Sudetští Němci poděkovali Česku za přijímání uprchlíků. Na sjezdu zazněla česká hymna

Na sudetoněmeckém sjezdu v Řezně v sobotu opět zazněla česká hymna. Sudetští Němci, kteří českou hymnu na svém setkání nechali poprvé zahrát loni, následně poděkovali Česku za rozsáhlé přijímání ukrajinských válečných běženců. Sjezd navštívil lidovecký poslanec Pavel Bělobrádek. V neděli v Řezně vystoupí ministr školství Mikuláš Bek (STAN), který na sjezd přijede jako třetí úřadující český ministr.

„Obzvláště mě těší, že Česká republika přijala přes 500 tisíc ukrajinských uprchlíků, což je v poměru na počet obyvatel nejvíce ze všech zemí. A za to jako sudetští Němci děkujeme,“ prohlásil Steffen Hörtler, který je zemským předsedou bavorské části Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SL). SL zastupuje zájmy sudetských Němců odsunutých po druhé světové válce z Československa a jejich potomků.

Hörtler, který s úvodním projevem sobotního dne vystoupil jen krátce po zahrání české hymny, řekl, že nynější sudetoněmecký sjezd se stejně jako loni koná ve stínu ruské vojenské agrese proti Ukrajině, proto i letošní setkání bude ve znamení solidarity s Ukrajinci.

Hörtler v proslovu poukázal na to, že 78 let po skončení druhé světové války jsou znovu vyháněni lidé ze své vlasti. „Ruská útočná válka nám připomíná náš osud,“ řekl. Dodal, že zkušenosti sudetských Němců jsou v této situaci obzvláště cenné a že to jsou právě sudetští Němci, kteří usilují o mírové soužití národů. „Už nikdy válku, už nikdy vyhánění,“ dodal.

Z Československa byly po druhé světové válce odsunuty asi tři miliony Němců. Podle česko-německé komise historiků při tom přišlo o život patnáct až třicet tisíc Němců. Během předešlé více než šestileté nacistické nadvlády zahynulo kolem 320 až 350 tisíc obyvatel někdejšího Československa.

Bělobrádek: Negativní postoj některých Čechů ovlivnilo 70 let propagandy

Cesta vpřed spočívá v uznání viny a v odpuštění, řekl v sobotu v Řezně Pavel Bělobrádek, který se v roce 2017 v roli vicepremiéra zúčastnil jako druhý člen české vlády výročního setkání sudetských Němců. 

Jako první český ministr se sudetoněmeckého sjezdu v roce 2016 zúčastnil Daniel Herman, který tehdy vedl resort kultury. Bělobrádek v sobotu řekl, že s Hermanem po návštěvě sjezdu čelili v Česku kritice a nespokojenosti části obyvatel. „Pak dlouho nikdo nepřijel, proto mám velkou radost, že zde opět bude člen české vlády,“ řekl na úvod projevu, ve kterém sudetské Němce oslovil jako milé krajany.

To, že jsou sudetští Němci v Česku ještě stále některými lidmi vykreslováni jako nepřátelé, je podle Bělobrádka následek desítek let trvajícího komunistického výkladu. „Jeden výsledek to přineslo, a to, že komunisté nejsou v parlamentu,“ řekl. Publikum ho za tato slova ocenilo potleskem.

„Bohužel jejich rétoriku přijali jiní extremisté z jiného pólu politického spektra. I nyní jsem napadán jako fašista, zastavují mě i lidé na ulici, že jejich rodiny byly oběťmi Němců za druhé světové války a že se za mě stydí. Je vidět, že 70 let propagandy zanechalo své. Nezbývá, než trpělivě vysvětlovat,“ řekl. „Pro mě jako pro křesťana jsou uznání viny a odpuštění jedinou cestou vpřed,“ zdůraznil.

Bělobrádek rovněž kritizoval ty, kteří se sice hlasitě hlásí k vlastenectví, ale vlastenci vůbec nejsou. „Toto takzvané vlastenectví je založeno na nepřátelství,“ řekl s tím, že podobné radikály mají mezi sebou i Němci. „Jsem ale přesvědčen, že jich bude ubývat a že naše společná cesta půjde přes překážky dál,“ uvedl.

Projev Bělobrádek zakončil slovy někdejšího československého a českého prezidenta Václava Havla, že pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí. „Věřím a doufám, že naše cesta do budoucnosti bude opřena právě o tyto hodnoty,“ dodal.

Sudetští Němci ocenili Roučka a Schmidta

Na sjezdu předali sudetští Němci své nejvyšší vyznamenání za přínos k porozumění mezi národy, kterým je Evropská cena Karla IV. Ocenění získali český sociální demokrat Libor Rouček a německý diplomat Christian Schmidt, kteří společně vedou Česko-německé diskusní fórum. Nejvyšší politický představitel sudetských Němců Bernd Posselt prohlásil, že Rouček se Schmidtem představují osobnosti, které Evropa k dialogu potřebuje.

„Evropa funguje jen na trpělivých, důsledných a pevných principech dialogu. Tento dialog potřebuje lidi, kteří ho povedou,“ řekl Posselt s tím, že Schmidt i Rouček takovými představiteli jsou. Roučka pak označil za absolutního zastánce lidských práv.

Rouček, který v minulosti působil jako místopředseda Evropského parlamentu, je na sudetoněmeckých sjezdech pravidelným hostem. Schmidt je od roku 2021 vysokým představitelem mezinárodního společenství pro Bosnu a Hercegovinu. Schmidtovi Posselt poděkoval, že je vždy ochoten se sudetským Němcům a česko-německým vztahům věnovat nehledě na své pracovní vytížení. „Nikdy jsi neřekl, že nemáš pro naši věc čas,“ řekl Posselt.

„Jsme vždy připraveni si říci, že nacionální socialismus, válka a vyhánění byly svinstvem, které do civilizované společnosti dnešní Evropy nepatří,“ řekl Rouček s tím, že si také dokáží tyto hrůzy odpustit a oběti společně uctít.

„Milí krajané, už je vše mezi Čechy a sudetskými Němci v pořádku? Musím říci, že i přes nesmírné pokroky a zlepšení ještě ne,“ řekl Rouček. Poznamenal, že mu jako Čechovi chybí třeba i neformální prohlášení od parlamentu, které by ale o to více bylo od srdce, že sudetští Němci jsou krajané, kteří se stovky let podíleli na rozvoji českých zemí. Takové prohlášení by se podle Roučka nevyhýbalo ani dramatickým momentům dějin.

„A v této dlouhé historii byly nacionální socialismus, válka a vyhnání, ale byla zde také období, ve kterých jsme úzce spolupracovali a společně žili,“ řekl o možném znění. „Jednoho dne toto prohlášení přijde,“ dodal. Rouček v děkovném projevu též prohlásil, že by si přál, aby Česko ocenilo Bernda Posselta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA provedly údery na Írán, ten mířil na americké cíle v regionu

Spojené státy dokončily nové údery na Írán, podle Washingtonu šlo o reakci na íránské sestřelení amerického vrtulníku Apache nad Hormuzským průlivem. Íránská agentura Mehr tvrdí, že v oblasti přístavního města Sirík byly zaznamenány výbuchy, údery hlásí také ostrov Kešm. Tisíce lidí jsou v důsledku útoků bez pitné vody. Íránské revoluční gardy tvrdí, že podnikly odvetné údery proti americkým cílům v regionu v Bahrajnu, Kuvajtu a Jordánsku. Americký prezident Donald Trump nevylučuje další údery v Íránu.
včeraAktualizovánopřed 10 mminutami

Američan, u kterého bylo podezření na ebolu, opustil Bulovku. Je zdravý

Během 21 dní trvající karantény se mu stýskalo po rodině, ale jinak americký pediatr a internista Patrick LaRochelle svou situaci zvládal. Cítil, že bude zdravý. Fakultní nemocnice Bulovka ho v půlce května přijala kvůli podezření na nákazu ebolou, ale žádné příznaky se u něj neprokázaly. Lékař je již na cestě do Spojených států amerických. Krátce před propuštěním s ním mluvila redaktorka ČT Denisa Čížková.
před 1 hhodinou

„Regály jsou prázdné.“ Lidé na Krymu v panice vykupují některé potraviny

Obchody na Ruskem okupovaném Krymu zaznamenaly v minulých dnech nedostatek základních potravin poté, co je místní obyvatelé začali uprostřed logistické krize hromadně vykupovat. Omezily proto jejich prodej. Už dřív na poloostrově nastaly v důsledku ukrajinských útoků na rafinerie a zásobovací trasy problémy s dodávkami pohonných hmot, které jsou tak už jen na příděl.
před 2 hhodinami

Ukrajina udeřila na závod a rafinerii v Rusku. Moskva hovoří o zásahu muzea

Ukrajinská armáda v noci na středu zasáhla vojenský závod v ruském městě Čeboksary a Kujbyševskou ropnou rafinerii v Samaře, potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Rusko zároveň tvrdí, že v důsledku ukrajinského útoku na Sevastopol vypukl v tamním historickém muzeu požár. Moskva podnikla v noci na středu 26 úderů na ukrajinský Charkov, terčem útoků se stala i Oděsa či Cherson.
08:58Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Na estonské železnici se testovala reakce na dronový útok

Ve středu odpoledne se v Estonsku dočasně zastavily vlaky. Estonské železnice (Eesti Raudtee) a dopravce Elron v rámci celostátního cvičení nacvičovali reakci na dronový útok.
před 2 hhodinami

Prázdný je každý desátý byt v Bratislavě, odhaduje centrální banka

Růst cen bytů na Slovensku se letos v březnu v meziročním srovnání mírně zvýšil na 14 procent, uvedla ve své nedávné zprávě tamní centrální banka. Upozornila zároveň, že zdražování pohání v posledních letech silná poptávka, a to ve všech regionech. Více než polovinu bytů v zemi přitom koupili na investice lidé, kteří už nejméně jednu nemovitost pro bydlení vlastnili. Proto přibývá nevyužívaných bytů. Jejich podíl je pak výrazný ve velkých městech typu Bratislavy či Košic.
před 3 hhodinami

V USA se šíří parazitické masožravé larvy. Trumpova vláda proti nim nasadí mouchy

Spojeným státům se v minulosti podařilo vymýtit nebezpečné mouchy bzučivky, jejichž larvy napadají zejména hovězí dobytek. Teď se ale parazit vrátil – a experti jsou skeptičtí, zda se ho podaří zbavit dříve, než napáchá závažné hospodářské škody.
před 3 hhodinami

Poblíž Ománu hoří tanker, zřejmě po americkém úderu

Strojovnu ropného tankeru nedaleko pobřeží Ománu ve středu zachvátil požár, oznámila britská agentura pro námořní bezpečnost UKMTO s tím, že posádka lodi zmínila jednoho zraněného a dvě pohřešované osoby. Příčinu požáru neuvedla, ale podle britské bezpečnostní společnosti Ambrey, na kterou se odvolává agentura Reuters, byl tanker zřejmě zasažen americkou raketou. Námořní dopravu v oblasti nedalekého Hormuzského průlivu blokuje a ohrožuje od začátku března Írán v reakci na americko-izraelské údery.
před 4 hhodinami
Načítání...