Uspořádání sudetoněmeckého sjezdu v budoucnu v České republice považuje německý ministr vnitra Horst Seehofer za velkou myšlenku. Prohlásil to v bavorském Řezně na 70. sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SL). Uspořádání takového setkání si přeje nejvyšší představitel Němců vysídlených po válce z českých zemí Bernd Posselt, podle kterého takový čas ještě nedozrál, ale za dva či tři roky by se tak stát podle něj mohlo.
Vrcholem narovnání vztahů by byl sjezd sudetských Němců v Česku, přeje si Seehofer
Události ČT: Sudetoněmecký sjezd se koná zatím nejblíže českých hranic (zdroj: ČT24)
Seehofer v projevu ocenil, že se sjezdu opět účastní bývalý český ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL), který v roce 2016 jako první člen české vlády vystoupil s projevem na sudetoněmeckém setkání.
Účast Hermana, kterého označil za věrného přítele sudetských Němců, a dalších českých zástupců považuje Seehofer za cestu k narovnání vztahů mezi sudetskými Němci a Čechy, za vrchol takového snažení ale považuje uspořádání sjezdu v Česku.
„Dosáhli jsme mnohého. Ale historie sudetských Němců bude vyvážená tehdy, až sudetoněmecký sněm oslavíme v Česku,“ řekl Seehofer, za což se mu dostalo hlasitého potlesku. Myšlenku uspořádání takového sjezdu považuje za velikou.
O možném konání Sudetoněmeckých dnů v České republice dlouhodobě operuje vedení Sudetoněmeckého krajanského sdružení a především jeho předseda Bernd Posselt. „Ten ale pro ČT potvrdil, že není stanovený jednoznačný termín, kdy by se podobná akce mohla konat, a že by se musela v každém případě konat až na oficiální pozvání některého z českých měst,“ doplnil z Řezna zpravodaj ČT Martin Jonáš.
I Posselt ocenil českou účast na sjezdu. Připomněl, že z bývalých členů české vlády přijeli i někdejší vicepremiér a současný poslanec Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL), který měl na sudetském sněmu projev v roce 2017, a bývalá ministryně sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD).
Motto letošního sjezdu: Ano vlasti v srdci Evropy
Steffen Hörtler, který je předákem bavorské části Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SL), mluvil mimo jiné i o letošním mottu, které zní „Ano vlasti v srdci Evropy“. Hörtler poznamenal, že kulturní prostor Čech, Moravy a Slezska je pro sudetské Němce srdeční záležitostí. Dodal, že vzájemné vztahy proto stojí na společném základu.
Řešily se i praktické záležitosti. „Byl to právě Posselt, kdo ministra vnitra Seehofera vyzval k tomu, aby byl v každém případě zachován svobodný režim a průchodnost česko-německé hranice. A také požádal spolkovou vládu, aby bojovala za lepší infrastrukturní propojení například mezi Mnichovem a Prahou,“ dodal zpravodaj ČT Jonáš.
Řezenská starostka Gertrud Maltzová-Schwarzfischerová, jejíž město sudetský sjezd hostí vůbec poprvé, k osudu vysídlenců řekla: „Ztratili jste mnoho, ale mnozí jste spojili životy s Bavorskem a přímo s Řeznem.“ Bavorská zemská ministryně sociálních věcí Kerstin Schreyerová, jejíž resort má záležitosti vysídlenců na starosti, poznamenala, že tradiční sudetské sjezdy jsou neoddělitelnou částí Bavorska jako sudetští Němci sami.
Bavorsko, kde podle Posselta má třetina obyvatel sudetoněmecké kořeny, oficiálně po druhé světové válce převzalo nad sudetskými Němci záštitu. Jsou také považováni za takzvaný čtvrtý bavorský kmen po starých Bavorech, Švábech a Francích.
Průlomy: Nečas v Mnichově a vzdání se majetkových nároků
Vztahy Čechů a sudetských Němců se v posledních letech výrazně zlepšily. Přispěla k tomu i skutečnost, že Sudetoněmecké krajanské sdružení ze svých stanov vypustilo zmínku o usilování o vrácení majetku, který byl sudetským Němcům po druhé světové válce zkonfiskován.
Z české strany byl důležitý mimo jiné mnichovský projev tehdejšího premiéra Petra Nečase (ODS), který v roce 2013 vyjádřil lítost Česka za příkoří způsobená českým Němcům při odsunu po druhé světové válce.
O tři roky později pak přímo na sudetoněmeckém sjezdu v Norimberku vystoupil lidovecký ministr kultury Daniel Herman, který vysídlence či jejich potomky hned v úvodu své řeči oslovil „milí krajané“. V roce 2018 ho pak následoval vicepremiér Pavel Bělobrádek, byť na sjezd zavítal oficiálně jako šéf lidovců a nikoli jako místopředseda vlády.
Z Československa bylo po druhé světové válce odsunuto na tři miliony Němců. Česko-německá deklarace z roku 1997 v této souvislosti hovoří o vyhánění a nuceném vysídlení. Podle česko-německé komise historiků při něm přišlo o život 15 tisíc až 30 tisíc Němců.