Švédsko a Finsko učinily klíčový krok na cestě do Severoatlantické aliance. Zástupci obou zemí předali v Bruselu generálnímu tajemníkovi Aliance Jensi Stoltenbergovi žádosti o přijetí do NATO. Šéf Aliance jejich rozhodnutí přivítal a prohlásil, že skandinávské země posílí společnou bezpečnost spojenců.
Dlouhodobě neutrální Stockholm a Helsinky změnily svůj pohled na členství v Alianci pod vlivem ruské invaze na Ukrajinu.
„Jste naši nejbližší partneři a vaše členství posílí naši společnou bezpečnost,“ řekl Stoltenberg, podle něhož bude nyní Aliance rychle pracovat na dokončení přijímacího procesu. Ten může zabrat několik měsíců.
Aby mohly oba státy řady třicetičlenné vojenské organizace rozšířit, musí nejprve přihlášku schválit zástupci všech stávajících členských zemí a poté ratifikovat jejich parlamenty. Většina členů NATO dává najevo, že hodlá toto rozšíření rychle podpořit, kriticky se k němu naopak staví turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.
O zahájení vstupní procedury ve středu jednali v Bruselu velvyslanci členských zemí, podle diplomatů však nedospěli k potřebnému jednomyslnému souhlasu. „Neříkáme, že se nemohou stát členy… Ale chceme dosáhnout dohody,“ citoval list Financial Times nejmenovaného tureckého činitele, podle něhož Ankara neumožnila shodu ambasadorů. Erdogan ve středu prohlásil, že Turecko žádalo skandinávské země o vydání 30 lidí, které označuje za teroristy, ale neuspělo. Podle prezidenta obě země na svém území nechávají působit lidi spojené s kurdskými organizacemi, jež Ankara považuje za teroristické.
Podle tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana obě země drží ochrannou ruku nad skupinami, které Ankara považuje za teroristické. Turecko označuje za teroristickou organizaci Stranu kurdských pracujících (PKK) a další skupiny usilující o samostatný Kurdistán.
Například Kanada ale vzkázala, že ratifikaci přihlášky zvládne za několik dní od jejího obdržení. „Podporuji rychlý vstupní proces. My v Estonsku splníme svůj úkol rychle,“ napsala zase na Twitteru estonská premiérka Kaja Kallasová. Vstup Finska a Švédska do Aliance již dříve podpořily i další pobaltské země.
„Těším se, až přivítáme Finsko a Švédsko do rodiny NATO,“ napsal britský premiér Boris Johnson. Ministr zahraničí České republiky Jan Lipavský označil zájem o vstup severských zemí do Aliance za historický milník. „Česko bude vnitrostátně usilovat o co nejrychlejší dokončení ratifikačního procesu jejich přistoupení,“ dodal.
Švédská ministryně zahraničí Ann Lindeová řekla, že přístup obou zemí bude rychlejší také díky tomu, že podaly přihlášky společně. „To, že jdou Švédsko a Finsko ruku v ruce, je jejich síla,“ řekla švédské agentuře TT.
Moskva nese rozšiřování ke svým hranicím nelibě a již dříve pohrozila odvetnými kroky. Na oba státy se začne pravidlo kolektivní obrany vztahovat až po vstupu do NATO. Stoltenberg ve středu ale připomněl, že některé členské země již slíbily pomoci Finsku a Švédsku v případě nepřátelských akcí.
Švédsko a Finsko se budou muset kromě závazku ke kolektivní obraně přidat k financování rozpočtu Aliance, který činí asi 2,5 miliardy dolarů ročně (necelých 59 miliard korun).
Německo už vstup zemí do NATO odsouhlasilo
Německá vláda kancléře Olafa Scholze už začlenění Finska a Švédska do NATO odsouhlasila na středečním zasedání. Německo tak učinilo ihned poté, co zástupci obou severských zemí předali v Bruselu generálnímu tajemníkovi Aliance Jensi Stoltenbergovi žádosti o přijetí do Severoatlantické aliance. Vstup obou zemí musí v Německu ještě ratifikovat parlament, což je považováno za formalitu.
„Jsem si jist, že mezi členskými státy včetně Turecka se rychle podaří získat souhlas se vstupem Švédska a Finska do NATO,“ řekl v úterý kancléř Scholz.
Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková v posledních dnech opakovaně ujistila, že Německo bezvýhradně podporuje přičlenění Finska a Švédska do NATO. V úterý řekla, že Německo svou podporu demonstruje rychlou ratifikací rozšíření Aliance.
Ministryně také uvedla, že spolková vláda o rychlé ratifikaci již jednala se všemi demokratickými stranami ve Spolkovém sněmu. Do tohoto výčtu vláda nepočítá protiimigrační Alternativu pro Německo (AfD), která je označována jako populistická až krajně pravicová a se kterou vládní strany odmítají spolupracovat.
