Sudetští Němci vzhlížejí k českému předsednictví a přejí si sjezd ve staré vlasti

Nadcházející české předsednictví Evropské unii se může plně spolehnout na podporu Sudetoněmeckého krajanského sdružení, které zastupuje zájmy sudetských Němců odsunutých po druhé světové válce z Československa a jejich potomků. V pátek to na tiskové konferenci v Řezně před začátkem sudetoněmeckého sjezdu prohlásil nejvyšší představitel sudetských Němců Bernd Posselt. Řekl, že kvůli ruské invazi na Ukrajinu mají sudetští Němci od českého předsednictví velká očekávání. Posselt by rád sudetoněmecký sjezd uspořádal v Česku, pokud by to některé město nabídlo.

Posselt na tiskové konferenci před pátečním začátkem čtyřdenního sudetoněmeckého sjezdu řekl, že vkládá velké naděje do nacházejícího předsednictví, kterého se Česko ujme od července. „Máme plno očekávání a já vím, že český premiér Petr Fiala je přesvědčený Evropan,“ uvedl s tím, že končící francouzské předsednictví bylo spíše kampaní za znovuzvolení prezidenta Emmanuela Macrona.

V krizové době vyvolané ruským vojenským vpádem na Ukrajinu musí Evropa zůstat jednotná, což bude podle Posselta jedním z hlavních úkolů českého předsednictví. „České předsednictví proto budeme co nejvíce podporovat,“ řekl.

Pandemie nemoci covid-19, kvůli které se ze dne na den uzavřely hranice a přerušila vzájemná setkání, jasně podle Posselta ukázala, jak moc se Němci a Češi potřebují a jak významné vzájemné vztahy jsou. „Mnoho lidí na obou stranách česko-německé hranice pocítilo, jak moc srostly naše vztahy od pádu železné opony v roce 1989. Covid byl brutální ránou, která nám ukázala, jak se potřebujeme,“ řekl bývalý poslanec Evropského parlamentu z let 1994 až 2014.

Výběr bavorského Hofu u hranic s Českem, kde se letošní sjezd koná, je tak podle Posselta jedním ze symbolů úzkých vztahů. „Hof jsme si vybrali, protože je to středisko přeshraniční spolupráce,“ řekl. Poznamenal, že příští rok se sjezd uskuteční zřejmě v Řezně, které Posselt považuje rovněž za jedno z center německo-českých vztahů. V Řezně se konal sjezd naposledy v roce 2019.

Konání sjezdu v Česku? Podle Posselta již brzy

Posselt věří, že se brzy uskuteční sjezd sudetských Němců také v Česku. Na sjezdu v Řezně v roce 2019 prohlásil, že situace k tomu ještě nedozrála, ale že během několika málo let by se tak stát mohlo. Pozvání nečeká od vlády, ale od nějakého českého města. „Když nás nějaké město pozve, abychom u nich sjezd měli, tak to uděláme,“ řekl Posselt ČTK. Přání na konkrétní město nemá. „Může to být jakékoli,“ řekl Posselt, který ale nezastírá blízké vazby na Jablonec nad Nisou, ve kterém žil jeho otec. „Tam ale prostory k uspořádání sjezdu nejsou,“ poznamenal. 

„Každý rok pracujeme na tom, abychom strašlivé události z naší minulosti přetavili v něco pozitivního,“ řekl. „Jsme připraveni sjezd v Česku uspořádat, přejeme si to, ale nikoho v Česku k tomu nutit nebudeme,“ uvedl. „Ale rok 2025, kdy bude osmdesát let od vyhnání, by byl dobrou příležitostí ke sjezdu smíření,“ dodal.

Bývalý Evropský poslanec rovněž zmínil, že jistá naděje na sjezd již dříve byla. „Bylo jedno české město, neřeknu jaké, které zájem mělo. Ale pak se vyměnil starosta,“ uvedl. 

Posselt se zároveň pozastavil nad tím, jaké emoce v Česku vyvolává možnost uspořádání sudetoněmeckého sjezdu, protože již nyní se sudetští Němci účastní řady akcí v Česku, pořádají setkání rodáků či křesťanské poutě. „A nic se nestalo, nebyl nejmenší problém a vše bezvadně fungovalo,“ řekl s tím, že Češi a sudetští Němci urazili již dlouhou cestu k usmíření. „Jen ten termín sudetoněmecký sjezd doprovází iracionální strach,“ uvedl.

Z Československa byly po druhé světové válce odsunuty asi tři miliony Němců. Podle česko-německé komise historiků při tom přišlo o život patnáct až třicet tisíc Němců. Během předešlé více než šestileté nacistické nadvlády zahynulo kolem 320 až 350 tisíc obyvatel někdejšího Československa.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli uskutečnily pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánského Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele pákistánské vlády.
před 58 mminutami

USA a Írán přeruší útoky a budou jednat v Dauhá, napsal Axios

USA a Írán se dohodly na oboustranném přerušení vzájemných úderů a obě strany se sejdou v úterý k jednání v katarské metropoli Dauhá. S odvoláním na vysokého představitele americké administrativy to v neděli uvedl server Axios.
před 4 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 7 hhodinami

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Extrémní vedra nadále trápila Německo, Polsko i Slovensko

Rekordně vysoké teploty zaznamenaly během neděle Německo i Polsko, nové maximum bylo naměřeno i pro slovenské hlavní město. V Německu předchozí rekord přitom padl teprve v sobotu. V Polsku naměřili ve městě Slubice na západě země 40,5 stupně. V Bratislavě pak krátce před 16:00 teplota na stanici ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia.
před 10 hhodinami

Írán si nárokuje kontrolu Hormuzského průlivu jen pro sebe

Írán si kontrolu Hormuzského průlivu nárokuje jen pro sebe, uvedl ministr zahraničí Abbás Arakčí a varoval před jakýmkoli vnějším vměšováním do této záležitosti. Otevření námořní cesty je klíčovou součástí předběžné rámcové dohody mezi USA a Íránem, podepsané 17. června. Po obnovených vzájemných útocích však Teherán opět trvá na výhradní kontrole úžiny, která je klíčovou pro globální obchod, zejména s ropou a plynem.
před 12 hhodinami

Při pádu malého letadla zahynulo ve Francii jedenáct lidí

Jedenáct lidí přišlo v neděli o život při pádu malého letadla v Tomblaine na předměstí Nancy na severovýchodě Francie, píše agentura AFP s odvoláním na prefekturu departementu Meurthe-et-Moselle. Na místo neštěstí zamířil francouzský ministr vnitra Laurent Nuňez. Letoun dopadl na travnatou plochu u silnice v obytné zóně. Přepravoval skupinu lidí, kteří se chystali k seskoku padákem. Podle AFP řadí počet obětí nehodu mezi nejtragičtější havárie lehkých letadel v zemi.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...