Sudetští Němci vzhlížejí k českému předsednictví a přejí si sjezd ve staré vlasti

Nadcházející české předsednictví Evropské unii se může plně spolehnout na podporu Sudetoněmeckého krajanského sdružení, které zastupuje zájmy sudetských Němců odsunutých po druhé světové válce z Československa a jejich potomků. V pátek to na tiskové konferenci v Řezně před začátkem sudetoněmeckého sjezdu prohlásil nejvyšší představitel sudetských Němců Bernd Posselt. Řekl, že kvůli ruské invazi na Ukrajinu mají sudetští Němci od českého předsednictví velká očekávání. Posselt by rád sudetoněmecký sjezd uspořádal v Česku, pokud by to některé město nabídlo.

Posselt na tiskové konferenci před pátečním začátkem čtyřdenního sudetoněmeckého sjezdu řekl, že vkládá velké naděje do nacházejícího předsednictví, kterého se Česko ujme od července. „Máme plno očekávání a já vím, že český premiér Petr Fiala je přesvědčený Evropan,“ uvedl s tím, že končící francouzské předsednictví bylo spíše kampaní za znovuzvolení prezidenta Emmanuela Macrona.

V krizové době vyvolané ruským vojenským vpádem na Ukrajinu musí Evropa zůstat jednotná, což bude podle Posselta jedním z hlavních úkolů českého předsednictví. „České předsednictví proto budeme co nejvíce podporovat,“ řekl.

Pandemie nemoci covid-19, kvůli které se ze dne na den uzavřely hranice a přerušila vzájemná setkání, jasně podle Posselta ukázala, jak moc se Němci a Češi potřebují a jak významné vzájemné vztahy jsou. „Mnoho lidí na obou stranách česko-německé hranice pocítilo, jak moc srostly naše vztahy od pádu železné opony v roce 1989. Covid byl brutální ránou, která nám ukázala, jak se potřebujeme,“ řekl bývalý poslanec Evropského parlamentu z let 1994 až 2014.

Výběr bavorského Hofu u hranic s Českem, kde se letošní sjezd koná, je tak podle Posselta jedním ze symbolů úzkých vztahů. „Hof jsme si vybrali, protože je to středisko přeshraniční spolupráce,“ řekl. Poznamenal, že příští rok se sjezd uskuteční zřejmě v Řezně, které Posselt považuje rovněž za jedno z center německo-českých vztahů. V Řezně se konal sjezd naposledy v roce 2019.

Konání sjezdu v Česku? Podle Posselta již brzy

Posselt věří, že se brzy uskuteční sjezd sudetských Němců také v Česku. Na sjezdu v Řezně v roce 2019 prohlásil, že situace k tomu ještě nedozrála, ale že během několika málo let by se tak stát mohlo. Pozvání nečeká od vlády, ale od nějakého českého města. „Když nás nějaké město pozve, abychom u nich sjezd měli, tak to uděláme,“ řekl Posselt ČTK. Přání na konkrétní město nemá. „Může to být jakékoli,“ řekl Posselt, který ale nezastírá blízké vazby na Jablonec nad Nisou, ve kterém žil jeho otec. „Tam ale prostory k uspořádání sjezdu nejsou,“ poznamenal. 

„Každý rok pracujeme na tom, abychom strašlivé události z naší minulosti přetavili v něco pozitivního,“ řekl. „Jsme připraveni sjezd v Česku uspořádat, přejeme si to, ale nikoho v Česku k tomu nutit nebudeme,“ uvedl. „Ale rok 2025, kdy bude osmdesát let od vyhnání, by byl dobrou příležitostí ke sjezdu smíření,“ dodal.

Bývalý Evropský poslanec rovněž zmínil, že jistá naděje na sjezd již dříve byla. „Bylo jedno české město, neřeknu jaké, které zájem mělo. Ale pak se vyměnil starosta,“ uvedl. 

Posselt se zároveň pozastavil nad tím, jaké emoce v Česku vyvolává možnost uspořádání sudetoněmeckého sjezdu, protože již nyní se sudetští Němci účastní řady akcí v Česku, pořádají setkání rodáků či křesťanské poutě. „A nic se nestalo, nebyl nejmenší problém a vše bezvadně fungovalo,“ řekl s tím, že Češi a sudetští Němci urazili již dlouhou cestu k usmíření. „Jen ten termín sudetoněmecký sjezd doprovází iracionální strach,“ uvedl.

Z Československa byly po druhé světové válce odsunuty asi tři miliony Němců. Podle česko-německé komise historiků při tom přišlo o život patnáct až třicet tisíc Němců. Během předešlé více než šestileté nacistické nadvlády zahynulo kolem 320 až 350 tisíc obyvatel někdejšího Československa.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump přijal od Machadové medaili spojenou s Nobelovou cenou míru, píše Reuters

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala medaili, která se k tomuto ocenění váže. Agentura Reuters později uvedla, že americký prezident její čin ocenil a má v úmyslu si medaili ponechat.
včeraAktualizovánopřed 44 mminutami

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Gazu a podpořil novou palestinskou správu

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) oznámil, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení orgánu, který má dohlížet na dodržování Trumpova mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle něj zveřejněno v blízké době. Z pozice předsedy rady Trump rovněž podpořil nově jmenovaný palestinský technokratický výbor pro správu území, které zdevastovala dvouletá válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, zastavená říjnovým příměřím.
02:16Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 5 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících letounů MiG-29

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících bojových letounů MiG-29, řekl ve čtvrtek náměstek ministra obrany Pawel Zalewski dle polských médií. O kroku rozhodla polská vláda. Varšava spolu se Slovenskem už v roce 2023 zemi bránící se plnohodnotné ruské invazi dodaly větší počet těchto strojů vyvinutých v bývalém Sovětském svazu.
před 11 hhodinami

Americká armáda obsadila další tanker porušující blokádu Venezuely

Americká armáda zabavila další tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Oznámilo to její velitelství SOUTHCOM. Operace proti lodi, která podle armády porušila blokádu nařízenou prezidentem USA Donaldem Trumpem, se uskutečnila brzy ráno místního času v Karibiku. Americké síly v posledních týdnech obsadily a zabavily šest tankerů, které podle Washingtonu porušovaly americké sankce na venezuelský ropný sektor.
před 12 hhodinami
Načítání...