Spojené státy jednají se spojenci o novém balíku zbraní pro Ukrajinu. Nová vojenská podpora pro Kyjev bude vůbec první od začátku ruské plnohodnotné války, kterou schválí současný šéf Bílého domu Donald Trump. Ten nově souhlasil, že nákup amerických zbraní zaplatí evropští členové NATO. Podle bezpečnostního experta Vlastislava Břízy se USA znovu přibližují pozici obránce Kyjeva, podle politologa Jakuba Dopierally Trump hledá způsob, jak Ukrajinu podpořit, ale zachovat si tvář před domácími podporovateli.
Trump v pondělí pohrozil Rusku a jeho obchodním partnerům uvalením až stoprocentních cel a dalších sankcí, pokud nebude do padesáti dní uzavřena dohoda o ukončení války proti Ukrajině. Analýza BBC hovoří o tom, že tato hrozba Moskvu spíš uklidnila než vyděsila – Rusko se prý připravovalo na horší sankce, navíc se díky zmíněnému časovému limitu bude moci připravit.
Podle Břízy ale nejde o toto konkrétní oznámení, jako spíš o trend, kdy se americká administrativa odklání od taktiky „pobídek“, které volila vůči Rusku. Zjišťuje prý, že nedovedou válku ke konci. „Vidíme, že Spojené státy se postupně dostávají na notu Kyjeva, notu obránce,“ tvrdí Bříza.
„Je to způsob podpory, který Trump považuje za politicky udržitelný. Aby ho mohl prodat svým podporovatelům, kteří odmítají jakoukoliv přímou vojenskou pomoc Ukrajině. To je jeden ze slibů, který dával v rámci prezidentských voleb,“ říká Dopieralla.
„Ukrajinci říkají, že ‚konečně Trump pochopil, co jsme mu celou dobu říkali – že (ruskému vůdci Vladimiru) Putinovi se nedá věřit, že nechce žádný mír‘,“ nastiňuje náladu ve válkou sužované zemi redaktor Českého rozhlasu Ondřej Soukup.
Někteří analytici však nevěří, že by Trump uvalil zmíněná cla na obchodní partnery Ruska, jako je Čína nebo Indie.
„Na jednu stranu chcete, aby Rusko neprodávalo do zahraničí ropu a plyn a nezískávalo peníze na svou válku na Ukrajině. Pokud by ale přestalo ropu dodávat, tak se zvýší světové ceny. To je věc, na kterou je americký volič extrémně citlivý,“ dodává Soukup.
Co dokázal Rutte
Bříza podtrhuje i roli šéfa NATO Marka Rutteho, který „pochopil, že pro Trumpa jsou důležité peníze“. „Jednotlivé členské státy budou platit za zbraňové systémy tvrdými dolary,“ předesílá Bříza, který zároveň upozorňuje, že v řadě států Evropy vznikne patrně „opozice“, která bude tvrdit, že jde o příliš „drahou záležitost“.
Při srovnání celkové podpory, kterou Ukrajině poskytly Spojené státy a Evropská unie, převažuje pomoc z Evropy. USA jsou ale pro Ukrajinu nejvýznamnějším dodavatelem zbraní. A to i přesto, že v posledních měsících posílaly jen výzbroj schválenou předchozím prezidentem Joem Bidenem.
Americké zbrojovky dosud dodaly ukrajinským obráncům třeba miliony kusů dělostřelecké munice. Klíčový význam mají pro Kyjev i americké rakety ATACMS s doletem až tři sta kilometrů. Podle agentury AP je Ukrajina naléhavě potřebuje, protože zásoby poslané Bidenem se už vyčerpaly.
Spojené státy poskytly také desítky raketometů či houfnic a stovky obrněných vozidel. Prozatím není jasné, jestli tyto útočné zbraně dodají znovu. Potvrzené ale je, že pošlou systémy protivzdušné obrany Patriot a rakety do nich. Právě ty jsou podle Soukupa zásadní a ukrajinským obráncům velmi chybí.
Hovor Trumpa a Zelenského
Soukup upozorňuje, že přislíbené zbraně jsou zatím pouze součástí „rámcové dohody“, podle Břízy Ukrajině významně pomůže, když se obnoví dodávky zbraní, které už dostávala. „USA určitě nebudou dodávat letouny páté generace, nové speciální hypersonické zbraně, nebudou dodávat střely s plochou dráhou letu Tomahawk,“ říká Bříza.
List The Financial Times však napsal, že Trump se v soukromém rozhovoru ptal svého ukrajinského protějšku Volodymyra Zelenského, zda by Ukrajina byla schopná udeřit na Moskvu, pokud by Spojené státy Kyjevu poskytly zbraně dlouhého doletu. Šéf Bílého domu podle listu naznačil, že takový nápad podporuje, prý by to Rusy donutilo zasednout k jednacímu stolu.
Trump v rozhovoru pro BBC sdělil, že je z Putina zklamaný, ale ještě s ním „neskončil“. Podle Břízy má ruská diplomacie ještě v rukou „trumfy“, třeba v případě dalších vyjednávacích týmů ohledně konce války. Nyní totiž mohou být na „úrovni ministrů“. Dopieralla upozorňuje, že postoje Trumpa ohledně Putina nejsou „stálé“ a mohou se zase rychle změnit.
Vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný v pondělním Interview ČT24 hovořil o tom, že na Ukrajině se počítá s tím, že válka bude nová realita, podle Břízy ale není možné, aby konflikt tohoto rozsahu trval ještě několik let.
„Není možné, aby válka této intenzity, kdy za tři a půl roku máme minimálně 1,2, ale spíše 1,5 milionu mrtvých a zraněných na obou stranách, trvala dál,“ podotkl.
