TÉMA

Němci

Starostka Heřmánkovic slíbila úpravu části německého hřbitova, z níž nechala odstranit náhrobky
Hejtmanství v Hradci Králové podmínečně odložilo pokutu pro obec Heřmánkovice na Broumovsku. Starostka nechala vloni v létě zlikvidovat část hřbitova německých starousedlíků. Pro letošek ale slíbila důstojnou úpravu. Pokud k ní nedojde, úřad obci pokutu ve výši až sto tisíc korun vyměří.
19. 1. 2024|ČT24
Před 105 lety vzniklo Československo. Vybojovali ho politici, diplomaté i prostí vojáci
Když poslední rakousko-uherský císař Karel I. vydal 16. října 1918 manifest proklamující federalizaci monarchie, bylo již na záchranu habsburského mocnářství pozdě. O necelé dva týdny později, 28. října 1918 byl vyhlášen samostatný československý stát, který s tragickou přestávkou způsobenou druhou světovou válkou vydržel až do konce roku 1992. Tehdy se rozpadl na Českou a Slovenskou republiku.
28. 10. 2023|
Jizvy na tváři a německý nacionalismus. Ústecké muzeum připomene české buršáky
Fotografickou sbírku ústeckého muzea doplnil vzácný skupinový snímek německého studentského spolku Burschenschaft z počátku 20. století. Všimla si ho za portrétem Masaryka majitelka domu v Choraticích nedaleko Ústí nad Labem. Fotku v blízké době uvidí návštěvníci muzea ve stálé expozici spolu s dalšími exponáty, které se vztahují k Burschenschaftu.
10. 8. 2023|
V Heřmánkovicích odstranili část německého hřbitova. Podle starostky jde o nedorozumění
Obec Heřmánkovice na Broumovsku odstranila na pokyn starostky Jany Králové (nestr.) hřbitov německých starousedlíků. Bagr zboural ve vsi v pohraničí v okrese Náchod přes padesát hrobů, což vyvolalo kritiku. Starostka to ale označila za nedorozumění, hřbitov prý chtěla pouze upravit. V Heřmánkovicích žili před druhou světovou válkou téměř výhradně Němci, kteří byli po válce odsunuti. Na případ upozornil redaktor ČT Vlastimil Weiner.
28. 7. 2023Aktualizováno28. 7. 2023, 18:51|
Sudetští Němci poděkovali Česku za přijímání uprchlíků. Na sjezdu zazněla česká hymna
Na sudetoněmeckém sjezdu v Řezně v sobotu opět zazněla česká hymna. Sudetští Němci, kteří českou hymnu na svém setkání nechali poprvé zahrát loni, následně poděkovali Česku za rozsáhlé přijímání ukrajinských válečných běženců. Sjezd navštívil lidovecký poslanec Pavel Bělobrádek. V neděli v Řezně vystoupí ministr školství Mikuláš Bek (STAN), který na sjezd přijede jako třetí úřadující český ministr.
27. 5. 2023Aktualizováno27. 5. 2023, 16:00|
Jaderná éra v Německu je u konce. Po více než šedesáti letech v sobotu odpojí poslední reaktory
Německo se blíží konci více než šedesátileté éry jaderných elektráren. V sobotu odpojí poslední tři reaktory, které projdou v příštích patnácti letech demolicí. O ukončení výroby elektrické energie z jádra rozhodla předchozí vláda konzervativní kancléřky Angely Merkelové po havárii v japonské Fukušimě v roce 2011. S následky jaderné kapitoly se budou Němci podle ministryně životního prostředí Steffi Lemkeové potýkat dalších třicet tisíc generací. Berlín stále hledá úložiště pro radioaktivní odpad.
13. 4. 2023Aktualizováno13. 4. 2023, 22:21|
„Je ohrožena bezpečnost Evropy.“ Karel III. před Spolkovým sněmem ocenil pomoc Ukrajině
Britský král Karel III. ve čtvrtečním projevu před poslanci Spolkového sněmu označil vztahy Německa a Británie jako výjimečné a zdůraznil, že přátelství obou zemí velmi leželo na srdci jeho zesnulé matce Alžbětě II. Němcům poděkoval za projevy soustrasti po jejím skonu. Ocenil také jednotu v pomoci napadené Ukrajině a o válce prohlásil, že je hrozbou nejen pro bezpečnost Evropy, ale také pro evropské demokratické hodnoty.
30. 3. 2023Aktualizováno30. 3. 2023, 19:36|
Uplynulo 80 let od bitvy u Sokolova. Čechoslováci se v ní poprvé zapojili do bojů na východní frontě
Češi a Slováci si připomínají 80. výročí od chvíle, kdy se zapojili do bojů na východní frontě. Čerstvě vycvičení českoslovenští vojáci stanuli 8. března 1943 u ukrajinské obce Sokolovo tváří v tvář zkušeným německým vojákům. Za necelý týden zahynulo při obraně linie na řece Mža 86 příslušníků praporu a více než stovka dalších z 360 mužů nasazených v Sokolovu byla zraněna. Přes nesporné hrdinství pro Čechoslováky v britských uniformách skončila bitva neúspěchem.
8. 3. 2023|
Pohořelicím jsem se vyhýbal celý život, říká muž, který se po válce zúčastnil pochodu odsunutých Němců z Brna
Stanislavu Kirchnerovi bylo osm let, když se spolu s dalšími dvaceti tisíci lidmi vydal na nedobrovolný pochod z Brna do Pohořelic. Jeho otec pracoval za války pro německý podnik jako šéfkonstruktér, byl označen za kolaboranta, a proto musela rodina z Brna odejít. Maminka nakonec dokázala, že je Češka. Po týdnu utrpení tak mohla rodina lágr odsunutých opustit.
1. 8. 2022|
30 let zpět: Vyrabovaný kostel na Chebsku
Otevření západních hranic po sametové revoluci s sebou přineslo svobodu cestování. Kostelům a církevním památkám v Československu však nastaly těžké časy. V brzkých porevolučních letech se staly terčem zlodějů, kteří je ve velkém vykrádali a cennosti pak odváželi za hranice. Jak potom takové památky vypadaly, dokládá příklad Kostela sv. Oldřicha ve Dřenicích na Chebsku.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.
21. 7. 2022|Archiv ČT
Paměťová stopa
Neměla jsem všechno vidět, co jsem viděla. Válka je hrozná věc, říká spojařka od Buzuluku Ivanová
Když se otec Boženy Ivanové (Koutné) dozvěděl, že Ludvík Svoboda zakládá v Buzuluku československou vojenskou jednotku, neváhal a odjel tam. Za nějaký čas přijely i Božena s maminkou. Božena vstoupila do armády v dubnu 1944, kdy byla v Jefremově zformována 2. paradesantní brigáda, u které byla jako spojařka. I přes to, že se už na frontu nedostala, válečného utrpení viděla hodně.
9. 7. 2022|
Zemřel Viktor Ráža, odbojář z Volyně a veterán ze Svobodovy armády
Zemřel veterán druhé světové války podplukovník ve výslužbě Viktor Ráža. Bylo mu 96 let. Jeho skon oznámil ředitel Vojenské nemocnice Olomouc Martin Svoboda a potvrdila organizace Paměť národa. Viktor Ráža se narodil v rodině volyňských Čechů, po vpádu Němců na Ukrajinu se zapojil do odboje, v roce 1944 se připojil k 1. československému armádnímu sboru, v jehož řadách došel přes Slovensko a Moravu až do Čech. Po válce se usadil na Moravě. Dostal mnoho vyznamenání, naposledy jej předloni poctil ministr obrany medailí k 75. výročí od konce druhé světové války.
30. 1. 2022|
Ukrajina si připomněla masakr v rokli Babí Jar. Nacisté za dva dny postříleli téměř 34 tisíc Židů
Ukrajina si ve středu připomněla 80. výročí masakru, kde za druhé světové války nacisté během 48 hodin postříleli skoro 34 tisíc kyjevských Židů. Stalo se tak krátce poté, co Němci v létě 1941 začali okupovat ukrajinské hlavní město. Vraždily jednotky SS za pomoci místních kolaborantů, napsala agentura AP.
29. 9. 2021|
Německý hřbitov v Sokolově připomíná pamětní deska. Mnohde o uložených ostatcích neví
Zaniklý hřbitov v lesoparku pod rozhlednou Hard v Sokolově připomíná od čtvrtka nová pamětní deska. Věnovaná je bývalým obyvatelům Sokolova, mezi kterými byli tehdy zejména Němci. Další odhalili na Děčínském Sněžníku v Jílovém a v Křimově u Chomutova. Projekt, který má připomenout zaniklé hroby v českém pohraničí, je financovaný německým ministerstvem vnitra a německým spolkem Ackermann-Gemeinde.
23. 9. 2021Aktualizováno24. 9. 2021, 14:59|
Před ústeckým muzeem instalovali historici náhrobní kameny přímo na ulici
Nezvyklá instalace náhrobních kamenů, provedená přes noc před vchodem do muzea v Ústí nad Labem, předznamenává otevření stálé expozice Naši Němci. Cílem samotné instalace je podle historika Martina Krska mimo jiné upozornit na problematický osud opuštěných německých hrobů v českém pohraničí. Náhrobky končily třeba jako stavební materiál nebo zapomenuté na rumišti.
30. 7. 2021|
Přestavba parku v České Kamenici odhalila ostatky Němců. Zaniklý hřbitov nyní připomíná pamětní deska
Zaniklý německý hřbitov v České Kamenici na Děčínsku od čtvrtka připomíná nová pamětní deska. Lidé k ní mohou položit květiny v parku u Preidlovy hrobky, kde byly při rekonstrukci parku nalezeny ostatky Němců; uloženy jsou na městském hřbitově. Akci iniciovala organizace Shromáždění německých spolků v České republice, řekl prezident organizace Martin Herbert Dzingel.
10. 6. 2021|
„Zapomenutá paměť není pryč.“ Do zaniklého Vitína se díky filmu vrací minulost odsunutých Němců
Režisér Miroslav Bambušek dokončuje podle vlastního scénáře drama, které se vrací k vysídlování Němců z poválečného Československa. Bambušek se převážně věnuje divadlu, snímek Lidi krve natočil podle vlastního scénáře jako svůj celovečerní hraný debut.
18. 2. 2021|
Cestovní ruch v tuzemském pohraničí skomírá. Cizinci nejezdí sem, Češi ven
Rakušané a Němci už do českého pohraničí téměř nejezdí. Tržby podnikatelů zde od konce září výrazně klesly, někde až o 70 procent. Na Českokrumlovsku cizinci zrušili pobyty kvůli obavám z koronaviru. Češi zatím váhají s rezervacemi. Hotely a restaurace jsou tak téměř prázdné.
8. 10. 2020|
Doporučujeme
Třicet milionů migrantů. Po válce Evropa zažila stěhování národů
Konec druhé světové války přinesl ve střední a východní Evropě významné změny hranic. Ještě daleko významnější byla její národnostní a jazyková proměna. Státníci byli vesměs přesvědčeni, že přítomnost početných menšin ve většině států byla jednou z hlavních příčin nestability vedoucí k válce. Sjednocení politických a etnických hranic se tak stalo jedním z cílů poválečného uspořádání, a to i za cenu násilného vyhánění. Období let 1944 až 1948 tak přeťalo kořeny nejméně 31 milionům lidí. Tento počet uvádí historik Robert Paul Magocsi, jehož Atlas dějin středovýchodní Evropy je zdrojem všech čísel v textu.
12. 5. 2020Aktualizováno16. 5. 2020, 15:43|
Každý člověk je cenný. Malující sedlák Paul Gebauer po více než 80 letech vystavuje ve Slezsku
Slezské zemské muzeum v Opavě představuje akademického malíře a zároveň sedláka Paula Gebauera. Tvořil především mezi válkami v obci Sosnová nedaleko Opavy. Jeho dílo, podobně jako tvorba mnoha dalších německých malířů, mělo být po druhé světové válce v socialistickém Československu zapomenuto.
23. 1. 2020Aktualizováno23. 1. 2020, 16:46|
Před sto lety se z Brna stalo „Velké Brno“. Připojením přilehlých obcí se město sedmkrát zvětšilo
Sto let uplynulo od doby, kdy se Brno stalo druhým největším městem Československa. 16. dubna 1919 schválili zákonodárci sloučení dnešního středu města s jednadvaceti tehdejšími sousedními obcemi a dvěma městy. Rozloha se zvětšila sedminásobně, počet obyvatel vzrostl o polovinu. Vznik „Velkého Brna“, jak se útvaru říkalo, pomohl především k rozvoji průmyslu a dopravní infrastruktury.
16. 4. 2019|