Rumuni znovu vyšli do ulic. Tisíce lidí odmítly milost pro korupčníky

Asi dva tisíce lidí v Bukurešti v neděli opět demonstrovaly proti vládě a korupci. Svým pochodem chtěli podpořit rumunskou protikorupční prokuraturu DNA. Odmítají také vládní návrh na omilostnění úplatkářů.

Rumuni se opět vzepřeli postupu sociálnědemokratického kabinetu premiéra Sorina Grindeanua. Nespokojení občané se shromáždili před vládními úřady a následně se vydali do ulic metropole. Někteří nesli rumunské vlajky a provolávali hesla jako „rezignace“, „nevzdáme se“ nebo „vy zloději“.

Vládní dekret z konce ledna odstartoval nebývalou vlnu největších demonstrací od pádu komunismu. Masové protesty nakonec přinutily kabinet na mimořádném zasedání zrušit kontroverzní nařízení, kterým chtěl odstranit postih za některé korupční trestné činy a za zneužívání úředního postavení. Dekret tehdy znepokojil i Unii.

Premiér ale uvedl, že kabinet vypracuje nový návrh zákona, který tentokrát předloží k posouzení parlamentu. V zákonodárném sboru má přitom vláda pohodlnou většinu. Původní nařízení přijala vláda ve zkráceném termínu a do schvalovacího procesu v parlamentu nešlo. 

Rumunsko má s úplatky problémy dlouhodobě

Loni stanulo v Rumunsku před soudem téměř 1300 funkcionářů obžalovaných kvůli korupčním případům, jež způsobily škody v celkové výši v přepočtu sedm miliard korun, oznámila nedávno šéfka DNA Laura Kövesiová, která proslula rozhodným postupem při vyšetřování trestných činů ve vysokých kruzích.

Podle ní byli mezi obžalovanými tři ministři, 17 zákonodárců, 16 soudců a na 20 vedoucích činitelů státních společností.

  • Rumunsko patří v Evropě ke státům s nejrozšířenější korupcí, úplatky se tam požadují ve státní správě i v mnoha oblastech veřejného života. Snaha zastavit zneužívání úřadů a jiných výsadních postavení se v posledních letech v Rumunsku viditelně zintenzivnila. Speciální prokuratura v uplynulých třech letech obžalovala téměř 2000 lidí v případech zneužití postavení, celková škoda podle médií dosahuje v přepočtu kolem 27 miliard Kč.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina hlásí pět mrtvých po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně pět lidí zemřelo a dalších šestnáct bylo zraněno při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.
05:27Aktualizovánopřed 34 mminutami

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu. Má odstranit většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU. Obě strany se zároveň dohodly na čtyřech velkých projektech v oblasti těžby vzácných zemin, včetně lithia a wolframu.
02:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Frederiksenová sází na grónskou kartu, Dánové ale řeší prasata

Dánové v úterních předčasných volbách rozhodnou o novém složení parlamentu. Premiérka Mette Frederiksenová se po sporu s USA o Grónsko snaží prezentovat jako zkušená krizová manažerka a doufá, že její sociální demokraté posílí. Frederiksenové hraje do karet mezinárodní prestiž, řada Dánů ji ale kritizuje kvůli přísné imigrační politice a přehlížení domácích problémů. Kampani nakonec místo Grónska dominovala ekologie a ochrana prasat.
před 2 hhodinami

Před padesáti lety nastoupila argentinská junta. Nechala „zmizet“ tisíce lidí

Argentinu během její historie ovládlo několik vojenských režimů. Jeden z těch nejhrůznějších začal 24. března 1976 svržením prezidentky Isabely Perónové při převratu generála Jorgeho Rafaela Videly. Následovalo sedm let vlády vojenských junt, které za spolupráce s diktaturami tehdejší Latinské Ameriky pronásledovaly své odpůrce. Jen v Argentině „zmizelo“ za toto období až 30 tisíc osob.
před 3 hhodinami

Írán opět vyslal rakety na Izrael, ten útočil na předměstí Bejrútu

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů. Izraelská armáda hlásí, že íránské rakety mířily do několika oblastí. Ve městě Haifa zasáhla kazetová munice obytný dům. O mrtvých či raněných nejsou zprávy, napsal web The Times of Israel. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, uvedla agentura AFP.
před 3 hhodinami

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Nejméně 66 lidí zemřelo při pondělní nehodě vojenského letadla na jihu Kolumbie. Dalších 57 lidí neštěstí přežilo se zraněními a byli převezeni do nemocnice. Informují o tom světové tiskové agentury a kolumbijská média s odvoláním na úřady. Příčina neštěstí se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Irácké proíránské milice zaútočily na vojenskou základnu v Sýrii

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.
před 9 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...