Na sudetoněmeckém sjezdu, který se letos koná v bavorském Hofu, poprvé zazněla česká hymna. Bavorský premiér Markus Söder, jehož spolková země po druhé světové válce nad vysídlenými sudetskými Němci převzala záštitu, to v nedělním projevu označil za důležitý symbol toho, že Češi a Němci již nejsou nepřátelé. Na akci promluvil také český poslanec Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL).
Na sudetoněmeckém sjezdu zazněla poprvé česká hymna. Už nejsme nepřátelé, řekl Söder
Události: Sjezd sudetských Němců v Hofu (zdroj: ČT24)
„Zahrát českou hymnu byl důležitý signál toho, že už nejsme nepřátelé, že jsme přátelé a partneři,“ řekl v projevu bavorský premiér. „Nezapomínáme, co bylo, ale chceme novou a lepší budoucnost. Cestu k ní hledáme společně,“ dodal.
Také nejvyšší představitel sudetských Němců Bernd Posselt označil zahrání české hymny, kterou návštěvníci sjezdu uctili vstoje, za znamení vzájemného přátelství. Hymnu zahrála dechovka kapelníka Rolanda Hammerschmieda.
Söder rovněž oznámil, že v červenci navštíví Prahu. Uvedl také, že sudetští Němci si zaslouží Nobelovu cenu za mír. „Přispěli jste k rozvoji Bavorska a Evropy. Sudetoněmecké hnutí si proto zaslouží Nobelovu cenu za mír,“ řekl Söder.
Bělobrádek: Přes všechny hrůzy musíme hledět vpřed
Na sjezdu promluvil také český poslanec a někdejší vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL). Sudetské Němce v projevu ujistil, že Česko chce nadále intenzivně spolupracovat s Německem a že Praha ve vztahu k Německu a sudetským Němcům přes všechna vzájemná příkoří hledí do budoucnosti.
„Domnívám se, že právě sudetští Němci jsou skvělými vyslanci pro spolupráci, mají totiž k českým zemím osobní vztah a po stovky let přispívali k jejich rozvoji a přispěli k jejich jedinečnosti,“ řekl Bělobrádek. „Přes všechny hrůzy, na které nesmíme zapomínat a musíme o nich mluvit a interpretovat, musíme hledět vpřed. Nejsme jen Češi, Němci, jsme Evropané, máme odlišné kořeny, ale společné plody,“ uvedl.
- Z Československa byly po druhé světové válce odsunuty asi tři miliony Němců. Podle česko-německé komise historiků při tom přišlo o život 15 tisíc až 30 tisíc Němců, uvedla agentura ČTK. Během předešlé více než šestileté nacistické nadvlády zahynulo kolem 320 tisíc až 350 tisíc obyvatel někdejšího Československa.
- V souvislosti s rolí, kterou třímilionová německá menšina sehrála při rozbití Československa, a stupňujícím se nacistickým terorem (zvláště v době heydrichiády) sílila v exilové politické reprezentaci i v domácím odboji myšlenka částečného nebo úplného vysídlení Němců z Československa. Tento požadavek, který vzali za svůj představitelé takřka všech politických proudů, byl během let 1942–1943 přijat i spojeneckými mocnostmi. Mezinárodně právní rámec odsunu dala postupimská konference, uvedla Pamět národa.
Bez českých ministrů, ale s pozdravy od některých z nich
Bělobrádek je posledním členem české vlády, který se sjezdu ve funkci zúčastnil. Stalo se tak v roce 2017 a o rok dříve na každoročním setkání sudetských Němců vystoupil jako první český ministr Daniel Herman (KDU-ČSL), který tehdy stál v čele resortu kultury. Na nynějším sjezdu tak Česko oficiálně reprezentuje generální konzulka v Mnichově Ivana Červenková.
Na nepřítomnost českých ministrů upozornil i Bělobrádek ve svém projevu, který zahájil pozdravením sudetských Němců slovy „milí krajané“.
„Přicházím s pozdravy od některých členů vlády, kteří chtěli původně přijet, a nakonec nemohli. Mám vás ujistit, že spolupráce s Německem a zvláště s Bavorskem je intenzivní a chceme ji dále rozvíjet, obzvláště v oblastech kultury a hospodářství,“ řekl.
Jsme hnutím svobody, uvedl Posselt
Posselt, který je šéfem Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SL) hájícího zájmy sudetských Němců odsunutých po druhé světové válce z Československa a jejich potomků, se v projevu zaměřil na mírové poslání sudetských Němců. Podle něj jsou k tomu vázáni vlastními historickými zkušenostmi.
„Svoboda je pro nás elixír života, jsme hnutím svobody,“ řekl. Stejně jako v předchozích letech varoval i letos před nasloucháním populistům, nacionalistům a těm, kteří chtějí zachovat status quo.
„Chtějí bránit setkávání, a kdo se nechce setkávat, ten není otevřen porozumění. Nacionalisté a populisté chtějí jen konzervovat strach. Strach, nenávist, odmítání,“ řekl a dodal, že obranou a cestou vpřed je jen dialog, což neznamená dva monology. Mottem letošního sjezdu, který je v pořadí dvaasedmdesátý, je Dialog překonává hranice.
Pozornost věnovaná Ukrajině
O válce na Ukrajině hovořili v projevech jak Söder, tak Posselt. Ruské válečné zločiny podle Södera patří před mezinárodní tribunál v Haagu. Jako absurdní pak označil ruské tvrzení, že chtějí Ukrajinu denacifikovat. „Je absurdní hovořit o denacifikaci, když ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj má židovský původ,“ řekl.
Podle Södera Rusko nesmí vyhrát. „Musí prohrát,“ řekl. Uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin přecenil sílu své armády, podcenil ukrajinský odpor a špatně vyhodnotil jednotu Evropské unie a NATO. Poukázal na to, že v souvislosti s invazí se Švédsko a Finsko rozhodly do NATO vstoupit. „Doufám, že také Rakousko jednou do NATO vstoupí, aby byly Franky optimálně chráněny,“ řekl o bavorském regionu, kde se letošní sudetoněmecký sjezd koná.
Sudetští Němci udělili v sobotu Evropskou cenu Karla IV., své nejvyšší vyznamenání, prezidentům Rumunska a Ukrajiny Klausi Iohannisovi a Volodymyru Zelenskému. Zelenskyj, jehož země vzdoruje ruské invazi, dostane cenu později, naopak Iohannis se ceremonie v Hofu zúčastnil osobně a vyznamenání převzal od Posselta.
Posselt v projevu zdůraznil, že výběr Zelenského byl jednomyslný a že sudetští Němci se pro jeho ocenění rozhodli na znamení podpory Ukrajinců. „Bojují i za nás a naši svobodu,“ prohlásil.