Češi a Slováci si připomínají 80. výročí od chvíle, kdy se zapojili do bojů na východní frontě. Čerstvě vycvičení českoslovenští vojáci stanuli 8. března 1943 u ukrajinské obce Sokolovo tváří v tvář zkušeným německým vojákům. Za necelý týden zahynulo při obraně linie na řece Mža 86 příslušníků praporu a více než stovka dalších z 360 mužů nasazených v Sokolovu byla zraněna. Přes nesporné hrdinství pro Čechoslováky v britských uniformách skončila bitva neúspěchem.
Vojáci dostali za úkol bránit říční úsek a nepustit protivníka do vesnice asi třicet kilometrů před Charkovem. Čechoslováci přitom čelili několikanásobné přesile. „Ten strach ve vás je. To bych lhal, kdyby ne. Ten strach ve vás je, ale už uvažujete trošku jinak,“ zavzpomínal před deseti lety účastník bitvy o Sokolovo Alexander Beer.
Osmdesát let staré události si připomněla ve středu v Praze na náměstí Míru Československá obec legionářská a další organizace. „Způsobili nepřátelům citelné ztráty a hlavně zabránili postupu, udrželi frontu o dva dny,“ uvedl tajemník legionářů Milan Mojžíš.
Během krutých bojů padl i velitel první roty, tehdy nadporučík Otakar Jaroš. Praporu velel pozdější komunistický prezident Ludvík Svoboda. Po válce se bitvy u Sokolova zmocnila komunistická propaganda. Naproti tomu se objevily pochyby, jestli nešlo o marný boj.
„Byly tady pochybnosti, jaké německé jednotky postupovaly nebo bojovaly proti, jestli vůbec tam byly tanky, jestli tam byla obrněná technika, a nám se podařilo z německých archivů najít opravdu unikáty, které tam ležely osmdesát let,“ popsal tajemník.
Legionáři by si chtěli připomenout výročí i přímo na Ukrajině, jako to dělali dříve, ale to je vzhledem k ruské agresi a probíhající válce nemožné.
