Sociální demokracie strana 3 z 4

Premiér Andrej Babiš (ANO) a předseda sociálních demokratů Jan Hamáček společně požádají o schůzku s prezidentem Milošem Zemanem kvůli sporu o výměnu ministra kultury. Hamáček to řekl po úterním zhruba dvacetiminutovém jednání s premiérem na úřadu vlády. Podle premiéra by se schůzka mohla uskutečnit příští týden. Kromě koaličních lídrů se setkali také představitelé ANO a KSČM, která vládu podporuje. Shodli se, že spolupráce má smysl a může pokračovat.

Předsednictvo ČSSD schválilo v pondělí usnesení, v němž trvá na odvolání Antonína Staňka a jmenování Michala Šmardy do čela ministerstva kultury. Jan Hamáček dostal mandát k dalšímu jednání. Zasedání předsednictva strany následovalo poté, co sociální demokraté řadu dní kritizovali otálení prezidenta Miloše Zemana se změnou v čele resortu. Premiér Andrej Babiš (ANO) se chce v nejbližších dnech sejít s Hamáčkem, aby dojednali další postup.

Prezident Miloš Zeman se ve čtvrtek v 17:00 sejde s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Na Twitteru to uvedl hradní mluvčí Jiří Ovčáček, témata jednání neupřesnil. Zeman se s Babišem a ještě s vicepremiérem Janem Hamáčkem (ČSSD) setkal ve čtvrtek v Lánech, ani poté ale nevyhověl premiérovu návrhu na odvolání ministra kultury Antonína Staňka (ČSSD). Sociální demokraté proto hrozí odchodem z vlády, kdyby Staněk v kabinetu zůstal.

Prezident republiky Miloš Zeman silně pochybuje o tom, že se nominant ČSSD Michal Šmarda stane ministrem kultury. Prezident to řekl v rozhovoru pro sobotní Mladou frontu Dnes (MfD). Šmardu na ministra na žádost sociálních demokratů navrhl premiér Andrej Babiš (ANO), Zeman ani po měsíci nynějšího ministra Antonína Staňka (ČSSD) neodvolal a Šmardu nejmenoval. Zeman v rozhovoru také naznačil, že vláda jako celek navzdory koaliční smlouvě nepadne, protože Staněk demisi nepodá, a tak to nebude muset udělat ani Babiš.

Pět krajských organizací sociální demokracie se domnívá, že by strana měla ukončit své angažmá ve vládě Andreje Babiše (ANO). Ostatní na otázky ČT buďto nereagovaly, nebo vyčkávají, jak se situace vyvine. Menšinová koaliční vláda je ohrožena poté, co prezident Miloš Zeman protahuje odvolání ministra kultury Antonína Staňka (ČSSD), jehož si sociální demokraté po protestech v kulturní obci přejí vyměnit. Z ČSSD zaznělo, že by premiér měl na prezidenta podat kompetenční žalobu. Babiš se k tomu nechystá.

Pat kolem výměny na ministerstvu kultury trvá. Prezident podle všeho nehodlá spěchat s výměnou Antonína Staňka za Michala Šmardu (oba ČSSD), kterou žádá sociální demokracie. Možnost kompetenční žaloby, kterou ČSSD zvažuje, potom označil za vydírání. Premiér Andrej Babiš (ANO), jenž by ji navíc musel podat, se už nechal slyšet, že k žalobě nevidí důvod. Chce jednat.

Ministerstva chtějí ze státního rozpočtu chystaného na příští rok o 20 miliard korun více, než s čím zatím počítá resort financí. Z této částky přitom přes 18 miliard připadá na požadavky ministerstev, která řídí zástupci sociální demokracie, uvedla v Interview ČT24 ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Otevřeně říkám, že je to nereálné, zdůraznila.

Šéfka dánské sociální demokracie Mette Frederiksenová oznámila, že se dohodla s dalšími třemi stranami z levice a z levého středu na vytvoření vlády. Stalo se tak tři týdny po volbách. Sociální demokraté už letos zformovali nové vlády i ve Finsku a Švédsku, připomněla agentura Reuters.

Finský prezident Sauli Niinistö oficiálně jmenoval novou středolevou vládu. Povede ji šéf sociálních demokratů Antti Rinne, který v premiérské funkci nahradil vůdce liberálního Finského středu Juhu Sipiläho. Rinne je prvním levicovým premiérem Finska za posledních dvacet let.

Dánské parlamentní volby vyhráli opoziční sociální demokraté předsedkyně Mette Frederiksenové. Jednačtyřicetiletá politička by se mohla stát nejmladší předsedkyní vlády v historii státu. Současný premiér Lars Lökke Rasmussen už podal rezignaci. Velké volební ztráty zaznamenala protiimigrační Dánská lidová strana. Dánsko je po Švédsku a Finsku za poslední rok už třetí severskou zemí, kde se voliči přiklonili k levici.

Po drtivé porážce sociální demokracie v evropských volbách zaplavily sociální sítě kruté vtipy na její účet. Restart, který slíbil předseda Jan Hamáček se svým týmem, se zatím nekoná. A bývalí dlouholetí členové nahlas mluví o obavách z toho, jestli strana přežije příští roky. Ostatně sám předseda Hamáček připouští, že půjde o bytí či nebytí ČSSD. „My musíme přežít tu dobu, kdy na české politické scéně dominuje hnutí ANO,“ říká otevřeně pro Reportéry ČT.

Předsedkyně německé sociální demokracie (SPD) Andrea Nahlesová se po neúspěchu své strany ve volbách do Evropského parlamentu vzdá v pondělí své funkce. V úterý rezignuje také na post šéfky frakce SPD ve Spolkovém sněmu. Její kroky mohou mít dopad i na celou vládu velké koalice CDU/CSU a SPD, kterou vede kancléřka Angela Merkelová (CDU). Právě Nahlesová totiž patřila mezi nejsilnější stoupence jejího pokračování v SPD.

O čtyři miliardy korun zvýšilo ministerstvo financí výdaje (na 1,594 bilionu) i příjmy (na 1,554 bilionu) státního rozpočtu, který je navrhován pro příští rok. Schodek tak zůstává na 40 miliardách. Sociální demokraté ale v pátek uvedli, že se při dalších rozpočtových jednáních chtějí ještě vrátit k navrhovanému růstu platů ve státní sféře a ke krácení výdajů ministerstev.

Odmítnutí demise ministra kultury Antonína Staňka (ČSSD) je podle politologa Stanislava Balíka dalším dějstvím v dlouhodobém tažení nynějšího prezidenta Miloš Zemana proti sociální demokracii, která ho kdysi ponížila, když poprvé neúspěšně kandidoval do čela státu. Právní expert Jan Wintr ujistil, že pokud premiér navrhne Staňkovo odvolání, již nezbude prezidentovi manévrovací prostor. Podle politologa ale může Zeman využít toho, že předseda vlády Andrej Babiš (ANO) nejspíše nebude ochoten podat kvůli Staňkovi kompetenční žalobu. Komentáře expertů ke kauze kolem ministra Staňka zazněly v pořadu 90' ČT24.

Sociální demokracie musí po propadu v evropských volbách hledat nové tváře a razantněji se vymezovat vůči hnutí ANO, které ji podle místopředsedy Senátu Milana Štěcha (ČSSD) připravilo o část voličů i program. Je to ale nelehký boj, přiznal Štěch v pořadu Interview ČT24.

Nepřijetím demise ministra kultury Antonína Staňka (ČSSD) prezident Miloš Zeman porušuje podle sněmovní opozice ústavní zvyklosti. Nikdo nemůže být ministrem proti své vůli, řekl předseda KDU-ČSL Marek Výborný. Zeman se Staňkovi odmítnutím demise odvděčil za odvolání ředitele Národní galerie Praha Jiřího Fajta, uvedl předseda TOP 09 Jiří Pospíšil. Předseda ODS Petr Fiala naznačil, že Staněk nezvládal svůj úřad a ústavní činitelé zase nezvládají Staňkův odchod.

Rakouská lidová strana (ÖVP) kancléře Sebastiana Kurze je nehledě na vládní krizi v alpské republice jasným vítězem voleb do Evropského parlamentu. Lidovci si připsali 34,9 procenta hlasů, na druhém místě skončili opoziční sociální demokraté (SPÖ) a na třetím bývalá vládní pravicově populistická Svobodná strana Rakouska (FPÖ).  Navzdory volebnímu úspěchu čeká v pondělí odpoledne Kurze hlasování o nedůvěře vládě, které podle všeho prohraje.

Nejvyšší soud už obdržel žádost ČSSD na další odložení platby 338 milionů korun dědicům advokáta Zdeňka Altnera. ČT to potvrdil mluvčí soudu Petr Tomíček. Ústavní soud minulý týden odklad platby, který trval přes tři roky, zrušil. Sociální demokraté podle mluvčího strany Petra Vurbse podali návrh na opětovné odložení ještě ten den. Spor mezi dnes už zemřelým advokátem Zdeňkem Altnerem a ČSSD o vyplacení honoráře trvá téměř 20 let. Právník zastupoval stranu ve sporu o Lidový dům v roce 1997.

Finští sociální demokraté jen těsně zvítězili v parlamentních volbách. Strana slaví triumf poprvé od roku 1999. Po sečtení všech okrsků získali 17,7 procenta hlasů, zatímco druzí protiimigrační nacionalisté ze Strany Finů 17,5 procenta hlasů. Sociální demokraté tak budou mít ve dvousetčlenném parlamentu čtyřicet křesel, Strana Finů o jedno méně.

Delegáti sjezdu ČSSD v Hradci Králové v sobotu dopoledne dokončili volbu řadových místopředsedů. Těmi se stali ministryně práce Jana Maláčová, poslanec Ondřej Veselý, ministr zahraničí Tomáš Petříček a starosta Nového Města na Moravě Michal Šmarda. Ve druhém kole tajné volby se nepodařilo poslední post místopředsedy obsadit. ČSSD se ve sjezdovém manifestu vymezila vůči „hnutím na jedno použití“, hodlá mimo jiné prosazovat zkrácení pracovní doby při zachování mzdy.

Před 90 lety, 23. února 1929, skončil pátý sjezd Komunistické strany Československa (KSČ) – přelomová událost v dějinách strany i celé země. Vedení KSČ totiž ovládli „karlínští kluci“ v čele s 33letým Klementem Gottwaldem, který prosazoval radikální bolševizaci a naprosté podřízení Moskvě a Stalinovi. Komunisté se stali militantní a nekompromisní opozicí, která otevřeně usilovala o zničení demokratické republiky a byla prodlouženou rukou Moskvy.

Veronika Altnerová, která je dědičkou zesnulého advokáta Zdeňka Altnera, chce vystoupit na březnovém sjezdu ČSSD. Předseda sociálních demokratů Jan Hamáček jí však vzkázal, že k tomu nevidí důvod. Altner se se stranou dlouhodobě přel o peníze, soud mu přiznal přes 300 milionů korun, v současnosti je ale spor u Nejvyššího soudu, který rozhoduje o dovolání ČSSD.

K decimaci ve stylu římských legií přirovnal šéf sněmovního klubu ČSSD Jan Chvojka záměr ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) snížit příští rok počet státních zaměstnanců o deset procent. Chvojka uvedl, že sociální demokraté ctí potřebu šetřit státní pokladnu, změny ale musejí být systémové, citlivé a ohleduplné k fungování státu. ČSSD se na tom shodla s předsedou Českomoravské konfederace odborových svazů Josefem Středulou, který v úterý poprvé za pět let ve funkci navštívil jednání klubu sociálních demokratů.

Klouzavý mandát se opět stal předmětem diskusí v kuloárech Poslanecké sněmovny. Piráti připravili návrh, podle něhož by členové vlády neměli být zároveň poslanci, dokud budou zastávat vládní funkci. Podepsalo jej 46 poslanců včetně zástupců ANO, SPD a STAN. Zdrženlivější jsou k předloze lidovci nebo občanští demokraté.