Vláda v Rumunsku ustoupila statisícovým protestům. Stáhne spornou amnestii

Po sérii bouřlivých protestů rumunská vláda  stáhla nařízení, které ruší postih za některé korupční trestné činy. Proti vládnímu dekretu v posledních dnech demonstrovaly statisíce lidí. Omilostnění se měli dočkat mimo jiné i někteří odsouzení politici právě z vládní strany.

Nahrávám video
Největší demonstrace v Rumunsku od pádu komunismu
Zdroj: ČT24

Cílem vládního rozhodnutí byla snaha ulevit přeplněným věznicím. Propuštěno mělo být na 2500 odsouzených – zejména těch, kteří si odpykávají tresty nižší než pět let a u kterých nešlo o zločiny sexuální povahy, zločiny násilné či o korupci. Kabinet rovněž navrhoval snížit na polovinu tresty vězňům starším šedesáti let, těhotným ženám a odsouzeným s malými dětmi.

Podle mnohých kritiků přitom šlo spíše o účelové vyvázání některých politiků, kteří byli v poslední době souzeni či odsouzeni v korupčních kauzách. Protesty, které nařízení vyvolalo, jsou největší od pádu režimu Nicolae Ceaušesca v roce 1989, uvedla agentura Reuters.

„Dalo by se případně hovořit i o zrušení nařízení, pokud to premiér přijme,“ uvedl už v odpoledních hodinách šéf vládní strany Liviu Dragnea, kterého prezident Klaus Iohannis v prosinci odmítl jmenovat do čela vlády. Premiérem se nakonec stal sociální demokrat Sorin Grindeanu, jenž je ale podle mnohých pod silným vlivem předsedy své strany. 

„V neděli se sejdeme na mimořádném zasedání (vlády), abychom dekret odvolali, stáhli, zrušili ho, a abychom našli legální způsob, jak zajistit, aby nevstoupil v platnost,“ uvedl Grindeanu v prohlášení živě vysílaném ze sídla vlády.

Nařízení podle něj nebylo špatné, občané ho ale kvůli špatné komunikaci nepochopili správně. Za to nese zodpovědnost ministr spravedlnosti Florin Iordache, uvedl premiér. Zda bude muset Iordache rezignovat na svou funkci, není zatím jasné.

Svůj krok předseda vlády zdůvodnil tím, že nechce dál rozdělovat Rumuny. „Slyšeli jsme hlas ulice,“ dodal Grindeanu.

V sobotu vyšlo do ulic až 330 tisíc lidí

Už ve středu vyšlo do ulic čtvrt milionu lidí, podobný počet se sešel i v pátek večer. „Vláda chce legalizovat kriminalitu bílých límečků, která je ta nejzákeřnější,“ prohlásil jeden z účastníků, 43letý bankovní úředník Sergiu. Se svou manželkou projevil odhodlání chodit na manifestace každý den, dokud prý nebude opatření opět zrušeno.

V sobotu se v hlavním městě země vydalo do ulic na 170 tisíc lidí, po celé zemi se jich ale přidalo téměř jednou tolik.

Odpor vzbuzuje také vládní záměr novelizovat prostřednictvím nařízení i trestní zákoník, z něhož by těžili i mnozí politici podezřelí z korupce. To kritizoval i prezident Iohannis. V týdnu dokonce oznámil, že se obrací na Ústavní soud. Premiér po protestech oznámil, že do debaty o reformě justičního systému zapojí veřejnost.

Vláda svůj krok v předchozích dnech schválila ve zrychleném řízení, které nevyžaduje souhlas parlamentu. Pokud by nařízení sama nestáhla, mohl ho zrušit právě jen ústavní soud.

Premiér přitom Grindeanu dosud na kroku svého kabinetu trval.„ Vláda přijala určité rozhodnutí a neustoupí,“ uvedl premiér v týdnu po setkání se zástupci Sociálnědemokratické strany (PSD).

Právě vůdce PSD Dragnea krok kabinetu dříve bránil s tím, že nedojde „k propuštění zkorumpovaných lidí“. Právě on by přitom z kontroverzního opatření mohl těžit. Dragnea loni dostal dvouletou podmínku za zmanipulování voleb. Kvůli tomu se po vítězství své strany v prosincových volbách nemohl stát premiérem.

Nad krokem Rumunska vyjádřila znepokojení také Evropská komise. Místopředseda EK Frank Timmermans vyzval vládu v Bukurešti, aby nařízení „urgentně přehodnotila“. Varoval, že by výnos mohl ovlivnit rozdělování peněz, které balkánská země dostává z unijních fondů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 32 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 2 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 7 hhodinami
Načítání...