Dodávky zbraní

Americký ministr obrany Lloyd Austin oznámil další podporu Ukrajiny. Nový balíček pomoci ve výši 250 milionů dolarů schválil prezident Joe Biden. Austin to potvrdil na jednání takzvané kontaktní skupiny pro Ukrajinu na americké letecké základně Ramstein v Německu. Britská vláda pak podle ministra obrany Johna Healeyho poskytne Ukrajině 650 lehkých víceúčelových střel v hodnotě 162 milionů liber (v přepočtu asi 4,8 miliardy korun). Setkání se poprvé osobně zúčastnil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který vyzval spojence, aby Kyjevu poskytli zbraně dlouhého doletu, které podle něj mohou pomoci dosáhnout „spravedlivého míru“.

Američtí voliči jsou připraveni na novou cestu vpřed, uvedla viceprezidentka Kamala Harrisová v prvním rozhovoru, který poskytla televizi CNN jako nominovaná kandidátka na prezidentku. Interview se účastnil také její kandidát na viceprezidenta Tim Walz. Harrisová přislíbila, že v případě zvolení prezidentkou nezakáže kontroverzní metodu frakování při těžbě ani nepřeruší dodávky zbraní Izraeli a že lidé, kteří do USA přijdou nelegálně, by měli nést důsledky. Podle AP se tak Harrisová odchýlila od některých liberálnějších postojů a v interview tuto změnu vysvětlovala. Demokratická kandidátka má aktuálně nad svým republikánským oponentem Donaldem Trumpem náskok jednoho procentního bodu, v souboji by zvítězila v poměru 48 ku 47 procentům, ukazuje průzkum veřejného mínění listu The Wall Street Journal (WSJ).

Česká republika byla jednou z prvních zemí, které Ukrajině v souvislosti s plnohodnotnou ruskou invazí do země poskytly konkrétní vojenskou pomoc. Vedle zbraní a techniky dostal Kyjev i vojenský zdravotnický materiál a výstroj. Stát, organizace i řada soukromníků poslali také množství humanitárních zásilek. Česko udělilo dočasnou ochranu více než půl milionu ukrajinských uprchlíků.

Ruský vůdce Vladimir Putin dorazil do KLDR. Jeho letadlo přistálo v úterý večer SELČ v Pchjongjangu, informovala agentura Interfax. Šéf Kremlu tak zahájil dvoudenní návštěvu Severní Koreje, při níž se setká se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem. V článku pro tamní média předtím šéf Kremlu poděkoval Severní Koreji za podporu ve válce proti Ukrajině. Západní země se však domnívají, že Severní Korea poskytuje Rusku zbraně a munici. Moskva i Pchjongjang to však odmítají. Obě země podle Putina spojuje, že odmítají světový řád vedený Spojenými státy.

Členské státy NATO se shodly, že Severoatlantická aliance bude hrát větší roli v koordinaci dodávek zbraní pro Ukrajinu, která se už třetím rokem brání ozbrojené ruské agresi. Po konci jednání ministrů obrany aliančních zemí v Bruselu to v pátek uvedl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg s tím, že aliance se tím nestává stranou konfliktu. NATO jen podporuje Ukrajinu při prosazování jejího práva na sebeobranu, dodal Stoltenberg. Podpora Ukrajiny bude podle něj řízena z koordinačního centra v německém Wiesbadenu.

Ekonomická a vojenská podpora Ukrajiny je nezbytná, shodli se v pořadu ČT Události, komentáře předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) a místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček (ANO). Havlíček si ale stojí za tím, že by se mělo připravovat i na možnost, že bude Ukrajina nucena kvůli chybějícím zdrojům přistoupit na ústupky. Pomalé dodávky munice Ukrajině od Evropské unie mohou podle Vystrčila souviset s ambicí některých unijních politiků vyrábět tyto systémy v evropských zemích a posilovat tím svou ekonomiku.

Ukrajinské síly budou pravděpodobně schopny vytvořit nové obranné linie nedaleko Avdijivky v Doněcké oblasti, čímž zřejmě zabrzdí ruskou ofenzivu v regionu. Ve své nejnovější analýze o vývoji ruské války proti Ukrajině to napsal americký Institut pro studium války (ISW). Zpoždění v západní vojenské pomoci Ukrajině ale podle něj pravděpodobně pomáhá Rusku útočit v několika sektorech fronty najednou s cílem vyvinout tlak na ukrajinské ozbrojené síly ve více směrech.

Protiofenziva, kterou zahájila Ukrajina letos v červnu, nepřinesla kýžené výsledky, uvedl v rozhovoru s agenturou AP Volodymyr Zelenskyj. Důvodem je podle něj nedostatek zbraní a vojáků. Ukrajinský prezident zdůraznil, že země se ale nehodlá vzdát. Vyzval také spojence ke zvýšení zbrojní produkce.

Evropské unii se nepodaří splnit plán dodat Ukrajině do března příštího roku jeden milion kusů dělostřelecké munice. V Bruselu to řekl německý ministr obrany Boris Pistorius při příchodu na jednání se svými kolegy z ostatních členských zemí EU. O tom, že EU plán nesplní, už dříve informovala agentura Bloomberg a potvrdil to i ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba.

Na sociálních sítích se tento týden objevily utajované válečné dokumenty, které podrobně popisují plány USA a NATO na posílení ukrajinské armády před plánovanou ofenzivou proti ruským jednotkám. Pentagon vyšetřuje, kdo za únikem plánů stojí, informoval americký list The New York Times (NYT). V pátek pozdě večer deník uvedl, že se na internetu během dne objevily i další utajované americké materiály týkající se Ukrajiny, Blízkého východu i Číny. Podle poradce ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajla Podoljaka únik působí jako ruská dezinformační kampaň.

Aby dodávaly západní země Ukrajině zbraně, podporuje podle průzkumu agentury Median pro Český rozhlas 56 procent lidí v Česku. Ještě větší podporu mají ekonomické sankce proti Rusku, naopak poměrně nízký je podíl těch, kdo by si přáli přímé zapojení Severoatlantické aliance do války, kterou vede Rusko proti Ukrajině.

S vývojem ruské války proti Ukrajině se mění také informační operace Moskvy. Zatímco po začátku plnohodnotné pozemní invaze loni v únoru Rusko propagovalo narativ o „bleskové válce“ a svém rychlém vítězství, později zdůrazňovalo „taktický postup na Donbasu“, který doplnilo o hrozby jadernou eskalací či tvrzeními o své údajné připravenosti na „mírová vyjednávání“. Jak píše ve své analýze Institut pro studium války (ISW), cílem těchto operací je především odradit Západ od podpory Ukrajiny a podkopat jeho soudržnost.

Zpráva z Bukurešti z jednání ministrů zahraničních věcí členských států NATO je jasná: nesmíme nechat Ukrajinu zmrznout a zima nesmí být Putinovou zbraní, řekl v pořadu Události, komentáře ministr Jan Lipavský (Piráti). Podle europoslance Ondřeje Kovaříka (za ANO) lze očekávat, že EU i NATO budou reagovat na situaci na Ukrajině. Narůstat bude podle něj část podpory do nevojenské oblasti.

Patnáct evropských zemí chce společně pořídit systémy protivzdušné obrany. Evropa si musí uvědomit, že nemá tolik času, upozornil v Interview ČT24 prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek. Čeští zbrojaři podle něj také naráží na limity výrobních kapacit – a to jak materiální, tak personální. Pomoci by podle něj mohli kvalifikovaní ukrajinští pracovníci.

Na Ukrajinu poslalo Česko od začátku ruské invaze vojenský materiál za 3,8 miliardy korun, řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Podrobnosti ale její úřad nechce zveřejnit. Zřejmé nicméně je, že se z Česka na Ukrajinu dostaly tanky, houfnice i bitevní helikoptéry. Ne vše ale daroval stát. Vojenský materiál na Ukrajinu odeslaly i české firmy.

Část českých politiků se stále důrazněji distancuje od vládní strategie pomoci Ukrajině. Nejhlasitější jsou poslanci SPD, kteří tvrdí, že by měly skončit dodávky zbraní do země napadené Ruskem. Dodávky zbraní podle nich prodloužují válku. S tvrzením, že by měly dodávky zbraní skončit, přišel ale i expremiér a předseda ANO Andrej Babiš. Experti na mezinárodní vztahy upozorňují, že takové argumenty souzní s oficiálními stanovisky Kremlu. Historik a ukrajinista David Svoboda se výslovně zmínil o „páté koloně“. O postojích českých politiků k válce na Ukrajině a jejich souznění s ruskou propagandou natáčela pro 168 hodin Zuzana Černá.

Dosavadní silné spojence Maďarsko a Polsko rozdělil postoj k Rusku. Na Budapešť se snáší výhrady za zdrženlivost v otázce dodávek zbraní nebo sankcí. Varšava naopak stojí pevně za Ukrajinou a chce hledat nové spojence mezi podobně smýšlejícími zeměmi – například v Česku.

Armády členských států NATO mají dostatečnou sílu na odstrašení Ruska pro případ pokusu napadení nějakého z členů. Podle armádního generála ve výslužbě a vedoucího katedry bezpečnostních studií na CEVRO Institutu Jiřího Šedivého jsou armády dobře vybaveny a svým potenciálem daleko převyšují ruské schopnosti. Na Ukrajinu podle něj teď budou alianční země dodávat spíše modernější techniku, protože zásoby starších kusů již byly vyčerpány.

Německo-ukrajinské vztahy prošly v poslední době výraznou zkouškou. Poté, co německý prezident Frank-Walter Steinmeier před měsícem veřejně prohlásil, že ho prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl v Kyjevě přijmout na plánované návštěvě, se propadly téměř na dno. V posledních dnech ale došlo k obratu a obě strany nyní tvrdí, že největší neshody jsou již vyřešeny. Podle zpravodaje ČT v Německu Martina Jonáše situace stále není růžová, protože se Berlín mimo jiné nedokáže s Kyjevem dohodnout na podobě dodávek zbraní, která by vyhovovala oběma stranám.

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier slíbil další pomoc Ukrajině, včetně vojenské. Ukrajinský velvyslanec v Berlíně v této souvislosti ocenil nabídku na dodávku systému Gepard z Německa, upozornil však, že bez potřebné munice ji nebude moci využít. Munici pro systémy Gepard má Německo od Švýcarska, to ale reexport na Ukrajinu vetovalo.

Český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) by rád, aby velké země jako Německo dělaly více pro vyzbrojení Ukrajiny. Řekl to v rozhovoru s americkou televizí CNN a dodal, že by to Ukrajině hodně pomohlo. Zároveň poznamenal, že ale chápe vnitropolitickou situaci v těchto státech. V rozhovoru řekl také, že Česko pomáhá Ukrajině s ohledem na vlastní zkušenost s ruskou okupací v roce 1968.

Tlak veřejnosti na německou vládu, aby z armádních skladů poslala na ukrajinské bojiště vojenskou techniku, roste. Otázka dodávek těžkých zbraní ukrajinské armádě je ale pro Berlín velkým politickým dilematem. Pro vládní sociální demokraty je totiž těžké vzdát se svých proruských postojů.