Rumunské protesty proti vládě a korupci se zvrhly v násilnosti. Stovky lidí utrpěly zranění

Při páteční protivládní demonstraci v rumunské metropoli Bukurešti bylo zraněno více než 450 lidí a v nemocnici skončilo dalších 70 lidí, z toho jedenáct policistů. Policie proti demonstrantům použila slzný plyn a vodní děla, při střetech bylo také několik lidí zadrženo. Tisíce lidí protestovaly i v dalších rumunských městech, tam ale měly demonstrace relativně klidný průběh. Organizátoři svolávají další protesty na sobotní večer, informoval server Balkan Insight.

V Bukurešti se sešlo zhruba 20 tisíc lidí. Někteří demonstranti se v metropoli pokoušeli dostat přes příslušníky bezpečnostních složek do budovy vlády. Jiní házeli na pořádkovou policii dlažební kostky nebo zápalné láhve. Policie odpověděla slzným plynem a vodními děly.

Radnice rumunské metropole podle policie v pátek nařídila „evakuovat“ hlavní bukurešťské Vítězné náměstí v centru města. Postup bezpečnostních složek tak hájil policejní mluvčí Georgian Enache, podle něhož byl zákrok oprávněný, protože demonstranti byli několikrát vyzváni, aby náměstí opustili. Policie během střetů zadržela 33 lidí, uvedla ruská agentura RIA Novosti. Zahájeno bylo osm trestních řízení.

„Důrazně odsuzuji brutální zásahy policie, které byly naprosto nepřiměřené postupu většiny demonstrantů,“ uvedl již v pátek na Facebooku rumunský prezident Klaus Iohannis, který je kritikem levicové vlády. Postup policie podle něj musí vysvětlit ministerstvo vnitra.

Jeden z demonstrantů hází plastovou láhev na pořádkovou policii v Bukurešti
Zdroj: ČTK/AP/Vadim Ghirda

Protesty zorganizovala uskupení, která sdružují Rumuny pracující v zahraničí. Ti si stěžují na nízké platy, pokusy vládnoucí Sociálnědemokratické strany (PSD) oslabit rumunskou justici a na korupci.

Aktivisté na sociálních sítích na sobotní večer svolávají další protestní akce. Událost s názvem „Neodejdeme, dokud to neuděláte vy!“ má začít v 18:00 místního času (17:00 našeho času).

Demonstrantům vadí například kontroverzní zmírnění trestního zákona, které schválil parlament ovládaný levicí. Podle opozice umožní některým poslancům vládní koalice vyhnout se trestnímu stíhání.

Jedním z nich by mohl být i mocný šéf Sociálnědemokratické strany Liviu Dragnea. Je předsedou parlamentu a fakticky řídí vládu; premiérem se nemohl stát kvůli tomu, že byl předloni podmínečně odsouzen za volební podvody a podplácení.

  • Šéfka rumunské protikorupční prokuratury DNA Laura Kövesiová loni uvedla, že jen v roce 2016 bylo obžalováno v protikorupčních případech skoro 1300 funkcionářů. Byli mezi nimi tři ministři, sedmnáct zákonodárců, šestnáct soudců a na dvacet vedoucích představitelů státních společností.
  • Od roku 2006 DNA postavila před soud 72 členů zákonodárného sboru. Trestně jsou v různých řízeních stíháni předsedové dolní i horní komory. Podezřelý z korupce je i šéf vládnoucí PSD Liviu Dragnea, na kterého má blízké vazby premiérka Viorica Dancilaová. Ta snahu Bukurešti zmírnit trestní zákoník dříve hájila před Evropským parlamentem.
  • V uplynulém roce byli v Rumunsku sesazeni dva premiéři, údajně proto, že nezastávali stejná stanoviska jako vládní Sociálnědemokratická strana (PSD) a stavěli se odmítavě k plánované justiční reformě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřelo přes třicet lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, ten vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 3 mminutami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
13:39Aktualizovánopřed 14 mminutami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
03:13Aktualizovánopřed 26 mminutami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s ním informoval o plánech na změnu systému mobilizace a další změny v armádě. Na druhý pokus poslanci schválili i jmenování expremiéra a dosavadního ministra obrany Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky.
13:15Aktualizovánopřed 54 mminutami

Násilí, drogy, sexismus, extremismus. Německá armáda po skandálu propustila devět vojáků

Německá armáda kvůli skandálu u výsadkářů ze základny na západě země propustila zatím devět vojáků. U dalších čtyř zahájila proces, který by měl k propuštění vést. Po neveřejném zasedání branného výboru Spolkového sněmu to ve středu uvedl inspektor pozemního vojska Christian Freuding, uvedla agentura DPA. Jednotkou výsadkářů otřásl na přelomu roku skandál v souvislosti s násilím, sexistickým chováním, užíváním drog či sympatiemi ke krajní pravici.
před 1 hhodinou

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajinská expremiérka Tymošenková odmítá obvinění z korupce

Ukrajinské úřady obvinily bývalou premiérku Juliji Tymošenkovou z korupce a prohledaly ústředí její strany v Kyjevě. Opoziční politička obvinění odmítla a počínání úřadů označila za předvolební čistku, informují média. Vyšetřování korupce nedávno zasáhlo i nejbližší okolí prezidenta Volodymyra Zelenského.
před 2 hhodinami

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 6 hhodinami
Načítání...