Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na úvod dvoudenní mezinárodní konference o obnově ruskou válkou zničené Ukrajiny vyzval představitele států a průmyslu, aby pomohli a podpořili rekonstrukci země. Zdůraznil, že výhody pocítí všichni. Německý kancléř Olaf Scholz přislíbil, že jeho země pomůže obnovit Ukrajinu svobodnější a silnější; zároveň se obrátil na ostatní státy, aby pomohly co nejvíce posílit protivzdušnou obranu země před ruskými útoky. Na pomoc Ukrajině apelovala rovněž předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
„Ukrajinu vystavíme silnější, svobodnější a prosperující,“ prohlásil Scholz. Současně zdůraznil, že Ukrajina stále čelí ruské invazi, takže nyní je prioritou posílení její obrany. „Nejlepší rekonstrukce je totiž ta, která se nakonec nemusí konat.“ Kancléř proto vyzval ostatní země, aby pomohly zlepšit a zintenzivnit ukrajinskou protivzdušnou obranu.
Zelenskyj se v projevu věnoval rozsáhlým škodám, které ruská armáda Ukrajině způsobuje. „Neničí jenom naši elektrickou soustavu a elektrárny, ale také benzinky, sklady paliv a plynovou infrastrukturu,“ popsal. Ukrajina podle něj potřebuje vedle zbrojní pomoci také pomoc Západu s rekonstrukcí, ze které bude těžit každý. „V dekádách míru, které přijdou,“ doplnil s tím, že Ukrajina je pro zahraniční investice velkým a zajímavým trhem.
Zelenskyj prohlásil, že na konferenci očekává uzavření smluv a dohod v řádu miliard eur (desítek miliard korun) a že tato ujednání se nebudou týkat jen rekonstrukce, ale také posílení zbrojních kapacit. Dodal, že Ukrajina má plán, jak letos vybudovat plynové energetické zdroje o kapacitě jednoho gigawattu a další zdroje o čtyřech gigawattech v následujících letech. Jeden gigawatt zhruba představuje roční spotřebu jednoho milionu domácností.
Za prioritu považuje posílení protivzdušné obrany země. Zelenskyj ani Scholz se nijak nevyjádřili k otázce možného dodání německých střel s plochou dráhou Taurus, o které má Kyjev zájem, ale které Berlín poskytnout odmítá. Německo se rovněž odmítavě staví k možnosti vyslat na Ukrajinu vojenské instruktory. Podle Scholze bude země pokračovat ve výcviku ukrajinských vojáků přímo v Německu.
Zelenskyj: Rozdělení své země nepřipustím
Ukrajinský prezident také řekl, že nepřipustí rozdělení své země obdobou berlínské zdi a že Ukrajina chce válku ukončit za svých podmínek. Nadiktovaný mír za řešení nepovažuje. „V rozdělené Evropě nikdy nepanoval mír a rozdělené Německo nikdy nebylo šťastné. Rozdělení své země nepřipustím,“ zdůraznil.
Zelenskyj řekl, že rok či dva před pádem berlínské zdi nikdo netušil, jak tato bariéra může rychle padnout. To samé podle něj platí i pro nynější konflikt, protože po začátku ruské invaze před více než dvěma lety málokdo očekával, že se Ukrajina dokáže ubránit. „Dokázali jsme, že Rusko může prohrát," řekl.
Poslanci Alternativy pro Německo (AfD) a také Spojenectví Sahry Wagenknechtové, které vzniklo odštěpením od postkomunistické Levice, předem oznámili, že před Zelenského vystoupením opustí sál. Zdůvodnili to tím, že ukrajinský prezident podle nich přispívá k eskalaci konfliktu a tím k jadernému ohrožení světa.
Zmocněnec Kopečný: Česko pomáhá tam, kam se jiní neodváží
Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti), který na konferenci zastupuje Česko, uvedl, že prioritou je ubránit Ukrajinu před ruskou agresí, neboť vojenská pomoc je podmínkou pro obnovu Ukrajiny. Ruskem napadená země teď potřebuje hlavně posílit protileteckou obranu, zdůraznil šéf české diplomacie.
Česká republika se na Ukrajině soustředí na obnovu oblastí v blízkosti bojové fronty, prioritou je energetika, čištění vody a zdravotnictví, uvedl. Účastníkům konference z řad politiků, hospodářských představitelů a mezinárodních organizací z asi 60 zemí, kterých do německé metropole přijelo přes 2000, řekl, že Česko podporuje Ukrajinu od samého počátku ruské invaze před více než dvěma lety.
Lipavského na konferenci doprovází vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný, který vyzdvihl, že Česko má v rámci obnovy bránící se země v evropském i celosvětovém kontextu výjimečnou agendu. „Soustředíme se na východ země. Většina západních aktérů zůstává z různých, především bezpečnostních důvodů zejména na západě Ukrajiny. My děláme naše projekty na východě – v Charkovské, Dněpropetrovské a dalších oblastech, které jsou nejvíce zasaženy,“ popsal.
Česko podle něj na rozdíl od mnoha dalších aktérů včetně mezinárodních organizací nečeká několik let s přípravou studií, které by vyhodnotily, co by bylo ideálním řešením. „My víme, co teď Ukrajina nejvíce potřebuje – jsou to kogenerační jednotky, decentralizovaný systém energetiky, čističky vody, výstavba nemocnic – a to už děláme,“ vyjmenoval.
„Jen během letošního roku jsme dodali čističky vody pro sto třicet tisíc lidí, osm nemocnic v Charkovské oblasti, sedm kogeneračních jednotek jen v Charkovské oblasti a tři v dalších oblastech. A děláme to právě tím výjimečným způsobem tam, kam se většina ostatních aktérů neodváží,“ popsal konkrétní českou pomoc Kopečný.
„Nese to s sebou třeba i finanční příspěvek ze strany americké rozvojové agentury, Tchaj-wanu a dalších aktérů, kteří sami mají nějaké institucionální nastavení a omezení toho, aby tam mohli jezdit sami, a proto rádi přispějí projektu, který je veden českými firmami. Tak pomáháme jak nejhůř zasaženým regionům na Ukrajině, tak i české ekonomice.“
Von der Leyenová: Putin musí prohrát, Ukrajina musí zvítězit a my jí musíme pomoci
Zelenskyj část projevu věnoval i členství v Evropské unii, o které Ukrajina usiluje. „Jsme připraveni zahájit vstupní rozhovory,“ vzkázal. Von der Leyenová prohlásila, že budoucnost Ukrajiny je v Evropě. „Charkov je evropský, Ukrajina je evropská a naše Unie je vaším domovem.“
Ukrajina podle předsedkyně Evropské komise potřebuje co největší podporu, aby se Rusku ubránila. „Rusko bojuje za zničení Ukrajiny, Ukrajina bojuje za svobodu. Rusko bojuje za minulost, Ukrajina za lepší budoucnost. (Ruský vůdce Vladimir) Putin musí prohrát, Ukrajina musí zvítězit a my jí musíme pomoci,“ řekla.
Von der Leyenová účastníkům konference dále řekla, že Rusko za agresi a za obnovu země musí zaplatit a že skupina sedmi velkých světových ekonomik (G7) se tento týden na summitu bude intenzivně věnovat tomu, jak Ukrajině dále pomoci, a to i s využitím výnosů ze zmrazených ruských aktiv. O této možnosti na konci května hovořil v Berlíně Scholz s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.
