Vláda v Rumunsku ustoupila statisícovým protestům. Stáhne spornou amnestii

Po sérii bouřlivých protestů rumunská vláda  stáhla nařízení, které ruší postih za některé korupční trestné činy. Proti vládnímu dekretu v posledních dnech demonstrovaly statisíce lidí. Omilostnění se měli dočkat mimo jiné i někteří odsouzení politici právě z vládní strany.

Nahrávám video

Cílem vládního rozhodnutí byla snaha ulevit přeplněným věznicím. Propuštěno mělo být na 2500 odsouzených – zejména těch, kteří si odpykávají tresty nižší než pět let a u kterých nešlo o zločiny sexuální povahy, zločiny násilné či o korupci. Kabinet rovněž navrhoval snížit na polovinu tresty vězňům starším šedesáti let, těhotným ženám a odsouzeným s malými dětmi.

Podle mnohých kritiků přitom šlo spíše o účelové vyvázání některých politiků, kteří byli v poslední době souzeni či odsouzeni v korupčních kauzách. Protesty, které nařízení vyvolalo, jsou největší od pádu režimu Nicolae Ceaušesca v roce 1989, uvedla agentura Reuters.

„Dalo by se případně hovořit i o zrušení nařízení, pokud to premiér přijme,“ uvedl už v odpoledních hodinách šéf vládní strany Liviu Dragnea, kterého prezident Klaus Iohannis v prosinci odmítl jmenovat do čela vlády. Premiérem se nakonec stal sociální demokrat Sorin Grindeanu, jenž je ale podle mnohých pod silným vlivem předsedy své strany. 

„V neděli se sejdeme na mimořádném zasedání (vlády), abychom dekret odvolali, stáhli, zrušili ho, a abychom našli legální způsob, jak zajistit, aby nevstoupil v platnost,“ uvedl Grindeanu v prohlášení živě vysílaném ze sídla vlády.

Nařízení podle něj nebylo špatné, občané ho ale kvůli špatné komunikaci nepochopili správně. Za to nese zodpovědnost ministr spravedlnosti Florin Iordache, uvedl premiér. Zda bude muset Iordache rezignovat na svou funkci, není zatím jasné.

Svůj krok předseda vlády zdůvodnil tím, že nechce dál rozdělovat Rumuny. „Slyšeli jsme hlas ulice,“ dodal Grindeanu.

V sobotu vyšlo do ulic až 330 tisíc lidí

Už ve středu vyšlo do ulic čtvrt milionu lidí, podobný počet se sešel i v pátek večer. „Vláda chce legalizovat kriminalitu bílých límečků, která je ta nejzákeřnější,“ prohlásil jeden z účastníků, 43letý bankovní úředník Sergiu. Se svou manželkou projevil odhodlání chodit na manifestace každý den, dokud prý nebude opatření opět zrušeno.

V sobotu se v hlavním městě země vydalo do ulic na 170 tisíc lidí, po celé zemi se jich ale přidalo téměř jednou tolik.

Odpor vzbuzuje také vládní záměr novelizovat prostřednictvím nařízení i trestní zákoník, z něhož by těžili i mnozí politici podezřelí z korupce. To kritizoval i prezident Iohannis. V týdnu dokonce oznámil, že se obrací na Ústavní soud. Premiér po protestech oznámil, že do debaty o reformě justičního systému zapojí veřejnost.

Vláda svůj krok v předchozích dnech schválila ve zrychleném řízení, které nevyžaduje souhlas parlamentu. Pokud by nařízení sama nestáhla, mohl ho zrušit právě jen ústavní soud.

Premiér přitom Grindeanu dosud na kroku svého kabinetu trval.„ Vláda přijala určité rozhodnutí a neustoupí,“ uvedl premiér v týdnu po setkání se zástupci Sociálnědemokratické strany (PSD).

Právě vůdce PSD Dragnea krok kabinetu dříve bránil s tím, že nedojde „k propuštění zkorumpovaných lidí“. Právě on by přitom z kontroverzního opatření mohl těžit. Dragnea loni dostal dvouletou podmínku za zmanipulování voleb. Kvůli tomu se po vítězství své strany v prosincových volbách nemohl stát premiérem.

Nad krokem Rumunska vyjádřila znepokojení také Evropská komise. Místopředseda EK Frank Timmermans vyzval vládu v Bukurešti, aby nařízení „urgentně přehodnotila“. Varoval, že by výnos mohl ovlivnit rozdělování peněz, které balkánská země dostává z unijních fondů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při střelbě na autobus v Sýrii zahynulo sedm lidí, další čtyři utrpěli zranění

Při střelbě neznámých útočníků na autobus v syrské provincii Homs zemřelo sedm lidí a nejméně čtyři další byli zraněni. Autobus převážel zaměstnance soukromé energetické firmy, uvedla ve středu agentura AFP s odkazem na zdroj z bezpečnostních složek.
06:54Aktualizovánopřed 16 mminutami

V Súdánu vzniká generace „neviditelných“ dětí války

Súdánská občanská válka, která trvá již čtvrtým rokem, se označuje za nejhorší humanitární krizi na světě – zejména pro ženy a děti. Znepřátelené strany navíc používají jako zbraň sexuální násilí. Vyšetřovatelé OSN zdokumentovali případy hromadných znásilnění, zotročování i etnicky motivovaných sexuálních útoků. Řada dětí v Súdánu nyní vyrůstá bez otců, rodného listu a právní identity, tudíž bez šance na řádnou lékařskou péči a vzdělání. OSN proto varuje před „ztracenou generací“.
před 38 mminutami

Jižní Korea investuje v USA miliardy dolarů do výstavby jaderných reaktorů

Jižní Korea investuje v USA 120 miliard dolarů do výstavby osmi jaderných reaktorů a 22,3 miliardy dolarů (asi 480,1 miliardy korun) do výstavby paroplynové elektrárny, která bude dodávat elektřinu do datových center. Soul a Washington také posoudí projekt výstavby plynovodů a terminálu pro vývoz zkapalněného zemního plynu na Aljašce. Podle agentury Reuters to oznámila jihokorejská vláda.
04:25Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Incident v letadle z Dubaje do Tel Avivu byl zřejmě pokusem o teroristický čin, řekl Kac

Letadlo společnosti Flydubai směřující z Dubaje do Tel Avivu ve středu vyslalo nouzový signál a změnilo kurz na Saúdskou Arábii, kde přistálo na letišti v Tabúku. Podle izraelského činitele vše nasvědčuje tomu, že se jeden z pilotů pokusil s letadlem havarovat. Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac později podle médií řekl, že incident na palubě letounu byl podle prvních informací pokusem o džihádistický teroristický čin. Letecká společnost uvedla, že motivy incidentu nejsou zatím známé.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Britská tajná služba MI5 varuje před vlivem Číny na univerzitách

Britská tajná služba MI5 ve středu zveřejnila varování před čínskou organizací, která podle ní financuje výzkum britských akademiků pro potřeby čínské rozvědky. Na projektech se podle MI5 podílelo více než sto akademiků působících v Británii. Čínské velvyslanectví v Londýně obvinění odmítlo, informovala agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Rýn se nadále potýká s nedostatkem vody, u městečka Kaub je hladina na minimu

Jeden z největších evropských veletoků se i na konci září potýká s nedostatkem vody. Hladina na středním toku Rýna v kritickém úseku u městečka Kaub ve spolkové zemi Porýní-Falc dál kolísá kolem historického minima. Pro místní obyvatele jde o nezvyklý a šokující fenomén. Zároveň jde o vážný problém pro lodní dopravu.
před 9 hhodinami

VideoKvůli bytové krizi se bouří mladí i staří Španělé. Vláda připravila kompromis

Španělská levicová vláda se shodla na návrhu bytové reformy, která by měla chránit nájemníky. Jedná se o kompromisní řešení, které nemá odradit od stavby nových domů. Ve Španělsku jich chybí 750 tisíc a nájmy se rychle zdražují. Jejich průměrná výše je skoto stejně vysoká jako průměrná měsíční mzda. Současná krize bydlení vyvolala řadu protestů. „Platím sedm set euro (17 tisíc korun) měsíčně za jeden pokoj,“ sdělila demonstrantka v Madridu Marta Pérezová. Problém se dotýká všech generací. Roznětkou protestů bylo skokové zvýšení nájmu 78leté Maricarmen Abascalové a její vystěhování poté, co její byt převzal investiční fond.
před 9 hhodinami

Spojené státy a jejich koaliční partneři oficiálně ukončili vojenskou misi v Iráku

Americkým jednotkám ve středu vypršela lhůta pro stažení posledních vojáků ze základen v Iráku, informovala agentura Reuters. Dopoledne středoevropského času Pentagon oznámil, že vojenská mise USA a jejich koaličních partnerů v Iráku oficiálně skončila. Ukončení americké vojenské přítomnosti může podle iráckých bezpečnostních expertů poskytnout volné pole působnosti Teheránu a zároveň umožnit návrat dalších odpůrců USA, včetně takzvaného Islámského státu (IS).
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.