Rumunským prezidentem byl opět zvolen Klaus Iohannis. Centristický politik v nedělním druhém kole jasně porazil sociální demokratku Vioricu Dancilaovou, když získal 63,2 procenta hlasů. Již po zveřejnění odhadů prezident prohlásil, že zvítězilo moderní a evropské Rumunsko.
Iohannis obhájil post prezidenta. Uspělo evropské Rumunsko, řekl
Bývalá premiérka Dancilaová dostala 36,8 procenta hlasů, což je nejhorší výsledek, jakého od pádu komunismu v prezidentských volbách dosáhl kandidát Sociálnědemokratické strany Rumunska (PSD). Šéfka PSD nicméně vyjádřila spokojenost, neboť procentní údaj je vyšší, než kolik její strana získala v jarních volbách do Evropského parlamentu.
Iohannis: Zvítězilo moderní Rumunsko
Kandidát Národní liberální strany (PNL) Iohannis se vítězem prohlásil už po nedělním zveřejnění prvních odhadů. V projevu ke svým příznivcům pak řekl, že uspělo „moderní, evropské a normální“ Rumunsko.
Do výsledků ještě nebyly započítány hlasy Rumunů žijících v zahraničí. Volební komise ale uvedla, že 94 procent těchto hlasů připadne Iohannisovi, pro Dancilaovou v zahraničí hlasovalo jen šest procent rumunských občanů.
První kolo se konalo 10. listopadu. Šedesátiletý Iohannis, kandidát vládní Národní liberální strany (PNL), v něm získal necelých 38 procent hlasů. Pětapadesátiletou expremiérku Dancilaovou ze Sociálnědemokratické strany Rumunska (PSD) podpořilo něco přes 22 procent voličů.
Iohannis vládu Dancilaové kritizoval
Iohannis je považován za ochránce principů právního státu a po svém zvolení bude mít šanci jmenovat prokurátory beroucí vážně boj s korupcí, která je jedním z nejpalčivějších problémů Rumunska, napsala agentura Reuters. Mělo by se mu při tom dostat podpory ze strany současné menšinové vlády Ludovica Orbana (PNL).
Naopak se sociálními demokraty - nejen s letos v říjnu odvolanou expremiérkou Dancilaovou, ale i jejími kolegy - měl Iohannis během mandátu výrazné konflikty. Ostře kritizoval právě vládní zásahy do boje s korupcí, neboť PSD od nástupu k moci v roce 2016 prosadila řadu opatření, která oslabila justici v protikorupčním tažení.
Podle kritiků, k nimž patří nejen Iohannis ale třeba i Evropská unie, tak PSD chránila politiky podezřelé z korupce. Několik politiků sociální demokracie totiž obviněním z korupce čelilo, šéfa strany Livia Dragneu soud letos poslal za podplácení a zneužití pravomocí na 3,5 roku do vězení.
Etnický Němec a bývalý starosta města Sibiu Iohannis pomohl zajistit konání referenda, v němž se loni v květnu osmdesát procent Rumunů vyslovilo proti kontroverzním opatřením vlády Dancilaové v oblasti justice, jež vyvolala obavy o zachování principů právního států v této bývalé komunistické zemi.
obrázek
DPA: Iohannisovo vítězství dává naději na spolupráci s vládou
Pokud se výsledek voleb potvrdí, bude mít podle DPA Rumunsko po delší době naději na harmonickou práci prezidenta a vlády. S tou sociálnědemokratickou se Iohannis střetával i v jiných oblastech, než je justice a boj proti korupci.
Kabinet například napadl jeho rozhodnutí, kterým loni prodloužil o rok mandát náčelníkovi generálního štábu (a současnému ministru obrany) Nicolae Ciucaovi.
V březnu odmítl Iohannis prohlášení tehdejší premiérky Dancilaové o přesunu velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma. Iohannis zároveň kritizoval premiérku za neznalost zahraniční politiky, podle něj totiž přísluší konečné rozhodnutí o přesunu ambasády prezidentovi.
Se současným premiérem, svým spolustraníkem Orbanem, chce prezident nejen upevnit nezávislost justice, ale více se věnovat i dosud zanedbávaným oblastem, napsala DPA. Jako příklady uvedla snahu o přilákání většího počtu investorů, lepší čerpání peněz z evropských fondů, zlepšení infrastruktury a veřejných služeb.
Narodil 13. června 1959 v německé rodině v Sibiu. Vystudoval fyziku na univerzitě v Kluži a poté tento obor vyučoval na řadě škol v Rumunsku, včetně gymnázia Samuela von Brukenthala, což je nejstarší německá škola v Rumunsku.
V letech 1990 až 2013 byl šéfem Demokratického fóra Němců v Rumunsku, poté vstoupil do Národní liberální strany (PNL), kterou v roce 2014 krátce vedl.
V červnu 2000 byl zvolen starostou Sibiu (německy Hermannstadt) a metropole transylvánských Sasů se pod jeho vedením stala jednou z nejatraktivnějších turistických destinací. Společně s Lucemburkem bylo Sibiu vyhlášeno evropským hlavním městem kultury pro rok 2007.
V čele Sibiu stál až do svého zvolení prezidentem v roce 2014. Do boje o prezidentské křeslo tehdy vstoupil jako outsider, velkou část voličů ale upoutal slibem rozhodného boje proti korupci. Ve druhém kole však rozdílem zhruba devíti procent hlasů porazil favorizovaného sociálnědemokratického premiéra Victora Pontu.
Iohannis patří mezi menší část místních Němců, kteří se po roce 1989 rozhodli zůstat v balkánské zemi a nevyužili možnost přesídlení do Spolkové republiky. Po pádu komunismu se z Rumunska vystěhovalo do Německa podle odhadů sto tisíc lidí hlásících se k německému původu. Nyní čítá německá komunita v Rumunsku asi 36 tisíc osob. Iohannis se rozhodl zůstat, aby pomohl svému rodnému městu. Do Německa ale v roce 1992 odjeli oba jeho rodiče.
Zdroj: ČTK
Klaus Iohannis