Vláda v Rumunsku ustoupila statisícovým protestům. Stáhne spornou amnestii

Po sérii bouřlivých protestů rumunská vláda  stáhla nařízení, které ruší postih za některé korupční trestné činy. Proti vládnímu dekretu v posledních dnech demonstrovaly statisíce lidí. Omilostnění se měli dočkat mimo jiné i někteří odsouzení politici právě z vládní strany.

3 minuty
Největší demonstrace v Rumunsku od pádu komunismu
Zdroj: ČT24

Cílem vládního rozhodnutí byla snaha ulevit přeplněným věznicím. Propuštěno mělo být na 2500 odsouzených – zejména těch, kteří si odpykávají tresty nižší než pět let a u kterých nešlo o zločiny sexuální povahy, zločiny násilné či o korupci. Kabinet rovněž navrhoval snížit na polovinu tresty vězňům starším šedesáti let, těhotným ženám a odsouzeným s malými dětmi.

Podle mnohých kritiků přitom šlo spíše o účelové vyvázání některých politiků, kteří byli v poslední době souzeni či odsouzeni v korupčních kauzách. Protesty, které nařízení vyvolalo, jsou největší od pádu režimu Nicolae Ceaušesca v roce 1989, uvedla agentura Reuters.

„Dalo by se případně hovořit i o zrušení nařízení, pokud to premiér přijme,“ uvedl už v odpoledních hodinách šéf vládní strany Liviu Dragnea, kterého prezident Klaus Iohannis v prosinci odmítl jmenovat do čela vlády. Premiérem se nakonec stal sociální demokrat Sorin Grindeanu, jenž je ale podle mnohých pod silným vlivem předsedy své strany. 

„V neděli se sejdeme na mimořádném zasedání (vlády), abychom dekret odvolali, stáhli, zrušili ho, a abychom našli legální způsob, jak zajistit, aby nevstoupil v platnost,“ uvedl Grindeanu v prohlášení živě vysílaném ze sídla vlády.

Nařízení podle něj nebylo špatné, občané ho ale kvůli špatné komunikaci nepochopili správně. Za to nese zodpovědnost ministr spravedlnosti Florin Iordache, uvedl premiér. Zda bude muset Iordache rezignovat na svou funkci, není zatím jasné.

Svůj krok předseda vlády zdůvodnil tím, že nechce dál rozdělovat Rumuny. „Slyšeli jsme hlas ulice,“ dodal Grindeanu.

V sobotu vyšlo do ulic až 330 tisíc lidí

Už ve středu vyšlo do ulic čtvrt milionu lidí, podobný počet se sešel i v pátek večer. „Vláda chce legalizovat kriminalitu bílých límečků, která je ta nejzákeřnější,“ prohlásil jeden z účastníků, 43letý bankovní úředník Sergiu. Se svou manželkou projevil odhodlání chodit na manifestace každý den, dokud prý nebude opatření opět zrušeno.

V sobotu se v hlavním městě země vydalo do ulic na 170 tisíc lidí, po celé zemi se jich ale přidalo téměř jednou tolik.

Odpor vzbuzuje také vládní záměr novelizovat prostřednictvím nařízení i trestní zákoník, z něhož by těžili i mnozí politici podezřelí z korupce. To kritizoval i prezident Iohannis. V týdnu dokonce oznámil, že se obrací na Ústavní soud. Premiér po protestech oznámil, že do debaty o reformě justičního systému zapojí veřejnost.

Vláda svůj krok v předchozích dnech schválila ve zrychleném řízení, které nevyžaduje souhlas parlamentu. Pokud by nařízení sama nestáhla, mohl ho zrušit právě jen ústavní soud.

Premiér přitom Grindeanu dosud na kroku svého kabinetu trval.„ Vláda přijala určité rozhodnutí a neustoupí,“ uvedl premiér v týdnu po setkání se zástupci Sociálnědemokratické strany (PSD).

Právě vůdce PSD Dragnea krok kabinetu dříve bránil s tím, že nedojde „k propuštění zkorumpovaných lidí“. Právě on by přitom z kontroverzního opatření mohl těžit. Dragnea loni dostal dvouletou podmínku za zmanipulování voleb. Kvůli tomu se po vítězství své strany v prosincových volbách nemohl stát premiérem.

Nad krokem Rumunska vyjádřila znepokojení také Evropská komise. Místopředseda EK Frank Timmermans vyzval vládu v Bukurešti, aby nařízení „urgentně přehodnotila“. Varoval, že by výnos mohl ovlivnit rozdělování peněz, které balkánská země dostává z unijních fondů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelská armáda přivezla z Gazy těla dvou rukojmí

Izraelská armáda z Pásma Gazy přivezla při noční operaci těla dvou rukojmí, informují agentury s odkazem na vyjádření premiéra Benjamina Netanjahua. Jedná se o těla manželů Judih Weinsteinové-Haggaiové a Gadiho Haggai. Média rovněž informují o dalších izraelských úderech v pásmu. Agentura AFP s odkazem na civilní obranu kontrolovanou teroristickým hnutím Hamás uvedla, že čtvrteční nálety si vyžádaly nejméně deset životů.
08:51Aktualizovánopřed 3 mminutami

Ruské údery zabily pět lidí na severu Ukrajiny

Při ruském dronovém útoku v Černihivské oblasti na severu Ukrajiny zahynulo v noci na čtvrtek nejméně pět lidí. Podle ukrajinského ministra vnitra Ihora Klymenka jsou mezi nimi tři členové rodiny šéfa místních hasičů. Dalších šest osob bylo po útoku hospitalizováno, oznámil šéf černihivské oblastní správy Vjačeslav Čaus. Nejméně devatenáct zraněných po úderech ruských bezpilotních letounů ohlásil také Charkov.
07:54Aktualizovánopřed 7 mminutami

Trumpův „krásný zákon“ nejen o výdajích vzbudil Muskův hněv

Za „nechutnou ohavnost“ označil miliardář Elon Musk daňový balíček amerického prezidenta Donalda Trumpa. Svou kritiku zesílil v době, kdy se Senát snaží legislativu schválit, aby ji Trump stihnul podepsat do 4. července, kdy USA slaví Den nezávislosti. Návrh však přináší i další opatření, například možnost, aby vláda definovala neziskovky jako „organizace podporující terorismus“.
před 26 mminutami

Protestující v Tbilisi „usvědčují“ čínské kamery rozpoznávající obličeje

Gruzínské úřady, které proti demonstrantům běžně používaly násilí, nyní přistoupily k „sofistikovanějším“ metodám – podle kavkazského serveru OC Media využívají čínské kamery, které dokáží rozpoznávat obličeje, na základě čehož poté demonstranty pokutují. Podle doktorandky Dity Sutterové z Ostravské univerzity však ani tyto postupy vládnoucí strany lidi od protestů neodradí.
před 2 hhodinami

Trump zakáže vstup do USA občanům dvanácti zemí

Americký prezident Donald Trump ve středu podepsal výnos, kterým Spojené státy od 9. června zakážou vstup občanům dvanácti zemí včetně Afghánistánu, Íránu či Jemenu, občanům dalších sedmi vstup výrazně omezí. Důvodem zákazů a omezení jsou dle Trumpa bezpečnostní rizika, které dotčené státy pro USA představují. Trump se také rozhodl zablokovat vstup do země cizincům, kteří chtějí studovat na prestižní Harvardově univerzitě.
před 3 hhodinami

Eskalace války dopadá i na arabskou menšinu v Izraeli

Americko-izraelská Humanitární nadace pro Gazu přerušila ve středu distribuci potravin. Chce upravit své areály, aby zvládly davy Palestinců. Reaguje na zprávy z posledních tří dnů o střelbě izraelských vojáků do lidí poblíž výdejních míst. Izrael i USA to vyšetřují. Eskalace zdejší války ovlivňuje také dvoumilionovou arabskou menšinu v židovském státu. Je rozpolcena mezi palestinskou a izraelskou identitou. Čtyřicet procent izraelských Arabů stále věří v možnost mírového soužití Jeruzaléma a palestinského státu. U izraelských Židů je to jen šestnáct procent.
před 4 hhodinami

Masakr na náměstí Nebeského klidu si Číňané připomínat stále nesmí

Před 36 lety čínská armáda na rozkaz komunistické strany krvavě potlačila prodemokratické demonstrace na náměstí Nebeského klidu v Pekingu. Počet obětí se odhaduje na tisíce. Výročí si připomněl tchajwanský prezident Laj Čching-te i americký ministr zahraničí Marco Rubio, podle nichž svět na události nikdy nezapomene. Čínská veřejnost si je ale připomínat nesmí. Někteří lidé to tak dělají v soukromí. V diskusích na internetu používají kódovaná slova a obrázky, aby unikli cenzuře.
před 12 hhodinami

Kolín nad Rýnem zažil největší poválečnou evakuaci

Němečtí pyrotechnici zneškodnili tři letecké pumy z druhé světové války, kvůli kterým muselo více než dvacet tisíc lidí ve středu opustit centrum Kolína nad Rýnem. Město na západě Německa je na podobné evakuace sice zvyklé, podle radnice byla ale ta aktuální co do počtu evakuovaných největší od roku 1945. O úspěšné likvidaci bomb informovala večer agentura DPA.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...