Sudetští Němci poděkovali Česku za přijímání uprchlíků. Na sjezdu zazněla česká hymna

Na sudetoněmeckém sjezdu v Řezně v sobotu opět zazněla česká hymna. Sudetští Němci, kteří českou hymnu na svém setkání nechali poprvé zahrát loni, následně poděkovali Česku za rozsáhlé přijímání ukrajinských válečných běženců. Sjezd navštívil lidovecký poslanec Pavel Bělobrádek. V neděli v Řezně vystoupí ministr školství Mikuláš Bek (STAN), který na sjezd přijede jako třetí úřadující český ministr.

„Obzvláště mě těší, že Česká republika přijala přes 500 tisíc ukrajinských uprchlíků, což je v poměru na počet obyvatel nejvíce ze všech zemí. A za to jako sudetští Němci děkujeme,“ prohlásil Steffen Hörtler, který je zemským předsedou bavorské části Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SL). SL zastupuje zájmy sudetských Němců odsunutých po druhé světové válce z Československa a jejich potomků.

Hörtler, který s úvodním projevem sobotního dne vystoupil jen krátce po zahrání české hymny, řekl, že nynější sudetoněmecký sjezd se stejně jako loni koná ve stínu ruské vojenské agrese proti Ukrajině, proto i letošní setkání bude ve znamení solidarity s Ukrajinci.

Hörtler v proslovu poukázal na to, že 78 let po skončení druhé světové války jsou znovu vyháněni lidé ze své vlasti. „Ruská útočná válka nám připomíná náš osud,“ řekl. Dodal, že zkušenosti sudetských Němců jsou v této situaci obzvláště cenné a že to jsou právě sudetští Němci, kteří usilují o mírové soužití národů. „Už nikdy válku, už nikdy vyhánění,“ dodal.

Z Československa byly po druhé světové válce odsunuty asi tři miliony Němců. Podle česko-německé komise historiků při tom přišlo o život patnáct až třicet tisíc Němců. Během předešlé více než šestileté nacistické nadvlády zahynulo kolem 320 až 350 tisíc obyvatel někdejšího Československa.

Bělobrádek: Negativní postoj některých Čechů ovlivnilo 70 let propagandy

Cesta vpřed spočívá v uznání viny a v odpuštění, řekl v sobotu v Řezně Pavel Bělobrádek, který se v roce 2017 v roli vicepremiéra zúčastnil jako druhý člen české vlády výročního setkání sudetských Němců. 

Jako první český ministr se sudetoněmeckého sjezdu v roce 2016 zúčastnil Daniel Herman, který tehdy vedl resort kultury. Bělobrádek v sobotu řekl, že s Hermanem po návštěvě sjezdu čelili v Česku kritice a nespokojenosti části obyvatel. „Pak dlouho nikdo nepřijel, proto mám velkou radost, že zde opět bude člen české vlády,“ řekl na úvod projevu, ve kterém sudetské Němce oslovil jako milé krajany.

To, že jsou sudetští Němci v Česku ještě stále některými lidmi vykreslováni jako nepřátelé, je podle Bělobrádka následek desítek let trvajícího komunistického výkladu. „Jeden výsledek to přineslo, a to, že komunisté nejsou v parlamentu,“ řekl. Publikum ho za tato slova ocenilo potleskem.

„Bohužel jejich rétoriku přijali jiní extremisté z jiného pólu politického spektra. I nyní jsem napadán jako fašista, zastavují mě i lidé na ulici, že jejich rodiny byly oběťmi Němců za druhé světové války a že se za mě stydí. Je vidět, že 70 let propagandy zanechalo své. Nezbývá, než trpělivě vysvětlovat,“ řekl. „Pro mě jako pro křesťana jsou uznání viny a odpuštění jedinou cestou vpřed,“ zdůraznil.

Bělobrádek rovněž kritizoval ty, kteří se sice hlasitě hlásí k vlastenectví, ale vlastenci vůbec nejsou. „Toto takzvané vlastenectví je založeno na nepřátelství,“ řekl s tím, že podobné radikály mají mezi sebou i Němci. „Jsem ale přesvědčen, že jich bude ubývat a že naše společná cesta půjde přes překážky dál,“ uvedl.

Projev Bělobrádek zakončil slovy někdejšího československého a českého prezidenta Václava Havla, že pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí. „Věřím a doufám, že naše cesta do budoucnosti bude opřena právě o tyto hodnoty,“ dodal.

Sudetští Němci ocenili Roučka a Schmidta

Na sjezdu předali sudetští Němci své nejvyšší vyznamenání za přínos k porozumění mezi národy, kterým je Evropská cena Karla IV. Ocenění získali český sociální demokrat Libor Rouček a německý diplomat Christian Schmidt, kteří společně vedou Česko-německé diskusní fórum. Nejvyšší politický představitel sudetských Němců Bernd Posselt prohlásil, že Rouček se Schmidtem představují osobnosti, které Evropa k dialogu potřebuje.

„Evropa funguje jen na trpělivých, důsledných a pevných principech dialogu. Tento dialog potřebuje lidi, kteří ho povedou,“ řekl Posselt s tím, že Schmidt i Rouček takovými představiteli jsou. Roučka pak označil za absolutního zastánce lidských práv.

Rouček, který v minulosti působil jako místopředseda Evropského parlamentu, je na sudetoněmeckých sjezdech pravidelným hostem. Schmidt je od roku 2021 vysokým představitelem mezinárodního společenství pro Bosnu a Hercegovinu. Schmidtovi Posselt poděkoval, že je vždy ochoten se sudetským Němcům a česko-německým vztahům věnovat nehledě na své pracovní vytížení. „Nikdy jsi neřekl, že nemáš pro naši věc čas,“ řekl Posselt.

„Jsme vždy připraveni si říci, že nacionální socialismus, válka a vyhánění byly svinstvem, které do civilizované společnosti dnešní Evropy nepatří,“ řekl Rouček s tím, že si také dokáží tyto hrůzy odpustit a oběti společně uctít.

„Milí krajané, už je vše mezi Čechy a sudetskými Němci v pořádku? Musím říci, že i přes nesmírné pokroky a zlepšení ještě ne,“ řekl Rouček. Poznamenal, že mu jako Čechovi chybí třeba i neformální prohlášení od parlamentu, které by ale o to více bylo od srdce, že sudetští Němci jsou krajané, kteří se stovky let podíleli na rozvoji českých zemí. Takové prohlášení by se podle Roučka nevyhýbalo ani dramatickým momentům dějin.

„A v této dlouhé historii byly nacionální socialismus, válka a vyhnání, ale byla zde také období, ve kterých jsme úzce spolupracovali a společně žili,“ řekl o možném znění. „Jednoho dne toto prohlášení přijde,“ dodal. Rouček v děkovném projevu též prohlásil, že by si přál, aby Česko ocenilo Bernda Posselta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 19 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 21 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...