Rumunsko, které se od 1. ledna stane předsednickou zemí Evropské unie, není podle předsedy Evropské komise Jeana-Clauda Junckera připravené na nutnost dělat politické kompromisy, která s touto funkcí souvisí. Řekl to německému listu Welt am Sonntag. Zároveň poukázal na vnitřní rozpory země, která tak nemůže v Evropě vystupovat jako „kompaktně jednotná“. Právě na rumunské předsednictví přitom připadá termín odchodu Velké Británie z EU. Ministři rumunské vlády v reakci na Junckerovy výroky uvedli, že je Bukurešť na předsednictví připravena.
Rumunsko plně nechápe, co obnáší předsednictví EU, obává se Juncker. Bukurešť výtky odmítá
Rumunsko je podle Junckera na šestiměsíční předsednictví dobře připravené technicky. „Ale myslím si, že vláda v Bukurešti ještě plně nepochopila, co to znamená převzít předsednictví nad zeměmi EU. Pro uvážlivé vyjednávání je potřebná ochota poslouchat ostatní a pevná vůle ponechat vlastní zájmy stranou. V tom mám určité pochybnosti,“ uvedl šéf Komise.
„Je nutná jednotná fronta doma, aby se během předsednictví mohla podpořit jednota Evropy,“ zdůraznil bývalý lucemburský premiér s odkazem na vnitřní problémy Rumunů.
V dobré paměti Bruselu je třeba ostrá kritika Evropské komise (EK) rumunskou premiérkou Vioricou Dancilaovou kvůli hodnocení některých kroků její vlády. Předsedkyně vlády obvinila Komisi z diskriminace své země. „Jsme kritizováni bez toho, že bychom si to zasloužili. Jsme trestáni jenom proto, že jsme východoevropská země,“ prohlásila Dancilaová jen dva týdny předtím, než Rumunsko převezme předsednictví EU.
V Rumunsku se také už delší dobu odvíjí střet mezi prezidentem Klausem Iohannisem a Liviem Dragneou, který je šéfem vládnoucí Sociálnědemokratické strany, ale premiérem nemůže být kvůli pravomocnému odsouzení. V listopadu Iohannis prohlásil, že Rumunsko není na předsednictví EU připravené, a v této souvislosti vyzval vládu, aby odstoupila. Dragnea v reakci kvůli tomu prezidenta označil za zrádce země.
Rumunsko Junckerovy výhrady odmítá
Zástupci rumunské vlády Junckerovy výtky odmítli. Ve společném prohlášení, jehož výňatky zveřejnil rumunský list Adevarul, ministr zahraničí Teodor Meleşcanu a ministr pro evropské záležitosti George Ciamba uvedli, že plně chápou, jakou zodpovědnost na sebe Rumunsko v následujícím půl roce bere.
Celá vláda včetně premiérky Dancilaové podle nich učinila „intenzivní přípravy“ na předsednictví v Radě EU. To Bukurešť považuje za „strategický projekt“, který nebude „nástrojem vnitropolitického boje“. Rumunsko podle Meleşcanua a Ciamby „dokonale chápe roli nestranného prostředníka“, kterou s sebou předsednictví přináší.
Ministr obchodu Ştefan Radu Oprea na Facebooku napsal, že „předseda Juncker stanovil správnou diagnózu, ale myslím, že se přitom díval do zrcadla a zaměnil pravou a levou stranu“.
Oprea, který je členem vládní socialistické strany PSD, zároveň naznačil, že výroky křesťanského demokrata Junckera souvisejí s kampaní před evropskými volbami. Připomněl, že vnitropolitické problémy měly během předsednictví i jiné země včetně České republiky, Malty či Belgie. Premiérka Dancilaová podle Oprey vyzvala rumunské politiky k jednotě a tím, kdo zemi rozděluje, je prezident Klaus Iohannis.
Nadcházející předsednictví nebude úplně typické, shodují se diplomaté
Po Rakousku, které se ve druhé polovině letošního roku své předsednické role zhostilo s přehledem, nepanují mezi bruselskými diplomaty ohledně rumunských schopností velká očekávání.
„Je jasné, že to předsednictví bude specifické,“ připouští český velvyslanec při EU Jakub Dürr. Připomíná ale zároveň deset let starou zkušenost české předsednické role, kdy nová členská země obstála i přes výrazné komplikace na domácí politické scéně související s pádem vlády Mirka Topolánka. Rumuni se členy EU stali na počátku roku 2007.
Rumunsko bude muset například ve své předsednické roli moderovat diskusi o podobě příštího víceletého rozpočtu Unie. Premiéři a prezidenti zemí společenství v polovině prosince rozhodli, že diskusi o dlouhodobých financích EU pro roky 2021 až 2027 chtějí dokončit na podzim příštího roku.
Druhým tématem, které může Rumunsko, také vzhledem ke své geografické poloze, významněji posunout, je diskuse o spolupráci EU se zeměmi západního Balkánu. Unie má zájem rozvíjet vztahy s Makedonií či Albánií, aby v této oblasti nepřenechala strategickou iniciativu konkurentům, ať už se jedná o Rusko či Čínu.
Na Rumunsko vyjde komplikovaný odchod Britů z Unie
Atmosféru v Unii v příštích měsících výrazným způsobem ovlivní vývoj dění kolem brexitu. Ať už Británie odejde podle smlouvy s přechodným obdobím či bez dohody, přestane být 29. března členem EU. V květnu se v rumunském Sibiu sejdou premiéři a prezidenti ostatních 27 zemí bloku a proberou, co s Unií dál v menším počtu členů.
Volby do europarlamentu v květnu také navíc znamenají, že mnoho nedojednaných věcí bude potřeba vyřešit v prvních třech měsících roku, aby je stihli stávající poslanci schválit nejpozději na své dubnové schůzi.
Samo Rumunsko jako své priority pro následující půlrok uvádí snahu sbližovat rozdíly mezi regiony v Evropě, podporu její konkurenceschopnosti, ale také lepší vnitřní i vnější bezpečnost bloku. Dalšími prioritami Bukurešti jsou posilování role Unie jako globálního hráče, a to včetně obchodní politiky a politiky vůči sousedům. Rumuni také chtějí klást důraz na evropské hodnoty, včetně rovných příležitostí, solidarity či boje proti rasismu a xenofobii.