Německo čeká první dějství letošního volebního maratonu, který zakončí v září volby do Spolkového sněmu. Zemské poslance vybírají v neděli voliči v Bádensku-Württembersku a Porýní-Falci, tedy v prvních dvou z celkem šesti zemí, které si letos zvolí nové parlamenty. Oboje volby jsou důležitým testem pro nové celostátní vedení křesťanských demokratů (CDU) v čele s Arminem Laschetem. Nebudou to mít ale vůbec jednoduché. Bádensko-Württembersko vede už deset let politik Zelených a v čele Porýní-Falce se zase po tři dekády střídají zástupci sociálních demokratů (SPD).
Německo zahajuje supervolební rok. Náladu voličů otestují dvě zemská klání
„Pro Armina Lascheta, který se stal předsedou CDU teprve letos v lednu je (alespoň dílčí) úspěch v nadcházejících zemských volbách klíčový k tomu, aby se stal kancléřským kandidátem CDU/CSU v podzimních spolkových volbách a tím i možným nástupcem Angely Merkelové v čele německé vlády,“ podotýká Zuzana Lizcová, vedoucí Katedry německých a rakouských studií na Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd UK.
„Pokud Laschet nedokáže, že v čele strany umí vítězit, není jeho nominace na post kancléřského kandidáta CDU/CSU vůbec jistá,“ dodává odbornice na německy mluvící země. Jako o možném kandidátovi na kancléře se totiž už dlouho spekuluje také o šéfovi sesterské CSU, bavorském premiérovi Markusi Söderovi.
Právě CDU, která je podle průzkumů stále nejpopulárnější německou stranou a nyní s CSU na centrální úrovni vládne ve velké koalici se sociálními demokraty (SPD), měla po desetiletí rozhodující podíl i na řízení obou spolkových zemí, jejichž voliči jdou nyní k urnám.
V Bádensku-Württembersku, které je třetí nejlidnatější spolkovou zemí, vládli křesťanští demokraté sami či v koalici nepřetržitě do roku 2011 a po celou tuto dobu měli i zemského premiéra. Výjimkou byla jen úplně první, relativně krátce působící vláda po vzniku země v roce 1952, na níž se nepodíleli. V Porýní-Falci, která má šestý nejvyšší počet obyvatel, byla CDU určující politickou silou od poválečné doby do počátku devadesátých let. V posledních dekádách je to ale v obou zemích jinak.
Zemské volby v Bádensku-Württembersku a Porýní-Falci jsou vnímány jako první důležitý test síly politických stran v letošním ‚supervolebním roce‘. I když na zemské úrovni často hrají velkou roli konkrétní osobnosti kandidátů nebo dílčí témata, bývají jejich výsledky vnímány jako důležitý signál pro celostátní politiku.
Jediný zelený zemský premiér
V Bádensku-Württembersku stojí nyní už deset let v čele zemské vlády dvaasedmdesátiletý politik Zelených Winfried Kretschmann. A to přesto, že v roce jeho nástupu do funkce strana volby ani nevyhrála.
Místní Zelení sice tehdy, v době havárie jaderné elektrárny Fukušima a protestů proti stavebnímu projektu Stuttgart 21, zaznamenali svůj dosud nejlepší výsledek (24,2 procenta), volby ale s velkým náskokem vyhráli dekády vládnoucí konzervativci (dostali 39 procent hlasů). CDU však nenašla koaličního partnera, a tak nakonec druzí Zelení sestavili s třetími sociálními demokraty vládu s Kretschmannem v čele.
O pět let později už Zelení volby vyhráli, koaliční SPD ale výrazně ztratila a skončila až čtvrtá. Na tehdejším přepisování zemské politické mapy se odrazil úspěch pravicově-populistické AfD, která poprvé vstoupila do tamního parlamentu a na třetím místě zaznamenala svůj do té doby nejlepší výsledek v západních spolkových zemích.
Součet výsledků dosavadních vládních stran na opakování spolupráce nestačil, a proto nakonec vznikla zeleno-černá „kiwi“ koalice Zelených s tehdy druhými křesťanskými demokraty. Premiérem se stal opět Kretschmann, který tak zůstává jediným zeleným zemským ministerským předsedou v Německu.
První žena v čele Porýní-Falce
V Porýní-Falci přišli křesťanští demokraté o svou neohroženou pozici v čele země ještě dřív. Od roku 1991 vítězí v tamních volbách vždy sociální demokraté a na rozdíl od Bádenska-Württemberska se od té doby CDU, která v některých letech prohrála s SPD jen velmi těsně, nedostala v Porýní-Falci do vlády ani v roli menšího koaličního partnera.
SPD vládne po tři dekády v koalicích s liberály (FDP) či Zelenými, mezi lety 2006 a 2011 řídila zemi s absolutní většinou sama.
Po posledních volbách před pěti lety vznikla poprvé „semaforová“ koalice červených sociálních demokratů, žlutých liberálů a Zelených. Podobně jako v jiných spolkových zemích se i v Porýní-Falci dostala při posledních volbách poprvé do tamního parlamentu AfD.
Za dobu vítězné éry SPD se v čele spolkové země vystřídali tři její politici. Tím posledním je šedesátiletá Malu Dreyerová, která pozici zemské premiérky zastává od roku 2013 a je v Porýní-Falci první ženou v této funkci.
Předvolební plakát Malu Dreyerové: My s ní. Protože naší zemi dobře vládne
Průzkumy: Zelený triumf a červeno-černý souboj
Křesťanští demokraté se tak v letošním supervolebním roce snaží v obou zemích o jakýsi comeback, ani v jedné z nich to ale nebudou mít jednoduché.
Novému stranickému šéfovi Laschetovi neudělá radost zejména pohled na volební preference v Bádensku-Württembersku. Dosavadní průzkumy naznačují, že Zelení nejen zřejmě znovu vyhrají, ale mohli by náskok před druhou CDU ještě navýšit.
Březnová šetření jim přisuzují mezi 32 a 34 procenty hlasů, zatímco v posledních volbách získali něco přes třicet procent. CDU by podle průzkumů získala 24 až 25 procent oproti 27 procentům z minulých voleb.
Nejasněji se jeví situace v Porýní-Falci, kde lze podle všeho čekat napínavější souboj o první místo. Průzkumy ukazují, že pravděpodobně ztratí jak dosud vítězná SPD, tak její vyzyvatelka CDU.
Sociální demokraté, kteří před pěti lety dostali přes 36 procent hlasů, by podle březnových šetření mohli nyní získat 30 až 33 procent. Křesťanští demokraté, kteří minule dosáhli na téměř 32 procent hlasů, by nyní obdrželi mezi 28 a 30 procenty.
Populární premiéři
Špatnou zprávou pro CDU se jeví skutečnost, že oba její „spitzenkandidáti“ – jak Susanne Eisenmannová v Bádensku-Württembersku, tak Christian Baldauf v Porýní-Falci – čelí neobyčejně populárním premiérům, kteří chtějí po volbách ve svých funkcích pokračovat.
Přitom právě osobnosti kandidátů na zemské premiéry hrají podle Lizcové v rozhodování voličů velkou roli.
„Kretschmanna preferuje podle průzkumů téměř čtyřikrát více voličů než jeho protikandidátku z CDU. Malu Dreyerová má oproti svému konkurentovi z CDU více než dvojnásobnou podporu voličů,“ přibližuje pozici obou současných šéfů zemských vlád.
Kretschmanna chtějí i voliči CDU
Podle ve čtvrtek zveřejněného průzkumu společnosti Forschungsgruppe Wahlen, která provádí mimo jiné šetření Politbarometr pro veřejnoprávní televizi ZDF, si přeje Kretschmanna za premiéra sedmdesát procent oslovených obyvatel Bádenska-Württemberska, zatímco Eisenmannovou jen třináct procent.
Za Kretschmannem stojí 95 procent příznivců Zelených, avšak Eisenmannovou upřednostňuje jen 28 procent stoupenců CDU, přičemž plných šedesát procent příznivců její vlastní strany by v úřadu vidělo radši Kretschmanna. Podle webu listu Süddeutsche Zeitung se vliv „Kretschmannova efektu“ na volby odhaduje na pět až deset procentních bodů.
Také Dreyerová je v Porýni-Falci s přehledem nejoblíbenější kandidátkou na premiérku, i když její pozice není tak neohrožená jako Kretschmannova. Z lidí oslovených Forschungsgruppe Wahlen si Dreyerovou v čele země přeje 58 procent, z toho 93 procent jsou příznivci sociálních demokratů. Pro kandidáta křesťanských demokratů Baldaufa se vyslovilo 28 procent dotázaných, z toho sedmdesát procent podporovatelů CDU.
Oblíbenost obou premiérů i u příznivců jiných stran vysvětluje Lizcová tím, že oba jsou vnímaní jako solidní a schopní politici. „Kretschmann má po deseti letech v úřadě pozici regionálního otce vlasti. Je sice zástupcem strany Zelených, ale dovede dobře vyjít i s hospodářskými kruhy a reprezentovat různé skupiny obyvatelstva. Malu Dreyerová se v covidové krizi osvědčila jako schopná manažerka a dokáže si získat sympatie daleko za hranicemi svojí strany.“
Dvě neznámé: vliv rouškové aféry a nerozhodnutí voliči
Přestože voliče zajímají i jiné, regionální problémy, právě šíření koronaviru stojí při letošních volbách v popředí. „Hlavním tématem je bezpochyby zvládání zdravotnických i ekonomických důsledků pandemie covidu-19,“ konstatuje Lizcová.
Poslední vývoj kolem pandemie opět moc nenahrává křesťanským demokratům. Celostátní politiku v tomto týdnu zaměstnává aféra dvou poslanců CDU/CSU, kteří čelí podezření, že přijali provize v řádu statisíců eur za zprostředkování nákupu roušek od soukromých firem.
Forschungsgruppe Wahlen nicméně míní, že tato aféra by mohla mít na výsledek voleb v Bádensku-Württembersku a Porýní-Falci jen omezený dopad, protože kvůli pandemii volila letos řada lidí v předstihu korespondenčně. Téměř dvě třetiny obyvatel obou zemí (65, respektive 63 procent) dále tvrdí, že při svém rozhodování u voleb berou ohled primárně na místní, nikoliv celostátní politiku.
Do výsledku obojích obzvlášť důležitých voleb by se ale mohlo propsat konečné rozhodnutí nyní nerozhodnutých voličů: celých 41 procent lidí v Bádensku-Württembersku a 31 procent v Porýni-Falci uvádí, že ještě jistě neví, koho budou volit a jestli svůj hlas vůbec odevzdají.
Volební výhled
Vedle Bádenska-Württemberska a Porýní-Falce se v neděli volí i v Hesensku, kde obyvatelé vybírají své zástupce na komunální úrovni.
Německý volební maraton pak pokračuje zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku (6. června) a komunálními volbami v Dolním Sasku (12. září). Supervolební rok završí 26. září, kdy voliči vyberou nové obsazení zemských parlamentů v Berlíně, Meklenbursku-Předním Pomořansku a Durynsku – a především poslance centrálního Spolkového sněmu.