Rumunský premiér zklamaný z překvapivé volební prohry odstoupil. Vítěz ale koalici asi nesestaví

Opoziční sociální demokraté (PSD) zaznamenali překvapivé vítězství v nedělních parlamentních volbách v Rumunsku. Po sečtení hlasů z 99 procent volebních místností získali 30 procent, jejich šance na sestavení vlády jsou však zřejmě malé. Prezident Klaus Iohannis prohlásil, že se rýsuje středopravicová vládní koalice. Liberální premiér Ludovic Orban ale oznámil, že kvůli výsledku odstupuje z čela vlády, a naznačil, že nebude usilovat o premiérské křeslo. Hlasování poznamenala rekordně nízká účast.

Středopravicová Národně liberální strana (PNL) premiéra Orbana – považovaná za favorita volebního klání – má po sečtení téměř všech odevzdaných hlasů 25 procent. Liberály podle pozorovatelů poškodily jejich kroky při zvládání koronavirové nákazy. Ještě v lednových průzkumech jim přízeň vyjadřovalo 45 procent voličů, náskok se však za dobu pandemie postupně rozplynul.

Orban, který se po vyhlášení výsledků průzkumů u volebních místností již prohlásil za vítěze, v pondělí oznámil, že odstupuje z čela vlády. Zároveň naznačil, že znovu nebude o premiérské křeslo usilovat. „Udělal jsem, co bylo v mých silách, my jsme udělali, co bylo v našich silách. Mým cílem je pomoci vytvořit většinu bez sociálních demokratů. Doufám, že má liberální strana bude moci přijít s novým premiérem,“ citovala ho agentura Reuters. 

Třetí skončila se 14 procenty koalice reformistů USR-PLUS. Dalším překvapením voleb se stal úspěch nacionalisticko-populistického Svazu pro jednotu Rumunů (AUR), kterému odevzdalo svůj hlas osm procent voličů. Zastoupení v parlamentu bude mít i strana maďarské menšiny UDMR, která získala šest procent hlasů.

Hlasování se zúčastnilo pouze 31,84 procenta oprávněných voličů, což je nejméně od pádu komunismu v této balkánské zemi.

Pravděpodobnost, že se sociálním demokratům i přes vítězství podaří sestavit vládu, je podle serveru Balkan Insight nízká. Nezdá se totiž, že by jakákoli z parlamentních stran byla ochotná spolupracovat s PSD, jejíž obraz pošramotila obvinění z korupce i kontroverzní reforma soudnictví, kterou prosazovala během svého vládního angažmá od roku 2017 do loňského října.

Prezident: Rýsuje se středopravicová koalice

Prezident Iohannis v pondělí večer v televizním prohlášení uvedl, že „neexistuje jasný vítěz“ voleb. Nicméně podle něj „krystalizuje středopravicová koalice“, která bude schopna navrhnout koaliční vládu. „Za několik dní svolám konzultace se stranami, které se sejdou v novém parlamentu s cílem nalézt nejlepší řešení pro Rumunsko,“ citovala prezidenta tisková agentura Agerpres.

Podle deníku Romania libera prezident rovněž řekl, že pravicové strany ve volbách získaly dohromady více než 50 procent hlasů. „Z tohoto důvodu může PSD zůstat i po těchto volbách mimo politickou hru,“ dodal. 

I když možnosti PSD najít partnery do vlády jsou zřejmě nulové, vytvoření vládní koalice nemusí být podle pozorovatelů snadné ani pro liberály. Reformisté i UDMR sice už v noci na pondělí dali najevo, že jsou připravení s Orbanovou PNL o společné vládě jednat, ale v posledních měsících před volbami byly jejich vztahy s liberály napjaté.

Zájem zapojit se do jednání o nové vládní koalici projevila i menší Strana lidového hnutí (PMP) bývalého prezidenta Traiana Basesca, která má také ještě šanci překročit pětiprocentní práh pro vstup do zákonodárného sboru.

Socialisté vyloučili velkou koalici

Šéf PSD Marcel Ciolacu označil výsledek voleb za vzkaz voličů vládním liberálům ohledně jejich reakce na pandemii covidu-19. Jednalo se o hlas proti „zavírání škol, zavírání trhů a bankrotu tisíců firem“ za pandemie a rovněž proti „statisícům nezaměstnaných“, uvedl Ciolacu.

Ciolacu zároveň vyloučil velkou koalici mezi PSD a PNL. Prohlásil také, že případná konzervativní koalice PNL, USR-PLUS a UDMR by pro vládnutí neměla legitimitu. Reagoval tím na vyjádření prezidenta Klause Iohannise, že chce respektovat „většinové přání a vůli voličů“, což sociální demokraté bez schopnosti získat partnera nesplňují.

Iohannis, který je zásadním odpůrcem socialistů a má současně pravomoc jmenovat premiéra, již dříve uvedl, že by si přál vytvoření koalice PNL s reformistickou USR-PLUS.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Poletí druhý repatriační let Čechů z Izraele, evakuováni byli i z Íránu

V sobotu poletí druhý repatriační let českých občanů z Izraele, který je od minulého pátku v konfliktu s Íránem. Uvedla to ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Stroj Airbus má kapacitu okolo osmdesáti lidí, bude zřejmě naplněn. V Praze už jsou Češi evakuovaní z ambasády v hlavním íránském městě Teheránu.
09:59Aktualizovánopřed 15 mminutami

Izrael a Írán pokračují ve vzájemných útocích

Írán a Izrael v noci na sobotu pokračovaly ve vzájemných útocích. Podle íránské agentury Fars údery židovského státu cílily také na jaderné zařízení v Isfahánu, žádný nebezpečný materiál ale neunikl. Izraelský vojenský zdroj podle agentury AFP později údery v Isfahánu potvrdil. Terčem byla podle íránských médií také budova ve městě Kom, na místě zřejmě zemřela šestnáctiletá osoba a další dva lidé utrpěli zranění.
06:39Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Íránské nukleární zbraně by mohly vést k jadernému holocaustu, míní Žáček

Pokud by Írán získal nukleární zbraně, mohlo by to vést k jadernému holocaustu, míní poslanec Pavel Žáček (ODS) s tím, že by se netýkal jen Izraele, ale rakety by mohly doletět až do Evropy. Toho, aby se konflikt mezi Jeruzalémem a Teheránem nerozšířil, dokáže podle něj docílit židovský stát společně s USA. Že o vývoji rozhodují tito dva spojenci, se domnívá také senátor Václav Láska (SEN 21). „Írán moc možností nemá,“ dodal Láska v pátečních Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.
před 13 hhodinami

Musíme víc útočit na Teherán, rozhodl izraelský ministr obrany

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac v pátek nařídil armádě, aby více útočila na Teherán s cílem podkopat stabilitu íránské vlády. Dalšími cíli války, kterou Izrael zahájil údery na Írán minulý pátek, jsou íránský jaderný program a jeho balistické rakety, jež používá k útokům na území židovského státu. V Ženevě odpoledne jednali vybraní evropští představitelé s íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím. Schůzka však žádný hmatatelný pokrok nepřinesla. USA zároveň oznámily nové protiíránské a protiteroristické sankce. Poslední jmenované míří proti jemenským hútíům.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Možné zapojení USA do konfliktu Izraele s Íránem štěpí Trumpovy příznivce

Základna příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa je považovaná za jednu z nejpevnějších a nejsoudržnějších. Nyní se ale v tomto dosud jednolitém bloku začíná objevovat trhlina, za kterou může Trumpův zatím teoretický plán na zapojení Spojených států do války proti Íránu. Podle části podporovatelů šéfa Bílého domu už totiž bylo zahraničních válek dost.
před 15 hhodinami

Arménie a Turecko vzácným jednáním vykročily k normalizaci vztahů

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a arménský premiér Nikol Pašinjan v Istanbulu v pátek jednali o možných krocích k normalizaci turecko-arménských vztahů. Večer to napsala agentura Reuters, která cestu šéfa arménské vlády do Turecka označila za vzácnou bilaterální návštěvu.
před 15 hhodinami

Írán vypálil další rakety. Výbuchy hlásí více izraelských měst

Írán v pátek odpoledne vyslal na Izrael novou salvu balistických raket. Podle svědků byly nad Jeruzalémem a Tel Avivem slyšet výbuchy a nad přístav v Haifě stoupal kouř, píše agentura Reuters. Izraelská policie bez bližších podrobností uvedla, že některé z raket dopadly na území židovského státu. Izraelská armáda (IDF) už oznámila, že útok je u konce a obyvatelé mohou opustit kryty, tvrdí také, že Írán ve čtvrtek při útoku použil nejméně jednu raketu opatřenou hlavicí s kazetovou municí.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Budoucnost ruského hospodářství závisí na cenách ropy, míní ekonomka Matesová

„Už není z čeho dolévat zdroje a živit válečnou ekonomiku,“ řekla ve vysílání ČT24 ke stavu ruského hospodářství ekonomka a bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov už ve čtvrtek varoval, že tamní ekonomika je na pokraji recese. Podle Matesové závisí její budoucnost na cenách ropy. Ruská ekonomika totiž podle ní byla vždy závislá na vývozu nerostných surovin.
před 18 hhodinami
Načítání...