Americký ministr obrany Lloyd Austin oznámil další podporu Ukrajiny. Nový balíček pomoci ve výši 250 milionů dolarů schválil prezident Joe Biden. Austin to potvrdil na jednání takzvané kontaktní skupiny pro Ukrajinu na americké letecké základně Ramstein v Německu. Britská vláda pak podle ministra obrany Johna Healeyho poskytne Ukrajině 650 lehkých víceúčelových střel v hodnotě 162 milionů liber (v přepočtu asi 4,8 miliardy korun). Setkání se poprvé osobně zúčastnil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který vyzval spojence, aby Kyjevu poskytli zbraně dlouhého doletu, které podle něj mohou pomoci dosáhnout „spravedlivého míru“.
USA slíbily další pomoc Ukrajině ve výši 250 milionů dolarů, Londýn víceúčelové střely
Rusko minulý týden spustilo jednu z největších vln leteckých útoků na Ukrajinu od počátku své plnohodnotné invaze v roce 2022. Při úterním úderu na Poltavu v centrální části Ukrajiny bylo zabito 55 lidí, ve středu zabili okupanti ve Lvově na západě země sedm lidí. Ukrajina opakovaně žádá o dodání zbraní protiletecké obrany, aby se ruským střelám a dronům mohla lépe bránit.
Americký ministr obrany Austin ocenil odvahu Ukrajiny a uvedl, že prezident Biden schválil nový balíček pomoci pro napadenou zemi. „Teď, kdy Ukrajinu čeká třetí zima ve válce budou Spojené státy i nadále stát v čele podpory. S potěšením oznamuji, že prezident Biden schválil nový balíček bezpečnostní asistence pro Ukrajinu v hodnotě dvě stě padesát milionů dolarů. Ukrajině poskytne protivzdušnou obranu, obrněná vozidla, protitankové střely či munici pro raketové systémy a dělostřelectvo,“ uvedl Austin.
Brífink amerického ministerstva obrany ke kontaktní skupině pro Ukrajinu v Ramsteinu (zdroj: ČT24)
Britský ministr avizoval, že první část dodávky víceúčelových střel by se měla na Ukrajinu dostat do konce letošního roku. „Tento nový závazek významně posílí ukrajinskou protileteckou obranu,“ zdůraznil Healey a dodal, že střely vyráběné francouzskou nadnárodní zbrojovkou Thales mají dolet více než šest kilometrů a mohou být odpalovány z různých platforem na souši, vodě a ze vzduchu.
Podle zpravodaje ČT ve Velké Británii Lukáše Dolanského by se zbraně pro Ukrajinu měly teprve začít vyrábět. „Stránky ministerstva obrany odkazují na to, že jde o pomoc nejen Ukrajině, ale i evropskému zbrojnímu průmyslu. Objevuje se tam slovní spojení, že jde o objednávku, což naznačuje, že by se měly tyto zbraně teprve vyrobit, a to v Belfastu. Na Ukrajinu by se tak nejdřív mohly dostat v následujících týdnech až měsících,“ doplnil.
GALERIE
Jednání v Ramsteinu
Zelenskyj poprvé osobně
Ukrajinský prezident Zelenskyj na začátku jednání v Ramsteinu apeloval na spojence s dodávkou slíbených systémů protivzdušné obrany. Ukrajina podle něj potřebuje i další stíhačky F-16. Už krátce po příletu na základnu přitom Zelenskyj na síti X vyzval západní spojence, aby Kyjevu poskytli zbraně dlouhého doletu, které podle něj mohou pomoci dosáhnout spravedlivého míru.
Právě získání povolení útočit na cíle v hloubi Ruska označil Vlastislav Bříza z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd UK za hlavní bod osobní účasti Zelenského na jednání. „Aby Ukrajina mohla vyhrát válku s Ruskem, potřebuje mít možnost zasáhnout ruská logistická centra, ze kterých jde na Ukrajinu nejvíce ruských útoků,“ vysvětlil expert.
Zelenskyj se zúčastnil jednání kontaktní skupiny osobně poprvé, doprovodil jej i ministr obrany Rustem Umerov. Svou účastí chce hlava napadeného státu podle německého časopisu Der Spiegel poukázat na vážnost situace, ve které se Ukrajina při obraně před ruskou invazí nachází. Takzvanou ramsteinskou skupinu tvoří asi pět desítek zemí. V jejím čele stojí USA, členem je i Česko. Pravidelné schůzky skupina využívá ke koordinaci vojenské pomoci Ruskem napadené Ukrajině a také k ohlášení nových zbrojních dodávek.
Německo slíbilo dvanáct samohybných houfnic
Německý ministr obrany Boris Pistorius se nechal slyšet, že jeho země slíbené protivzdušné systémy dodá. Berlín také podle něj poskytne Ukrajině dalších dvanáct samohybných houfnic PzH 2000 za 150 milionů eur (3,8 miliardy korun), polovinu letos, zbytek příští rok. Naopak v otázce použití střel dlouhého doletu na ruském území, což Německo opakovaně odmítá, podle něj Berlín postoj nezměnil.
Zelenskyj po návštěvě na základně v Ramsteinu zamířil do Frankfurtu nad Mohanem. S německým kancléřem Olafem Scholzem jednali o dalších krocích potřebných k dosažení míru na Ukrajině a také hovořili o přípravách dalšího mírového summitu v návaznosti na červnovou konferenci ve Švýcarsku.
„Debatovali jsme o tom, jak uvést v život mírový plán, a také o přípravách na druhý mírový summit,“ napsal Zelenskyj na síti X. Německu také poděkoval za podporu v obraně proti Rusku, obzvlášť za vojenskou pomoc. „Jsem vděčný za (německou) vůdčí roli v posilování našeho systému protivzdušné obrany, který zachraňuje ukrajinské životy,“ dodal Zelenskyj.
„Německo je a bude nejsilnějším podporovatelem Ukrajiny v Evropě. Budeme Ukrajinu podporovat tak dlouho, jak to bude potřeba,“ napsal na síti X Scholz. Více prostředků na podporu Ukrajiny v boji proti ruské agresi dávají na světě už jen Spojené státy. Zelenskyj se po jednání se Scholzem vydal do Itálie, kde by se měl zúčastnit hospodářského fóra v Cernobbiu na severu země. Měl by také jednat s italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou.
Europoslanci žádají rozšíření útočných možností pro Ukrajinu
V návaznosti na možnost Ukrajiny útočit v hloubi území Ruska se ozvalo i šedesát europoslanců včetně sedmi Čechů. Vyzvali v dopise šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella k vytvoření většího tlaku na členské státy EU, aby zrušily omezení vztahující se na používání zbraní dodávaných Ukrajině. Podle dopisu, za kterým stojí čeští europoslanci Jan Farský a Danuše Nerudová (oba STAN) z lidovecké frakce EPP a lotyšský europoslanec Ivars Ijabs z liberální frakce Obnova Evropy (Renew Europe), by měla mít Ukrajina právo zasahovat legitimní vojenské cíle na ruském území.
Borrell širší možnost využívání poskytnuté zbrojní techniky podporuje. Ukrajinci podle něj musejí mít možnost mířit na místa, odkud je Rusové bombardují a ostřelují. Z českých europoslanců dopis kromě Nerudové a Farského podepsali ještě jejich kolegové z lidovecké frakce Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) a Ondřej Kolář (TOP 09) a tři europoslanci z konzervativní frakce ECR Ondřej Krutílek, Alexandr Vondra a Veronika Vrecionová (všichni ODS).