Členové Sociální demokracie budou v říjnových volbách do Poslanecké sněmovny na kandidátkách hnutí Stačilo! „Nebereme historii na lehkou váhu. Na druhou stranu v roce 2025 hrozí jiná nebezpečí a jsou jiné výzvy,“ vysvětlila předsedkyně SOCDEM Jana Maláčová spojení s hnutím. Podle ní je důležité, aby se do sněmovny dostala levicově smýšlející strana. Uvedla to v Interview ČT24, které moderoval Daniel Takáč.
Maláčová poznamenala, že si je vědoma politických procesů a poprav v padesátých letech minulého století, kdy byli u moci komunisté. „Nebereme to na lehkou váhu, jsme si toho vědomi. Ale nyní jsou před námi jiné výzvy. Je tu přes milion lidí, kteří se svou prací neuživí. Za současné vlády stoupl počet lidí závislých na dávkách na bydlení na trojnásobek.“
Podle měsíčních zpráv ministerstva práce o vyplácení dávek stát poskytl loni příspěvky na bydlení za téměř 20,3 miliardy korun. Od roku 2022 se vydaná suma víc než zdvojnásobila, příjemců přibylo o čtvrtinu.
Maláčová dodala, že problémem jsou také ceny nemovitostí, „špatně nastavený Green Deal“, drahé potraviny a nízké mzdy.
„Potřebujeme se spojit“
Maláčová jako cíl zdůraznila zastavení současné vlády. „Tahle vláda musí skončit. Je asociální, nekompetentní a zkorumpovaná,“ myslí si. Předsedkyně SOCDEM sdělila, že „pro záchranu sociální demokracie a zastavení vlády Petra Fialy (ODS) udělá maximum“ a že shodu na spojení se Stačilo! sdílí sedmdesát procent členů předsednictva Sociální demokracie. „Potřebujeme se spojit, abychom byli relevantní politická síla.“
Předsednictvo SOCDEM vyzvalo ke společnému postupu do říjnových sněmovních voleb Stačilo! koncem června, v polovině července spolupráci schválilo. Na začátku června přitom SOCDEM oznámila, že bude kandidovat sama, a začala připravovat kandidátky. Jednání se Stačilo! ukončila už v únoru s odůvodněním, že hnutí se soustředí na antisystémový program místo levicového.
Právě z toho důvodu reagovala na poslední změnu názoru odchodem ze strany řada sociálních demokratů, mimo jiné bývalý ministr Jiří Dienstbier, pardubický hejtman Martin Netolický, senátor Petr Vícha či bývalý europoslanec Miroslav Poche nebo někdejší poslanec Václav Votava.
Maláčová připomněla, že s myšlenkou spojení levice byla zvolena v loňském roce na sjezdu sociálních demokratů. „Před zvolením jsem kolegům říkala, že nevidím možnost, jak za jeden rok vytáhnout Sociální demokracii nad pět procent. Po té promarněné důvěře a ‚zpackaném rebrandingu‘ si myslím, že se do voleb musíme spojit, abychom uspěli,“ přiblížila.
„Vybírala jsem si mezi špatnými alternativami, v tuhle chvíli je to nejlepší cesta. Je to pragmatické rozhodnutí, jak zajistit, že budeme ve sněmovně dělat sociálně demokratickou politiku. O to jde. Diskutovali jsme o tom rok, chtěli jsme rozhodnout, v jaké formaci půjdeme do voleb. Myslím, že všechny alternativy byly poctivě vydiskutované,“ dodala.
Bohumínské usnesení
V roce 1995 sociální demokracie přijala takzvané bohumínské usnesení, které zapovídá straně spolupráci s KSČM. Někteří ze sociálních demokratů, kteří nesouhlasí se spojenectvím s komunisty pod značkou Stačilo!, přirovnávají krok ke zradě pojmenované po sociálním demokratovi a československém premiérovi z let 1945 až 1946 Zdeňku Fierlingerovi, který spolupracoval s komunisty v roce 1948.
„Je to usnesení staré třicet let, nebereme ho na lehkou váhu. Ale podle mého názoru jej zneplatnil předchozí předseda Michal Šmarda, když doporučil voličům, aby za prezidenta zvolili bývalého aktivního komunistu Petra Pavla,“ tvrdí Maláčová. Michal Šmarda před prezidentskou volbou oznámil, že Pavla bude volit.
Kritika investic do obrany
Maláčová kritizuje zvýšení investic do obrany. Spojenci z NATO se na summitu v Haagu zavázali dávat do roku 2035 pět procent HDP na obranné výdaje a výdaje s obranou související. „Jsou to obrovské peníze, vláda hází stovkami miliard, jako by se nechumelilo, a vůbec se neobtěžuje říct, kde na to vezme. Domnívám se, že to povede ke zničení veřejného důchodového systému a veřejného zdravotnictví. Tohle já nedovolím.“
V rozhovoru předsedkyně SOCDEM promluvila také o prioritách hnutí Stačilo!, které požaduje například zrušení Senátu. Maláčová souhlasí, že za současné vlády horní komora ztrácí svůj smysl a mělo by se o tom diskutovat. „Na jeho zrušení je potřeba ústavní většina, pro to je potřeba najít podporu napříč politickým spektrem,“ dodala.
Zároveň uvedla, že se nebrání referendu o vystoupení z Evropské unie a ze Severoatlantické aliance. „Ale dokud nebudu mít lepší alternativu, tak bych pro něj nehlasovala.“
