Dodávky zbraní

Máme cestu, jak dosáhnout míru na Ukrajině, řekl americký prezident Donald Trump k americko-ruskému plánu, který by mohl vést k zastavení bojů v ruské válce na Ukrajině. Podle Trumpa si ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj návrh bude muset nechat líbit. Zelenskyj prohlásil, že nezradí zájmy své země. USA podle zdrojů Reuters Kyjevu pohrozily, že zastaví dodávky zbraní a sdílení zpravodajských informací, pokud nepřijme návrh na ukončení války.

Americký prezident Donald Trump se má v pátek sejít s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Debaty, která se bude týkat možných mírových rozhovorů na Ukrajině, se však nebudou účastnit zástupci ukrajinské diplomacie ani té unijní. Místopředseda sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL) vnímá jako největší chybu evropských států to, že se „nechaly natlačit do pozice těch, kdo přihlíží, nebo jen částečně komentují“. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) nepatří ani jedna ze zemí Evropské unie v současnosti mezi velmoci, ani Unie jako celek. Armádní generál ve výslužbě Jiří Šedivý podotknul, že Trump je nevyzpytatelný, náměstek ministryně obrany František Šulc hodnotí jeho nečitelnost jako „poměrně vysokou“. Problematice další pomoci Ukrajině i nákupům pro českou armádu se věnovaly Události, komentáře moderované Terezou Řezníčkovou.

Norsko, Dánsko a Švédsko společně přispějí na dodávky zbraní pro Ukrajinu ze Spojených států pod záštitou NATO částkou v hodnotě přibližně pět miliard norských korun (přes 10,5 miliardy korun). Podle agentury Reuters to oznámila norská vláda. Ukrajinu, jež od února 2022 vzdoruje plnohodnotné ruské invazi, podporují země NATO dlouhodobě.

Česká republika se nyní nepřipojí k nákupu amerických zbraní pro Ukrajinu, která se brání ruské invazi. Serveru Publico to v úterý řekl premiér Petr Fiala (ODS). Praha se podle něj soustředí na jiné cesty, jak Kyjevu pomoci, včetně vlastní muniční iniciativy. Tu by zase nejraději v Česku úplně zrušil šéf opozičního hnutí ANO Andrej Babiš. V rozhovoru pro agenturu Reuters navrhl, aby její financování převzalo NATO.

Spojené státy jednají se spojenci o novém balíku zbraní pro Ukrajinu. Nová vojenská podpora pro Kyjev bude vůbec první od začátku ruské plnohodnotné války, kterou schválí současný šéf Bílého domu Donald Trump. Ten nově souhlasil, že nákup amerických zbraní zaplatí evropští členové NATO. Podle bezpečnostního experta Vlastislava Břízy se USA znovu přibližují pozici obránce Kyjeva, podle politologa Jakuba Dopierally Trump hledá způsob, jak Ukrajinu podpořit, ale zachovat si tvář před domácími podporovateli.

Americký prezident Donald Trump v noci na pátek stanici NBC News řekl, že Spojené státy dodají Ukrajině zbraně prostřednictvím Severoatlantické aliance (NATO), která za ně zaplatí. Šéf Bílého domu dále uvedl, že ho Moskva zklamala. Dodal, že v pondělí zřejmě učiní důležité prohlášení k Rusku, aniž uvedl další podrobnosti.

Administrativa prezidenta USA Donalda Trumpa obnovila dodávky některých zbraní na Ukrajinu, napsala agentura AP s odvoláním na dva nejmenované zdroje. Americký resort obrany minulý týden dodávky přerušil s odůvodněním, že musí vyhodnotit americké zásoby. Kyjev mezitím v noci na čtvrtek čelil další vlně ruských útoků, podle ukrajinských úřadů si vyžádaly nejméně dva lidské životy a několik zraněných.

Spojené státy nabídnou Saúdské Arábii prodej zbraní za bezmála dvě a čtvrt bilionu korun. Jedná se například o dopravní letadla C-130, rakety nebo radary. Prezident USA Donald Trump má návrh představit během květnové návštěvy Rijádu. Nabídka velkého zbrojního balíku by měla napomoct překonat rozpory klíčového amerického spojence a předchozí administrativy Joea Bidena. Ta tehdy uvalila zákaz na prodej zbraní do státu Arabského poloostrova, čímž ho chtěla přinutit k ukončení války v Jemenu.

Arménie, která má otevřené hranice pouze se dvěma svými sousedy, utužuje vztahy s Íránem. Minulý týden obě země uspořádaly podél celé hranice společné vojenské cvičení. To však přichází v době, kdy panuje napětí ohledně íránského jaderného programu a dlouhodobého konfliktu mezi Ázerbájdžánem a Arménii. Tato jihokavkazská země se zároveň snaží udržet vztahy i se Západem.

Moskva pokračuje ve své agresi na Ukrajině i díky vojenské pomoci ze strany Severní Koreje. Agentura Reuters po dvacet měsíců mapovala toto spojenectví. Podle její analýzy už KLDR dodala Rusku miliony kusů munice i rakety.

Americký prezident Donald Trump nařídil přerušit americkou vojenskou pomoc Ukrajině, uvedl podle Reuters představitel Bílého domu, který si přál zůstat v anonymitě. Trump se rozhodl veškerou vojenskou podporu aktuálně mířící na Ukrajinu zastavit po páteční roztržce s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, po níž v Bílém domě sešlo z očekávaného podpisu smlouvy o využívání ukrajinských nerostných surovin Spojenými státy.

Více než tři čtvrtiny Čechů souhlasí s humanitární podporou Ukrajiny, většina je nakloněna také diplomatické snaze hájit zájmy napadené země, vyplývá z průzkumu pro ČT od Data Collect. Menší přízeň mají po třech letech otevřené ruské invaze na Ukrajinu dodávky zbraní a munice, respondenti se také přiklání k rychlému mírovému řešení konfliktu i za cenu toho, že Ukrajina trvale ztratí část území.

Svět je podle Radka Vondráčka (ANO) na „hraně jaderného konfliktu“ a o to víc je potřeba tlačit na ukončení bojů. Uvedl to v Událostech, komentářích. Předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) míní, že Vondráček svými slovy o eskalaci konfliktu kopíruje ruskou pozici. Kreml podle ní chce, aby si svět myslel, že je na pokraji jaderného konfliktu. Oba politici se však shodli na tom, že Ukrajina má právo se bránit, a zdůraznili potřebu investic do české obrany. Podle šéfky dolní komory nesmí v otázce obrany docházet k „politikaření“.

„Ráda bych řekla, že to, co si občas Evropané myslí o Ukrajině, že je tam v určité části klid, vůbec není pravda. Každý den se střílí, každý den se ostřeluje, každý den tam umírají lidé, a to i civilisté a malé děti. Skutečně není pravda, že by tam byl klid,“ říká o ruské válce na Ukrajině vojákyně Oksana Volodymyrivna Rubaniaková. V Událostech, komentářích mluvila také o tom, co by Ukrajině v konfliktu pomohlo nebo jak jí válka změnila život.

Americký ministr obrany Lloyd Austin oznámil další podporu Ukrajiny. Nový balíček pomoci ve výši 250 milionů dolarů schválil prezident Joe Biden. Austin to potvrdil na jednání takzvané kontaktní skupiny pro Ukrajinu na americké letecké základně Ramstein v Německu. Britská vláda pak podle ministra obrany Johna Healeyho poskytne Ukrajině 650 lehkých víceúčelových střel v hodnotě 162 milionů liber (v přepočtu asi 4,8 miliardy korun). Setkání se poprvé osobně zúčastnil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který vyzval spojence, aby Kyjevu poskytli zbraně dlouhého doletu, které podle něj mohou pomoci dosáhnout „spravedlivého míru“.

Američtí voliči jsou připraveni na novou cestu vpřed, uvedla viceprezidentka Kamala Harrisová v prvním rozhovoru, který poskytla televizi CNN jako nominovaná kandidátka na prezidentku. Interview se účastnil také její kandidát na viceprezidenta Tim Walz. Harrisová přislíbila, že v případě zvolení prezidentkou nezakáže kontroverzní metodu frakování při těžbě ani nepřeruší dodávky zbraní Izraeli a že lidé, kteří do USA přijdou nelegálně, by měli nést důsledky. Podle AP se tak Harrisová odchýlila od některých liberálnějších postojů a v interview tuto změnu vysvětlovala. Demokratická kandidátka má aktuálně nad svým republikánským oponentem Donaldem Trumpem náskok jednoho procentního bodu, v souboji by zvítězila v poměru 48 ku 47 procentům, ukazuje průzkum veřejného mínění listu The Wall Street Journal (WSJ).

Česká republika byla jednou z prvních zemí, které Ukrajině v souvislosti s plnohodnotnou ruskou invazí do země poskytly konkrétní vojenskou pomoc. Vedle zbraní a techniky dostal Kyjev i vojenský zdravotnický materiál a výstroj. Stát, organizace i řada soukromníků poslali také množství humanitárních zásilek. Česko udělilo dočasnou ochranu více než půl milionu ukrajinských uprchlíků.

Ruský vůdce Vladimir Putin dorazil do KLDR. Jeho letadlo přistálo v úterý večer SELČ v Pchjongjangu, informovala agentura Interfax. Šéf Kremlu tak zahájil dvoudenní návštěvu Severní Koreje, při níž se setká se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem. V článku pro tamní média předtím šéf Kremlu poděkoval Severní Koreji za podporu ve válce proti Ukrajině. Západní země se však domnívají, že Severní Korea poskytuje Rusku zbraně a munici. Moskva i Pchjongjang to však odmítají. Obě země podle Putina spojuje, že odmítají světový řád vedený Spojenými státy.

Členské státy NATO se shodly, že Severoatlantická aliance bude hrát větší roli v koordinaci dodávek zbraní pro Ukrajinu, která se už třetím rokem brání ozbrojené ruské agresi. Po konci jednání ministrů obrany aliančních zemí v Bruselu to v pátek uvedl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg s tím, že aliance se tím nestává stranou konfliktu. NATO jen podporuje Ukrajinu při prosazování jejího práva na sebeobranu, dodal Stoltenberg. Podpora Ukrajiny bude podle něj řízena z koordinačního centra v německém Wiesbadenu.

Ekonomická a vojenská podpora Ukrajiny je nezbytná, shodli se v pořadu ČT Události, komentáře předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) a místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček (ANO). Havlíček si ale stojí za tím, že by se mělo připravovat i na možnost, že bude Ukrajina nucena kvůli chybějícím zdrojům přistoupit na ústupky. Pomalé dodávky munice Ukrajině od Evropské unie mohou podle Vystrčila souviset s ambicí některých unijních politiků vyrábět tyto systémy v evropských zemích a posilovat tím svou ekonomiku.

Ukrajinské síly budou pravděpodobně schopny vytvořit nové obranné linie nedaleko Avdijivky v Doněcké oblasti, čímž zřejmě zabrzdí ruskou ofenzivu v regionu. Ve své nejnovější analýze o vývoji ruské války proti Ukrajině to napsal americký Institut pro studium války (ISW). Zpoždění v západní vojenské pomoci Ukrajině ale podle něj pravděpodobně pomáhá Rusku útočit v několika sektorech fronty najednou s cílem vyvinout tlak na ukrajinské ozbrojené síly ve více směrech.

Protiofenziva, kterou zahájila Ukrajina letos v červnu, nepřinesla kýžené výsledky, uvedl v rozhovoru s agenturou AP Volodymyr Zelenskyj. Důvodem je podle něj nedostatek zbraní a vojáků. Ukrajinský prezident zdůraznil, že země se ale nehodlá vzdát. Vyzval také spojence ke zvýšení zbrojní produkce.

Evropské unii se nepodaří splnit plán dodat Ukrajině do března příštího roku jeden milion kusů dělostřelecké munice. V Bruselu to řekl německý ministr obrany Boris Pistorius při příchodu na jednání se svými kolegy z ostatních členských zemí EU. O tom, že EU plán nesplní, už dříve informovala agentura Bloomberg a potvrdil to i ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba.

Na sociálních sítích se tento týden objevily utajované válečné dokumenty, které podrobně popisují plány USA a NATO na posílení ukrajinské armády před plánovanou ofenzivou proti ruským jednotkám. Pentagon vyšetřuje, kdo za únikem plánů stojí, informoval americký list The New York Times (NYT). V pátek pozdě večer deník uvedl, že se na internetu během dne objevily i další utajované americké materiály týkající se Ukrajiny, Blízkého východu i Číny. Podle poradce ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajla Podoljaka únik působí jako ruská dezinformační kampaň.