Španělská vláda schválila dekrety na ochranu nájemníků

Španělská vláda schválila dva dekrety, které mají pomoci při řešení bytové krize. Podobné návrhy přitom minulý týden odmítl parlament, což přimělo premiéra Pedra Sáncheze vypsat předčasné volby na 29. listopadu, napsaly agentury AP a Reuters. Nová opatření mimo jiné prodlužují ochranu zranitelných nájemníků před vystěhováním do roku 2030 a regulují některé formy nájemního bydlení, uvedl Reuters.

Sánchez připojil, že schválené dekrety mají stejnou podstatu jako ty odmítnuté parlamentem. Parlamentní kluby vyzval, aby dekrety potvrdily. Podle něj přináší daňové úlevy pro nájemníky, obsahují opatření na rozšíření nabídky bydlení skrze posílení veřejné výstavby, počítají s automatickým prodloužením některých nájemních smluv a zastropováním růstu nájmů a také s opatřením „na boj proti spekulacím“ prostřednictvím omezení nákupu nemovitostí například ze strany „supích“ fondů. Vláda chce také zvýšit daňovou zátěž v případě krátkodobých pronájmů pro turisty.

„Tato vláda nehází ručník do ringu,“ řekl Sánchez. Opatření nyní musí schválit stálý výbor parlamentu, který má 69 členů a do voleb zastupuje rozpuštěnou zákonodárnou komoru.

Vláda nové rozhodnutí přijala po další vlně protestů proti bytové krizi. V Barceloně se v pondělí večer původně poklidná demonstrace změnila v násilné střety s policií, přičemž některé skupiny protestujících házely kameny a zapalovaly kontejnery.

Dlouhodobá nevole Španělů

Protesty v posledních dnech pokračovaly v řadě španělských měst. Lidé požadují především lepší ochranu nájemníků, dostupnější bydlení a opatření proti spekulacím s nemovitostmi. Novou vlnu demonstrací spustilo mimo jiné zářijové vystěhování 87leté Maricarmen Abascalové z jejího madridského bytu, kde žila zhruba 70 let. Žena se později po veřejné kritice mohla do bytu vrátit. Právě na její případ se v úterý Sánchez odvolával. „Nedovolíme, aby se opakovalo jediné další vystěhování, jako to, které potkalo Maricarmen,“ prohlásil.

Španělsko se potýká s bytovou krizí dlouhodobě. Rostoucí náklady a nedostatek bytů vytlačují mnoho Španělů z trhu s bydlením, a to navzdory hospodářskému růstu země. Demonstranti požadují také zákaz vystěhování lidí, pokud pro ně není zajištěno náhradní bydlení, a větší ochranu před podvody na trhu s nájemním bydlením.

Páteční odmítnutí původních dekretů přispělo k rozhodnutí vlády vypsat předčasné volby. Sánchezova vláda nemá v parlamentu většinu a proti návrhům hlasovali vedle pravicové opozice také katalánští separatisté ze strany Junts, jejichž podpora byla pro fungování menšinové vlády důležitá.

V úterý byl oficiálně rozpuštěn parlament. V oficiálním věstníku byl vydán příslušný výnos, kterým král na návrh vlády svolal předčasné volby na neděli 29. listopadu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Charkov hlásí zraněné, Ukrajina zasáhla ruský chemický závod

Nejméně pět lidí utrpělo zranění při ruském útoku na Charkov. Údery opět mířily na civilní cíle. V jednom ze zasažených domů vypukl požár, který se ale hasičům podařilo zlikvidovat. Ukrajinské drony naopak útočily na chemický závod Azot v Novomoskovsku v Tulské oblasti. Jedná se o jedno z největších zařízení tohoto druhu v Rusku. Podle gubernátora oblasti Dmitrije Miljajeva byly zasaženy i bytové domy.
09:39Aktualizovánopřed 3 mminutami

V izraelských volbách vede vládní blok, většinu zatím nemá

Po sečtení 76,8 procenta hlasů vede v izraelských parlamentních volbách vládní blok premiéra Benjamina Netanjahua, většinu mu ale dílčí výsledky neslibují, v této chvíli by získal 54 křesel. Opoziční blok má zatím 47 mandátů, strany volené převážně izraelskými Araby dalších 19 míst, píše server The Times of Israel (ToI). Očekává se, že výsledky budou mimořádně těsné.
včeraAktualizovánopřed 15 mminutami

Ve Španělsku se srazily vysokorychlostní vlaky, zemřelo nejméně deset lidí

Dva vysokorychlostní vlaky se ve středu ráno srazily v centrálním Španělsku mezi obcemi Los Yébenes a Urda v provincii Toledo. Podle španělských médiích zemřelo nejméně deset lidí. Zprávy hovoří také o řadě zraněných. Nehoda přerušila provoz na vysokorychlostní trati spojující Madrid s Andalusií. Dva vagony vykolejily a spadly ze svahu. Příčiny nehody zatím nejsou jasné, napsala agentura Reuters.
před 26 mminutami

Metan uniká ze sibiřského permafrostu stále rychleji, varují čínští akademici

Na Sibiři se uvolňuje velké množství metanu. Pokud se bude svět dále oteplovat, bude přibývat v atmosféře i tohoto plynu. Do roku 2050 by mohl zvrátit asi pětinu snah lidstva o omezení jeho emisí.
před 1 hhodinou

Neúspěšný prezidentský kandidát Bolsonaro přicestoval do USA

Brazilský politik Flávio Bolsonaro přicestoval do USA. S odvoláním na své zdroje to v noci na středu uvedly stanice BBC a server Financial Times, podle nichž neúspěšný prezidentský kandidát dorazil na Floridu, kde se setkal s bratrem Eduardem. Agentura Reuters a stanice CNN Brasil o něco dříve uváděly, že Bolsonaro opustil Brazílii a uchýlil se do USA. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že cestu Bolsonara do Spojených států schvaluje.
01:47Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Válka proti Íránu stála USA dosud přes bilion korun, zjistil Reuters

Americká armáda dosud vynaložila na válku proti Íránu přes 47 miliard dolarů (zhruba 1,03 bilionu korun). Podle údajů Pentagonu, které získala agentura Reuters, je tato částka o více než 25 procent vyšší, než kolik v červenci odhadovalo ministerstvo obrany. Resort na žádost o komentář k odhadu nereagoval.
před 4 hhodinami

VideoProč je Epstein ideální konspirací pro absolutně kohokoli

Kauza Jeffreyho Epsteina nabízí všechny základní prvky správné konspirace: mocné muže, začerněné složky i výpadek kamer ve věznici. Proč ale tento příběh neustále přitahuje konspirátory bez ohledu na politickou příslušnost? Novinář Matěj Schneider a religionista Jan A. Kozák v třetí epizodě série Složky pana Epsteina rozkrývají, jak se z reálných systémových trhlin rodí mýty, proč administrativa Donalda Trumpa spíše přilila olej do ohně a zda nás v éře AI ještě dokáže o pravdě přesvědčit jakýkoliv důkaz.
před 13 hhodinami

Izraelci hlasovali v parlamentních volbách. Komise odmítla jejich prodloužení

V Izraeli se v úterý konaly parlamentní volby. Voliči v prvním hlasování od teroristického útoku Hamásu z října 2023 rozhodovali, zda u vlády zůstane pravicová koalice premiéra Benjamina Netanjahua, nebo ji vystřídá opozice vedená centristou a exšéfem armády Gadim Eisenkotem. Toho mírně favorizovaly průzkumy. Hlasovat mohlo přes sedm milionů lidí. K 19:00 SEČ přišlo 74,3 procenta oprávněných voličů, jde o nejvyšší účast od roku 1973. Sčítání hlasů začalo ve 21:00 SEČ, vládní Likud žádal o prodloužení volebního času, komise to zamítla.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.