Jizvy na tváři a německý nacionalismus. Ústecké muzeum připomene české buršáky

Fotografickou sbírku ústeckého muzea doplnil vzácný skupinový snímek německého studentského spolku Burschenschaft z počátku 20. století. Všimla si ho za portrétem Masaryka majitelka domu v Choraticích nedaleko Ústí nad Labem. Fotku v blízké době uvidí návštěvníci muzea ve stálé expozici spolu s dalšími exponáty, které se vztahují k Burschenschaftu.

Burschenschaft, česky buršáci, měl v českých zemích desítky spolků, které vznikaly v druhé polovině 19. století nejdříve při vysokých školách a později i při středních školách. „Byl to studentský spolek, jehož členové vyznávali kamarádství, dobré pivo, německý nacionalismus a šermířské souboje,“ nastínil historik ústeckého muzea Martin Krsek.

Na fotografii si lze u řady postav všimnout zjizvených tváří, což jsou právě stopy po šermířských zápasech. „Buršáci byli na své jizvy náležitě hrdí a často je po souboji drásali, aby se po zhojení jizva ještě zvýraznila,“ doplnil Krsek.

Burschenschaft byl výraznou součástí německé kultury v Čechách. Při slavnostních příležitostech nosili členové specifickou uniformu s kordem a jednotlivé spolky se odlišovaly barvami šerpy.

Pro svůj velkoněmecký nacionalistický postoj se často dostávali do konfliktu s reprezentanty českých nacionálních kruhů. Konec těchto studentských spolků nepřišel překvapivě se vznikem Československa, ale až s jeho okupací, neboť nacisté zrušili svobodný spolkový život bez výjimek, uvedl historik.

Fotografii nacionalistického spolku našla majitelka za portrétem Masaryka

Snímek o rozměrech 28 krát 18 centimetrů pořídil fotoateliér Kempf a Paulus z pražských Vinohrad. Do domku v Choraticích se zřejmě dostal jako památka tamního obyvatele na vysokoškolská studia v Praze a dotyčný bude zřejmě také jedním ze zachycených členů. Do muzea jej přinesla současná majitelka domu Zdena Volavková, která jej našla za portrétem prvního československého prezidenta.

Hnutí mohlo být pro svou problematickou minulost obnoveno se svolením spojenců až v 50. letech 20. století a v Německu a Rakousku existuje dodnes, včetně spolků, které se odkazují na vznik v českých zemích.

V expozici ústeckého muzea Naši Němci si mohou návštěvníci prohlédnout buršácký kord s leptanou čepelí, charakteristickou čepici i karikaturu buršáka s jizvou na tváři v podobě keramické pokladničky vyrobené ústeckou firmou Maresch kolem roku 1910.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ústecký kraj

V Ústí přibývá opuštěných psů, někteří majitelé obcházejí poplatek za útulek

V Ústí nad Labem přibývá případů nejen odchycených psů bez čipu, ale i nemocných zvířat. Strážníci se domnívají, že lidé tímto způsobem mimo jiné zneužívají městský útulek, když nemají peníze na veterinární péči. Po ošetření si pak psa vyzvednou sousedé nebo příbuzní, aby se majitel vyhnul placení za léčbu i pokutě.
23. 4. 2026

Studenti demonstrovali na podporu ČT a ČRo, Klempíř za nimi nepřišel

Studenti v centru Prahy protestovali proti zákonu, který počítá se změnou financování Českého rozhlasu (ČRo) a České televize (ČT) a který podle nich může zásadně ovlivnit jejich fungování. Protestní akce zorganizovaná studenty sdruženými v iniciativě Média nedáme! začala v poledne na náměstí Jana Palacha, odkud se účastníci vydali na pochod k ministerstvu kultury. Šéf resortu Oto Klempíř (za Motoristy) i přes výzvy ale za studenty nepřišel. Protesty se konaly i v dalších městech.
22. 4. 2026

VideoReportéři ČT zmapovali situaci kolem ústecké „díry“

Přímo uprostřed Ústí nad Labem je už skoro dvě desítky let nedokončená stavba, pro kterou mají místní jednoduché pojmenování – „díra“. O projektu mluví jako o velké ostudě i politici. Příběh jámy uprostřed Ústí začal, když pozemek koupila firma UDES. Slibovala, že na místě vyroste polyfunkční dům. Jak rychle projekt začal, tak i skončil. Od té doby každé nové vedení města slibuje problém vyřešit, ale nikomu se to nepovedlo. A teď zkrachoval i zatím poslední projekt. V červnu 2023 rozhodlo ústecké zastupitelstvo v tajném hlasování o koupi „díry“. A v únoru letošního roku zastupitelé schválili smlouvu s firmou BBP, která na místě měla vybudovat polyfunkční dům. Nedodala ale patřičné bankovní záruky a smlouva nenabyla právní moci. Nekonečný příběh se tak po letech vrací znovu na začátek. Vývoj kolem ústecké „díry“ pro Reportéry ČT popsali Karel Vrána a Ondřej Golis.
21. 4. 2026

Čtyři CHKO slaví 50 let, vyhlašování nových provázejí spory

Chráněné krajinné oblasti (CHKO) v Česku pomáhají chránit jak konkrétní druhy, tak i krajinný ráz vybraných území. Čtyři z nich letos slaví padesát let od svého vzniku a stojí za to si připomenout jejich výjimečnosti. Ačkoli na potřebě ochrany přírody se shodnou politici napříč spektrem, vyhlášení dosud nejmladší CHKO Soutok provázely četné spory a věcí se musel zabývat i Ústavní soud. V současnosti se připravuje vyhlášení CHKO Krušné hory.
12. 4. 2026

Nejdéle vězněný Čech zůstává za mřížemi, znalci doplní posudek

Okresní soud v Mostě nerozhodl o návrhu na propuštění nejdéle vězněného Čecha Zdeňka Navrátila, dříve Vocáska. Znalci doplní posudek. Spis se prvoinstančnímu soudu vrátil z odvolacího soudu v Ústí nad Labem. Navrátil, který si odpykává trest za dvě vraždy, za mřížemi dosud strávil téměř 39 let. Podle věznice Bělušice, kde trest vykonává, není možné vyloučit, že Navrátil po propuštění znovu nespáchá trestný čin. Tato zpráva věznice je odlišná oproti loňskému září, kdy se soud zabýval žádostí o propuštění poprvé, nyní se k ní musí vyjádřit znalci. Soud řízení odročil na červen.
9. 4. 2026Aktualizováno9. 4. 2026

Chátrající armádní areály se mění. Kasárna nahrazují školy, byty i domovy

V Benešově začala demolice bývalých Táborských kasáren z konce 19. století. Areál, který sloužil armádě více než sto let, má ustoupit výstavbě školy. Nejde o jedinou proměnu vojenského objektu – kasárna v Česku postupně mizí a nahrazují je budovy jiného účelu podle potřeb měst. Například v Pardubicích vyroste na místě bývalých kasáren škola, v Mostě domov pro lidi s duševním onemocněním a v Opavě se budovy kasáren rekonstruují na byty.
8. 4. 2026

VideoVědci vracejí zaniklé památky severních Čech do krajiny díky 3D vizualizacím

Vědci z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem pomyslně vrátili památky ze zaniklých obcí severních Čech, které musely v minulém století ustoupit povrchové těžbě uhlí, do jejich původního prostředí. Předměty i části staveb nasnímali a jako 3D modely je pomocí vizualizace zasadili zpět do míst, odkud pocházejí. K cyklostezce, která vede dnes už rekultivovaným územím, by se tak vrátil například odpočivný kámen z Libkovic. Na kopci nedaleko Kadaně by pak znovu stál gotický portál z kostela Narození Panny Marie z někdejší Bystřice. Výzkum i vizualizaci zachráněných památek financoval projekt Spravedlivá transformace, který pomáhá bývalým těžebním oblastem v regionu.
7. 4. 2026

Dražší paliva i asfalt mohou ovlivnit a zpozdit dopravní stavby

Firmy budující dopravní infrastrukturu jsou v nejistotě. Kvůli dopadům války na Blízkém východě dostává Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) od zhotovitelů napříč projekty upozornění, že současná situace je těžko předvídatelná. Stavební společnosti hlásí výrazné zdražování paliv i asfaltu. U klíčové suroviny navíc panují obavy z možného nedostatku. Podle ŘSD by to mohlo stavby prodražit i zpozdit.
6. 4. 2026
Načítání...