Když před deseti lety přebíralo Česko od Francie předsednictví EU, mnozí na něj hleděli s obavami. V době finanční krize či jednání o lisabonské smlouvě se nezdálo, že země s euroskeptickým prezidentem a slabou vládou svůj úkol zvládne. Objevovaly se dokonce spekulace, že by si Francie, tehdy v čele s agilním prezidentem Nicolasem Sarkozym, předsednictví na úkor Česka prodloužila. V podobné pozici je teď Rumunsko, o jehož schopnostech pochybuje nejen předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, ale i rumunský prezident Klaus Iohannis. Co se v nové předsednické zemi děje?
Rumunsko přebírá evropské předsednictví, zatímco se prezident a vláda přou o právní stát
„Je mi líto, že Rumunsko nejen oddálilo svůj reformní proces, ale také se znovu vrátilo k otázkám, u nichž bylo za posledních deset let dosaženo pokroku. Je naprosto nezbytné, aby neprodleně obnovilo boj proti korupci a zároveň zajistilo nezávislost soudnictví,“ komentoval v prosinci první místopředseda Evropské komise Frans Timmermans zprávu Komise o stavu soudního systému v zemi.
V Rumunsku vládne od ledna 2017 koalice Sociálnědemokratické strany (PSD) a Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE). Za tu dobu se v kabinetu vystřídali tři premiéři a sedmdesát ministrů, řekl webu britského listu The Guardian rumunský analytik Radu Magdin.
Aktuálně stojí v čele vlády Viorica Dancilaová, která ale podle kritiků nemá téměř žádnou moc. Za faktického šéfa vlády je všeobecně považován vlivný šéf sociálních demokratů Liviu Dragnea, který je současně předsedou parlamentu.
Premiérem se Dragnea nemohl stát kvůli tomu, že byl v roce 2016 podmínečně odsouzen za volební podvody a podplácení. Loni v červnu ho navíc soud poslal na tři a půl roku za mříže za zneužití pravomocí v kauze fiktivního zaměstnávání. Tento rozsudek ale zatím není pravomocný, Dragnea se proti němu odvolal.
Nepohodlná prokurátorka musela pryč
Bukurešť je terčem kritiky EU mimo jiné kvůli čistkám v justici, zejména na vysokých postech v prokuratuře. Nejviditelnějším takovým případem bylo červencové odvolání šéfky protikorupční prokuratury DAN Laury Kövesiové, která byla vysoce oceňována doma a zejména v zahraničí a která před soud pohnala řadu politiků z koaličních i opozičních stran.
Premiérka Viorica Dancilaová a předseda PSD Liviu Dragnea
Na její místo chtěla vláda dosadit málo známou regionální prokurátorku Adinu Floreaovou, která šokovala prohlášením, že by se DAN měla méně zabývat případy zneužití pravomocí a korupce ve vysokých funkcích a více se zaměřit na korupční delikty na střední úrovni. Prezident Klaus Iohannis ji jmenovat odmítl.
Sociální demokraté v Rumunsku od nástupu k moci před dvěma roky již provedli několik „reformních kroků“, které oslabují justici v boji proti korupci a k nimž patří i snaha zmírnit postih za tyto trestné činy. Loni například prosadili změny trestního zákoníku, které by podle opozice umožnily některým poslancům vládní koalice vyhnout se trestnímu stíhání.
Jedna z úprav například nařizovala, že prokuratura musí vyšetřovanou osobu obvinit do roka, aby se případ dostal k soudu, další zase částečně rušila trestní postih za zneužití pravomoci. Parlamentem schválené změny nakonec v říjnu na popud prezidenta zarazil ústavní soud.
Martin Sieg z Konrad-Adenauer-Stiftung sice připouští, že rumunské trestní právo je velmi striktní a že je proto otázkou, jestli by Dragnea byl za činy, za které byl odsouzen v Rumunsku, trestán stejně i v jiných státech EU. Zároveň ale dodává, že jakékoliv případné oprávněné diskusi o změnách v trestním právu brání okolnost, že vládou navržené změny jdou k duhu přímo vládnoucím politikům.
GALERIE
Rumunsko
Vláda znovu chystá amnestii
Dragnea nicméně v prosinci vyzval vládu, aby amnestovala „tisíce lidí“, kteří byli podle něj neprávem odsouzeni za korupci. Tvrdí, že takové rozsudky byly výsledkem spolupráce mezi protikorupční prokuraturou a tajnými službami a že právě těchto verdiktů by se měla amnestie týkat. Podle rumunských médií by měla vláda výnos schválit 15. ledna a týkat by se měl trestů vězení do deseti let.
Bianca Tomaová z think-tanku Romanian Centre for European Policies řekla webu listu The Guardian, že v případě přijetí amnestie by jedním z lidí, kteří by z ní těžili především, byl právě Dragnea. Kromě něj by se amnestie mohla týkat dalších až patnácti tisíc lidí.
Podobně kontroverzní amnestii chtěla rumunská vláda vyhlásit už před dvěma lety. Nařízením chtěla odstranit postih za některé korupční trestné činy a zneužívání úřadu, přičemž omilostnění se měli dočkat mimo jiné i někteří odsouzení politici právě z vládní strany. Proti vládnímu výnosu se v zemi zvedly největší protesty od pádu komunismu a vláda nakonec ustoupila.
Prezident proti vládě
Kvůli plánům na amnestii požádal prezident Iohannis vládu, aby mu v předstihu posílala agendu všech svých zasedání. Vládní PSD ale odvětila, že ho bude v předstihu informovat jen o těch návrzích, v jejichž případě to ukládá ústava, tedy například o záležitostech zahraniční politiky či obrany.
Právě napětí mezi prezidentem a vládou je pro současnou rumunskou politickou scénu typické. Kromě toho, že brzdí mnohé sporné vládní iniciativy, odmítl Iohannis pověřit Drangeu po vítězných volbách sestavením vlády, protože není bezúhonný.
Iohannis také už v listopadu uvedl, že Rumunsko není připravené převzít předsednictví EU, a vyzval vládu, aby odstoupila. „(Už není za pět minut dvanáct.) Je dvanáct a my jsme naprosto nepřipravení,“ řekl Iohannis. „Není šance na dobrou vládu… nebo na patřičné zapojení do evropských záležitostí,“ dodal.
Rumunské předsednictví zpochybnil i předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, podle kterého je sice země připravená dobře technicky, ale nikoliv pokud jde o nutnost dělat politické kompromisy. Zároveň poukázal na vnitřní rozpory Rumunska, které tak podle něj nemůže v Evropě vystupovat jako „kompaktně jednotná“ země.
Rumunsko má poměrně složitou vnitřní politickou strukturu, kde máte velmi silnou roli prezidenta, je to poloprezidentský systém. A v tom současném nastavení, kdy prezident a předsedkyně vlády jsou z opačných stran politického spektra, to napětí (mezi nimi) reálně komplikuje vnitřní politický život v zemi.
Ovlivní vnitropolitické spory předsednictví?
Kvůli nedůvěře v rumunské schopnosti se v Bruselu podle Guardianu dokonce krátce diskutovalo o tom, že by se Rumunsko přeskočilo a navázalo se finským předsednictvím, které má začít v červenci.
Analytik Radu Magdin, který je také bývalým poradcem premiérů Rumunska a Moldavska, se ale domnívá, že vnitropolitická situace předsednictví neovlivní. „Rumunsko má dostatečnou diplomatickou kapacitu, aby tomu zabránilo. Většina ministrů pravděpodobně zachová disciplínu a vyhne se tomu, aby zatahovali předsednictví do domácí politiky,“ myslí si Magdin.
Podle analytika Martina Siega nicméně předsednictví posílí pozornost věnovanou stavu právního státu v Rumunsku, což by v případě nějakého hodnotového konfliktu mezi Bukureští a Bruselem poškodilo nejen obraz Rumunska i Unie, ale mohlo by to zpochybnit i dosavadní proevropský konsenzus na rumunské politické scéně. Proevropsky smýšlí i většina Rumunů – 52 % se domnívá, že EU jde správným směrem, zatímco o vlastní zemi si to myslí jen 24 % obyvatel.
Amnestie jako katastrofální zpráva
Rumunsko může své kritiky umlčet, podobně jako se to před deseti lety zpočátku dařilo i Česku. Tehdejší premiér Mirek Topolánek si nejprve získal uznání za zprostředkování řešení v plynové krizi mezi Ukrajinou a Ruskem. Tento kapitál však posléze vymazal pád jeho vlády uprostřed předsednictví.
Hlavní obavou tak zůstává, zda Rumunsko – obzvlášť během předsednictví – neschválí dekret o amnestii, domnívá se Elena Calistruová, šéfka rumunské nevládní organizace Funky Citizens, která se zaměřuje na podporu občanské gramotnosti.
„Pokud schválíte takové nařízení po tolika debatách v Evropském parlamentu, tak to znamená, že ignorujete jakýkoliv dialog s evropskými institucemi, zatímco předsedáte EU,“ řekla listu The New York Times. „To by byla katastrofální zpráva,“ dodala.