL), která vede menšinovou koaliční vládu, má podle nynějších průzkumů podporu přes 45 procent dotázaných. Na druhé straně popularita sociálních demokratů spadla až na méně než 20 procent.

PSD podle Orbana vládu brzdí, Iohannis souhlasí

Premiér Orban se minulý měsíc po schůzce s prezidentem Iohannisem vyslovil pro uspíšení parlamentních voleb a zároveň sdělil, že hlava státu s ním tento názor sdílí. Předčasné volby by podle něj měly po letech nestability vrátit důvěru v politický systém.

„Zákonodárnému sboru stále dominuje PSD, jež vládu brzdí. Je proto nezbytné, aby občané zvolili zástupce, které chtějí,“ řekl Orban po schůzce s Iohannisem. Zmínil se přitom o možnosti, že volby by se mohly konat už v červnu společně s volbami obecními.

„První krok k předčasným volbám byl dnes (ve středu) už učiněn,“ prohlásil po hlasování parlamentu Iohannis. „Vidím nadšený proreformní kabinet, který chtěl napravit, co PSD za poslední roky zkazila… Na druhé straně vidím PSD, která je proti reformám… Proto si přeji zaujmout postoj, který povede k předčasným volbám,“ dodal prezident.

Hned také informoval, že už ve čtvrtek ráno zahájí konzultace s politickými stranami. Zároveň vyslovil naději, že ještě do čtvrtečního večera se rozhodne o tom, kdo bude nominován na premiéra. Dal přitom na vědomí, že jeho volbou by byl Orban.

Orbanova vláda se vymezovala vůči krokům PSD

Orbanův menšinový kabinet vystřídal sociálnědemokratickou vládu expremiérky Vioriky Dancilaové, které parlament loni v říjnu vyslovil nedůvěru.

Jednou z hlavních příčin nespokojenosti s vládnutím sociální demokracie a nakonec pádu její vlády byla rostoucí obava – jak v Rumunsku, tak zejména v Evropské unii – o zachování nezávislosti justice v zemi. Velké znepokojení vyvolaly především čistky v justici, hlavně pak na vysokých postech v prokuratuře, a změny protikorupčních zákonů.

Orbanova vláda si naopak vytkla za cíl přijmout zákony v souladu s doporučeními EU a změnit předpisy, které sociální demokraté přijali od roku 2017 a které liberálové považovali za špatné. Některé z nich podle kritiků ohrožují nezávislost státních zástupců.

PSD vadil volební zákon, kritika mířila i na nouzová opatření

Hlavním důvodem, proč PSD nyní hlasování o vyslovení nedůvěry Orbanovu kabinetu iniciovala, jsou diskutované změny ve volebním zákoně, jež by sociálním demokratům mohly přinést po ztrátě vlivu na celostátní úrovni i pokles vlivu na úrovni místní. Navržená novela například obsahuje dvoukolové volby starostů a úpravu způsobu volební účasti Rumunů žijících v zahraničí, mezi nimiž mají sociální demokraté malou podporu.

Orbanův kabinet byl také kritizován za úterní schválení více než dvou desítek nouzových opatření v řadě oblastí – od koncesí týkajících se ropy a plynu přes sčítání lidu až po využití prostředků z rozvojových fondů EU. Úřednická vláda, která teď bude zemi spravovat do schválení nového kabinetu, taková opatření používat nemůže.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zvažují snížení počtu vojáků v Německu, uvedl Trump

Spojené státy zvažují možnost omezit počet amerických jednotek působících v Německu. Uvedl to ve středu americký prezident Donald Trump, podle něhož rozhodnutí padne ve velmi krátké době. Trump v úterý kritizoval německého kancléře Friedricha Merze za údajnou německou neochotu podpořit USA ve válce proti Íránu.
před 1 hhodinou

Pobodání dvou Židů v Londýně považuje policie za teroristický čin

Britská policie ve středu zadržela 45letého muže poté, co před synagogou ve čtvrti Golders Green na severozápadě Londýna pobodal dva Židy. Muž byl původně zadržen kvůli podezření z pokusu o vraždu, později policie uvedla, že událost považuje za teroristický čin. Šéf londýnské policie Mark Rowley podle agentury Reuters řekl, že útok byl namířen proti židovské komunitě. Web The Times of Israel (ToI) dodal, že muže po činu zadrželi pracovníci synagogy a policie jej poté omráčila taserem a zatkla.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Florida schválila nový plán volebních obvodů, měl by posílit republikány

Floridští zákonodárci schválili nový plán volebních obvodů pro nadcházející volby do Kongresu, který by měl o čtyři křesla zvýšit zisk republikánů, píše agentura Reuters. Podle agentury AP je rozhodnutí součástí celostátní bitvy o přerozdělení obvodů před letošními volbami. Rozhodnutí o volebních obvodech přijal ve středu také americký nejvyšší soud. V rozsudku týkajícím se volebního obvodu v Louisianě zrušil klíčové ustanovení zákona o volebních právech.
před 3 hhodinami

Putin a Trump si telefonovali, řešit měli příměří v rusko-ukrajinské válce

Poradce ruského vládce Vladimira Putina Jurij Ušakov tvrdí, že šéf Kremlu v telefonickém rozhovoru informoval amerického prezidenta Donalda Trumpa, že je připraven vyhlásit příměří v rusko-ukrajinské válce na dobu oslav sovětského vítězství ve druhé světové válce. Trump podle Ušakova podpořil Putinovu iniciativu a prohlásil, že věří, že dohoda o ukončení ruské agrese je blízko. Americký prezident následně podle Reuters označil rozhovor s ruským protějškem za velmi dobrý.
před 4 hhodinami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 6 hhodinami

VideoZačal proces s obviněnými z útoku na Starmerův majetek. Řeší se zapojení Rusů

U londýnského tribunálu začal proces s trojicí Ukrajinců obviněných z útoku na majetek spojený s britským premiérem Keirem Starmerem. Podle obžaloby muže na dálku naverboval rusky mluvící člověk. Spekuluje se o podílu ruských tajných služeb, byť oficiálně na Moskvu zatím nikdo neukázal. Samotný Kreml vše hned po incidentech popřel. Trojice mužů vinu popírá, motiv zůstává neobjasněný.
před 6 hhodinami

Válka s Íránem dosud USA podle odhadů stála 25 miliard dolarů, uvedl Pentagon

Válka s Íránem stála podle odhadů Spojené státy dosud 25 miliard dolarů (521 miliard korun), sdělil americkým zákonodárcům vysoce postavený úředník ministerstva obrany Jules Hurst. Armáda utratila největší část finančních prostředků za munici, dále pak za provoz operací a obnovu vybavení, uvedl podle agentur Reuters a AP zástupce Pentagonu. Před výborem pro ozbrojené služby Sněmovny reprezentantů vypovídá poprvé od začátku války s Íránem také americký ministr obrany Pete Hegseth.
před 7 hhodinami
Načítání...