Rumunský premiér zklamaný z překvapivé volební prohry odstoupil. Vítěz ale koalici asi nesestaví

Opoziční sociální demokraté (PSD) zaznamenali překvapivé vítězství v nedělních parlamentních volbách v Rumunsku. Po sečtení hlasů z 99 procent volebních místností získali 30 procent, jejich šance na sestavení vlády jsou však zřejmě malé. Prezident Klaus Iohannis prohlásil, že se rýsuje středopravicová vládní koalice. Liberální premiér Ludovic Orban ale oznámil, že kvůli výsledku odstupuje z čela vlády, a naznačil, že nebude usilovat o premiérské křeslo. Hlasování poznamenala rekordně nízká účast.

Středopravicová Národně liberální strana (PNL) premiéra Orbana – považovaná za favorita volebního klání – má po sečtení téměř všech odevzdaných hlasů 25 procent. Liberály podle pozorovatelů poškodily jejich kroky při zvládání koronavirové nákazy. Ještě v lednových průzkumech jim přízeň vyjadřovalo 45 procent voličů, náskok se však za dobu pandemie postupně rozplynul.

Orban, který se po vyhlášení výsledků průzkumů u volebních místností již prohlásil za vítěze, v pondělí oznámil, že odstupuje z čela vlády. Zároveň naznačil, že znovu nebude o premiérské křeslo usilovat. „Udělal jsem, co bylo v mých silách, my jsme udělali, co bylo v našich silách. Mým cílem je pomoci vytvořit většinu bez sociálních demokratů. Doufám, že má liberální strana bude moci přijít s novým premiérem,“ citovala ho agentura Reuters. 

Třetí skončila se 14 procenty koalice reformistů USR-PLUS. Dalším překvapením voleb se stal úspěch nacionalisticko-populistického Svazu pro jednotu Rumunů (AUR), kterému odevzdalo svůj hlas osm procent voličů. Zastoupení v parlamentu bude mít i strana maďarské menšiny UDMR, která získala šest procent hlasů.

Hlasování se zúčastnilo pouze 31,84 procenta oprávněných voličů, což je nejméně od pádu komunismu v této balkánské zemi.

Pravděpodobnost, že se sociálním demokratům i přes vítězství podaří sestavit vládu, je podle serveru Balkan Insight nízká. Nezdá se totiž, že by jakákoli z parlamentních stran byla ochotná spolupracovat s PSD, jejíž obraz pošramotila obvinění z korupce i kontroverzní reforma soudnictví, kterou prosazovala během svého vládního angažmá od roku 2017 do loňského října.

Prezident: Rýsuje se středopravicová koalice

Prezident Iohannis v pondělí večer v televizním prohlášení uvedl, že „neexistuje jasný vítěz“ voleb. Nicméně podle něj „krystalizuje středopravicová koalice“, která bude schopna navrhnout koaliční vládu. „Za několik dní svolám konzultace se stranami, které se sejdou v novém parlamentu s cílem nalézt nejlepší řešení pro Rumunsko,“ citovala prezidenta tisková agentura Agerpres.

Podle deníku Romania libera prezident rovněž řekl, že pravicové strany ve volbách získaly dohromady více než 50 procent hlasů. „Z tohoto důvodu může PSD zůstat i po těchto volbách mimo politickou hru,“ dodal. 

I když možnosti PSD najít partnery do vlády jsou zřejmě nulové, vytvoření vládní koalice nemusí být podle pozorovatelů snadné ani pro liberály. Reformisté i UDMR sice už v noci na pondělí dali najevo, že jsou připravení s Orbanovou PNL o společné vládě jednat, ale v posledních měsících před volbami byly jejich vztahy s liberály napjaté.

Zájem zapojit se do jednání o nové vládní koalici projevila i menší Strana lidového hnutí (PMP) bývalého prezidenta Traiana Basesca, která má také ještě šanci překročit pětiprocentní práh pro vstup do zákonodárného sboru.

Socialisté vyloučili velkou koalici

Šéf PSD Marcel Ciolacu označil výsledek voleb za vzkaz voličů vládním liberálům ohledně jejich reakce na pandemii covidu-19. Jednalo se o hlas proti „zavírání škol, zavírání trhů a bankrotu tisíců firem“ za pandemie a rovněž proti „statisícům nezaměstnaných“, uvedl Ciolacu.

Ciolacu zároveň vyloučil velkou koalici mezi PSD a PNL. Prohlásil také, že případná konzervativní koalice PNL, USR-PLUS a UDMR by pro vládnutí neměla legitimitu. Reagoval tím na vyjádření prezidenta Klause Iohannise, že chce respektovat „většinové přání a vůli voličů“, což sociální demokraté bez schopnosti získat partnera nesplňují.

Iohannis, který je zásadním odpůrcem socialistů a má současně pravomoc jmenovat premiéra, již dříve uvedl, že by si přál vytvoření koalice PNL s reformistickou USR-PLUS.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Indonéské úřady našly trosky pohřešovaného letadla. Pátrají po cestujících

Indonéské úřady v neděli oznámily, že lokalizovaly trosky letadla, které se pohřešovalo v provincii Jižní Sulawesi poblíž hory pokryté mlhou, ale stále pátrají po 11 cestujících. Na palubě letadla, které si pronajalo indonéské ministerstvo pro námořní záležitosti a rybolov za účelem provádění leteckého dohledu nad rybolovem, bylo osm členů posádky a tři cestující. Cestující byli zaměstnanci ministerstva. Letadlo směřovalo do Makassaru, hlavního města Jižní Sulawesi, poté, co odletělo z provincie Yogyakarta, než bylo přerušeno spojení.
včeraAktualizovánopřed 21 mminutami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 8 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 8 hhodinami
Načítání...