Klíčovou roli NATO při zajištění kolektivní obrany členských států zdůrazňuje prohlášení předsednictva Bukurešťského formátu (B9), který sdružuje devět zemí z východního křídla Aliance. Jednání v Rize, které předchází červencovému summitu NATO, se účastnili český prezident Petr Pavel, generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg a také finský prezident a švédský premiér jako představitelé dvou nových členů Aliance. B9 jednala o nástupci na pozici generálního tajemníka NATO, který nahradí končícího Stoltenberga. „Panuje většinová shoda na nizozemském premiérovi Marku Ruttem,“ přiblížil Pavel. Proti bylo třeba Maďarsko, jehož prezident na summitu chyběl.
Pavel jednal o podpoře Ukrajiny s východním křídlem NATO
Události: Petr Pavel jednal s členy B9 (zdroj: ČT24)
„Rusko zůstává nejvýznamnějším a bezprostředním ohrožením pro bezpečnost aliance,“ stojí v dokumentu, který jménem předsednictví B9 vydali prezidenti Lotyšska, Polska a Rumunska Edgars Rinkēvičs, Andrzej Duda a Klaus Iohannis.
„Spojenci jsou sjednoceni a rozhodní v odstrašování a obraně každého centimetru území Aliance, zachování suverenity a územní celistvosti všech spojenců a poražení každého agresora a zabránění každé potenciální agresi libovolného protivníka,“ uvádí text. Ujišťuje také o odhodlání posilovat předsunutou obranu východního křídla Aliance od Baltu po Černé moře i odhodlání čelit tlaku Ruska a pokračovat v sankcích a dalších krocích, dokud bude Moskva pokračovat v nepřátelské politice a v porušování mezinárodního práva.
Deklarace vyjadřuje znepokojení nad ruskými hybridními operacemi, které ohrožují bezpečnost NATO. Incidenty jsou podle dokumentu součástí kampaně Moskvy, včetně sabotáží, násilných činů, kybernetických a elektronických útoků, provokací na hranicích a dezinformačních kampaní. „V případě pokračujících hybridních hrozeb, které budou mít vazbu na Rusko, je koordinace tajných služeb první a nejpřirozenější opatření,“ zdůraznil Pavel.
V době, kdy Rusko nejeví žádné známky ochoty stáhnout se z války proti Ukrajině, deklarace opět potvrzuje „neochvějnou podporu“ Aliance pro napadenou zemi, a to „tak dlouho, jak bude třeba“. Vyjadřuje také podporu euroatlantickým aspiracím Kyjeva. Kritizuje Bělorusko za podporu ruské agrese.
Podle Pavla lze říct, že ke společnému prohlášení zemí B9 nedošlo, jeho „náhražkou“ je vyjádření předsednictva B9.
Účast Slovenska a Maďarska
Lotyšský prezident Edgars Rinkēvičs před jednáním podle agentury Reuters řekl, že maďarský prezident Tamás Sulyok svou účast zrušil o víkendu. Podle Rinkēvičse vedoucí představitelé zemí východního křídla NATO nyní mají koordinovanější přístup, pokud jde o podporu Ukrajiny před nadcházejícím summitem NATO ve Washingtonu.
List Financial Times (FT) v úterý s odvoláním na své nejmenované zdroje napsal, že diplomaté zemí Bukurešťského formátu diskutovali o vyloučení Maďarska z budoucích jednání klubu. Budapešť na nedávných setkáních mimo jiné vetovala společné závěry skupiny týkající se větší pomoci pro Ukrajinu. Podle Pavla nepadlo na rižském summitu „ani slovo“ o případném odchodu Maďarska z B9.
Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová podle kanceláře lotyšského prezidenta zrušila cestu do Rigy na poslední chvíli. Slovenské ministerstvo zahraničí Reuters řeklo, že mandát současné hlavy státu končí tento týden a premiér Robert Fico (Smer) se jednání B9 nemůže zúčastnit, neboť se zotavuje z atentátu.
Maďarsko a Slovensko, jejichž vlády zaujímají zdrženlivý postoj k vojenské podpoře Ukrajiny, tak v Rize zastupují velvyslanci. Podle Pavla maďarský velvyslanec prohlásil, že jeho země je plnohodnotným členem B9 a plní všechny závazky, které z členství vyplývají.
Summit NATO
Jedním z bodů jednání v lotyšské metropoli byla příprava červencového summitu NATO ve Washingtonu. Ten, jak uvedl Stoltenberg v úvodním vystoupení, má vést k rozhodnutím o posílení obranného odstrašování vůči potenciálnímu agresorovi a také k rozhodnutím o zvyšování výdajů na obranu. „Ukrajina potřebuje dlouhodobou a předvídatelnou podporu,“ zdůraznil Stoltenberg.
„Bezpečnost není laciná,“ prohlásil na úvod polský prezident Duda, jehož země mohutně zbrojí ve snaze odstrašit Rusko. Duda varoval, že ruská ekonomika už byla nastavena na válečnou výrobu.
Čeští vojáci v Lotyšsku
Na vojenské základně v lotyšském Adaži působí 55 českých vojáků a dva členové aktivních záloh. V rámci kolektivní obrany NATO mají na starosti zabezpečení operací kanadské jednotky. „Jsou to zkušenosti, které v Česku nedostaneme. Je tu spoustu národů. Jsou zde komunikační bariéry a je to výzva pro mě jako velitele i pro ostatní vojáky,“ přiblížil velitel české jednotky.
Celkem v Adaži působí 1400 aliančních vojáků. Od ruské agrese proti Ukrajině v roce 2014 a plnohodnotné invaze z roku 2022 Aliance soustavně posiluje své východní křídlo na hranici s Ruskem. Další obrana pohraničí NATO je stále důležitější prioritou dvaatřicetičlenného vojenského paktu.