V Česku ubývá lidí, kteří poválečný odsun německého obyvatelstva považují za spravedlivý. Vyplývá to ze srovnání dat Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Zatímco v roce 2002 vysídlení Němců za spravedlivé označilo 64 procent Čechů a Češek, loni v listopadu šlo jen o 37 procent.
„Od roku 2002 můžeme vidět jasný trend postupného klesání podílu těch, kdo odsun pokládají za spravedlivý,“ uvedlo CVVM. Proti poslednímu průzkumu z prosince 2013 se názor výrazně nezměnil, tehdy bylo o spravedlivosti odsunu přesvědčeno 40 procent dotázaných.
Čtvrtina lidí teď míní, že odsun byl nespravedlivý, ale za minulostí je potřeba udělat tlustou čáru. Dalších devět procent si myslí, že odsun byl nespravedlivý a je třeba se za něj omluvit. Podle čtyř procent respondentů nestačí jen omluva, ale postiženým by mělo připadnout odškodnění či by se jim měl vrátit majetek. Roste také postupně podíl těch, kteří na věc nemají názor, nebo se o ni nezajímají. Bylo jich 25 procent.
O spravedlnosti odsunu jsou přesvědčeni spíš lidé starší, z menších měst a obcí, se špatnou životní úrovní a přívrženci KSČM a ČSSD. Obyvatelé Karlovarského a Jihomoravského kraje častěji míní, že odsun spravedlivý nebyl, ale měla by se za historií udělat tlustá čára. Mladí do 30 let zas častěji o tématu nic nevěděli, nebo se o ně nezajímali.
A co Benešovy dekrety?
Snižuje se také podíl těch, podle nichž by měly dál platit Benešovy dekrety. Za ně se označují právní normy z let 1940 až 1945, které vydával prezident Edvard Beneš v londýnském exilu a po návratu do vlasti.
Některé z nich zbavily občany německé a maďarské národnosti československého občanství a vedly k zabavení jejich majetku. Odsunu Němců a Maďarů z Československa se přímo netýkal žádný dekret, podle historiků pro tento krok ale předpisy vytvořily předpoklad.
Celkem 43 procent osob uvedlo, že by Benešovy dekrety měly dál platit. V roce 2002 si to myslelo 71 procent lidí, při posledním dotazování v roce 2013 polovina. Podle 12 procent dotázaných by se dekrety měly zrušit. Názor nemělo 45 procent respondentů.
Pokračování platnosti dekretů podporují víc lidé nad 45 let, důchodci, Pražané, obyvatelé malých měst a obcí, sympatizanti KSČM, ČSSD a ANO. Názor, že by se dekrety měly zrušit, je častější mezi vysokoškoláky a voliči pravice.
Dvě pětiny lidí uvedly, že dekrety ovlivňují nepříznivě vztahy s Německem. U ostatních zemí - Rakouska, Polska, Slovenska a Maďarska - převládá názor, že na vzájemné vztahy dekrety nemají vliv.
