V říjnu zaniknou České aerolinie. Reportéři ČT zmapovali jejich vzestup a pád

Reportéři ČT: Poslední let (zdroj: ČT24)

České aerolinie po 101 letech existence jako samostatná letecká společnost za pár týdnů přestanou prodávat vlastní letenky a stanou se pouze značkou v portfoliu skupiny Smartwings. Za úpadkem stály objektivní důvody, jako teroristický útok z 11. září, krize na trhu s ropou, nástup nízkonákladových dopravců nebo pandemie covidu. Na konci ČSA se ale podepsaly také ekonomické spory uvnitř firmy a politické nominace manažerů, nezkušených v letecké dopravě. Za vedení Jaroslava Tvrdíka ČSA objednaly nová letadla za miliardy, utrácelo se za poradenské služby, drahá auta, aby jen o pár let později ČSA rozprodávaly svůj majetek. Tvrdík na žádost o vyjádření nereagoval. Pro pořad Reportéři ČT téma zpracoval Michael Fiala.

Miloš Kvapil začínal létat v padesátých letech na větroních v aeroklubu, pak ve sportovních letadlech, na vojně ve stíhačce a pak pětadvacet let v civilních letadlech Československých a Českých aerolinií. „Na nebi jsem strávil asi sedmnáct tisíc hodin na třiceti pěti typech letadel,“ říká bývalý pilot a viceprezident Českých aerolinií.

Konec ČSA tak prožívá emotivně. „Konec Československých a Českých aerolinií je pro mě velká bolest,“ uznává. Leteckou společnost vnímal jako české rodinné stříbro.

V sobotu 26. října před desátou večer přistane na pražském letišti letadlo Českých aerolinií z Paříže – poslední samostatný let ČSA. Téhož dne České aerolinie opustí i druhou největší světovou leteckou alianci SkyTeam, kam patří dvacet aerolinií jako třeba Air France, americká Delta nebo korejské Korean Air.

Konec přišel s Tvrdíkem

Podle bývalého prezidenta Českých aerolinií Miroslava Kůly začal konec ČSA s příchodem pana Jaroslava Tvrdíka „s jeho megalomanskými projekty, naprosto neodborným řízením, utrácením.“

Bývalý ministr obrany Jaroslav Tvrdík byl šéfem Českých aerolinií zhruba před dvaceti lety. Důvod úpadku firmy ale v době jeho vedení ČSA vysvětloval vnějšími okolnostmi. „Je to jev, podobně jako zemětřesení, podobně jako teroristické útoky, či podobně jako trendy růstu cen ropy, které jsou managementem prostě neovlivnitelné,“ uvedl pro ČT v lednu 2006.

Příští měsíc České aerolinie přestanou prodávat vlastní letenky. „Zkratka OK zmizí z letenek a cestující na palubní vstupence už nebudou mít číslo letu OK, ale QS. Takzvaný identifikační kód QS označuje leteckou společnost Smartwings, pod kterou České aerolinie dnes spadají, a které budou od konce října zajišťovat veškerou leteckou dopravu skupiny Smartwings–ČSA. Přes Smartwings a další firmy patří České aerolinie třem tuzemským podnikatelům. Podle leteckého publicisty Rostislava Kopeckého se dá předpokládat, že se zánikem OK zanikne ČSA jakožto letecká společnost.

Stoletá historie a spojení se stovkou destinací

První pravidelný let byl uskutečněný 29. října 1923, tehdy byl zahájen provoz Československých státních aerolinií, říká kurátor letecké sbírky Národního technického muzea Michal Plavec.

Pilot Karel Brabenec spustil na pražském letišti Kbely motor svého dvouplošníku Aero Brandenburg a odstartoval do Bratislavy se sedmi sty šedesáti gramy pošty a jedním cestujícím na palubě.

Stroj Aero A-14 s imatrikulací L-BARC pak vykonal první oficiální linkový let ČSA s cestujícím. Bylo to první dopravní letadlo vymyšlené a vyrobené v Československu. Vešli se do něj tři cestující, pilot, mechanik a pošta.

Na přelomu dvacátých a třicátých let začaly ČSA otevírat linky do zahraničí. „Jednou z prvních bylo to, že se otevřela pravidelná linka kvůli československým turistům do Jugoslávie. A bylo to obojživelné letadlo,“ připomíná kurátor letecké sbírky Národního technického muzea Michal Plavec. Stroj tak mohl startovat jak z pevniny, tak z vody a zrovna tak i přistávat, vysvětluje pak vedoucí Leteckého muzea Kbely Miroslav Kohl. „Měly jeden jediný kus a je to jediný stroj svého typu, který se dodnes na celém světě dochoval,“ dodává.

Koncem třicátých let měla Praha prostřednictvím Československých státních aerolinií spojení se stovkou měst.

Letecký publicista Rostislav Kopecký ze stoleté historie ČSA připomíná například to, že Československo bylo jednou z prvních zemí, která měla proudová letadla. „Vezměte si, že jeden den letíte rychlostí tři sta kilometrů za hodinu, a druhý den sednete do letadla, které letí devět set kilometrů za hodinu. To byl úplně jiný svět,“ popisuje. První tryskové letadlo Československé aerolinie získaly v roce 1957 ze Sovětského svazu. Odjinud to tenkrát z politických důvodů ani nešlo.

V roce 1965 měly národní aerolinie vůbec nejvíc letadel za celou svou stoletou historii, a to pětasedmdesát. V roce 1972 pak ČSA létaly například do exotické Jakarty, Kuala Lumpuru, Singapuru, Vietnamu, Abú Dhabí, severní Afriky, samozřejmě také po Evropě, ale také až do Montrealu, New Yorku nebo do Havany, vyjmenovává Rostislav Kopecký.

Po revoluci nová letadla i první neúspěšná privatizace

Rok 1989 byl zlomový nejen pro tehdejší Československo, ale i pro tenkrát ještě Československé aerolinie. ČSA si začaly pronajímat a nakupovat západní letadla a do roku 2000 jimi postupně nahradily všechna dosavadní sovětská letadla.

Ta západní totiž měla podstatně menší spotřebu paliva a byla modernější. „Přechod měl svůj smysl, protože od devadesátých let až doteď neměla ČSA žádnou nehodu. To je fantastické,“ bilancuje bývalý pilot ČSA Miloš Kvapil.

A s novými, západními letadly souvisela další důležitá, a do té doby nevídaná věc. Do Českých aerolinií v roce 1992 vstoupili, jako spolumajitelé, Francouzi, státní letecká společnost Air France. „Vstup Air France byl motivován především tím, aby se dostaly České aerolinie k letadlům západní provenience. Ukázalo se, že to spojení není úplně šťastné zejména z toho důvodu, že Air France měly v podstatě krátce poté, co vstoupily do ČSA, samy existenční problémy,“ připomíná ekonomický novinář se specializací na dopravu Jan Sůra.

První pokus o privatizaci Českých aerolinií tak skončil neúspěchem. Francouzi z ČSA zase odešli a dohánění Západu po roce 1989 přineslo i další problém, před který tehdejší vedení ČSA postavili piloti. Potýkal se s ním i Miroslav Kůla, který se stal šéfem ČSA za sociálnědemokratické vlády Miloše Zemana.

Spor s piloty o platy

„Začali mít pocit, že když létají na stejných letadlech, na stejná letiště a ve stejném vzdušném prostoru jako západoevropští nebo američtí piloti, tak že by měli mít také stejné platy, jako mají oni,” popsal problém bývalý prezident Českých aerolinií Miroslav Kůla.

„Chtěli po něm (Kůlovi), aby jim přidal ročně třicet procent na platu. A on jim na to říkal: ‚Pánové, to nemůžeme, protože by nás to zlikvidovalo,‘“ vzpomíná někdejší pilot Miloš Kvapil.

Požadavky pilotů na navýšení platů byly podle tehdejšího prezidenta ČSA nerealizovatelné. „Byly to nepředstavitelné peníze. Mimochodem já jsem jako šéf firmy měl ve firmě asi stopadesátý plat, těch 149 přede mnou byli piloti,“ přiznává Kůla.

Když vedení požadavky nenaplnilo, rozhodli se piloti stávkovat. A účastnit se měla většina z nich, a provoz Českých aerolinií tak musel být na čas zastaven.

„To byl jeden kousek v té skládačce, co zapadl do toho, že ČSA se dostaly do obřích problémů. A k nějakému snížení platů začalo docházet až ve chvíli, kdy ČSA opravdu hrozil zánik,“ vysvětluje letecký publicista Kopecký.

Výměna vedení a úpadek ČSA

Po neúspěšném pokusu prodat ČSA, po vysokých ztrátách a po opakovaných sporech s piloty o peníze, vládlo v aeroliniích, i mezi politiky, napětí. V roce 2003 se tak začalo jednat o změnách ve vedení společnosti. To bylo následně odvoláno a novým šéfem aerolinií se stal exministr obrany Jaroslav Tvrdík.

Důvodem pro personální zemětřesení mělo být, že ČSA mají údajně vážné ekonomické problémy. Tehdejší prezident ČSA Miroslav Kůla však situaci jako kritickou ani vážnou nevyhodnotil. „ČSA se v té době dařilo, na účtech jsme měli skoro jeden a půl miliardy, tak jsem to možná i trochu podcenil,” svěřil se nyní pro pořad Reportéři ČT.

Také Jaroslav Tvrdík, stejně jako před ním Miroslav Kůla, nastoupil do čela ČSA za sociálnědemokratické vlády – premiérem byl tehdy Vladimír Špidla. A spekulovalo se o tom, že za změnou vedení ČSA mohla být snaha nahradit americká letadla Boeing evropskými airbusy. Oficiálně to ale nikdo nepotvrdil.

Miroslav Kůla pro pořad Reportéři ČT popsal i okolnosti předání vedení společnosti exministru Tvrdíkovi. „Byl to člověk, který o letectví nevěděl zřejmě vůbec nic. Nejdřív si přivedl řadu svých manažerů, kteří o letectví nevěděli také nic, nakoupili jim desítky aut značky Audi, zaplatil stamiliony za poradenské služby, zaplatil stamiliony za reklamu a začal nakupovat letadla (značky Airbus, pozn. red.) ve velkém,“ dodal Kůla.

Dalším krokem bylo, že vyhověl odborářům v jejich požadavcích na takové zvýšení platů, které si však České aerolinie v žádném případě nemohly dovolit, tvrdí Kůla. Redakce Reportérů ČT se ohledně jeho působení v ČSA obrátila i na Jaroslava Tvrdíka. Na volání, e-mail ani textovou zprávu však nedostala žádnou odpověď.

Za éry Jaroslava Tvrdíka nakonec nepřišel velký rozvoj národních aerolinek, ale spíš tvrdé přistání. Místo plánovaného zisku se České aerolinie za prvních sedm měsíců roku 2005 propadly do ztráty, načež v roce 2006 prezident Českých aerolinií Jaroslav Tvrdík skončil ve své funkci.

Propouštění a rozprodání majetku

Novým šéfem Českých aerolinií se po Jaroslavu Tvrdíkovi stal ekonom Radomír Lašák. Také on nastoupil za sociálnědemokratické vlády, jejímž premiérem byl tentokrát Jiří Paroubek. Lašákovo nové vedení začalo ČSA zachraňovat propouštěním zaměstnanců a rozprodáváním majetku.

Lašák v roce 2007 prohlásil, že společnost má nejhorší období za sebou a přežila svou smrt. Bývalý prezident svazu účetních a auditor Lubomír Harna však tehdy četl výsledky ČSA jinak. „Z výkazů zisků a ztrát vyplývá, že z činnosti, kterou dělají, dosahují hluboké ztráty, kterou kompenzují výprodejem majetku,“ uvedl.

České aerolinie prodaly například nákladní terminál, který si samy za tři čtvrtě miliardy korun postavily. Za prezidenta Radomíra Lašáka se toho ale z majetku ČSA prodalo mnohem víc – například budova cateringu, ubytovna pro zaměstnance, hangár, administrativní budova, takzvaná hlavní správa. Většina z toho Letišti Praha.

„Mí následovníci, pan prezident Lašák, ho (hangár) prodal Letišti Praha. Stejně jako prodal všechen ostatní majetek. Takže to všechno přestalo být majetkem Českých aerolinií. Ten člověk jenom dovedl prodat všechno, jenom ne letenky,“ tvrdí o svém následovníkovi Kůla.

Radomíra Lašáka redakce Reportérů ČT oslovila přes datovou schránku jedné z firem, ve kterých by podle obchodního rejstříku měl působit. Ani on ale na žádost o rozhovor nereagoval.

Ke krizi ČSA přispěly ceny ropy i nástup nízkonákladovek

České aerolinie začaly „ztrácet výšku“ nejen kvůli nezvládnutému nakupování a vzápětí rozprodávání majetku. Byly tu i další důvody, za které vedení Jaroslava Tvrdíka ani Radomíra Lašáka nemohlo.

Na konci prvního čtvrtletí roku 2008 se začaly prudce zvyšovat ceny ropy. „Současně začaly nastupovat nízkonákladové letecké společnosti, které výrazně srazily cenu letenek. Myslím si, že v té době už bylo poměrně jasné, že ta firma bude spíš tak živořit,“ hodnotí ekonomický novinář se specializací na dopravu Jan Sůra.

Ztráta Českých aerolinií za poslední rok působení prezidenta Radomíra Lašáka, což byl rok 2009, přesáhla tři a tři čtvrtě miliardy korun. Byla to největší ztráta v historii ČSA.

Po Radomíru Lašákovi převzali řízení ČSA další manažeři, jejichž úkolem bylo zachránit firmu hlubokými změnami – takzvanou restrukturalizací. Podle pilotů byla restrukturalizace jen jiným slovem pro zmenšování firmy, které šlo už tak daleko, že to ČSA nemusí přežít.

Za prezidenta Jaroslava Tvrdíka plánovaly České aerolinie velký rozmach – nové linky a letadla. Na svůj cíl 63 letadel se ale ČSA nikdy nedostaly. Brzy po těchto velkolepých plánech se naopak začaly dramaticky zmenšovat. A koncem roku 2011 se piloti obávali, že české národní aerolinky budou létat už jen se čtrnácti stroji.

„Čtrnáct letadel je podkritické množství a takový národní pravidelný dopravce nemůže fungovat a nemá šanci přežít,“ zhodnotil situaci v roce 2011 mluvčí odborů pilotů ČSA a druhý pilot letadla Boeing 737 Filip Gaspar.

ČSA také začaly opouštět spoustu letišť, na která dlouhé roky létaly, mezi nimi třeba Vídeň, Londýn, Manchester, Mnichov, Bratislavu, Dublin, Colombo nebo Toronto. Následovala ale další – Curych, Boloňa a Bělehrad.

Druhý pokus o privatizaci s Korean Air

Po několika neúspěšných pokusech prodat České aerolinie se to státu v roce 2013 nakonec podařilo, a to firmě Korean Air. Protože ale ČSA byly už jen malou společností s pár letadly, dostal za ně český stát od Korejců jen mizivé peníze – necelých sedmdesát milionů korun.

Jiný obchodní partner ale nebyl k dispozici, uvedl bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). „Trnul jsem hrůzou, že se otočí na patě a odejdou, protože pro Korean Air Lines získat ČSA nebylo životně důležité, pro ČSA bylo životně důležité získat partnera na úrovni Korean Air Lines,“ řekl v roce 2014 v pořadu Reportéři ČT.

Ani Korejci se ale zachránci Českých aerolinií nestali. Vydrželi v nich jen čtyři a půl roku. Na podzim 2017 odešli a nahradil je nový, tentokrát český majitel – letecká společnost Smartwings.

Akcionáři Smartwings ČSA postupně včlenili do vytvořeného koncernu. „Díky společnosti Smartwings a akcionářům přežily ČSA i dopady bezprecedentní výzvy, jakou byla pandemie covidu-19 v roce 2020,“ tvrdí mluvčí Smartwings Group Vladimíra Dufková.

V prvním covidovém roce, 2020, se ČSA přesto propadly do druhé největší ztráty v historii – přes dvě a půl miliardy, načež vyhlásily insolvenci a na Úřad práce nahlásily možné propuštění všech více než čtyř set zaměstnanců.

Už před pandemií měly ČSA jediné vlastní letadlo. A i s ním se před dvěma lety rozloučily. Stroji s označením OK-REQ zaměstnanci ČSA říkali Requiem.

České aerolinie jako samostatná společnost létají už jen na dvě letiště – do Madridu a do Paříže. A i to příští měsíc skončí. Letadla pomalovaná logem Českých aerolinií sice budou létat dál, už ale jenom jako značka, která patří majitelům Smartwings.

„Československé aerolinie byly světovou značkou. Létaly se destinace, jako byl New York, Jakarta, Bombaj a mnoho dalších po světě, měly i kompletní síť hlavních měst v Evropě. To, co bylo mezitím, bohužel přišlo vniveč,“ uzavřel letecký publicista Kopecký.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Již nelze poznat, kdy je obraz vygenerovaný AI, míní expert

Čipy používané v oblasti umělé inteligence se dají přirovnat k lidskému mozku, popsal v pořadu 90' ČT24 Vladimír Janíček z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického (ČVUT). „Bavíme se o něčem, co je na špičce výkonu,“ dodal. Umělá inteligence se v posledních měsících nesmírně posunula, podle expertů se u výtvorů vytvořených kvalitní technologií nedá určit, zda je vytvořila právě AI. „Musíme si zvyknout, že technologie změní způsob, jakým věci kolem sebe vidíme,“ míní ředitel spolku prg.ai Lukáš Kačena.
18. 1. 2025

Čínské hospodářství rostlo nejpomaleji od roku 1990

Růst čínské ekonomiky v loňském roce zpomalil na pět procent z tempa 5,2 procenta o rok dříve, oznámil čínský statistický úřad. Je to nejslabší růst za posledních 35 let, splnil ale vládní cíl, zejména díky stimulačním opatřením. Někteří ekonomové ale o spolehlivosti čísel dlouhodobě pochybují, uvedla agentura AFP. Čína má po Spojených státech druhou největší ekonomiku světa.
17. 1. 2025Aktualizováno17. 1. 2025

Nákupy přímo od farmářů mají být dostupnější, resort chystá změny

K nákupu zboží přímo od výrobce by mohlo být více příležitostí. Farmáři by po změně pravidel měli možnost prodávat napřímo více kuřat nebo králíků. Za současných podmínek se jim to nevyplatí, odrazují je nízké limity pro přímý prodej. Limit pro prodej drůbeže je v Česku ve srovnání například s Německem téměř šestkrát nižší. Úpravy chystá ministerstvo zemědělství.
17. 1. 2025

Pražská burza je nejsilnější za bezmála dvě desetiletí

Pražská burza se dostala na nejsilnější úroveň od poloviny prosince roku 2007. Index PX v pátek posílil o 1,49 procenta na 1838,52 bodu. Stoupl počtvrté v řadě. Z údajů na webu burzy vyplývá také to, že si polepšila i naprostá většina jejích hlavních emisí. Nahoru je táhlo hlavně zdražení akcií energetické firmy ČEZ, Komerční banky a Monety Money Bank. Akcie Monety dokonce zaznamenaly nejvyšší cenu od svého vstupu na burzu v roce 2016.
17. 1. 2025

KHNP a Westinghouse se dohodly na urovnání sporů ohledně jádra

Korejské firmy KHNP a KEPCO se dohodly s americkou společností Westinghouse na urovnání sporů ohledně duševního vlastnictví, které se týkaly jaderných technologií, napsala agentura Reuters s odkazem na prohlášení firmy KEPCO. Prohlášení vydala i firma Westinghouse, ve kterém rovněž oznamuje ukončení všech právních sporů s korejskými společnostmi. Dohodu přivítal český ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) i společnost ČEZ, která má český jaderný tendr na starosti. Zopakovala, že chce završit jednání s Korejci o smlouvě k Dukovanům do konce března.
17. 1. 2025Aktualizováno17. 1. 2025

Paliva zdražila o desítky haléřů

Pohonné hmoty v uplynulém týdnu zdražily o desítky haléřů. Benzin byl naposledy dražší loni v září, nafta loni v srpnu. Aktuálně se litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 u čerpacích stanic v Česku prodává v průměru za 36,21 koruny, před týdnem byl o 38 haléřů levnější. Nafta zdražila o 44 haléřů, za litr teď řidiči dají průměrně 35,50 koruny, vyplývá z údajů společnosti CCS.
16. 1. 2025

Černochová: Dvě procenta na obranu jsou málo

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) v Interview ČT24 mimo jiné řekla, že další zvýšení výdajů na obranu ze dvou až na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) ročně by modernizaci české armády hodně pomohlo. Zároveň ale prý „zůstává nohama na zemi“, pokud jde o nedávná slova nastupujícího prezidenta USA Donalda Trumpa o pětiprocentních výdajích na obranu. „Už vidím to nadšení opozice, koalice, ministra financí, všech – že by nám dávali 420 miliard. To se prostě nestane,“ konstatovala.
16. 1. 2025

Omezení vývozu čipů z USA není definitivní, věří české úřady

Iniciativa aktuální americké administrativy k omezení vývozu čipů pro umělou inteligenci (AI) podle premiéra Petra Fialy (ODS) nepřináší nic definitivního. Také podle ministerstva zahraničí je nařízení teprve ve fázi připomínek a schvalování. Regulace bude předmětem politických jednání vysokých českých představitelů ve Washingtonu v následujících týdnech, sdělil mluvčí ministerstva Daniel Drake. Ve středu USA zpřísnily i omezení týkající se pokročilých počítačových polovodičů.
15. 1. 2025Aktualizováno15. 1. 2025
Načítání...