Sudetští Němci

Někdejší ministr zahraničí, druhý československý prezident a blízký spolupracovník Tomáše Garrigua Masaryka Edvard Beneš, který se narodil před 140 lety, pomáhal zakládat samostatnou Československou republiku. Zažil její zánik v roce 1939 i její obnovení o šest let později a také komunistický puč v únoru 1948. Jeho osobnost dodnes budí rozdílné reakce. Spory se vedou především o takzvané Benešovy dekrety, na jejichž základě musela většina Němců opustit poválečné Československo. O krocích Beneše mluvil v Událostech, komentářích historik Vít Smetana, který působí v Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd.

Máme za sebou mnoho nenávisti, bolesti a dokonce i krve, proto musíme pracovat na míru. Na hlavním shromáždění na sudetoněmeckém sjezdu v Řezně to v neděli prohlásil český ministr školství Mikuláš Bek (STAN), který sudetské Němce pozdravil jako milé krajany. Bek se po Danielu Hermanovi a Pavlu Bělobrádkovi (oba KDU-ČSL) stal třetím úřadujícím členem české vlády, který se sudetoněmeckého setkání zúčastnil. Šéf sudetských Němců Bernd Posselt se po Bekově projevu omluvil za podíl sudetských Němců na nacismu.

Na sudetoněmeckém sjezdu v Řezně v sobotu opět zazněla česká hymna. Sudetští Němci, kteří českou hymnu na svém setkání nechali poprvé zahrát loni, následně poděkovali Česku za rozsáhlé přijímání ukrajinských válečných běženců. Sjezd navštívil lidovecký poslanec Pavel Bělobrádek. V neděli v Řezně vystoupí ministr školství Mikuláš Bek (STAN), který na sjezd přijede jako třetí úřadující český ministr.

Bavorské úřady od pátku povolí zvýšení denní kapacity Transalpinského ropovodu, kterým je do Česka přiváděna ropa z italského Terstu. Oznámil to předseda vlády Petr Fiala (ODS) po jednání s bavorským premiérem Markusem Söderem v Praze. Politici během pracovního oběda v Kramářově vile hovořili i o posilování spolupráce a modernizaci přeshraniční infrastruktury.

Na sudetoněmeckém sjezdu, který se letos koná v bavorském Hofu, poprvé zazněla česká hymna. Bavorský premiér Markus Söder, jehož spolková země po druhé světové válce nad vysídlenými sudetskými Němci převzala záštitu, to v nedělním projevu označil za důležitý symbol toho, že Češi a Němci již nejsou nepřátelé. Na akci promluvil také český poslanec Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL).

Nadcházející české předsednictví Evropské unii se může plně spolehnout na podporu Sudetoněmeckého krajanského sdružení, které zastupuje zájmy sudetských Němců odsunutých po druhé světové válce z Československa a jejich potomků. V pátek to na tiskové konferenci v Řezně před začátkem sudetoněmeckého sjezdu prohlásil nejvyšší představitel sudetských Němců Bernd Posselt. Řekl, že kvůli ruské invazi na Ukrajinu mají sudetští Němci od českého předsednictví velká očekávání. Posselt by rád sudetoněmecký sjezd uspořádal v Česku, pokud by to některé město nabídlo.

Před 30 lety byla v Praze podepsána smlouva mezi ČSFR a SRN o dobrém sousedství a vzájemné spolupráci. Podle slov Václava Havla se měla obrátit ve prospěch všech občanů Československa. Na tiskové konferenci zazněla slova o problematice sudetských Němců, jejich majetkových nároků, význam hranic i vyhnanství. Na závěr Václav Havel a Helmut Kohl okomentovali demonstraci na Hradčanském náměstí v souvislosti s podpisem smlouvy.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Česko-německé vztahy v uplynulém století nejvíce poznamenala nacistická okupace za druhé světové války a následný odsun německého obyvatelstva z českých zemí. Vrcholem snah uzavřít sporné otázky ve vztazích obou národů a napomoci k jejich zlepšení byla Česko-německá deklarace o vzájemných vztazích a jejich budoucím rozvoji, kterou podepsali tehdejší český premiér Václav Klaus a spolkový kancléř Helmut Kohl 21. ledna 1997. Za vyjednáváními i u samotného podpisu stál také tehdejší pracovník ministerstva zahraničí Rudolf Jindrák.

Federální ministr zahraničí Jiří Dienstbier po jednání v Německu ubezpečil veřejnost, že otázka majetkových nároků sudetských Němců se ve smlouvě otevírat nebude. Jak poznamenal, stará bezpráví nelze řešit bezprávím novým.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Sudetoněmecký sjezd v České republice by byl dalším krokem, jak navázat na několikasetleté vzájemné soužití Čechů a Němců. Na úvod třídenního setkání Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SL) to v Mnichově prohlásil nejvyšší představitel sudetských Němců Bernd Posselt. Řekl také, že sjezd by se v Česku mohl uskutečnit, jakmile proti tomu Praha nebude mít námitky.

Nejvyšším představitelem sudetských Němců bude další čtyři roky Bernd Posselt. O jeho opětovné volbě do funkcí mluvčího sudetských Němců a předsedy Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v neděli informovalo sdružení v tiskové zprávě. Posselt slíbil, že bude pokračovat v důsledném úsilí „o porozumění a dialog s českým národem“.

Sudetoněmecké krajanské sdružení (SL) na červencovém sjezdu v Mnichově udělí bývalému českému ministrovi kultury Danielu Hermanovi nejvyšší vyznamenání, kterým je Evropská cena Karla IV. (někdy do češtiny překládána i jako Evropská Karlova cena Sudetoněmeckého krajanského sdružení). Oznámilo to krajanské sdružení, které zastupuje zájmy sudetských Němců odsunutých po druhé světové válce z Československa a jejich potomků. Mluvčí sudetských Němců Bernd Posselt v prohlášení označil Hermana za člověka, který pomáhá ostatní spojovat a usmiřovat.

Přestože rozhodovali za války o tisících českých životů, byli téměř neviditelní. Velitelé nacistických bezpečnostních složek v protektorátu rozhodovali o deportacích do koncentračních táborů. Po válce je bylo složité identifikovat – kvůli jejich vysokým pozicím je často znali jen jejich nejbližší spolupracovníci. Proto často vyvázli bez trestu. Přitom právě oni mají velký podíl na zvěrstvech druhé světové války. Chtěli se zalíbit Hitlerovi.

Přesně před 75 lety – 25. ledna 1946 – vyjel z Mariánských Lázní do Bavorska první organizovaný transport odsunutých Němců. Během následujících měsíců pak vlaky z Československa odvezly do válkou zdevastovaného Německa přibližně dva a čtvrt milionu vysídlenců. Mnozí z nich začínali nový život v uprchlických táborech.

Začátkem srpna 1945 vydal prezident Edvard Beneš ústavní dekret, kterým odebral drtivé většině příslušníků německé menšiny československé státní občanství. Dokument představoval podklad pro odsun Němců z Československa, přesněji pro tu „spořádanou“ část. Už před vydáním výnosu a zahájením organizovaného vysídlení totiž probíhal takzvaný „divoký odsun“ provázený násilím nejen na příslušnících či podporovatelích okupační moci, ale často i na civilistech. Maďaři, kterých se dekret také týkal, nakonec až na relativně malou část odsunuti nebyli.

Před 81 lety, v noci na 30. září 1938, byla podepsána mnichovská dohoda. Československu nařizovala odevzdat Německu pohraniční území. Tomu předcházely boje mezi československými jednotkami a sudetoněmeckými povstalci. Padlo v nich minimálně 175 Čechoslováků. Jejich seznam vychází v knize Muži na hranici.

Uspořádání sudetoněmeckého sjezdu v budoucnu v České republice považuje německý ministr vnitra Horst Seehofer za velkou myšlenku. Prohlásil to v bavorském Řezně na 70. sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SL). Uspořádání takového setkání si přeje nejvyšší představitel Němců vysídlených po válce z českých zemí Bernd Posselt, podle kterého takový čas ještě nedozrál, ale za dva či tři roky by se tak stát podle něj mohlo.

Nacionalismus se v Evropě opět stává aktuálním tématem a kontinentu třicet let po pádu železné opony znovu hrozí rozdělení. Na tiskové konferenci v bavorském Řezně k úvodnímu dni třídenního 70. sjezdu sudetských Němců to prohlásil nejvyšší činitel sudetských Němců Bernd Posselt. Dodal, že Řezno bylo k tradičnímu setkání vybráno kvůli blízkosti hranic s Českou republikou, kde by se – až k tomu v budoucnu čas dozraje – mohl sjezd také konat.

Sedmnáct dnů před uzavřením mnichovské dohody řečnil Adolf Hitler na sjezdu NSDAP o „nevýslovném utrpení“ sudetských Němců. Nacistická propaganda chrlila zveličené či zcela smyšlené zprávy o českém násilí na Němcích. Právě nespokojenost s vlastním postavením ve státě bývá označována za jednu z příčin radikalizace sudetoněmeckého obyvatelstva. Němci v Československu čelili omezením, typicky v jazykové oblasti. Ve srovnání s dalšími zeměmi střední a východní Evropy byla ale jejich pozice – snad kromě Estonska – relativně nejlepší.