Více než tři čtvrtiny Čechů souhlasí s humanitární podporou Ukrajiny, většina je nakloněna také diplomatické snaze hájit zájmy napadené země, vyplývá z průzkumu pro ČT od Data Collect. Menší přízeň mají po třech letech otevřené ruské invaze na Ukrajinu dodávky zbraní a munice, respondenti se také přiklání k rychlému mírovému řešení konfliktu i za cenu toho, že Ukrajina trvale ztratí část území.
Průzkum probíhal ve dnech 10. až 14. února 2025, data tak agentura Data Collect sbírala ještě před letošní Mnichovskou bezpečnostní konferencí a dalšími událostmi spojenými s vývojem situace kolem ruské války na Ukrajině, například jednáním USA a Ruska nebo kritikou ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ze strany šéfa Bílého domu Donalda Trumpa.
Průzkum ukazuje, že nejvíce Čechů souhlasí s humanitární pomocí Ukrajině (77 procent) a také s diplomatickými snahami (66 procent) hájit napadenou zemi na mezinárodní scéně. Zhruba šedesát procent respondentů se ovšem přiklonilo i k prosazování rychlého příměří za cenu územních ztrát Ukrajiny ve prospěch agresora.
Dodávky zbraní a munice mají po třech letech konfliktu už nižší podporu, těsná většina by tuto formu pomoci už spíše omezovala. S vstřícnou azylovou politikou souhlasí polovina Čechů.
Názory na konec války jsou rozdělené. Bezmála polovina by sympatizovala s vítězstvím Ukrajiny a návratem hranic před rok 2014. Podobně početný tábor vidí jako optimální dohodu s příměřím vykoupeným územními ztrátami pro Ukrajinu. Čtyři procenta respondentů si přejí, aby si Rusové Ukrajinu zcela podmanili.
Jeden ze sedmi oslovených si myslí, že Rusko mělo právo Ukrajinu v únoru 2022 napadnout. Naopak tři čtvrtiny občanů považují invazi za neoprávněnou; zhruba desetina s odpovědí v této věci váhá.
Většina lidí (61 procent) je pro další zpřísnění protiruských sankcí. Necelých třicet procent respondentů nesouhlasí, jeden z deseti Čechů nemá vyhraněný názor. Tuzemská veřejnost má zároveň podle průzkumu nevalné mínění o účinnosti dosavadních sankcí, jen podle jednoho z pětadvaceti občanů určitě fungují.
Kolik peněz na obranu Česka?
Průzkum se také ptal na otázku ohledně toho, kolik by Česko mělo dávat do své obrany. Více než třetina dotázaných považuje přesně dvě procenta HDP ročně jako ideální, zhruba stejně početná skupina by investovala ještě více. Dvě procenta Česko poprvé vydávalo loni, dosud to byl cíl pro země NATO.
Ačkoliv požadavek pěti procent HDP na obranu vznesla administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa teprve nedávno, jeden z dvaceti českých občanů by s tímto rozdělením rozpočtu podle průzkumu souhlasil.
O novém cíli výdajů mají rozhodnout státy NATO v červnu. Započítávat se nemá pomoc Ukrajině nebo výdaje na případnou mírovou misi.
