Rumunské protesty proti vládě a korupci se zvrhly v násilnosti. Stovky lidí utrpěly zranění

Při páteční protivládní demonstraci v rumunské metropoli Bukurešti bylo zraněno více než 450 lidí a v nemocnici skončilo dalších 70 lidí, z toho jedenáct policistů. Policie proti demonstrantům použila slzný plyn a vodní děla, při střetech bylo také několik lidí zadrženo. Tisíce lidí protestovaly i v dalších rumunských městech, tam ale měly demonstrace relativně klidný průběh. Organizátoři svolávají další protesty na sobotní večer, informoval server Balkan Insight.

V Bukurešti se sešlo zhruba 20 tisíc lidí. Někteří demonstranti se v metropoli pokoušeli dostat přes příslušníky bezpečnostních složek do budovy vlády. Jiní házeli na pořádkovou policii dlažební kostky nebo zápalné láhve. Policie odpověděla slzným plynem a vodními děly.

Radnice rumunské metropole podle policie v pátek nařídila „evakuovat“ hlavní bukurešťské Vítězné náměstí v centru města. Postup bezpečnostních složek tak hájil policejní mluvčí Georgian Enache, podle něhož byl zákrok oprávněný, protože demonstranti byli několikrát vyzváni, aby náměstí opustili. Policie během střetů zadržela 33 lidí, uvedla ruská agentura RIA Novosti. Zahájeno bylo osm trestních řízení.

„Důrazně odsuzuji brutální zásahy policie, které byly naprosto nepřiměřené postupu většiny demonstrantů,“ uvedl již v pátek na Facebooku rumunský prezident Klaus Iohannis, který je kritikem levicové vlády. Postup policie podle něj musí vysvětlit ministerstvo vnitra.

Jeden z demonstrantů hází plastovou láhev na pořádkovou policii v Bukurešti
Zdroj: ČTK/AP/Vadim Ghirda

Protesty zorganizovala uskupení, která sdružují Rumuny pracující v zahraničí. Ti si stěžují na nízké platy, pokusy vládnoucí Sociálnědemokratické strany (PSD) oslabit rumunskou justici a na korupci.

Aktivisté na sociálních sítích na sobotní večer svolávají další protestní akce. Událost s názvem „Neodejdeme, dokud to neuděláte vy!“ má začít v 18:00 místního času (17:00 našeho času).

Demonstrantům vadí například kontroverzní zmírnění trestního zákona, které schválil parlament ovládaný levicí. Podle opozice umožní některým poslancům vládní koalice vyhnout se trestnímu stíhání.

Jedním z nich by mohl být i mocný šéf Sociálnědemokratické strany Liviu Dragnea. Je předsedou parlamentu a fakticky řídí vládu; premiérem se nemohl stát kvůli tomu, že byl předloni podmínečně odsouzen za volební podvody a podplácení.

  • Šéfka rumunské protikorupční prokuratury DNA Laura Kövesiová loni uvedla, že jen v roce 2016 bylo obžalováno v protikorupčních případech skoro 1300 funkcionářů. Byli mezi nimi tři ministři, sedmnáct zákonodárců, šestnáct soudců a na dvacet vedoucích představitelů státních společností.
  • Od roku 2006 DNA postavila před soud 72 členů zákonodárného sboru. Trestně jsou v různých řízeních stíháni předsedové dolní i horní komory. Podezřelý z korupce je i šéf vládnoucí PSD Liviu Dragnea, na kterého má blízké vazby premiérka Viorica Dancilaová. Ta snahu Bukurešti zmírnit trestní zákoník dříve hájila před Evropským parlamentem.
  • V uplynulém roce byli v Rumunsku sesazeni dva premiéři, údajně proto, že nezastávali stejná stanoviska jako vládní Sociálnědemokratická strana (PSD) a stavěli se odmítavě k plánované justiční reformě.