Nemůžeme vidět jen ty scénáře, které chceme, komentuje Havlíček situaci Ukrajiny. Musíme být akceschopnější, míní Vystrčil

32 minut
Události, komentáře: Pařížský summit k podpoře Ukrajiny
Zdroj: ČT24

Ekonomická a vojenská podpora Ukrajiny je nezbytná, shodli se v pořadu ČT Události, komentáře předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) a místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček (ANO). Havlíček si ale stojí za tím, že by se mělo připravovat i na možnost, že bude Ukrajina nucena kvůli chybějícím zdrojům přistoupit na ústupky. Pomalé dodávky munice Ukrajině od Evropské unie mohou podle Vystrčila souviset s ambicí některých unijních politiků vyrábět tyto systémy v evropských zemích a posilovat tím svou ekonomiku.

Francie v pondělí hostila summit o podpoře Ukrajiny, jehož velkým tématem byla i potřeba urychleně nakoupit, vyrobit nebo jinak pro Ukrajinu sehnat zbraně a především munici pro dělostřelectvo. Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj na summitu řekl, že jeho země zatím obdržela pouze 30 procent z milionu kusů dělostřelecké munice, které jí loni slíbila Evropská unie. Česká republika navrhla iniciativu na nákup munice pro Ukrajinu ve třetích zemích, na které chce podle premiéra Petra Fialy (ODS) participovat až patnáct států.

Důvodů, proč Evropa vyzbrojuje tak pomalu, je podle Vystrčila nejspíše více. Jedním z nich prý je, že se musí shodnout všechny státy, což není úplně jednoduché a hledání konsensu proces zpomaluje. „Další možností je, že je tady snaha některých zemí, aby munice byla zejména z Evropy, od výrobců z EU,“ podotkl. Jako třetí možný důvod pomalé podpory vidí jistou únavu z dlouhé války. „Myslím si, že je nutné, abychom byli akceschopnější,“ shrnul.

„Při každém rozhodování hraje roli i to, co to bude znamenat pro nás,“ podotkl. Velký problém je podle něj snaha některých vyvolat dojem, že bude dobré, když nebudeme dělat nic. „V daný okamžik to tak možná může být, ale z dlouhodobého hlediska to je nesmírně nebezpečné.“

Podle Havlíčka je faktem, že mnozí v Evropské unii hledí na své vlastní zájmy. Připomněl rovněž míru únavy zemí a jejich občanů a docházející zásoby vojenského materiálu. „Nesmíme nevidět rovněž to, že Evropa honí mnoho zajíců,“ dodal. Jedním z těchto „zajíců“ má být ochrana klimatu a změny v energetice, které během války na Ukrajině Evropu dohání ekonomicky. „Pak ty peníze logicky někde budou chybět,“ řekl.

Havlíček také hájil Evropu, že se jí i přes nesrovnatelně vetší ekonomickou sílu, než má Rusko, nedaří vyrábět dostatek munice. „Ne na všechno se dá připravit,“ řekl a odkázal na pandemii covidu-19.

Shoda na podpoře Ukrajiny

Vystrčil připomněl, že agresorem ve válce je Rusko, zatímco Ukrajina odráží pokus zmocnit se jejího území. „Pokud v nějakém okamžiku přestaneme podporovat někoho, kdo byl takto postižen, nemůžeme očekávat, že bude někdo brát vážně, že hájíme nějaké hodnoty a mezinárodní právo,“ uvedl. Připomněl slova ruského vládce Vladimira Putina z 1. ledna 2024, že největším nepřítelem Ruska není Ukrajina, ale právě Západ včetně Česka.

Havlíček s ním souhlasí. „Jsme přesvědčeni, že se musí Ukrajina podporovat, ekonomicky, vojensky,“ prohlásil za hnutí ANO. Připomněl, že ANO podpořilo vládu ve většině rozhodnutí týkajících se války, včetně ubytování ukrajinských uprchlíků v Česku. Podle něj je ale třeba i jednat o ukončení války jinými způsoby.

„Nemůžeme vidět jenom ty scénáře, které všichni chceme a všichni bychom si je přáli,“ řekl. Rusko by podle něj mělo odejít z celé Ukrajiny, ale je otázkou, zda se toho podaří docílit. Jako velkou slabinu vidí nedostatek lidských sil v řadách ukrajinské armády. Měla by proto existovat iniciativa připravit se na ukončení války i za méně než ideálních podmínek, řekl.

Vystrčil reagoval slovy, že dle jeho názoru nad tím, jak válku ukončit a přimět Rusko zastavit své snahy o dobytí území souseda, si lámou hlavu ti nejlepší světoví experti. Podotkl ale, že s takovými plány nebudou vystupovat v televizi a nebudou o nich předem informovat.

Projev Roberta Fica

Oba politici dále reagovali na slova slovenského premiéra Roberta Fica, který v nedávném projevu k výročí války mimo jiné svalil vinu za začátek války na Ukrajince nebo na rozšiřování NATO, což jsou časté Putinovy argumenty.

Vystrčil si není jistý, zda Fico svým slovům skutečně věří, nebo je jen říkal pro své slovenské voliče. Prohlásil ale, že Fico podle něj přesně váží to, co a kdy řekne, aby to mělo co největší účinek. Pro Havlíčka je důležitější více než Ficova slova to, že několikrát Ukrajinu hmotně i politicky podpořil.

Havlíček i Vystrčil také shodně odmítli Ficovu zmínku o údajných plánech na nasazení vojáků NATO na Ukrajině. „Nic jsem o takovém plánování neslyšel,“ řekl Vystrčil. Podle něj se na žádném z jednání, kterých se účastnil, s takovou věcí nepočítalo. „Nevím, jak na to Robert Fico přišel,“ dodal. Nepřichází to v úvahu, pokud Rusko nezaútočí na některou členskou zemi NATO.

„Je to naprosté tabu, o tom bychom neměli diskutovat ani minutu. Myslím, že to je tabu pro většinu rozumných politiků v Evropě,“ prohlásil Havlíček.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádné tiskové konferenci to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl podle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do Venezuely posílá letadlo.
před 1 hhodinou

Prezident Pavel přijel vlakem do Kyjeva

Český prezident Petr Pavel pokračuje druhým dnem v návštěvě Ukrajiny. Ráno přijel vlakem do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Prezident by se měl v pátek setkat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským a dalšími představiteli země.
08:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Jihokorejský exprezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pětiletému vězení

Jihokorejský soud odsoudil bývalého prezidenta Jun Sok-jola k pěti rokům vězení. Bývalou hlavu státu shledal vinným z maření výkonu úřední moci, když bránil úřadům ve vykonání zatykače, který se vztahoval k jeho vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Rozsudek byl zveřejněn v přímém přenosu, informují agentury. Exprezidentův právník už informoval, že se jeho klient odvolá.
před 2 hhodinami

Trump přijal od Machadové medaili spojenou s Nobelovou cenou míru, píše Reuters

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala medaili, která se k tomuto ocenění váže. Agentura Reuters později uvedla, že americký prezident její čin ocenil a má v úmyslu si medaili ponechat.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Gazu a podpořil novou palestinskou správu

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) oznámil, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení orgánu, který má dohlížet na dodržování Trumpova mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle něj zveřejněno v blízké době. Z pozice předsedy rady Trump rovněž podpořil nově jmenovaný palestinský technokratický výbor pro správu území, které zdevastovala dvouletá válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, zastavená říjnovým příměřím.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko otevřenou invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 10 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...