Nacionalismus se v Evropě opět stává aktuálním tématem a kontinentu třicet let po pádu železné opony znovu hrozí rozdělení. Na tiskové konferenci v bavorském Řezně k úvodnímu dni třídenního 70. sjezdu sudetských Němců to prohlásil nejvyšší činitel sudetských Němců Bernd Posselt. Dodal, že Řezno bylo k tradičnímu setkání vybráno kvůli blízkosti hranic s Českou republikou, kde by se – až k tomu v budoucnu čas dozraje – mohl sjezd také konat.
„Velmi doufáme, že uspořádáme sjezd i v České republice,“ řekl Posselt s tím, že v Česku se již konala řada kongresů a komunálních setkání na téma sudetských Němců. „Obávám se ale, že situace k tomu ještě psychologicky nedozrála. Má to mnoho odpůrců,“ vysvětlil. „Když nás ale někdo pozve, potěší nás to,“ dodal.
Posselt již loni hovořil o tom, že by se sudetští Němci mohli sejít v Česku, pokud takové pozvání dostanou. Prohlásil tehdy, že by se tak mohlo stát již v roce 2020. Posselt si je vědom citlivosti sudetského tématu v Česku, i tak ale doufá, že za dva či tři roky se sudetští Němci na výročním sjedu setkají v Česku.
Jako příznivý signál česko-sudetoněmeckého sbližování zmínil fakt, že v neděli na sjezdu se zdravicí jako oficiální zástupce České republiky vystoupí český velvyslanec v Německu Jan Podivínský.
V této souvislosti Posselt připomněl, že jako první zástupce české vlády na sjezdu vystoupil s projevem v roce 2016 tehdejší ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL). O rok později na sjezd přijel tehdejší vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL), od té doby se členové vlády sudetského setkání nezúčastnili. Výjimkou není ani letošní rok.
Sjezd, který pod bavorskou záštitou pořádá Sudetoněmecké krajanské sdružení (SL), považuje Posselt za přirozený most mezi Českem a sudetskými Němci. Výběr Řezna pak zdůvodnil jeho blízkostí českých hranic, aby to i Češi, kteří jsou stále častějšími návštěvníky, měli blízko.
Nechceme rozdělování po vzoru V4, zaznělo na sjezdu
Posselt také připomenul, že Řezno pojí s Českem historicky a kulturně úzké vazby. „Počátky to má ve zdejším křtu českých knížat ve středověku a v založení českého biskupství,“ uvedl. Před zřízením samostatného biskupství v Praze totiž Čechy církevně příslušely k řezenskému biskupství.
Setkání sudetských Němců má nejen historické a kulturní důvody, ale i politickou náplň. „Tím je za prvé boj proti opětovnému rozdělování Evropy na východ a západ. Třicet let po pádu železné opony hrozí Evropské unii rozdělení,“ řekl Posselt.
Prohlásil, že sudetští Němci nestojí o dělení na německo-francouzský tandem a na názorově odlišný blok v čele s visegrádskou čtyřkou, kterou vedle Česka tvoří Slovensko, Polsko a Maďarsko. „Chceme silnou střední Evropu, která pomůže budovat celou Evropu,“ vysvětlil.
Podle Posselta je potřeba bojovat proti nacionalismu
Dalším cílem je podle něj boj proti nacionalismu, populismu a levicovému či pravicovému extremismu. Nacionalismus byl podle Posselta příčinou neštěstí 20. století, tedy i druhé světové války, následného vyhnání a vysídlení Němců a rozdělení Evropy.
Z Československa byly po druhé světové válce odsunuty asi tři miliony Němců. Podle česko-německé komise historiků přitom přišlo o život 15 tisíc až 30 tisíc Němců. Během předešlé více než šestileté nacistické nadvlády zahynulo kolem 320 tisíc až 350 tisíc obyvatel někdejšího Československa.
