Sudetští Němci se znovu vzdali stanov o navrácení majetku

Sudetoněmecké krajanské sdružení (SL) vypustilo ze svých stanov zmínku o snaze získat zpět majetek zkonfiskovaný vysídlencům po druhé světové válce. Stejnou změnu stanov sice schválili sudetští Němci už před rokem, soud ji však letos zrušil kvůli nedostatku času na vypořádání všech připomínek.

V původním znění stanov se uvádělo, že SL „prosazuje právní nárok na domovinu, její znovuzískání a tím i realizaci práva národnostních skupin na sebeurčení“ a že „hájí právo na vrácení zkonfiskovaného majetku sudetských Němců, případně na jeho rovnocennou náhradu nebo na odškodnění za něj“. Organizace zastupující zájmy Němců vysídlených z bývalého Československa nyní oba tyto články zrušila. Změnu stanov podpořilo 72 ze sta delegátů Spolkového shromáždění SL.

Změnu stanov prosadil nejvyšší představitel sudetských Němců Bernd Posselt, který ji vnímá jako součást snahy o usmíření mezi sudetskými Němci a Čechy. Už před rokem tehdejší pokus o úpravu stanov uvítali čeští politici, označovali ho za krok správným směrem.

obrázek
Zdroj: ČT24

Zastánci se nevzdávají

Část sudetoněmeckých organizací však změnu stanov odmítá a loni ji napadly u soudu. Podle jejich přesvědčení se touto změnou mění účel SL, a proto by úprava stanov vyžadovala souhlas všech sudetoněmeckých organizací. Správní soud v Mnichově tuto argumentaci letos v lednu odmítl. Nové stanovy však přesto zrušil kvůli nedostatečnému času na vypořádání všech připomínek. Vedení SL je přesvědčeno, že nynější změna je právně v pořádku.

Podle dekretů prezidenta Edvarda Beneše sudetští Němci přišli o občanství a majetek, než byli na základě dohod vítězných válečných velmocí vysídleni. Krajanské sdružení dekrety dlouhodobě kritizuje, podle něj se v nich promítl princip kolektivní viny vůči všem německy hovořícím obyvatelům Československa. Dekrety stále zůstávají součástí českého právního řádu, čeští reprezentanti na ně ale pohlížejí jako na „právně vyhaslé“.

obrázek
Zdroj: ČT24

Co vlastně jsou Benešovy dekrety?

Jde o označení pro soubor prezidentských dekretů vydaných během druhé světové války a v prvních poválečných měsících v ČSR. Nejčastěji se pod tímto spojením vybaví poválečné dekrety upravující odsun a konfiskaci majetku Němců a Maďarů.

Normy jako takové sice s odsunem nesouvisí, nicméně týkají se otázky státního občanství a konfiskace majetku. Podle historika Jana Kuklíka však nejsou žádným podkladem pro násilnosti, které se děly zejména v souvislosti s divokým odsunem.

Já myslím, že je třeba od sebe oddělit záležitosti, které jsou spojeny s obnovou státu, s reformami, kterými stát procházel – a s tím, co se někdy pod pojmem Benešovy dekrety také podsunuje, a to je vztah k událostem vůči německému obyvatelstvu. To je podle mě otázka, která nejde pod pojem Benešovy dekrety takto podsunout.
Jan Kuklík
Právní historik, Události, komentáře - leden 2013

Účelem dekretů v období před rokem 1945 bylo zakotvit prozatímní československé státní zřízení, po osvobození měly dekrety obnovit právní stav do doby, než budou vytvořeny státní orgány. Od července 1940 až do října 1945 bylo podepsáno a vyhlášeno 143 dekretů (vyjma dekretů jmenovacích). Všechny dekrety (s výjimkou jmenovacích) podléhaly dodatečnému schválení parlamentem a poté se staly součástí československého právního řádu.

obrázek
Zdroj: ČT24

Odsunu Němců z Československa se přímo netýkal žádný dekret. Po rozhodnutí Postupimské konference o odsunu Němců z Polska, Maďarska a Československa 2. srpna 1945 ale Beneš podepsal ve stejný den dekret číslo 33/1945 o odejmutí občanství. Ten stanovil, že Němci a Maďaři, kteří již dříve nabyli německé nebo maďarské občanství, ztratili dnem jeho získání občanství československé. Tím se podle historiků vytvořil předpoklad pro budoucí odsun, během něhož opustily Československo zhruba tři miliony Němců a přes 30 tisíc Maďarů. Z odsunu a vyvlastnění byli vyjmuti antifašisté i německé a maďarské oběti nacismu.

Němců a Maďarů se kromě dekretu o občanství týkaly hlavně dekrety o konfiskaci majetku, o potrestání nacistických zločinců, o konfiskaci půdy a o pracovní povinnosti osob zbavených občanství. Na jejich základě přišli Němci a Maďaři o půdu a majetek, byli souzeni lidovými soudy a museli vykonávat nucené práce.

Němci odsunutí po válce z Československa a Polska do SRN a Rakouska získali po roce 1956 od německého státu finanční kompenzaci. Odškodnění v SRN se ale na rozdíl od svých rakouských kolegů museli zavázat, že pokud získají odškodné od Československa, peníze od německé vlády vrátí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čína hodlá v „ISS na dně oceánu“ hledat náhradu fosilních paliv

Peking posvětil výstavbu první hlubinné stanice v Jihočínském moři. Zařízení pro výzkum ekosystémů na mořském dně by mělo začít fungovat kolem roku 2030 a má mimo jiné hledat „novou ropu“.
před 6 mminutami

Rusové a Američané tajně jednali o Ukrajině ve Švýcarsku, píše Reuters

Američané z přechodového týmu prezidenta Donalda Trumpa se v uplynulých měsících opakovaně a v tichosti sešli s ruskými zástupci ve Švýcarsku, aby jednali o možnostech ukončení ruské války na Ukrajině. S odvoláním na své zdroje o tom informovala agentura Reuters. Americký ministr zahraničí Marco Rubio mezitím prohlásil, že Trump a ruský vůdce Vladimir Putin se sejdou, až bude reálné dosažení pokroku v jednáních.
05:40Aktualizovánopřed 39 mminutami

Hamás předal Izraeli neznámé tělo, Netanjahu hrozí odplatou

Jeruzalém donutí Hamás zaplatit za to, že neodevzdal tělo rukojmí Širi Bibasové podle dohody, oznámil izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Tělo podle něj patří ženě z Pásma Gazy. Teroristé z Hamásu tvrdí, že pozůstatky Bibasové byly v sutinách patrně promíchány s těly ostatních obětí izraelského náletu.
07:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Francie výrazně omezí věčné chemikálie. Další státy se na to chystají

Francie výrazně omezí používání takzvaných věčných chemikálií. Dolní komora parlamentu definitivně schválila přísnější regulaci perfluorovaných a polyfluorovaných látek známých pod zkratkou PFAS. Zákon od začátku příštího roku počítá se zákazem prodeje výrobků obsahujících tyto látky, například kosmetiky či oblečení. Firmy, které věčné chemikálie používají, budou muset platit speciální poplatek.
před 3 hhodinami

EU navrhuje zvýšit vojenskou pomoc Ukrajině, píše Politico

Evropská unie navrhuje navýšit vojenskou pomoc Ruskem napadené Ukrajině. Balíček vojenské pomoci v hodnotě nejméně šest miliard eur (150,5 miliardy korun) by měl obsahovat vše od 1,5 milionu dělostřeleckých granátů až po systémy protivzdušné obrany, informoval bruselský server Politico. Cílem je ukázat podporu Kyjevu s ohledem na probíhající rozhovory mezi USA a Ruskem.
09:34Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Země EU mají zmapovat únik vody z potrubí, akutní problémy hlásí Řecko

Evropská unie zahájila v únoru kampaň na zajištění dostatku vody do budoucna. Už teď podle Bruselu pociťuje problémy 38 procent obyvatel členských zemí. Ty mají v rámci unijní kampaně mimo jiné do příštího roku zmapovat úroveň úniku vody z potrubí. Do jeho oprav chce sedmadvacítka následně investovat stovky miliard eur. Akutní jsou problémy s úniky hlavně na jihu Evropy, například v Řecku.
před 6 hhodinami

Spirála násilí zanechává šrámy na izraelské a palestinské psychice

Masakr ze 7. října 2023, zabíjení a destrukce následné války i návraty zubožených rukojmí hluboce zraňují kolektivní psychiku Izraelců a Palestinců a vytváří hluboké příkopy.
před 7 hhodinami

Zaostávající východ Německa hledá spásu v krajní pravici

Německo se i pětatřicet let po sjednocení potýká s rozdíly mezi východem a západem. Spolkové země někdejší NDR trápí nižší platy a vyšší nezaměstnanost. Populární je tam zejména krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD). V nadcházejících volbách by straně mohla dát hlas až pětina voličů, ukazují průzkumy.
před 7 hhodinami
Načítání...