Němci

Stovky lidí se usadily u dlouhých stolů na Moravském náměstí v Brně. Na sousedskou slavnost, kterou pořádají organizátoři festivalu Meeting Brno, přišli Němci, převážně senioři, kteří se v Brně účastní sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL), ale také Češi, mezi nimi mnoho mladých. Jsme zvědaví a strachu ze sudetských Němců moc nerozumíme, komentovali to studenti brněnských univerzit, kteří si přinesli vlastní občerstvení a pojali akci jako oběd pod širým nebem. Nesouhlas přišlo vyjádřit několik desítek lidí.

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.

Přesně rok od nástupu německého kancléře Friedricha Merze do úřadu se jeho vláda potýká s krizí důvěry a popularity. Nespokojených je s prací spolkového kabinetu a jeho šéfa přes osmdesát procent veřejnosti. Lidem vadí hádky v koalici, pomalu postupující důležité reformy i chybějící schopnost nabídnout v těžkých časech srozumitelná řešení. Aspoň částečně pozitivně vidí Němci Merzovu zahraniční politiku a omezení migrace. Obliba vlády krátce vzrostla i se zavedením dobrovolné vojenské služby a prvními kroky ke stabilizaci důchodů na konci loňského roku. Jinak ale převládá zásadní nespokojenost.

Oznámené stažení pěti tisíc amerických vojáků z Německa nesouvisí se sporem s prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem, do kterého se spolkový kancléř Friedrich Merz dostal. Merz to v neděli prohlásil v rozhovoru s veřejnoprávní televizí ARD. Řekl také, že Washington považuje za hlavního německého partnera v Severoatlantické alianci.

Bohuslav Úlehla jako dítě zažil nacistickou okupaci i příchod sovětské armády v obci Hrušky na Jižní Moravě. Po roce 1948 pomáhal lidem utíkat přes hranice. V roce 1952 s manželkou emigroval, žili v Rakousku a pak našli nový domov v Austrálii, kde žije téměř 99letý pamětník dodnes.

Vzpomínky na válku se mu vracejí dodnes. Dvaadevadesátiletý Arnošt Hammer vypráví o životě v okupovaném Znojmě, o hladu, bombardování i o tom, jak válka zasáhla do každodenního života obyčejných lidí.

Tuzemsko by mohlo Německu posloužit jako vzor, jak dobře integrovat ukrajinské uprchlíky. Výzvu, kterou příchod statisíců Ukrajinců představoval, zvládla země bravurně, napsal v článku přední německý list Die Welt.

Nejvyšší soud v Namibii na listopad odročil kauzu, v níž potomci obětí koloniálního útlaku požadují po Německu reparace. Některé kmeny se na začátku 20. století v tehdejší Jihozápadní Africe postavily na odpor cizím osadníkům a armádě. Ta odpověděla popravami a masovými internacemi. Desítky tisíc lidí přišly o život. Nejvyšší soud by svým výrokem mohl povolat německý stát k formální zodpovědnosti za způsobené škody.

Němci si připomínají Den znovusjednocení, kdy se po pádu komunismu v Německé demokratické republice (NDR) obě Německa sjednotila. Přestože je proces v rámci společnosti hodnocen kladně, rozdíly mezi východem a západem země se dosud nepodařilo smazat. Kancléř Friedrich Merz proto při příležitosti oslav zdůraznil, že řešení strukturálních problémů země je úkolem nejen politiků, ale celé společnosti.

Zahraniční turisté v Česku o prázdninách utratili platebními kartami téměř sedm a půl miliardy korun – oproti loňsku o osm procent víc. Vyplývá to z dat největšího poskytovatele těchto finančních služeb. Celkově nejvíc nechali v tuzemsku Němci – přes půl druhé miliardy. Poloviční objem útrat připadl na slovenské turisty, třetí příčku obsadili Irové. V červenci se v hotelech ubytovalo skoro 900 tisíc hostů z ciziny. Za oba prázdninové měsíce se počet návštěvníků obvykle pohybuje kolem dvou milionů.

Říkal jsem si, že kdyby v tom byla nějaká strašlivá petarda, tak už by byla nepochybně odpálena, okomentoval v Interview ČT24 moderovaném Terezou Kručinskou otevření obálky se slovy československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka historik a spisovatel Pavel Kosatík. „Je to důležitý text, je dobré to vědět, ale nedělal bych z toho testament,“ sdělil.

Během prvních poválečných prázdnin humanista Přemysl Pitter spustil takzvanou akci zámky pro osm set dětí bez rodin nejrůznějších národností, které se vracely z koncentračních a internačních táborů. Pitter proměnil v ozdravovny čtyři šlechtická sídla – Štiřín, Olešovice, Kamenice a Lojovice – a jeden penzion v okolí Prahy. „On se mezi námi objevil coby člověk, který s námi mluvil jako s lidmi. Chtěl pro nás jen to dobré,“ vzpomínala v roce 2015 přeživší holocaustu Maud Beerová. Pitter se postaral také o německé děti z internačních táborů. Na zámcích se tak ty židovské učily žít bez nenávisti k národu, který jim vzal příbuzné.

Češi, Němci a sudetští Němci položili dobré základy smíření, nejdůležitější úkoly stojí ale stále ještě před nimi, řekl na sudetoněmeckém sjezdu v bavorském Řezně český ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Sudetské Němce pozdravil jménem české vlády a oslovil je jako krajany. Podle bavorského premiéra Markuse Södera Němci a Češi vybudovali silné partnerství a přátelství, které je potřeba dál posilovat.

Veteráni 2. světové války se vrátili do Normandie, aby si připomněli 81. výročí vylodění spojenců. Mnohým z nich už je výrazně přes 90 let, na Americkém hřbitově v Colleville-sur-Mer se s nimi setkal i americký ministr obrany Pete Hegseth. Takzvaný Den D je považován za zásadní moment ve vývoji světové války. Vedl až k osvobození západní Evropy a porážce nacistického Německa.

V noci z 30. na 31. května 1945 bylo z Brna vyhnáno téměř dvacet tisíc německých obyvatel. Jejich vysídlení včetně dalších osudů stále vzbuzuje dohady a polemiky o příčinách a průběhu události. Při pochodu směrem do Rakouska, který se někdy nazývá „brněnským pochodem smrti“, zahynulo podle tuzemských badatelů bezmála sedmnáct set lidí, podle těch sudetoněmeckých dokonce až deset tisíc.

Mohlo pražské povstání dopadnout jinak? Do ulic města měla vtrhnout obrovská záplavová vlna a obětí by mohlo být řádově možná o stovky až tisíce víc. Nacističtí velitelé z výcvikového prostoru Waffen-SS na Benešovsku totiž měli v plánu vyhodit do vzduchu přehrady ve Štěchovicích a Vraném a Prahu zatopit. U hrází dokonce už v posledních dnech války shromáždili dvanáct tun trhavin. Přestože od plánu nakonec upustili, do bojů o Prahu výrazně zasáhly alespoň jejich jednotky. Přes dvanáct tisíc vojáků cestou na hlavní město navíc masakrovalo povstalce, kteří se jim v postupu pokusili zabránit.

Tisíce povstalců, barikád i mrtvých – takový je finální účet Pražského povstání. Na provizorních zátarasech bojovali nejen Pražané, ale lidé z blízkého i vzdálenějšího okolí, kteří přijeli na pomoc hlavnímu městu. Neumírali ale jen aktivní bojovníci. Stále ještě odporující německé jednotky masakrovaly civilisty, které často bezdůvodně vyváděly z domů a sklepů a týraly a vraždily přímo před jejich příbuznými. Neušetřily ani nejmenší děti. Místa těchto tragédií i hrdinných střetů, umístění barikád i další smutné osudy mapuje nová kniha Průvodce povstaleckou Prahou.

Richard Husch byl synem maďarského Němce a Židovky. Matka za války skončila v Terezíně, otec v pracovním táboře, přesto ho krátce po válce obyvatelé Hroubovic na Chrudimsku ubili. Rodinný dům původně konfiskovali nacisté, komunisté verdikt potvrdili. Přestože majitelka válku přežila, skončila s dětmi v maringotce v lese. Rodina si trauma nese dodnes.

Přesně před osmdesáti lety byla osvobozena Opava, na příchod sovětské armády se město v německém područí připravovalo už od ledna 1945. Slezská metropole byla označována za pevnostní, a proto z ní museli být evakuováni civilní obyvatelé. Sověti využili i intenzivní bombardování a ostřelování – Opava se tak stala jedním z nejvíce zničených měst v tuzemsku, více než tři čtvrtiny staveb byly poškozeny nebo zcela zničeny.

Režisér Tomáš Mašín natáčí česko-německý film Vyhnání Gerty Schnirch, inspirovaný románem Kateřiny Tučkové, který zachycuje tragické události spojené s odsunem brněnských Němců. Příběh sleduje život Gerty Schnirch, dívky z česko-německé rodiny, která se stala obětí divokého odsunu a s jeho důsledky se vyrovnává celý svůj život. Ve snímku, který sleduje dobu od druhé světové války až do začátku devadesátých let, si postavu starší Gerty zahraje herečka Milena Steinmasslová, mladší verzi ztvární Barbora Váchová. Dvoudílný film budou moci diváci zhlédnout příští rok.

Česko si připomíná 106 let od vzniku samostatného Československa. Historik Pavel Carbol míní, že vytvoření státu společného se Slováky bylo moudrým rozhodnutím, které se ukázalo jako výhodné. Připomněl však také řadu problémů, kterým musel mladý středoevropský stát čelit – například výrazné postavení menšin, sociální problémy či neukotvenost hranic. Důležitou roli v jeho vzniku hrály legionářské oddíly, připomíná vedoucí Muzea československých legií Jiří Charfreitag. „Dovedly vznik našeho státu k realitě,“ prohlásil.

Hejtmanství v Hradci Králové podmínečně odložilo pokutu pro obec Heřmánkovice na Broumovsku. Starostka nechala vloni v létě zlikvidovat část hřbitova německých starousedlíků. Pro letošek ale slíbila důstojnou úpravu. Pokud k ní nedojde, úřad obci pokutu ve výši až sto tisíc korun vyměří.

Když poslední rakousko-uherský císař Karel I. vydal 16. října 1918 manifest proklamující federalizaci monarchie, bylo již na záchranu habsburského mocnářství pozdě. O necelé dva týdny později, 28. října 1918 byl vyhlášen samostatný československý stát, který s tragickou přestávkou způsobenou druhou světovou válkou vydržel až do konce roku 1992. Tehdy se rozpadl na Českou a Slovenskou republiku.

Fotografickou sbírku ústeckého muzea doplnil vzácný skupinový snímek německého studentského spolku Burschenschaft z počátku 20. století. Všimla si ho za portrétem Masaryka majitelka domu v Choraticích nedaleko Ústí nad Labem. Fotku v blízké době uvidí návštěvníci muzea ve stálé expozici spolu s dalšími exponáty, které se vztahují k Burschenschaftu.