Slovenská vláda kvůli zvýšenému výskytu medvědů vyhlásila mimořádnou situaci na většině území a schválila odstřel 350 kusů. Podle ministra životního prostředí Tomáše Taraby (za SNS) je země schopná zvládnout populaci nejvýše osmi set těchto zvířat, přičemž odhad populace 1,3 tisíce kusů označil za podhodnocený. Kabinet reaguje na nedávnou smrt muže, kterou zapříčinil právě střet s šelmou. Řada ochranářských organizací ale rozhodnutí kritizuje.
Krizový štáb vyhlásil mimořádnou situaci od středy pro 55 ze 79 slovenských okresů s ohledem na několik hlášení pohybu medvědů z poslední doby. Naposledy medvěd útočil v okolí Detvy na středním Slovensku. Jednomu muži se šelmu podařilo odehnat sekerou, jiného však medvěd při procházce usmrtil.
Podle premiéra Roberta Fica (Smer) existuje důvodná obava, že náročné by bylo pro útoky zejména léto. Vláda proto po vzoru Rumunska, kde loni odsouhlasili odstřel skoro pěti set a letos čtyř set medvědů, schválila likvidaci asi čtvrtiny současné populace.
Odstřel mají vykonávat zásahové týmy, nikoliv myslivci. Mnozí experti ale plošné opatření považují za neúčinné. I v místech, kde se už vloni střílelo nejvíc, podle nich útoků neubylo. Kroky vlády navíc směřují proti mezinárodním předpisům. „Považuji za klíčové preventivní opatření, jako je odstraňování aditivní potravy, vzdělávání návštěvníků přírody a zavedení efektivních mechanismů informovanosti,“ citoval zoologa Marcela Uhrina z Univerzity P. J. Šafárika v Košicích list Pravda.
Přesná aktuální čísla medvědů na Slovensku navíc neexistují. Odhad třinácti set kusů uvedla česká studie z roku 2019, podle Taraby však jejich počet od té doby logicky vzrostl. Za poslední čtvrtstoletí podle ministerstva útočili na Slovensku zhruba ve stovce případů. Loni to bylo rekordních třináct incidentů, ačkoliv úřady odstřelily vůbec nejvíc – 94 kusů. Dalších padesát uhynulo kvůli dopravním nehodám, otravám nebo pytláctví.
Křik a pohyb medvěda vyzývají k útoku
Medvěd hnědý se vyskytuje v lokalitách od Evropy přes severní Asii až po Japonsko a Severní Ameriku. Přímo v Evropě jich žije podle odhadů asi padesát tisíc, většina v Rusku a Skandinávii. V Česku se pak objevují jen ojediněle, typicky na Moravě, kam přichází ze západního Slovenska. Stopy se našly třeba loni v listopadu ve slezských Beskydech.
Právě postupný návrat těchto šelem do divoké přírody v Evropě vede k rostoucímu počtu kontaktů s člověkem. „Většina útoků, i loni, byla zaznamenána během víkendu nebo o svátcích, kdy je aktivita lidí mnohem vyšší,“ říká Miroslav Kutal z Ústavu ekologie lesa z Mendelovy univerzity v Brně.
Když už k setkání dojde, podle odborníků je nutné zachovat klid. Křik a prudké pohyby si totiž medvěd může vyložit jako hrozbu, stejně jako když jdou lidé mimo vyznačené cesty a zvíře překvapí. „Medvěd se cítí ohrožen. To je hlavní důvod, proč útočí,“ vysvětluje Kutal.
