Rumunské protesty proti vládě a korupci se zvrhly v násilnosti. Stovky lidí utrpěly zranění

Při páteční protivládní demonstraci v rumunské metropoli Bukurešti bylo zraněno více než 450 lidí a v nemocnici skončilo dalších 70 lidí, z toho jedenáct policistů. Policie proti demonstrantům použila slzný plyn a vodní děla, při střetech bylo také několik lidí zadrženo. Tisíce lidí protestovaly i v dalších rumunských městech, tam ale měly demonstrace relativně klidný průběh. Organizátoři svolávají další protesty na sobotní večer, informoval server Balkan Insight.

V Bukurešti se sešlo zhruba 20 tisíc lidí. Někteří demonstranti se v metropoli pokoušeli dostat přes příslušníky bezpečnostních složek do budovy vlády. Jiní házeli na pořádkovou policii dlažební kostky nebo zápalné láhve. Policie odpověděla slzným plynem a vodními děly.

Radnice rumunské metropole podle policie v pátek nařídila „evakuovat“ hlavní bukurešťské Vítězné náměstí v centru města. Postup bezpečnostních složek tak hájil policejní mluvčí Georgian Enache, podle něhož byl zákrok oprávněný, protože demonstranti byli několikrát vyzváni, aby náměstí opustili. Policie během střetů zadržela 33 lidí, uvedla ruská agentura RIA Novosti. Zahájeno bylo osm trestních řízení.

„Důrazně odsuzuji brutální zásahy policie, které byly naprosto nepřiměřené postupu většiny demonstrantů,“ uvedl již v pátek na Facebooku rumunský prezident Klaus Iohannis, který je kritikem levicové vlády. Postup policie podle něj musí vysvětlit ministerstvo vnitra.

Jeden z demonstrantů hází plastovou láhev na pořádkovou policii v Bukurešti
Zdroj: ČTK/AP/Vadim Ghirda

Protesty zorganizovala uskupení, která sdružují Rumuny pracující v zahraničí. Ti si stěžují na nízké platy, pokusy vládnoucí Sociálnědemokratické strany (PSD) oslabit rumunskou justici a na korupci.

Aktivisté na sociálních sítích na sobotní večer svolávají další protestní akce. Událost s názvem „Neodejdeme, dokud to neuděláte vy!“ má začít v 18:00 místního času (17:00 našeho času).

Demonstrantům vadí například kontroverzní zmírnění trestního zákona, které schválil parlament ovládaný levicí. Podle opozice umožní některým poslancům vládní koalice vyhnout se trestnímu stíhání.

Jedním z nich by mohl být i mocný šéf Sociálnědemokratické strany Liviu Dragnea. Je předsedou parlamentu a fakticky řídí vládu; premiérem se nemohl stát kvůli tomu, že byl předloni podmínečně odsouzen za volební podvody a podplácení.

  • Šéfka rumunské protikorupční prokuratury DNA Laura Kövesiová loni uvedla, že jen v roce 2016 bylo obžalováno v protikorupčních případech skoro 1300 funkcionářů. Byli mezi nimi tři ministři, sedmnáct zákonodárců, šestnáct soudců a na dvacet vedoucích představitelů státních společností.
  • Od roku 2006 DNA postavila před soud 72 členů zákonodárného sboru. Trestně jsou v různých řízeních stíháni předsedové dolní i horní komory. Podezřelý z korupce je i šéf vládnoucí PSD Liviu Dragnea, na kterého má blízké vazby premiérka Viorica Dancilaová. Ta snahu Bukurešti zmírnit trestní zákoník dříve hájila před Evropským parlamentem.
  • V uplynulém roce byli v Rumunsku sesazeni dva premiéři, údajně proto, že nezastávali stejná stanoviska jako vládní Sociálnědemokratická strana (PSD) a stavěli se odmítavě k plánované justiční reformě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 25 mminutami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 3 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 4 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 4 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...