Sudetští Němci vzhlížejí k českému předsednictví a přejí si sjezd ve staré vlasti

Nadcházející české předsednictví Evropské unii se může plně spolehnout na podporu Sudetoněmeckého krajanského sdružení, které zastupuje zájmy sudetských Němců odsunutých po druhé světové válce z Československa a jejich potomků. V pátek to na tiskové konferenci v Řezně před začátkem sudetoněmeckého sjezdu prohlásil nejvyšší představitel sudetských Němců Bernd Posselt. Řekl, že kvůli ruské invazi na Ukrajinu mají sudetští Němci od českého předsednictví velká očekávání. Posselt by rád sudetoněmecký sjezd uspořádal v Česku, pokud by to některé město nabídlo.

Posselt na tiskové konferenci před pátečním začátkem čtyřdenního sudetoněmeckého sjezdu řekl, že vkládá velké naděje do nacházejícího předsednictví, kterého se Česko ujme od července. „Máme plno očekávání a já vím, že český premiér Petr Fiala je přesvědčený Evropan,“ uvedl s tím, že končící francouzské předsednictví bylo spíše kampaní za znovuzvolení prezidenta Emmanuela Macrona.

V krizové době vyvolané ruským vojenským vpádem na Ukrajinu musí Evropa zůstat jednotná, což bude podle Posselta jedním z hlavních úkolů českého předsednictví. „České předsednictví proto budeme co nejvíce podporovat,“ řekl.

Pandemie nemoci covid-19, kvůli které se ze dne na den uzavřely hranice a přerušila vzájemná setkání, jasně podle Posselta ukázala, jak moc se Němci a Češi potřebují a jak významné vzájemné vztahy jsou. „Mnoho lidí na obou stranách česko-německé hranice pocítilo, jak moc srostly naše vztahy od pádu železné opony v roce 1989. Covid byl brutální ránou, která nám ukázala, jak se potřebujeme,“ řekl bývalý poslanec Evropského parlamentu z let 1994 až 2014.

Výběr bavorského Hofu u hranic s Českem, kde se letošní sjezd koná, je tak podle Posselta jedním ze symbolů úzkých vztahů. „Hof jsme si vybrali, protože je to středisko přeshraniční spolupráce,“ řekl. Poznamenal, že příští rok se sjezd uskuteční zřejmě v Řezně, které Posselt považuje rovněž za jedno z center německo-českých vztahů. V Řezně se konal sjezd naposledy v roce 2019.

Konání sjezdu v Česku? Podle Posselta již brzy

Posselt věří, že se brzy uskuteční sjezd sudetských Němců také v Česku. Na sjezdu v Řezně v roce 2019 prohlásil, že situace k tomu ještě nedozrála, ale že během několika málo let by se tak stát mohlo. Pozvání nečeká od vlády, ale od nějakého českého města. „Když nás nějaké město pozve, abychom u nich sjezd měli, tak to uděláme,“ řekl Posselt ČTK. Přání na konkrétní město nemá. „Může to být jakékoli,“ řekl Posselt, který ale nezastírá blízké vazby na Jablonec nad Nisou, ve kterém žil jeho otec. „Tam ale prostory k uspořádání sjezdu nejsou,“ poznamenal. 

„Každý rok pracujeme na tom, abychom strašlivé události z naší minulosti přetavili v něco pozitivního,“ řekl. „Jsme připraveni sjezd v Česku uspořádat, přejeme si to, ale nikoho v Česku k tomu nutit nebudeme,“ uvedl. „Ale rok 2025, kdy bude osmdesát let od vyhnání, by byl dobrou příležitostí ke sjezdu smíření,“ dodal.

Bývalý Evropský poslanec rovněž zmínil, že jistá naděje na sjezd již dříve byla. „Bylo jedno české město, neřeknu jaké, které zájem mělo. Ale pak se vyměnil starosta,“ uvedl. 

Posselt se zároveň pozastavil nad tím, jaké emoce v Česku vyvolává možnost uspořádání sudetoněmeckého sjezdu, protože již nyní se sudetští Němci účastní řady akcí v Česku, pořádají setkání rodáků či křesťanské poutě. „A nic se nestalo, nebyl nejmenší problém a vše bezvadně fungovalo,“ řekl s tím, že Češi a sudetští Němci urazili již dlouhou cestu k usmíření. „Jen ten termín sudetoněmecký sjezd doprovází iracionální strach,“ uvedl.

Z Československa byly po druhé světové válce odsunuty asi tři miliony Němců. Podle česko-německé komise historiků při tom přišlo o život patnáct až třicet tisíc Němců. Během předešlé více než šestileté nacistické nadvlády zahynulo kolem 320 až 350 tisíc obyvatel někdejšího Československa.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael udeřil na jihu Libanonu, tamní úřady hlásí mrtvé a raněné

Izrael podnikl vzdušný úder na město Súr na jihu Libanonu. Podle údajů Červeného kříže a libanonských úřadů, které cituje agentura AFP, si útok vyžádal čtrnáct mrtvých a více něž dvacet raněných. Židovský stát v pondělí vyzval k evakuaci města a přilehlých oblastí.
včeraAktualizovánopřed 59 mminutami

Írán a Izrael zastavily vzájemné útoky, Trump varoval před hloupostí

Teherán oznámil, že zastavuje útoky na Izrael, ale pohrozil další reakcí, pokud bude izraelská armáda pokračovat v „agresi“ v Libanonu. Izrael v noci zasáhl mimo jiné petrochemický komplex na jihozápadě Íránu. Ten zrušil až do odvolání všechny lety. Izraelská armáda později informovala o dalších salvách raket vypálených na židovský stát z Íránu a Jemenu. Ceny ropy kvůli eskalaci konfliktu prudce vzrostly.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Rusové útočili na zastávku s lidmi v Oděse, v Záporožské a Sumské oblasti zabíjeli

Dva lidé byli zabiti a nejméně 23 osob bylo zraněno při ruském útoku na civilisty v centru Záporoží, oznámil v podvečer náčelník správy tohoto regionu Ivan Fedorov. Při ostřelování Sumské oblasti zahynul 71letý muž. Ve městě Nikopol byla při ruském úderu dle místních úřadů zabita žena. Šéf městské vojenské správy Serhij Lysak informoval, že cílem ruského útoku v Oděse byla ráno autobusová zastávka, zranění utrpěli tři lidé. Na Rusy okupovaném Krymu nejezdily některé vlaky.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Druhé kolo prezidentských voleb v Peru směřuje k těsnému výsledku

Vítěz nedělních prezidentských voleb v Peru bude zřejmě znám až za několik dnů. Po sečtení 94 procent volebních okrsků zatím vede levicový kandidát Robert Sánchez s 50,05 procenta hlasů před pravicovou političkou Keikou Fujimoriovou, která má nyní 49,95 procenta. Během dne se ve vedení držela spíše Fujimoriová, nicméně jako poslední se obvykle sčítají hlasy z venkovských oblastí, které jsou baštou Sáncheze, napsal v pondělí španělský deník El País.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Nedostatek pohonných hmot v Rusku způsobily ukrajinské útoky, přiznala Moskva

Ruské ministerstvo energetiky podle státní agentury TASS tvrdí, že problémy s nedostatkem pohonných hmot na jihu Ruska způsobily nepřátelské vzdušné útoky na energetické firmy. Nedostatek pohonných hmot si místy vynutil zavedení přídělového systému, před čerpacími stanicemi se tvoří dlouhé fronty motoristů.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Trumpův poplatek za víza pro specialisty je nelegální, rozhodl soud

Federální soudce v Bostonu Leo Sorokin rozhodl, že poplatek ve výši sto tisíc dolarů (dva miliony korun), který administrativa prezidenta Donalda Trumpa zavedla pro nová víza do USA pro kvalifikované zahraniční pracovníky, je nelegální a má být zrušen, informuje Reuters. Trumpova administrativa navýšení zaměstnavatelem hrazeného poplatku za nová pracovní víza pro specialisty oznámila loni v září.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Evropa novou společnou stíhačku mít nebude

Nová evropská stíhačka, jejíž vývoj stál miliardy eur, nakonec podle agentury DPA nevznikne. Německý kancléř Friedrich Merz a francouzský prezident Emmanuel Macron totiž došli k tomu, že se firmy Dassault a Airbus nejsou schopné na její konstrukci dohodnout. DPA to napsala s odvoláním na německé vládní kruhy, později konec projektu potvrdil Elysejský palác.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoTři roky po útoku na dětském hřišti v Annecy pobuřuje Francouze absence rozsudku

Část francouzské veřejnosti pobouřil další odsun začátku soudu v ostře sledované kauze útoku na skupinu dětí. Přesně před třemi lety vtrhl syrský migrant na hřiště v Annecy, kde nožem pobodal čtyři oběti ve věku od 22 měsíců do tří let a dva starší muže. Útočníka tehdy zastavil náhodný kolemjdoucí, který použil vlastní batoh jako štít. V případu, který otřásl celou zemí, ale ani po třech letech nepadl rozsudek. Proces s pachatelem má začít teprve příští rok. Útoky migrantů ve Francii nahrávají krajní pravici, pro kterou jde o silné téma.
před 4 hhodinami
Načítání...