Členské státy NATO se shodly, že Severoatlantická aliance bude hrát větší roli v koordinaci dodávek zbraní pro Ukrajinu, která se už třetím rokem brání ozbrojené ruské agresi. Po konci jednání ministrů obrany aliančních zemí v Bruselu to v pátek uvedl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg s tím, že aliance se tím nestává stranou konfliktu. NATO jen podporuje Ukrajinu při prosazování jejího práva na sebeobranu, dodal Stoltenberg. Podpora Ukrajiny bude podle něj řízena z koordinačního centra v německém Wiesbadenu.
NATO přebere od Spojených států koordinaci dodávek zbraní Ukrajině
„NATO bude dohlížet na výcvik ukrajinských ozbrojených sil ve výcvikových zařízeních ve spojeneckých zemích, bude mít přehled o dodávkách pomoci a dalšího vybavení, bude řídit přesuny a opravy techniky a poskytovat podporu dlouhodobému rozvoji ukrajinské armády,“ popsal v pátek Stoltenberg, co se změní, když bude mít koordinaci nově na starosti Severoatlantická aliance. Půjde podle něj o mnohem předvídatelnější a robustnější pomoc, jak v krátkodobém, tak i v dlouhodobém horizontu. „Rusko musí pochopit, že musí zastavit agresi na Ukrajině. Čím dříve to prezident Putin pochopí, tím dříve bude na Ukrajině mír,“ dodal.
Koordinace pomoci Ukrajině bude nově probíhat z velitelství na americké vojenské základně ve Wiesbadenu a bude mít „logistické uzly“ i v zemích z východního křídla NATO. Vše bude mít na starosti tříhvězdičkový generál podřízený Vrchnímu veliteli spojeneckých sil v Evropě (SACEUR), upřesnil Stoltenberg. Očekává se, že v celé alianci bude do koordinačních aktivit zapojeno téměř sedm set lidí z NATO a partnerských zemí.
Až dosud se koordinací pomoci zabývala takzvaná kontaktní skupina pro Ukrajinu vedená Američany a sdružující asi pět desítek zemí podporujících Kyjev zbraněmi a municí. Nyní ale existují obavy, aby se Kyjev neocitl bez pomoci, pokud by se na podzim stal americkým prezidentem Donald Trump. Ten totiž nemusí být podpoře pro Ukrajinu nakloněn, poznamenaly světové tiskové agentury.
Podle české ministryně obrany Jany Černochové (ODS) bude změna v koordinaci pomoci znamenat zejména to, že „všechny různé iniciativy a skupiny, které Ukrajině pomáhají, budou sjednoceny pod Severoatlantickou alianci“. „To beru jako přínos a myslím, že to ušetří i spoustu různých jednání a někdy i nedorozumění,“ dodala Černochová.
Muniční iniciativa
Podle české ministryně spojenci během nynějšího jednání v Bruselu opět ocenili českou muniční iniciativu, která usiluje o nákup dělostřelecké munice pro Ukrajinu ze zemí mimo EU. V posledních týdnech se objevily spekulace, že by se dodávky z této iniciativy mohly zpozdit, to ale Černochová odmítá.
„Žádná pomoc se nezpožďuje, termíny platí stále stejné. Do konce června jedna várka, v měsíci červenci další várka, do konce roku zbytek,“ řekla ministryně.
Na okraj nynějšího jednání Česko podepsalo další memoranda o porozumění se Slovinskem a Lucemburskem, které se do iniciativy rovněž zapojily, což podle Černochové dokazuje, že Česko „chce stále pomáhat Ukrajině a že jsou donátorské země, které nás v tom chtějí podporovat“.
3 minuty
Události ČT: Summit G7 a jednání ministrů obrany zemí NATO
Nástupce Stoltenberga
„Není to Ukrajina, kdo má stáhnout vojáky z ukrajinského území, ale Rusko, které má stáhnout vojáky z okupovaného ukrajinského území,“ reagoval před novináři Stoltenberg na páteční Putinova slova o tom, že ukrajinské stažení z východu Ukrajiny je pro Kreml podmínkou pro zahájení rozhovorů s Kyjevem. Podle šéfa NATO je na návrhu vidět, že není předložený v dobré víře. „Ukazuje se, že očekávají, že se Ukrajina vzdá části svého území. Není to mírový návrh, je to návrh na další agresi a okupaci,“ dodal Stoltenberg.
Páteční schůzka je poslední před aliančním summitem, který se uskuteční od 9. do 11. července ve Washingtonu. Právě na něm by už mělo být jasné, kdo v čele NATO nahradí Stoltenberga. Vážným kandidátem je nizozemský premiér Mark Rutte, nemá ovšem například podporu Maďarska, jehož zástupci upřednostňují rumunského prezidenta Klause Iohannise.
Téma Stoltenbergova nástupce se podle Černochové nyní neřešilo. „Myslím, že to přísluší spíš ministrům zahraničních věcí a hlavám států, ať už to budou prezidenti, nebo premiéři,“ uvedla. Česko podle ní podpoří takového kandidáta, který bude schopný „provést NATO nynější situací, ve které se již více než dva roky nacházíme“ a který bude minimálně stejně kvalitní kandidát, jako byl Stoltenberg. Ten vede Severoatlantickou alianci už téměř deset let.
