Až čtyřicet tisíc lidí hlásících se k německé národnosti zahynulo od konce války a v průběhu roku 1946 v Československu v internačních táborech a při divokém i organizovaném odsunu sudetských Němců. Přesná statistika neexistuje, ale podle německého Červeného kříže se z tohoto období stále pohřešuje na sto tisíc lidí. „Byl to zpočátku spontánní a později organizovaný výbuch hromadného násilí, znásilňování, mučení, vraždění,“ uvedl v pořadu ČT 90' historik Jaroslav Ostrčilík.
Hlavní host pořadu, ministr kultury Daniel Herman z KDU-ČSL, se o víkendu jako první člen české vlády zúčastnil sjezdu sudetských Němců v Norimberku. Oslovil sudetské Němce „milí krajané“ a na úvod projevu připomněl nacistické zločiny i násilnosti Čechů při poválečném odsunu německy mluvícího obyvatelstva. Vyjádřil také lítost nad těmito událostmi.
Otázka násilí při odsunu sudetských Němců je podle Daniela Hermana stále stínem mezi českým a německým národem, který se jeho cestou na sjezd sudetských Němců odsunuje do minulosti. „To pokládám za důležité, a proto jsem tam jel,“ sdělil Herman.
„Co můžete jako ministr udělat pro to, aby se nezapomnělo na poválečná zvěrstva páchaná na Němcích, ať v divokém nebo organizovaném odsunu z Československa?“ ptal se jeden z tazatelů Hermana na Facebooku ČT.
„Právě to, co jsem udělal. Za důležitou součást kultury považuji také kulturu připomínání a nebát se pravdy padni komu padni,“ řekl ministr.
Organizované znásilňování, mučení a vraždy
Jaroslav Ostrčilík, který je organizátorem takzvaného Pochodu smíření, uvedl, že v letech 1945 až 46 došlo zpočátku ke spontánnímu a později organizovanému výbuchu hromadného násilí, znásilňování, mučení, vraždění. Pochodem smíření organizátoři nazývají událost sudetskými Němci označovanou jako Pochod smrti z Brna do Pohořelic.
„Byla to hromadná zvěrstva, která se dotkla všech lidí bez rozdílu. Jen pro tu nálepku Němec nebo Němka,“ uvedl Ostrčilík a upozornil, že skuteční pachatelé nacistických zločinů už byli v té době trestáni nebo byli na cestě do Argentiny, protože se jim podařilo utéct. Takže msta dopadla na ty, kteří za to všechno mohli nejméně.
„Byli to naši krajané, kteří tady žili půl tisíciletí i déle. A v tuhle chvíli jde především o společnou budoucnost v Evropě, která není možná, pokud budeme mlčet o tom, co se dělo. O vině jedněch i druhých,“ míní Jaroslav Ostrčilík.
Hermana odsoudili komunisté i Foldyna
Nicméně cestu Daniela Hermana do Norimberku kritizují někteří čeští levicoví politici, především komunisté. „Oslovovat lidi, kteří měli heslo Zpátky do Říše, pozdravem ‚milí krajané', mně přijde jako velká nehoráznost,“ reagoval na víkendovou účast ministra Hermana na sjezdu sudetoněmeckého sdružení místopředseda KSČM Josef Skála. „Je to další průzkum bojem, kam až se dá zajít při plíživé amnestii nacistických zvěrstev.“
„Jsem naprosto nespokojen s tím, že ministr české vlády jede na politickou instituci, která se jmenuje landsmanšaft, a tam hovoří, protože si myslím, že celá řada věcí je jinak,“ uvedl poslanec ČSSD Jaroslav Foldyna.
Daniela Hermana pověřil oficiální návštěvou sudetoněmeckého sjezdu premiér Bohuslav Sobotka a podporu si tento krok získal u většiny koaličních stran, stejně jako od pravicové opozice.
Kalousek: Zločin proti lidskosti zůstane zločinem
„Jsem rád, že k tomu došlo a podporuji to,“ komentoval naopak Hermanovu účast a vystoupení v Norimberku předseda TOP 09 Miroslav Kalousek. „Žijeme v Evropě vedle sebe, pevně doufám, že to tak bude další stovky let, a je tedy důležité, abychom hledali cestu k sobě. Nikoli od sebe.“
Kalousek dodal, že v právním státě zločin proti lidskosti zůstává zločinem proti lidskosti. Byť tam můžou být nějaké polehčující okolnosti a můžeme si říkat, kdo začal. „Považuji za velice pozitivní, že ministr Herman byl do Norimberku vyslán vládou, že to nebyla jen jeho soukromá akce,“ řekl poslanec Jiří Zlatuška za hnutí ANO. „Tenhle přístup je rozhodně potřebný se zřetelem naší perspektivy do budoucna.“
„Co mělo zaznít, to už v minulosti zaznělo. V každém případě oceňuji, že se už nehovoří o žádném majetkoprávním vypořádání,“ míní místopředseda ODS Martin Kupka. „Bál bych se teď jen toho, aby se kyvadlo interpretace dějin nevychylovalo na druhou stranu a někdo nás netlačil do přehodnocování naší historie.“
Na otázku moderátora pořadu ČT 90‘ Jiřího Václavka, zda se násilí na sudetských Němcích nedá omluvit jejich chováním během 2. světové války, kdy například německé obyvatelstvo oslavně vítalo Adolfa Hitlera, Jaroslav Ostrčilík odpověděl:
„Ti lidé vítali Hitlera, protože ho viděli jako do jisté míry osvobození od Československého státu, se kterým se ve třicátých letech postupně rozešli. To, že se někdo nechá takovým populistou, jakým byl Hitler zmanipulovat, to přece ještě není zločin, za který bychom měli vraždit.“
