Nemůžeme vidět jen ty scénáře, které chceme, komentuje Havlíček situaci Ukrajiny. Musíme být akceschopnější, míní Vystrčil

Nahrávám video
Události, komentáře: Pařížský summit k podpoře Ukrajiny
Zdroj: ČT24

Ekonomická a vojenská podpora Ukrajiny je nezbytná, shodli se v pořadu ČT Události, komentáře předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) a místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček (ANO). Havlíček si ale stojí za tím, že by se mělo připravovat i na možnost, že bude Ukrajina nucena kvůli chybějícím zdrojům přistoupit na ústupky. Pomalé dodávky munice Ukrajině od Evropské unie mohou podle Vystrčila souviset s ambicí některých unijních politiků vyrábět tyto systémy v evropských zemích a posilovat tím svou ekonomiku.

Francie v pondělí hostila summit o podpoře Ukrajiny, jehož velkým tématem byla i potřeba urychleně nakoupit, vyrobit nebo jinak pro Ukrajinu sehnat zbraně a především munici pro dělostřelectvo. Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj na summitu řekl, že jeho země zatím obdržela pouze 30 procent z milionu kusů dělostřelecké munice, které jí loni slíbila Evropská unie. Česká republika navrhla iniciativu na nákup munice pro Ukrajinu ve třetích zemích, na které chce podle premiéra Petra Fialy (ODS) participovat až patnáct států.

Důvodů, proč Evropa vyzbrojuje tak pomalu, je podle Vystrčila nejspíše více. Jedním z nich prý je, že se musí shodnout všechny státy, což není úplně jednoduché a hledání konsensu proces zpomaluje. „Další možností je, že je tady snaha některých zemí, aby munice byla zejména z Evropy, od výrobců z EU,“ podotkl. Jako třetí možný důvod pomalé podpory vidí jistou únavu z dlouhé války. „Myslím si, že je nutné, abychom byli akceschopnější,“ shrnul.

„Při každém rozhodování hraje roli i to, co to bude znamenat pro nás,“ podotkl. Velký problém je podle něj snaha některých vyvolat dojem, že bude dobré, když nebudeme dělat nic. „V daný okamžik to tak možná může být, ale z dlouhodobého hlediska to je nesmírně nebezpečné.“

Podle Havlíčka je faktem, že mnozí v Evropské unii hledí na své vlastní zájmy. Připomněl rovněž míru únavy zemí a jejich občanů a docházející zásoby vojenského materiálu. „Nesmíme nevidět rovněž to, že Evropa honí mnoho zajíců,“ dodal. Jedním z těchto „zajíců“ má být ochrana klimatu a změny v energetice, které během války na Ukrajině Evropu dohání ekonomicky. „Pak ty peníze logicky někde budou chybět,“ řekl.

Havlíček také hájil Evropu, že se jí i přes nesrovnatelně vetší ekonomickou sílu, než má Rusko, nedaří vyrábět dostatek munice. „Ne na všechno se dá připravit,“ řekl a odkázal na pandemii covidu-19.

Shoda na podpoře Ukrajiny

Vystrčil připomněl, že agresorem ve válce je Rusko, zatímco Ukrajina odráží pokus zmocnit se jejího území. „Pokud v nějakém okamžiku přestaneme podporovat někoho, kdo byl takto postižen, nemůžeme očekávat, že bude někdo brát vážně, že hájíme nějaké hodnoty a mezinárodní právo,“ uvedl. Připomněl slova ruského vládce Vladimira Putina z 1. ledna 2024, že největším nepřítelem Ruska není Ukrajina, ale právě Západ včetně Česka.

Havlíček s ním souhlasí. „Jsme přesvědčeni, že se musí Ukrajina podporovat, ekonomicky, vojensky,“ prohlásil za hnutí ANO. Připomněl, že ANO podpořilo vládu ve většině rozhodnutí týkajících se války, včetně ubytování ukrajinských uprchlíků v Česku. Podle něj je ale třeba i jednat o ukončení války jinými způsoby.

„Nemůžeme vidět jenom ty scénáře, které všichni chceme a všichni bychom si je přáli,“ řekl. Rusko by podle něj mělo odejít z celé Ukrajiny, ale je otázkou, zda se toho podaří docílit. Jako velkou slabinu vidí nedostatek lidských sil v řadách ukrajinské armády. Měla by proto existovat iniciativa připravit se na ukončení války i za méně než ideálních podmínek, řekl.

Vystrčil reagoval slovy, že dle jeho názoru nad tím, jak válku ukončit a přimět Rusko zastavit své snahy o dobytí území souseda, si lámou hlavu ti nejlepší světoví experti. Podotkl ale, že s takovými plány nebudou vystupovat v televizi a nebudou o nich předem informovat.

Projev Roberta Fica

Oba politici dále reagovali na slova slovenského premiéra Roberta Fica, který v nedávném projevu k výročí války mimo jiné svalil vinu za začátek války na Ukrajince nebo na rozšiřování NATO, což jsou časté Putinovy argumenty.

Vystrčil si není jistý, zda Fico svým slovům skutečně věří, nebo je jen říkal pro své slovenské voliče. Prohlásil ale, že Fico podle něj přesně váží to, co a kdy řekne, aby to mělo co největší účinek. Pro Havlíčka je důležitější více než Ficova slova to, že několikrát Ukrajinu hmotně i politicky podpořil.

Havlíček i Vystrčil také shodně odmítli Ficovu zmínku o údajných plánech na nasazení vojáků NATO na Ukrajině. „Nic jsem o takovém plánování neslyšel,“ řekl Vystrčil. Podle něj se na žádném z jednání, kterých se účastnil, s takovou věcí nepočítalo. „Nevím, jak na to Robert Fico přišel,“ dodal. Nepřichází to v úvahu, pokud Rusko nezaútočí na některou členskou zemi NATO.

„Je to naprosté tabu, o tom bychom neměli diskutovat ani minutu. Myslím, že to je tabu pro většinu rozumných politiků v Evropě,“ prohlásil Havlíček.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ve Spojených státech roste nespokojenost s Trumpovou politikou

I přes relativně nízké ztráty – 15 padlých vojáků a zhruba šest set zraněných – vyvolala ve Spojených státech válka s Íránem vlnu kritiky proti krokům administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Kromě demokratů a jejich voličů, kteří vyšli masově do ulic, se ozvali i někteří republikáni nebo členové užšího jádra hnutí MAGA. Popularita Trumpa je napříč USA nejnižší od jeho loňského návratu do Bílého domu, klesla pod čtyřicet procent. U většiny svých skalních podporovatelů si nicméně oblibu stále drží.
před 7 mminutami

Na únosech ukrajinských dětí se podílejí i Gazprom a Rosněfť, uvádějí výzkumníci

Do únosů ukrajinských dětí Ruskem a jejich následné indoktrinace jsou přímo zapojené i ruské státní energetické společnosti Gazprom a Rosněfť. Vyplývá to z nové zprávy výzkumníků z Yaleovy univerzity. Energetičtí giganti prostřednictvím svých dceřiných firem přímo řídí některé tábory, kde jsou ukrajinské děti „převychovávány“ s cílem zničit jejich ukrajinskou identitu. Naprostá většina zařízení a firem, kterých se tato zjištění týkají, přitom nyní nepodléhá americkým ani evropským sankcím.
před 1 hhodinou

Hizballáh vyslal rakety na Izrael

Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že v noci na čtvrtek odpálilo rakety na sever Izraele. Má jít prý o „reakci na porušení příměří“ ve válce na Blízkém východě. Podle zpravodajských agentur jde o první útok Hizballáhu proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem. Izrael, který ve středu podnikl na území Libanonu nejtvrdší útoky od začátku současné války s Hizballáhem, se k tomu bezprostředně nevyjádřil.
před 1 hhodinou

Trump po schůzce s Ruttem znovu kritizoval členy NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte na schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem zdůraznil, že valná většina evropských členů Aliance byla Spojeným státům nápomocna během války proti Íránu. Připustil nicméně, že některé země NATO v této zkoušce neuspěly. Šéf aliance to řekl po schůzce v Bílém domě stanici CNN. Na setkání mu Trump prý opět sdělil, že je z NATO zklamaný. Trump své stížnosti na adresu Aliance po setkání zopakoval na sociální síti.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Příměří v ohrožení. Izrael podnikl dosud nejsilnější útok na Libanon

Izraelské útoky v Libanonu ve středu zabily desítky lidí a stovky dalších zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle AFP potvrdila, že podnikla svůj „největší koordinovaný úder“ proti teroristickému hnutí Hizballáh od začátku bojů, tedy od 2. března. Bez předchozích varování bylo několikrát ostřelováno zejména centrum Bejrútu, a to včetně obytných čtvrtí. Hizballáh zprvu své útoky pozastavil, v reakci na ostřelování však společně s Íránem zvažuje údery na Izrael.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Írán zastavil tankery v Hormuzském průlivu, Izrael podle něj porušil příměří

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. Ve středu v noci nicméně nejmenovaná íránská agentura uvedla, že pro plavbu průlivem byly vymezeny bezpečné trasy, lodě jen musí koordinovat svou plavbu s íránskými revolučními gardami.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ceny ropy a plynu v reakci na příměří klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Světoví lídři vítají příměří mezi USA a Íránem, vyzývají k trvalému míru

Generální tajemník OSN António Guterres uvítal dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem. Šéf OSN zároveň vyzval všechny strany konfliktu, aby pracovaly na dosažení trvalého míru na Blízkém východě. Příměří vítá také německý kancléř Friedrich Merz, i podle něj je nyní nutné vyjednat trvalý mír. Britský premiér Keir Starmer chce s partnery v Perském zálivu jednat o trvalém otevření Hormuzského průlivu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by dohoda měla zahrnovat i Libanon. Příměří je podle českého ministerstva zahraničí důležitý krok k deeskalaci konfliktu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...