Sociální demokracie

Strana SOCDEM (dříve ČSSD) má za právní zastupování související s jejím sídlem – Lidovým domem – zaplatit potomkům právníka Zdeňka Altnera 18,5 milionu korun a smluvní pokutu. V pátek o tom rozhodl Obvodní soud pro Prahu 1. Altnerovi dědici pokutu vyčíslili na 432,8 milionu korun, společně s úroky a náklady řízení podle nich celková částka činí téměř půl miliardy. Nový rozsudek ve vleklém sporu není pravomocný, strana Altnerovy nároky odmítá a proti rozhodnutí se odvolá. Spor se u soudů táhne 24 let.

Novou předsedkyní Sociální demokracie (SOCDEM) se stala bývalá ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Zvolili ji delegáti sobotního sjezdu v Hradci Králové. O předsednickou funkci se ještě ucházeli bývalý ministr pro lidská práva a rovné příležitosti a senátor Jiří Dienstbier a zastupitel Prahy 12 Petr Hůla. Dosavadní šéf strany Michal Šmarda kvůli neúspěšným výsledkům strany ve volbách nekandidoval.

V braniborských zemských volbách zvítězila sociální demokracie (SPD) dosavadního zemského premiéra Dietmara Woidkeho před protiimigrační Alternativou pro Německo (AfD). Konečné výsledky potvrdily závěry povolebních prognóz, které zveřejnily veřejnoprávní stanice ZDF a ARD. Do sněmu se dostaly kromě SPD a AfD už jen dvě další strany.

České aerolinie po 101 letech existence jako samostatná letecká společnost za pár týdnů přestanou prodávat vlastní letenky a stanou se pouze značkou v portfoliu skupiny Smartwings. Za úpadkem stály objektivní důvody, jako teroristický útok z 11. září, krize na trhu s ropou, nástup nízkonákladových dopravců nebo pandemie covidu. Na konci ČSA se ale podepsaly také ekonomické spory uvnitř firmy a politické nominace manažerů, nezkušených v letecké dopravě. Za vedení Jaroslava Tvrdíka ČSA objednaly nová letadla za miliardy, utrácelo se za poradenské služby, drahá auta, aby jen o pár let později ČSA rozprodávaly svůj majetek. Tvrdík na žádost o vyjádření nereagoval. Pro pořad Reportéři ČT téma zpracoval Michael Fiala.

Do evropských voleb zbývají tři týdny. V nich si Češi zvolí jednadvacet poslanců do Evropského parlamentu. Česká televize odvysílala první předvolební debatu, jíž provázela Jana Peroutková. Tématy byly životní úroveň, ceny potravin i energií, dotace či euro. Účastníky debaty byli Ondřej Dostál (Stačilo!), Martin Hlaváček (ANO), Petr Macinka (Přísaha a Motoristé), Petr Mach (SPD a Trikolora), Luděk Niedermayer (SPOLU), Daniela Ostrá (SOCDEM), Mikuláš Peksa (Piráti) a Adam Trunečka (Starostové a osobnosti pro Evropu).

Ve věku 75 let zemřel po dlouhé nemoci poslanec SPD a kandidát na prezidenta v roce 2023 Jaroslav Bašta. Informovala o tom mluvčí hnutí Barbora Šťastná. Podle informací médií z konce loňského května byl Bašta v nemocnici ve vážném stavu, zhruba od poloviny května se ze schůzí sněmovny omlouval ze zdravotních důvodů. Poslanci uctí v úterý v úvodu schůze Baštovu památku minutou ticha, sdělila předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). V dolní komoře také vznikne pietní místo.

Ministerstvu vnitra letos předložilo kandidaturu pro červnové volby do Evropského parlamentu třicet uskupení. Je jich o deset méně než před pěti lety, počet koalic se zvýšil o téměř polovinu. Lhůta pro předkládání kandidátních listin skončila v úterý odpoledne, úředníci ministerstva vnitra je ještě musí přezkoumat.

Krajský soud v Liberci uznal vinnými všech jedenáct obžalovaných včetně bývalého europoslance Roberta Duška (Socdem) v dotační kauze, která je spjatá s výstavbou termálních lázní v Chrastavě, opravou hotelu Praha v Jablonci nad Nisou a rekonstrukcí Liberecké výšiny. Na dotacích tyto tři stavby získaly před více než deseti lety bezmála dvě stě milionů korun, podle obžaloby protiprávně. Duškovi soud uložil za přijetí úplatku pětileté vězení a peněžitý trest půl milionu korun. Nepodmíněné tresty dostali i další čtyři obžalovaní, ostatní podmíněné, někteří v kombinaci s peněžitými tresty.

Vedení Sociální demokracie (SOCDEM, dříve ČSSD) se na 45. sjezdu v Plzni nepodařilo prosadit celkovou změnu stranických stanov. Delegáti přijali jen některé dílčí úpravy označované za „záchranný balíček“. Schválili také zásady pro vnitrostranickou diskusi a pro přijímání sponzorských darů. Někteří straničtí předáci kritizovali delegáty, kteří sjezd opustili předčasně. Ten kvůli tomu v závěru nebyl usnášeníschopný.

Česká strana sociálně demokratická (ČSSD) změní po třiceti letech svůj název na Sociální demokracii se zkratkou SOCDEM. V sobotu o tom rozhodl sjezd v Plzni značnou většinou delegátů. Ti si do čela strany opět zvolili Michala Šmardu, který v tajné volbě porazil místopředsedu Břetislava Štefana a někdejšího místopředsedu Lubomíra Zaorálka. Funkci prvního místopředsedy obhájil Igor Bruzl. Šmarda ve svém úvodním projevu prohlásil, že Sociální demokracie musí ukázat, že je prospěšná a není to parta „tlučhubů“. Straně se podle něj povedlo stabilizovat hospodaření a nyní se musí připravit na evropské, krajské a senátní volby.

Na plánovaném sjezdu České strany sociálně demokratické (ČSSD) by měli delegáti mimo jiné probírat změnu názvu na Sociální demokracie se zkratkou soc.dem. O navrhované změně informuje server Novinky.cz s tím, že bývalá vládní strana chce během dvoudenního sněmu probrat hlavně své další směřování.

Opoziční konzervativní Národní koaliční strana vyhrála nedělní parlamentní volby ve Finsku. Sociální demokraté premiérky Sanny Marinové skončili až třetí. Vyplývá to z výsledků po sečtení hlasů, uvedla agentura AP. Předseda Národní koaliční strany Petteri Orpo dostane jako první šanci sestavit vládu, premiérka Marinová uznala porážku.

Před pětasedmdesáti lety dostal politický převrat k moci Komunistickou stranu Československa (KSČ) vedenou Klementem Gottwaldem. Československo se tak na více než čtyřicet let dostalo do područí Sovětského svazu. Pro zemi to znamenalo zaostávání za světem, devastaci hospodářství, velké materiální a morální škody i lidské tragédie. Zlomovým datem se stal 25. únor 1948, kdy tehdejší prezident Edvard Beneš ustoupil nátlaku KSČ, podepsal demisi nekomunistických ministrů a jmenoval nové – navržené komunisty.

Do Ruska se podle listu The Moscow Times začali vracet lidé, kteří utekli před částečnou mobilizací. Podle některých údajů jich opustilo zemi od 21. září až sedm set tisíc – takové číslo ovšem Kreml odmítá. Statisíce Rusů ale v zahraničí nadále zůstávají.

Dánové v úterý hlasují v předčasných parlamentních volbách, které by mohly vést ke vzniku širší koalice tvořené středolevými a středopravými politickými stranami. Volební místnosti se otevřely v 8 hodin ráno, uzavřeny budou o dvanáct hodin později.

Německá vláda schválila možnost převzetí podílu hamburského přístavu čínskou rejdařskou společností Cosco – podíl ale bude menší než pětadvacet procent. Firma tak nezíská vliv na rozhodování provozovatele největšího německého nákladního přístavu.

Sobotní parlamentní volby v Lotyšsku podle prvních odhadů vyhrála strana Jednota konzervativního premiéra Krišjánise Kariňše. Podle lotyšské tiskové agentury LETA a televize LSM získala 22 procent hlasů. Úspěch potvrzují i první průběžné výsledky hlasování. To, zda se ministerský předseda udrží u moci, ale bude záviset na výsledku potenciálních koaličních partnerů. Do parlamentu se patrně nedostala sociální demokracie, která měla v končícím volebním období nejsilnější poslanecký klub a opírala se o ruskou menšinu.

Německo dodalo na Ukrajinu další vojenskou techniku, mimo jiné i moderní protitankové rakety. Dále ale váznou dodávky německých těžkých zbraní, o které žádá Kyjev především. Kancléř Olaf Scholz také stále odmítá navštívit Ukrajinu. Jeho strana, sociální demokracie (SPD), se dostává pod větší a větší tlak veřejného mínění. S konzervativci tak SPD v posledních týdnech prohrála dvoje důležité místní volby a v souvislosti s ruskou invazí prochází strana vnitřní krizí. Na sociální demokracii se tak dotahují Zelení, naproti tomu populistická Alternativa pro Německo (AfD) oslabuje.

Tlak veřejnosti na německou vládu, aby z armádních skladů poslala na ukrajinské bojiště vojenskou techniku, roste. Otázka dodávek těžkých zbraní ukrajinské armádě je ale pro Berlín velkým politickým dilematem. Pro vládní sociální demokraty je totiž těžké vzdát se svých proruských postojů.

Švédský parlament opět schválil sociální demokratku Magdalenu Anderssonovou jako premiérku země. Anderssonová byla předsedkyní švédské vlády parlamentem potvrzena již minulý týden ve středu, pouhých několik hodin poté ale rezignovala, když poslanci neodsouhlasili vládní návrh rozpočtu a podpořili naopak opoziční předlohu. Anderssonová se stala první ženou v premiérské funkci v historii Švédska.

Nová švédská premiérka, sociální demokratka Magdalena Anderssonová, se vzdala funkce hned v den svého potvrzení v parlamentu. Bezprostředním důvodem jejího kroku bylo neschválení vládního návrhu rozpočtu. Schválen byl naopak opoziční návrh, načež Zelení, kteří byli menším koaličním partnerem, oznámili, že novou vládu opouštějí. Čtyřiapadesátiletá politička nyní doufá, že stane v čele menšinové, už čistě sociálnědemokratické vlády.

Sociální demokracie nebude v Poslanecké sněmovně, kde působila nepřetržitě od roku 1992. Naše nejstarší politická strana nezískala ani pět procent hlasů voličů a končí její předseda Jan Hamáček a celé vedení. Podle bývalého premiéra, někdejšího předsedy strany a poradce Jany Maláčové Vladimíra Špidly zastínilo stranu ANO, do budoucna ale podle něj bude o sociálnědemokratickou politiku zájem. Byl hostem Interview ČT24.

Rakouský kancléř Sebastian Kurz (ÖVP) hodlá zůstat v úřadě i po oznámení rakouské prokuratury, že jeho a dalších devět lidí viní z úplatkářství a zpronevěry. Potvrdil to ve zpravodajském pořadu ZiB2 rakouské televize ORF. Podle Kurze neexistuje žádný náznak, že byl osobně zapojen do objednávání pro něj příznivých průzkumů veřejného mínění nebo placené inzerce v tisku výměnou za pozitivní zpravodajství. Zelení, kteří jsou s lidovci (ÖVP) v koalici, zpochybnili způsobilost Kurze vykonávat kancléřskou funkci. Opoziční strany chtějí v parlamentu vyvolat hlasování o vyslovení nedůvěry kancléři.

Švédský premiér Stefan Löfven oznámil, že v listopadu podá demisi. Chce svému nástupci umožnit, aby se připravil na volby v příštím roce. Informovala o tom agentura AFP. Podpora vládnoucích sociálních demokratů klesla na minimum od počátku pandemie, vyplývá z průzkumu agentury Sifo.