Sudetští Němci poděkovali Česku za přijímání uprchlíků. Na sjezdu zazněla česká hymna

Na sudetoněmeckém sjezdu v Řezně v sobotu opět zazněla česká hymna. Sudetští Němci, kteří českou hymnu na svém setkání nechali poprvé zahrát loni, následně poděkovali Česku za rozsáhlé přijímání ukrajinských válečných běženců. Sjezd navštívil lidovecký poslanec Pavel Bělobrádek. V neděli v Řezně vystoupí ministr školství Mikuláš Bek (STAN), který na sjezd přijede jako třetí úřadující český ministr.

„Obzvláště mě těší, že Česká republika přijala přes 500 tisíc ukrajinských uprchlíků, což je v poměru na počet obyvatel nejvíce ze všech zemí. A za to jako sudetští Němci děkujeme,“ prohlásil Steffen Hörtler, který je zemským předsedou bavorské části Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SL). SL zastupuje zájmy sudetských Němců odsunutých po druhé světové válce z Československa a jejich potomků.

Hörtler, který s úvodním projevem sobotního dne vystoupil jen krátce po zahrání české hymny, řekl, že nynější sudetoněmecký sjezd se stejně jako loni koná ve stínu ruské vojenské agrese proti Ukrajině, proto i letošní setkání bude ve znamení solidarity s Ukrajinci.

Hörtler v proslovu poukázal na to, že 78 let po skončení druhé světové války jsou znovu vyháněni lidé ze své vlasti. „Ruská útočná válka nám připomíná náš osud,“ řekl. Dodal, že zkušenosti sudetských Němců jsou v této situaci obzvláště cenné a že to jsou právě sudetští Němci, kteří usilují o mírové soužití národů. „Už nikdy válku, už nikdy vyhánění,“ dodal.

Z Československa byly po druhé světové válce odsunuty asi tři miliony Němců. Podle česko-německé komise historiků při tom přišlo o život patnáct až třicet tisíc Němců. Během předešlé více než šestileté nacistické nadvlády zahynulo kolem 320 až 350 tisíc obyvatel někdejšího Československa.

Bělobrádek: Negativní postoj některých Čechů ovlivnilo 70 let propagandy

Cesta vpřed spočívá v uznání viny a v odpuštění, řekl v sobotu v Řezně Pavel Bělobrádek, který se v roce 2017 v roli vicepremiéra zúčastnil jako druhý člen české vlády výročního setkání sudetských Němců. 

Jako první český ministr se sudetoněmeckého sjezdu v roce 2016 zúčastnil Daniel Herman, který tehdy vedl resort kultury. Bělobrádek v sobotu řekl, že s Hermanem po návštěvě sjezdu čelili v Česku kritice a nespokojenosti části obyvatel. „Pak dlouho nikdo nepřijel, proto mám velkou radost, že zde opět bude člen české vlády,“ řekl na úvod projevu, ve kterém sudetské Němce oslovil jako milé krajany.

To, že jsou sudetští Němci v Česku ještě stále některými lidmi vykreslováni jako nepřátelé, je podle Bělobrádka následek desítek let trvajícího komunistického výkladu. „Jeden výsledek to přineslo, a to, že komunisté nejsou v parlamentu,“ řekl. Publikum ho za tato slova ocenilo potleskem.

„Bohužel jejich rétoriku přijali jiní extremisté z jiného pólu politického spektra. I nyní jsem napadán jako fašista, zastavují mě i lidé na ulici, že jejich rodiny byly oběťmi Němců za druhé světové války a že se za mě stydí. Je vidět, že 70 let propagandy zanechalo své. Nezbývá, než trpělivě vysvětlovat,“ řekl. „Pro mě jako pro křesťana jsou uznání viny a odpuštění jedinou cestou vpřed,“ zdůraznil.

Bělobrádek rovněž kritizoval ty, kteří se sice hlasitě hlásí k vlastenectví, ale vlastenci vůbec nejsou. „Toto takzvané vlastenectví je založeno na nepřátelství,“ řekl s tím, že podobné radikály mají mezi sebou i Němci. „Jsem ale přesvědčen, že jich bude ubývat a že naše společná cesta půjde přes překážky dál,“ uvedl.

Projev Bělobrádek zakončil slovy někdejšího československého a českého prezidenta Václava Havla, že pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí. „Věřím a doufám, že naše cesta do budoucnosti bude opřena právě o tyto hodnoty,“ dodal.

Sudetští Němci ocenili Roučka a Schmidta

Na sjezdu předali sudetští Němci své nejvyšší vyznamenání za přínos k porozumění mezi národy, kterým je Evropská cena Karla IV. Ocenění získali český sociální demokrat Libor Rouček a německý diplomat Christian Schmidt, kteří společně vedou Česko-německé diskusní fórum. Nejvyšší politický představitel sudetských Němců Bernd Posselt prohlásil, že Rouček se Schmidtem představují osobnosti, které Evropa k dialogu potřebuje.

„Evropa funguje jen na trpělivých, důsledných a pevných principech dialogu. Tento dialog potřebuje lidi, kteří ho povedou,“ řekl Posselt s tím, že Schmidt i Rouček takovými představiteli jsou. Roučka pak označil za absolutního zastánce lidských práv.

Rouček, který v minulosti působil jako místopředseda Evropského parlamentu, je na sudetoněmeckých sjezdech pravidelným hostem. Schmidt je od roku 2021 vysokým představitelem mezinárodního společenství pro Bosnu a Hercegovinu. Schmidtovi Posselt poděkoval, že je vždy ochoten se sudetským Němcům a česko-německým vztahům věnovat nehledě na své pracovní vytížení. „Nikdy jsi neřekl, že nemáš pro naši věc čas,“ řekl Posselt.

„Jsme vždy připraveni si říci, že nacionální socialismus, válka a vyhánění byly svinstvem, které do civilizované společnosti dnešní Evropy nepatří,“ řekl Rouček s tím, že si také dokáží tyto hrůzy odpustit a oběti společně uctít.

„Milí krajané, už je vše mezi Čechy a sudetskými Němci v pořádku? Musím říci, že i přes nesmírné pokroky a zlepšení ještě ne,“ řekl Rouček. Poznamenal, že mu jako Čechovi chybí třeba i neformální prohlášení od parlamentu, které by ale o to více bylo od srdce, že sudetští Němci jsou krajané, kteří se stovky let podíleli na rozvoji českých zemí. Takové prohlášení by se podle Roučka nevyhýbalo ani dramatickým momentům dějin.

„A v této dlouhé historii byly nacionální socialismus, válka a vyhnání, ale byla zde také období, ve kterých jsme úzce spolupracovali a společně žili,“ řekl o možném znění. „Jednoho dne toto prohlášení přijde,“ dodal. Rouček v děkovném projevu též prohlásil, že by si přál, aby Česko ocenilo Bernda Posselta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán tvrdí, že se nesetká s vyslanci USA v Dauhá, informuje Reuters

Zástupci Íránu se v nejbližších dnech nesetkají s vysoce postavenými představiteli Spojených států, kteří v úterý přiletěli na jednání do katarského Dauhá. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na íránské ministerstvo zahraničí. Katar mezitím v úterý večer uvedl, že bude pokračovat v roli prostředníka ve vyjednávání mezi USA a Íránem. Podle Reuters současná situace nesvědčí o dobrých vyhlídkách na dosažení trvalého míru mezi oběma znepřátelenými stranami.
před 3 hhodinami

Policie podniká razie kvůli údajnému zneužití peněz EU parlamentní frakcí

Ve Francii a dalších evropských zemích se v úterý konají policejní prohlídky kvůli podezření ze zneužití fondů Evropské unie členy někdejší frakce v Evropském parlamentu Identita a demokracie (ID). Agentura AFP to uvedla s odvoláním na Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO), podle kterého se operace týká vyšetřování skutků z let 2019 až 2024.
před 7 hhodinami

Nejvyšší soud odmítl Trumpovu snahu omezit udělování občanství dětem narozeným v USA

Nejvyšší soud USA v úterý odmítl snahu amerického prezidenta Donalda Trumpa omezit automatické udělování amerického občanství všem dětem narozeným na území Spojených států, informovala agentura Reuters. Trump tento princip udělování občanství, který je zaručen 14. dodatkem tamní ústavy, v minulosti tvrdě kritizoval a označoval ho mimo jiné za neštěstí Spojených států. Podle Trumpa jde aktuální rozhodnutí nejvyššího soudu „napravit“ v Kongresu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Obětí otřesů ve Venezuele jsou téměř dva tisíce, z trosek vytáhli živého hocha

Počet obětí zemětřesení, které minulý týden zasáhlo Venezuelu, vzrostl na nejméně 1943, uvedl v úterý předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. Podle jeho slov se zároveň téměř zdvojnásobil počet zraněných. Informovala o tom agentura Reuters. Naděje na nalezení dalších přeživších slábnou. Nicméně i šest dní po této tragédii se v úterý podařilo jordánským záchranářům vyprostit z trosek v Caracasu živého chlapce, informoval server CNN Espaňol.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoAlbánci už měsíc brojí proti plánu Trumpova zetě vybudovat luxusní resorty

Tisíce lidí už měsíc v ulicích Albánie protestují proti plánu zetě amerického prezidenta Donalda Trumpa Jareda Kushnera. Spolu se svou manželkou Ivankou a dalšími podnikateli chce u chráněné laguny Narta na jihozápadním pobřeží země a na ostrově Sazanna postavit obří komplex luxusních hotelů a vil. Svými protesty dávají Albánci kabinetu dlouholetého premiéra Ediho Ramy najevo svůj nesouhlas s plány Američanů. Protesty mají jméno po plameňácích, pro které jsou tamní mokřady domovem. Rama stavbě přidělil status strategické investice, Albánci teď žádají konec jeho vlády. Experti se navíc obávají dopadu staveb na životní prostředí. Oblast by navíc musela projít i náročným odminováním.
před 9 hhodinami

Jihoafričané pochodovali proti migraci. Panují obavy z násilí

V jihoafrickém Johannesburgu, Kapském městě či Durbanu se v úterý konaly protestní pochody odpůrců imigrace, kvůli nimž zůstaly v některých částech měst zavřené obchody a nejezdily autobusy. Situaci vyhrotil neoficiální apel, který vyzýval cizince bez dokladů, aby do 30. června odešli ze země. Vláda existenci takového opatření odmítla, organizátoři protestů však na tomto ultimátu pro nelegální migranty trvají. Atmosféru vyostřují obavy z násilností, které podobné protesty v minulosti provázely, i zvýšená bezpečnostní opatření. Řada cizinců se raději rozhodla zemi opustit.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Estonsko chce přenést část odpovědnosti za odpad na výrobce

Estonská vláda připravuje povinnost, podle níž by výrobci textilu, obuvi a potravin museli financovat sběr, recyklaci a snižování odpadu.
před 11 hhodinami

Růst velkoměst se podle analýzy do konce století zpomalí

Vědci našli detailní analýzou geografických dat doposud nepozorovaná pravidla, jimiž se řídí růst velkoměst. Když je interpretovali, zjistili, že růst bude pomalejší, než se předpokládalo.
před 12 hhodinami

Evropský pohled