Emise oxidu uhličitého z energetiky loni dosáhly maxima. Byly ale nižší, než experti předpokládali

Globální emise oxidu uhličitého související s energetikou se v loňském roce zvýšily o 0,9 procenta na dosavadní maximum 36,8 miliardy tun. A to i přesto, že více čistých technologií, jako jsou elektromobily nebo produkce elektřiny ze slunce, pomohlo omezit dopady zvýšené spotřeby uhlí a ropy. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila Mezinárodní agentura pro energii (IEA).

Emise z uhlí loni stouply o 1,6 procenta, protože řada zemí se po ruské invazi na Ukrajinu a následném snížení dodávek ruského plynu do Evropy obrátila k tomuto palivu, které je považováno za jedno z nejvíce znečišťujících.

Emise z ropy vzrostly o 2,5 procenta, ale zůstaly pod úrovní z doby před pandemií covidu-19. Přibližně polovina nárůstu emisí spojených s ropou byla způsobena zvýšením letecké dopravy, která se zotavila z minima v době pandemie.

Ke zvýšení objemu emisí souvisejících s energetikou přispěla také nižší produkce elektřiny z jaderných elektráren a extrémní povětrnostní jevy, včetně vlny veder. Celkové emise částečně kompenzoval nárůst obnovitelných zdrojů energie, jako jsou větrné a solární elektrárny, opatření v oblasti energetické účinnosti a také elektromobily. Díky tomu se podařilo zabránit dalším 550 milionům tun emisí.

Změna v emisích CO2 podle regionu a sektoru
Zdroj: IEA

Lepší, než se čekalo

IEA upozornila, že tento nárůst je menší než šestiprocentní nárůst emisí z energetiky, který agentura zaznamenala v roce 2021, což je skok, který přišel na základě oživení po pandemii.

Mnozí odborníci se přitom obávali, že prudce rostoucí cena plynu by mohla tlačit země zpět k využívání uhlí, které má mnohem vyšší emise uhlíku. Zdá se ale, že obnovitelné zdroje energie byly velkým přínosem, protože země se rozhodly pro solární a větrnou energii a podpořily zavádění tepelných čerpadel a elektromobilů. K úsporám energie v celé EU přispěl také mírný začátek evropské zimy.

Podle vědců bude v příštích letech nutné emise ještě výrazně snížit, hlavně ty pocházející ze spalování fosilních paliv, pokud mají být splněny cíle pro omezení globálního růstu teplot a pokud se má zabránit nekontrolovatelné změně klimatu. Emise by měly klesat o sedm procent ročně.

Globální emise CO2 z energetiky a průmyslu a jejich roční změny, 1900–2022
Zdroj: IEA

Fosilní giganti mají rekordní zisky

„Stále ale vidíme, že emise z fosilních paliv se zvyšují, což brání úsilí o splnění světových cílů v oblasti klimatu,“ varoval generální ředitel IEA Fatih Birol.

Zpráva přichází jen několik týdnů poté, co velcí producenti fosilních paliv, jako jsou firmy Chevron, ExxonMobil a Shell, oznámili rekordní zisky. Společnost BP také ustoupila od plánů na snížení těžby ropy a plynu a snížení emisí, podotkla agentura Reuters.

„Mezinárodní a nadnárodní producenti fosilních paliv dosahují rekordních tržeb. Musejí také převzít svůj díl odpovědnosti,“ zdůraznil Birol.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 22 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...