Německo se blíží konci více než šedesátileté éry jaderných elektráren. V sobotu odpojí poslední tři reaktory, které projdou v příštích patnácti letech demolicí. O ukončení výroby elektrické energie z jádra rozhodla předchozí vláda konzervativní kancléřky Angely Merkelové po havárii v japonské Fukušimě v roce 2011. S následky jaderné kapitoly se budou Němci podle ministryně životního prostředí Steffi Lemkeové potýkat dalších třicet tisíc generací. Berlín stále hledá úložiště pro radioaktivní odpad.
„Na půdě tohoto parlamentu jednoznačně prohlašuji, že Fukušima změnila můj postoj k jaderné energii,“ prohlásila někdejší kancléřka Merkelová v červnu 2011. „Chceme, aby elektřina budoucnosti byla bezpečnější a zároveň spolehlivá a úsporná,“ nastavila tehdy Merkelová nový kurz německé energetiky.
V Německu nyní dosluhují poslední tři jaderné elektrárny, a to Emsland v Dolním Sasku, Neckarwestheim 2 v Bádensku-Württembersku a Isar 2 v Bavorsku. Ty přestanou už v sobotu napájet německou síť.
„Následovat bude jejich postupné dobíhání, protože jadernou elektrárnu není možné vypnout ze dne na den nějakým tlačítkem. To dobíhání bude trvat několik let a potom začne jejich postupná demontáž, což je také otázka mnoha let. To se děje i u ostatních německých jaderných elektráren, které byly odstaveny už v minulosti,“ popisuje postup zpravodaj ČT v Německu Pavel Polák.
Původně se počítalo s odstavením posledních reaktorů ke konci loňského roku. Kvůli energetické krizi, která naplno propukla po ruské invazi na Ukrajinu, však poslanci na návrh vlády chod reaktorů prodloužili do 15. dubna.
Spory o datum
Na uzavření reaktorů panuje v Německu široká politická i společenská shoda, sporný je ale termín. Výhrady proti odpojení v posledních dnech vyjadřují hlavně hospodářské svazy.
Šéf Německé průmyslové a obchodní komory (DIHK) Peter Adrian poukázal na to, že Německo by mělo s tímto krokem počkat až do překonání energetické krize, neboť ceny energií i přes pokles cen zemního plynu zůstávají vysoké. Za další důvod ponechání reaktorů v provozu označil energetickou bezpečnost za současné složité mezinárodní situace.
S delším provozem jaderných elektráren by nyní souhlasila i většina veřejnosti. Z průzkumu agentury Insa pro nedělník Bild am Sonntag vyplynulo, že 52 procent Němců vidí rozhodnutí ukončit provoz zbývajících tří jaderných elektráren jako špatné, 37 procent ho naopak podporuje a zbytek nemá jasný názor.
Opozice a také vládní liberálové žádali delší lhůtu pro trvalé odpojení jaderných elektráren, navrhovali dva roky, sociálnědemokratický kancléř Olaf Scholz to odmítl. Jaderný provoz v Německu tak definitivně skončí v sobotu.
Budoucnost ve znamení ekologie
Berlín plánuje přejít v nadcházejících letech výhradně na obnovitelné a ekologické energetické zdroje. V nich vidí nejen klimaticky šetrné řešení pro ochranu planety, ale také energetickou bezpečnost. Němci se tím totiž zbaví závislosti na fosilních palivech, jejichž vlastní zdroje nemají.
Ministryně Lemkeová už dříve prohlásila, že 15. dubna Německo vstoupí do nové éry. „Odchod od jádra učiní naši zemi bezpečnější, protože nukleární energetika je vysoce rizikovou technologií. To nám ukázaly například nehody ve Fukušimě a Černobylu, obzvláště to platí ve válečných časech,“ upozornila politička.
Lemkeová rovněž zdůraznila, že odstavením reaktorů se Německo rizik jaderné energetiky nezbaví. Zůstane zde obrovské množství radioaktivního odpadu. „Jaderné elektrárny jsme v naší zemi používali po tři generace, odpad ale bude nebezpečný ještě po třicet tisíc generací,“ řekla.
Ochranářské sdružení BUND uvádí, že Německo se bude muset vypořádat s více než 600 tisíci kubickými metry slabě a středně radioaktivního odpadu a se zhruba 30 tisíci kubíky vysoce radioaktivního odpadu.
Uložení na milion let
Pro trvalé uložení vysoce radioaktivního odpadu Německo místo teprve hledá. Jak by takový sklad měl vypadat, upravuje zákon, který uvádí, že geologická stabilita by měla zajistit bezpečné uložení na milion let. Rozhodnutí o lokalitě by mělo padnout do roku 2031, aby se k roku 2050 mohlo začít se skladováním.
Po odklonu od jádra chce Německo skončit také s produkcí energie spalováním uhlí. Vláda Olafa Scholze, kterou tvoří vedle sociálních demokratů (SPD) ještě Zelení a liberální svobodní demokraté (FDP), by chtěla uzavřít uhelné elektrárny do roku 2030.
Ke stejnému datu chce vládní koalice dosáhnout produkce energie z 80 procent z obnovitelných zdrojů. Loni to podle údajů spolkového ministerstva hospodářství bylo okolo 44 procent. Dalším milníkem v Německu má být rok 2045, kdy by země měla být klimaticky neutrální. To je stav, kdy budou emise skleníkových plynů a opatření na jejich neutralizaci v rovnováze.
„Realizace strategie urychlení rozvoje obnovitelných zdrojů je obtížná. Kancléř Scholz říká, že každý den by se mělo uvést do chodu pět větrných elektráren, to se momentálně vůbec nedaří. Vláda ale udělala další krok, protože bude urychlovat a zjednodušovat proces schvalování těchto projektů, což by byla v německém případě revoluce,“ poznamenal Vladimír Handl z katedry německých a rakouských studií FSV UK.
Druhý problém kromě pomalého procesu schvalování je podle Handla strategické propojení větrných elektráren s trasami ze severu na průmyslový jih, což je stále ještě v procesu.
