Nemůžeme vidět jen ty scénáře, které chceme, komentuje Havlíček situaci Ukrajiny. Musíme být akceschopnější, míní Vystrčil

Nahrávám video

Ekonomická a vojenská podpora Ukrajiny je nezbytná, shodli se v pořadu ČT Události, komentáře předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) a místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček (ANO). Havlíček si ale stojí za tím, že by se mělo připravovat i na možnost, že bude Ukrajina nucena kvůli chybějícím zdrojům přistoupit na ústupky. Pomalé dodávky munice Ukrajině od Evropské unie mohou podle Vystrčila souviset s ambicí některých unijních politiků vyrábět tyto systémy v evropských zemích a posilovat tím svou ekonomiku.

Francie v pondělí hostila summit o podpoře Ukrajiny, jehož velkým tématem byla i potřeba urychleně nakoupit, vyrobit nebo jinak pro Ukrajinu sehnat zbraně a především munici pro dělostřelectvo. Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj na summitu řekl, že jeho země zatím obdržela pouze 30 procent z milionu kusů dělostřelecké munice, které jí loni slíbila Evropská unie. Česká republika navrhla iniciativu na nákup munice pro Ukrajinu ve třetích zemích, na které chce podle premiéra Petra Fialy (ODS) participovat až patnáct států.

Důvodů, proč Evropa vyzbrojuje tak pomalu, je podle Vystrčila nejspíše více. Jedním z nich prý je, že se musí shodnout všechny státy, což není úplně jednoduché a hledání konsensu proces zpomaluje. „Další možností je, že je tady snaha některých zemí, aby munice byla zejména z Evropy, od výrobců z EU,“ podotkl. Jako třetí možný důvod pomalé podpory vidí jistou únavu z dlouhé války. „Myslím si, že je nutné, abychom byli akceschopnější,“ shrnul.

„Při každém rozhodování hraje roli i to, co to bude znamenat pro nás,“ podotkl. Velký problém je podle něj snaha některých vyvolat dojem, že bude dobré, když nebudeme dělat nic. „V daný okamžik to tak možná může být, ale z dlouhodobého hlediska to je nesmírně nebezpečné.“

Podle Havlíčka je faktem, že mnozí v Evropské unii hledí na své vlastní zájmy. Připomněl rovněž míru únavy zemí a jejich občanů a docházející zásoby vojenského materiálu. „Nesmíme nevidět rovněž to, že Evropa honí mnoho zajíců,“ dodal. Jedním z těchto „zajíců“ má být ochrana klimatu a změny v energetice, které během války na Ukrajině Evropu dohání ekonomicky. „Pak ty peníze logicky někde budou chybět,“ řekl.

Havlíček také hájil Evropu, že se jí i přes nesrovnatelně vetší ekonomickou sílu, než má Rusko, nedaří vyrábět dostatek munice. „Ne na všechno se dá připravit,“ řekl a odkázal na pandemii covidu-19.

Shoda na podpoře Ukrajiny

Vystrčil připomněl, že agresorem ve válce je Rusko, zatímco Ukrajina odráží pokus zmocnit se jejího území. „Pokud v nějakém okamžiku přestaneme podporovat někoho, kdo byl takto postižen, nemůžeme očekávat, že bude někdo brát vážně, že hájíme nějaké hodnoty a mezinárodní právo,“ uvedl. Připomněl slova ruského vládce Vladimira Putina z 1. ledna 2024, že největším nepřítelem Ruska není Ukrajina, ale právě Západ včetně Česka.

Havlíček s ním souhlasí. „Jsme přesvědčeni, že se musí Ukrajina podporovat, ekonomicky, vojensky,“ prohlásil za hnutí ANO. Připomněl, že ANO podpořilo vládu ve většině rozhodnutí týkajících se války, včetně ubytování ukrajinských uprchlíků v Česku. Podle něj je ale třeba i jednat o ukončení války jinými způsoby.

„Nemůžeme vidět jenom ty scénáře, které všichni chceme a všichni bychom si je přáli,“ řekl. Rusko by podle něj mělo odejít z celé Ukrajiny, ale je otázkou, zda se toho podaří docílit. Jako velkou slabinu vidí nedostatek lidských sil v řadách ukrajinské armády. Měla by proto existovat iniciativa připravit se na ukončení války i za méně než ideálních podmínek, řekl.

Vystrčil reagoval slovy, že dle jeho názoru nad tím, jak válku ukončit a přimět Rusko zastavit své snahy o dobytí území souseda, si lámou hlavu ti nejlepší světoví experti. Podotkl ale, že s takovými plány nebudou vystupovat v televizi a nebudou o nich předem informovat.

Projev Roberta Fica

Oba politici dále reagovali na slova slovenského premiéra Roberta Fica, který v nedávném projevu k výročí války mimo jiné svalil vinu za začátek války na Ukrajince nebo na rozšiřování NATO, což jsou časté Putinovy argumenty.

Vystrčil si není jistý, zda Fico svým slovům skutečně věří, nebo je jen říkal pro své slovenské voliče. Prohlásil ale, že Fico podle něj přesně váží to, co a kdy řekne, aby to mělo co největší účinek. Pro Havlíčka je důležitější více než Ficova slova to, že několikrát Ukrajinu hmotně i politicky podpořil.

Havlíček i Vystrčil také shodně odmítli Ficovu zmínku o údajných plánech na nasazení vojáků NATO na Ukrajině. „Nic jsem o takovém plánování neslyšel,“ řekl Vystrčil. Podle něj se na žádném z jednání, kterých se účastnil, s takovou věcí nepočítalo. „Nevím, jak na to Robert Fico přišel,“ dodal. Nepřichází to v úvahu, pokud Rusko nezaútočí na některou členskou zemi NATO.

„Je to naprosté tabu, o tom bychom neměli diskutovat ani minutu. Myslím, že to je tabu pro většinu rozumných politiků v Evropě,“ prohlásil Havlíček.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA a Írán přeruší útoky a budou jednat v Dauhá, napsal Axios

USA a Írán se dohodly na oboustranném přerušení vzájemných úderů a obě strany se sejdou v úterý k jednání v katarské metropoli Dauhá. S odvoláním na vysokého představitele americké administrativy to v neděli uvedl server Axios.
před 3 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 6 hhodinami

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Extrémní vedra nadále trápila Německo, Polsko i Slovensko

Rekordně vysoké teploty zaznamenaly během neděle Německo i Polsko, nové maximum bylo naměřeno i pro slovenské hlavní město. V Německu předchozí rekord přitom padl teprve v sobotu. V Polsku naměřili ve městě Slubice na západě země 40,5 stupně. V Bratislavě pak krátce před 16:00 teplota na stanici ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia.
před 8 hhodinami

Írán si nárokuje kontrolu Hormuzského průlivu jen pro sebe

Írán si kontrolu Hormuzského průlivu nárokuje jen pro sebe, uvedl ministr zahraničí Abbás Arakčí a varoval před jakýmkoli vnějším vměšováním do této záležitosti. Otevření námořní cesty je klíčovou součástí předběžné rámcové dohody mezi USA a Íránem, podepsané 17. června. Po obnovených vzájemných útocích však Teherán opět trvá na výhradní kontrole úžiny, která je klíčovou pro globální obchod, zejména s ropou a plynem.
před 10 hhodinami

Při pádu malého letadla zahynulo ve Francii jedenáct lidí

Jedenáct lidí přišlo v neděli o život při pádu malého letadla v Tomblaine na předměstí Nancy na severovýchodě Francie, píše agentura AFP s odvoláním na prefekturu departementu Meurthe-et-Moselle. Na místo neštěstí zamířil francouzský ministr vnitra Laurent Nuňez. Letoun dopadl na travnatou plochu u silnice v obytné zóně. Přepravoval skupinu lidí, kteří se chystali k seskoku padákem. Podle AFP řadí počet obětí nehodu mezi nejtragičtější havárie lehkých letadel v zemi.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Írán udeřil na Kuvajt a Bahrajn. Mluví o odvetě za útoky USA

Íránská státní média tvrdí, že na jihu země byly zaznamenány výbuchy. V sobotu pozdě večer to napsala agentura Reuters. Podle Íránu zasáhlo několik střel telekomunikační věž. Nové údery na Írán krátce před půlnocí na neděli SELČ oznámilo americké velitelství vojenských sil CENTCOM a později i americký prezident Donald Trump. Íránu v příspěvku na síti Truth Social pohrozil obnovením bojů. Několik zemí v regionu hlásilo nepřátelské drony a rakety na svém území.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...